Pojďme zase najít důvod poctivě pracovat a vydělávat peníze. Namísto lidí si posviťme na nesystémové výjimky z daní a technologické giganty.
Jednodušší daně pro lidi, levnější pro stát
Stát daně nevybírá. Nechává se od nás prosit, aby si je vzal, a ještě má řeči. Zjednodušme správu daní a namísto omylů trestejme podvody.
Stát daně nevybírá. Nechává se od nás prosit, aby si je vzal, a ještě má řeči. Zjednodušme správu daní a namísto omylů trestejme podvody.
Takhle to dál nejde
Daně a odvody vybírá až devět různých institucí, každá s jiným formulářem. Poplatníci tak ročně stráví 230 hodin plněním svých povinností. To je čtyřikrát více než v Estonsku a o 50 procent více, než činí evropský průměr.[1] Správa daní nás ročně stojí více než 10 miliard korun.[2]
V čem je problém
Administrativa spojená se správou daní je složitým a náročným procesem. Podle mezinárodních srovnání je správa daní pro adresáty v Česku jednou z nejnáročnějších v evropském měřítku. V České republice totiž daně a povinná pojistná vybírá jak Finanční správa, tak správa sociálního zabezpečení a dalších sedm samostatných zdravotních pojišťoven. Přičemž každá z institucí využívá vlastní formuláře a vlastní postupy pro správu a kontrolu povinností.[1]
Nejvyšší kontrolní úřad ve svých kontrolních závěrech uvádí, jak složitou práci a jakým podílem z pracovní doby jsou berní úředníci zatěžováni rutinními operacemi.[2]
Podnikatelé i fyzické osoby jsou zatíženi administrativními povinnostmi, které musí plnit často na papírových formulářích. Naprosto brutálním způsobem to demonstruje registrační a jiná povinnost zaměstnavatelů. Existence 7 zdravotních pojišťoven znamená, že podnikatelé komunikují celkem až s 9 subjekty.
Systém elektronické správy daní (tzv. EPO2) je zastaralý a nekomunikuje s ostatními.[2]
V rámci sněmovního tisku 580, resp. tisku 841 byl umožněn rozvoj elektronické správy daní.[9] Na základě této legislativy byl vytvořen projekt MOJE daně. Finanční správa jej v následujících měsících finalizuje, systém však bude fungovat bez sloučení povinných pojistných na jednom místě.
Byl schválen zákon o paušální dani, který vybraným živnostníkům umožňuje odvést daně a pojistná pouze jednou platbou na jedno místo a tím splnit všechny administrativní povinnosti.[10]
Dopady a přínosy EET nebyly vládou dostatečně vyhodnoceny. Nyní se v této věci čeká na rozhodnutí ze strany Ústavního soudu. Je nutné rámec EET přehodnotit.
Naše vize
Všechny daně a odvody pojistného budou placeny prostřednictvím portálu MOJE daně. Finanční správa považuje poplatníka za svého klienta. Kontroly se nesoustředí na omyly, ale na podvody.
Jak to chceme udělat?
- Na portálu MOJE daně umožníme spravovat daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění na jednom místě.
- Odstraníme duplicitní kontroly podnikatelů skrze sloučení výběru daní a odvodů pod jednu instituci a systém kontrol sdílený pro zúčastněné instituce.
- Místo „zaklekávání“ podpoříme proklientský přístup Finanční správy vůči občanům.
- Snížíme pokuty u případů, kdy došlo pouze k administrativnímu pochybení.
- Pro řemeslníky a drobné podnikatele nezavedeme 3. a 4. vlnu EET. O zrušení EET pro podnikatele v 1. a 2. vlně rozhodneme po důkladném zhodnocení jeho přínosů. V případě zachování musí EET přinášet podnikatelům i uživatelské benefity.
- Propojíme portál MOJE daně s katastrem nemovitostí, čímž ušetříme čas pro podání daňového přiznání a následně i pro jeho kontrolu finančním úřadem.
- Nastavíme automatické kontroly, které z velké části nahradí fyzické kontroly pracovníků Finančních úřadů s provazbami na kontrolní hlášení, DPH, DPPO, DPFO atd. Ty usnadní soustředit kontrolu na podezřelé případy.
- U firem nastavíme automatické zveřejňování účetních výkazů na justice.cz, aby nemusely znovu posílat výkazy již jednou zaslané Finanční správě.
Kolik na to chceme času?
Portál MOJE daně byl Finanční správou spuštěn k 28. únoru 2021. Jeho rozvoj ze strany Pirátů a Starostů by měl začít okamžitě, jakmile k tomu bude možnost.
Pro koho to chceme hlavně
Pro živnostníky a podnikatele
Živnostníci a podnikatelé uspoří čas a nervy při správě povinných odvodů a daní. Místo tří institucí budou komunikovat jen s jednou.
Pro nás pro všechny
Placení daní bude stejně jednoduché jako práce s elektronickým bankovnictvím.
Pro veřejné finance
Zacelí se daňové mezery díky efektivnější správě daní a pojistných odvodů. Elektronizace daní sníží chybovost, tedy zvýší efektivitu.
Co pro to už děláme
- Analyzovali jsme průběh projektu Jednotné inkasní místo (JIM) mezi roky 2008 a 2016, identifikovali příčiny neúspěchu projektu, zhodnotili efektivitu a hospodárnost vynaložených prostředků a prosadili usnesení zavazující Ministerstvo financí, aby představilo nový systém.[3, 5]
- Při každém projednávání vyvíjeného portálu MOJE daně na plénu Poslanecké sněmovny i ve výborech a podvýborech (především v podvýboru pro eGovernment) požadujeme po předkládajících zástupcích Ministerstva financí větší spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, aby výsledný portál plnil z pohledu občana cíle dříve plánovaného jednotného inkasního místa.
- Aktivně jsme se podíleli na přípravě a schválení kompromisního návrhu novely zákona MOJE daně (ST 841). Prosadili jsme do něj i náš návrh na prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání elektronicky o měsíc, jako pozitivní motivaci pro využívání elektronické komunikace s veřejnou správou.
- Na grémiu Sněmovny jsme prosadili, aby se návrh MOJE daně projednal urychleně.
- Při jednání o změně rozpočtu v roce 2020 jsme neúspěšně navrhli ministryni financí Aleně Schillerové, aby Ministerstvo financí zpracovalo analýzu možností zavedení jednotného inkasního místa. Navrhli jsme odpovídající doprovodné usnesení, které bohužel neprošlo.[7]
- V rámci projednávání paušální daně jsme přivítali a spolupracovali na sjednocení výběru odvodů a daně u Finanční správy.
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Rozvoj projektu MOJE daně je již zajišťován prostřednictvím běžného rozpočtu Ministerstva financí.
Sloučení výběru daní z příjmů fyzických osob a pojistného je největším IT projektem v historii ČR. Náklady budou v jednotkách miliard korun. Přesnější odhad nákladů budeme mít po zpracování projektu a následné soutěži o veřejnou zakázku. V roce 2011 byly náklady odhadnuty na 2,9 miliardy korun.[4] S přihlédnutím k inflaci by to dnes byly 4 miliardy, nicméně řada částí projektu byla již realizována. Díky úsporám se tato částka během několika prvních let vrátí.
Nehrozí, že to zase skončí fiaskem jako v roce 2011?
Ze zprávy NKÚ[5] vyplývá, že projekt byl neúspěšný kvůli špatné implementaci, protože se jeho projektový výbor řádně nescházel a postup projektu správně neřídil, takže peníze byly utraceny za činnosti nesouvisející s JIM. Proto budeme projekt realizovat po schválení pravidel pro řízení vládních projektů a do projektového výboru jmenujeme kompetentní odborníky – viz metodika pro výběr důvěryhodných osob do odborných funkcí.
Je tento model vyzkoušen v jiných evropských státech?
Ve studii Parlamentního institutu se uvádí, že jednotné inkasní místo funguje třeba v Estonsku a Velké Británii, kde podíl elektronicky podaných daňových přiznání u daní z příjmu je přes 95 procent, zatímco v ČR je to pouhých 25 procent.[6]
Kolik peněz se díky zjednodušení výběru vybere navíc?
Primárním cílem sjednocení výběru pojistného a daně z příjmů není omezení daňových úniků. Nicméně lze očekávat, že snížení administrativních nákladů na placení daní drobně zvýší ochotu lidí daně platit.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
PwC. Paying Taxes 2020. 2020. Dostupné zde.
[2]
NKÚ. Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 18/08 Informační podpora agendy daňového řízení. 2019. Dostupné zde.
[3]
Poslanecká sněmovna. Zápis z kontrolního výboru konaného dne 10. 1. 2019. 2019. Dostupný zde.
[4]
Analytický tým Pirátů: Analýza odhadující dopady novely zákonů související se zavedením jednotného inkasního místa.
[5]
NKÚ. Kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce č. 15/17 zaměřené na Projekt vytvoření Jednotného inkasního místa. 2018. Dostupné zde.
[6]
Parlamentní institut. Jednotné inkasní místo. Odpověď na dotaz č. 3310. 2018. Dostupné zde.
[7]
Poslanecká sněmovna. Doprovodé usnesení Mikuláš Ferjenčíka k tisku 889 dostupné ze stenozáznamu z jednání Poslanecké sněmovny 8. července 2020. 2020. Dostupné zde.
[8]
irozhlas.cz Stát musel vrátit 41 milionů. Chybně na ně použil zajišťovací příkazy a pak jim peníze nedal zpět. 2018. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 580. 2019. Dostupné zde.