CHCI VĚDĚT VÍCE

Prosekání byrokracie v podnikání

Stačí, když stát půjde trochu do sebe. Firmám odpadne tolik administrativy, že ušetří průměrně 60 hodin ročně. Jeden a půl pracovního týdne.

Takhle to dál nejde

Podnikatelé uvádějí byrokratickou zátěž jako jednu z nejotravnějších překážek své práce. Místo vytváření hodnoty pro zákazníky tráví malá firma průměrně 223 hodin ročně papíry, razítky, výkazy a kontrolami.[1]

V čem je problém

ČR je podle Světové banky z hlediska míry regulací, které mají dopad zejména na malé a střední podniky, celkově na 41. místě mezi 190 posuzovanými zeměmi. Jsme nejen za Německem a Rakouskem, ale i za Litvou, Lotyšskem a Polskem.[2] Navíc se v klíčových parametrech, jako je obtížnost získání stavebního povolení nebo zakládání firem, nezlepšujeme. Přebujelá byrokracie disproporčně dusí hlavně malé firmy.

Často ani nevíme, jak moc neefektivní naše státní správa je, protože aktivity ministerstev řádně nevyhodnocujeme.[7] Zkostnatělost a neefektivita státní správy se pak přenášejí na podnikatele v podobě vysoké administrativní zátěže.[11, 12]

Chceme, aby byly firmy úspěšné a inovovaly. K tomu přispějeme odstraněním překážek v podnikání spíše než dotacemi a daňovými výjimkami. Stát se k podnikateli musí chovat jako ke klientovi. Pokud po něm něco požaduje, musí nastavit celý systém tak, aby podnikatel mohl podmínky snadno splnit a aby o nich dostatečně dopředu věděl.

Do státní správy chceme vnést i novou energii. Při řešení problémů často ignorujeme fakt, že méně je někdy více.[8] Zjednodušení celého systému je smysluplnější než další regulace. Přesto se do něj státu příliš nechce.

Příkladem správného směru je služba Hospodářské komory Právní elektronický systém.[9] Podnikatelé by ale za takový servis neměli platit. Informace o povinnostech, které stát po podnikatelích vyžaduje, musí být snadno dostupné, jasné a bezplatné. Je to základní veřejná služba.

Příkladem chytré změny jsou i jednodušší formuláře[3] nebo zohlednění poznatků o chování lidí, tzv. behaviorální přístup. Například ve Velké Británii finanční správa v roce 2012 vložila do upomínky zaplacení daní větu, že 90 procent poplatníků už daně zaplatilo a daný člověk je jeden z mála, který tak ještě neučinil. Díky tomu se vybralo v přepočtu o 140 milionů korun navíc.[5]

Naše vize

Osekáme podnikatelům byrokracii aspoň o čtvrtinu. Každý formulář či text bude mít jasný a funkční design. Uděláme pořádek v právních předpisech. Postupně zjednodušíme klíčové procesy včetně placení daní a pojistného, kontrol, hlídání lhůt úřadů a digitální služby.

Jak to chceme udělat?

Zeštíhlení státu

  • Zřídíme akční jednotku Antibyro v gesci premiéra, která bude koordinovat resorty za účelem snížení byrokracie o 25 procent za 6 let, což se podařilo v Rakousku.[4]
  • Antibyro spolu s příslušným resortem prověří, že je stávající administrativní zátěž opodstatněná.
  • Jakákoliv nová zátěž bude zavedena jen po souhlasu Antibyra. To ověří přínosy a náklady včetně nákladů pro občany a podnikatele a digitální přívětivost.
  • Pokud má být zavedena nová povinnost malým a středním podnikům, musí resort nejprve obdobnou zátěž odstranit.[10]
  • Pokrok vlády v odstraňování byrokracie a rozsah zátěže budou stejně jako v Německu pod nezávislým dohledem.[4] Každý předpis bude dle mezinárodních standardů po určité době přezkoumán.[13]
  • Antibyro zajistí, že stát lidem posílá jen texty, u kterých byla ověřena jejich srozumitelnost a účinnost.[3, 5]
  • Dáme lidem a podnikům nástroje na plnění norem, např. software, smluvní vzory či technické normy, preferovaně se svobodnou licencí.
  • Stanovíme u každého předpisu instituci odpovědnou za jeho provádění, náklady a zjednodušení.
  • Posílíme Legislativní radu vlády, analytické kapacity státu a proces RIA a také konzultace nových zákonů s byznysem a občany.
  • Vydáme svod platného práva[6, 11], sjednotíme jeho pojmosloví a vybrané úseky algoritmizujeme.

Konkrétní zjednodušení, která zavedeme:

  • Umožníme založit firmu za jeden den online.
  • Sjednotíme výběr daní a pojistného.
  • Rozšíříme katalog digitálních služeb pro občany. Prosadíme do praxe zákaz opakovaného vyžadování údajů občanů.
  • Zdigitalizujeme stavební řízení a snížíme počet potřebných razítek.
  • Zautomatizujeme zakládání účetních výkazů do sbírky listin.
  • Zavedeme automatické hlídání lhůt a nápravu při průtazích ve všech řízeních. Zrychlíme řízení díky elektronickému spisu.
  • Se zaměstnavatelem bude za každého zaměstnance komunikovat jen jeden exekutor.
  • Zavedeme pojistky proti excesivním kontrolám a jednoznačně určíme hlavní instituci pro kontrolu daného typu subjektu.
  • Odstraníme byrokracii spojenou s částečnými úvazky.

Zavedeme spravedlivou paušální náhradu části škod, které občanům a firmám vznikly kvůli vládním opatřením proti koronaviru.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladý člověk, který se rozhoduje o své životní dráze, bude mít snazší vstup do podnikání.

Pro živnostníky a podnikatele

Živnostníci a podnikatelé ušetří čas, peníze a nervy, které je teď stojí byrokracie a komunikace se státem.

Pro lidi ve finanční tísni

Lidé s exekucemi nebudou pro své zaměstnavatele představovat takovou byrokratickou zátěž a bude je tedy snazší zaměstnat.

Pro veřejné finance

Stát zjednodušením svého fungování ušetří. Místo administrativních zbytečností se bude moci věnovat službě občanů.

Pro advokáty

Skončí stav, kdy není jasný počet právních předpisů. Advokáti najdou data o právních předpisech a judikatuře na jednom místě.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

  • Zřízení a činnost Antibyra (tým 10–15 lidí), které bude institucí pro nezávislé měření a vyhodnocování byrokratické zátěže a pro posílení Legislativní rady vlády (LRV), vyjde stát na desítky milionů korun ročně, zatímco podnikatelům může ušetřit miliardy.
  • Projekt elektronické Sbírky zákonů bude dokončen podle stávajících smluv. Vytvoření slovníku hesel bude realizováno za odborné podpory LRV jednotlivými resorty pomocí stávajících zaměstnanců podle tezauru Eurovoc.
  • Náklady na centrální koordinaci kontrol budou mít povahu počáteční investice v řádu desítek milionů korun, která se během několika málo let velmi rychle vrátí na lepším podnikatelském prostředí, větší efektivnosti kontrol a vyššímu výběru daní.
  • Náklady na tvorbu smluvních vzorů či tvorbu softwaru odhadujeme rovněž v řádu desítek milionů korun, přičemž vyjdeme už z toho, co je k dispozici na trhu, a pokusíme se pro tyto produkty získat svobodnou licenci a záruku dlouhodobé údržby, aniž bychom měli ambici nahrazovat sofistikovaný software pro střední a velké firmy, a narušovat tak tržní prostředí.
  • Ostatní náklady jsou uvedeny u příslušných programových bodů.

Existuje nějaký úspěšný příklad systematického snižování byrokratické zátěže ze strany státu?

Ano, úspěšní byli v Rakousku. Podle studie Parlamentního institutu Rakousko zahájilo program pro snižování administrativní zátěže pro podnikatele v roce 2006.[4] Zapojena byla všechna federální ministerstva, zástupci ekonomiky, odbory a další zájmové skupiny. Hlavním koordinátorem iniciativy bylo federální ministerstvo financí. Každé federální ministerstvo předložilo do února 2008 plán zjednodušení administrativy. V roce 2012, tedy 6 let od spuštění programu, Rakušané dosáhli cíle iniciativy – snížili administrativní zátěž o 25 procent.

Existuje v některé zemi instituce, která by snižování byrokratické zátěže nezávisle měřila a vyhodnocovala?

Ano, taková instituce se osvědčila v Německu. Opět lze vyjít ze studie Parlamentního institutu, podle které byla v roce 2006 zákonem zřízena Národní rada pro kontrolu regulace (Nationaler Normenkontrollrat – NKR) jako nezávislá instituce, která dohlíží na posuzování celkových nákladů na dodržování regulačních návrhů federální vlády.[4] NKR zkoumá, zda jsou náklady na dodržování předpisů, které občanům, podnikům a veřejné správě vyplývají z nových nařízení, popsány srozumitelným a metodicky správným způsobem a zda jsou politické cíle stanovené v těchto návrzích realizovány s co nejnižšími náklady. Členy NKR jmenuje federální prezident na návrh federální vlády na dobu 5 let. Sekretariát, čítající 15 zaměstnanců, je součástí federálního kancléřství.

Jak chcete zajistit, že konečně bude možné zjistit, jaké předpisy platí a jaké nikoliv?

Po dokončení projektu e-Sbírka a e-Legislativa chceme vydat svod všech zákonů, v rámci kterého každému předpisu stanovíme odpovědné ministerstvo a to vyhodnotí, zda předpis stále platí a bude použitelný do budoucna. Platné předpisy vydáme ve svodu platných zákonů.[6] Ten bude vydán pouze v digitální podobě a zjistíme tak konečně, jaké všechny předpisy na území České republiky aktuálně platí. Současně chceme s e-Sbírkou provázat i relevantní judikaturu, kterou shromažďují evidenční senáty vysokých soudů.

Skutečně chcete zřídit další úřad, Antibyro tým, aby omezil byrokracii? Nevidíte tu ironii?

Antibyro není úřad, ale tým 10–15 expertů na Úřadu vlády spadající přímo do gesce premiéra. Paradox je to jen na první pohled, naopak příklady za zahraničí ukazují, že bez tlaku ze strany premiéra a šéfů resortů se byrokracie sama od sebe nesnižuje, ale dál pohodlně bují. Pokud nechceme dělat věci bez rozmyslu a chceme veřejnou správu zjednodušovat soustavně, potřebujeme k tomu kompetentní osoby bez vazeb na současné úřady a jejich postupy. I v soukromém sektoru si firmy často platí externí konzultanty, aby poskytli pohled zvenčí právě kvůli tomu, že změna zevnitř je velmi obtížná.

Ve svém podnikání administrativou zavalen nejsem. Proč by mě vaše plány měly zajímat?

Především gratulujeme. Jste jeden z mála. I pro vás ale náš program má smysl. Snižování byrokracie uspoří čas a peníze nejen podnikatelům, ale i státu. Ten pak může být štíhlejší – i k vašemu prospěchu. Navíc byrokracie křiví tržní prostředí. Větší firmy s vlastními účetními a právníky se v systému orientují lépe než malé firmy. Přílišnou byrokracií tedy znevýhodňujeme malé podnikání. Tento stav musíme napravit.

Konečně jsem se v byrokratické džungli zorientoval. Vy chcete zase všechno překopat?

Nechceme. Chceme jen odstraňovat nesmyslné povinnosti občanů a firem, systém postupně zjednodušovat a hlavně nepřidávat byrokracii další. Nebudete se tedy muset orientovat v novém systému, jen budete postupně zjišťovat, že dříve nezbytné nároky úřadů už nemusíte plnit.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Liberální institut. Index byrokracie 2020: V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 223 hodin ročně. 2020 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[2]
World Bank Group. Ease of Doing Business Rankings. 2020 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Simplification Centre. About us. 2020 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Parlamentní institut. Snižování byrokratické zátěže v evropských zemích. 2017 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[5]
CALVO-GONZÁLEZ, Oscar, CRUZ, Abel, HERNANDEZ, Marco. The ongoing impact of ‘nudging’ people to pay their taxes. 2018 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Kodifikace (Ottův slovník naučný). K vysvětlení pojmu Svod zákonů. Dostupné zde.
[7]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/29. 2019 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[8]
The Economist. Why people forget that less is often more. 2021 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[9]
Hospodářská komora. Právní elektronický systém. 2021 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Evropská komise. Better Regulation: why and how. Přístup ‘one in, one out’ [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[11]
SocialniDialog.cz. Snižování administrativní zátěže podnikatelů – analýza současného stavu. 2013 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019–2022. Dostupné zde.
[13]
Evropská komise. Směrnice pro vyhodnocení regulace v rámci policy makingu [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[14]
Koncept snižování byrokratické zátěže, Parlamentní institut, odpověď na dotaz č. 3794, červenec 2021