CHCI VĚDĚT VÍCE

Rodinná politika

Změňme systém podpory, péče a služeb, aby se lidé o rodině rozhodovali skutečně svobodně. Těm, kteří rodinu chtějí, má stát vhodně pomoci.

Takhle to dál nejde

Rodinám chybí stabilní finanční i sociální zázemí, a je pro ně proto těžké plánovat budoucnost na desítky let dopředu. Podpora péče o děti, nemocné, seniory, o vzdělávání, sladění pracovního života, dávky a další systémy jsou pro rodiny nepřehledné a nefungují jako celek.[6]

V čem je problém

Často narážíme na dvě protichůdné teze „rodina je základ státu“ a „stát nemá do rodin co mluvit“. Paradoxně se pak potýkáme s tím, že rodinnou politiku máme trochu všude, ale v podstatě nikde.

Rodinná politika státu je roztříštěná do jednotlivých agend pod různými ministerstvy, která mají často zcela rozdílné priority. To vede k časté neschopnosti domluvit se na systémovém a efektivním řešení.

Zřetelný je tento problém u služeb péče o děti, kde neshody mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy aktuálně ohrožují stovky provozovatelů dětských skupin a tisíce rodičů.[1] Podobný problém je i v ústavní péči o děti, kde neshody mezi Ministerstvem zdravotnictví a MPSV brání efektivnímu zajištění dlouhodobé péče.

Na dané problematiky se dívají zástupci jednotlivých ministerstev pohledem svých agend, nikoliv pohledem rodin a životních situací, ve kterých se rodiny ocitají. To je třeba změnit a začít se o rodiny skutečně zajímat, a to včetně těch se specifickými potřebami – vícegeneračních, vícečetných, sendvičových, pěstounských, s osobami s postižením, s příslušníky národnostních a etnických menšin či rodin sociálně vyloučených.

Sjednocení systémů by ale nemělo vést ke ztrátě možnosti rodin zvolit si formu péče o děti (MŠ, dětská skupina, lesní školka atd.).[19] Právě příklad předškolní péče ukazuje, že snaha o prosazení striktních pravidel a omezení služeb neznamená krok kýženým směrem. Naopak je potřeba rodinám ponechat maximální možnost volby a ze strany státu dohlížet především na základní pravidla a ochranu před nátlakem, podvody a predátorským chováním.

Současnému nastavení rodinné politiky chybí systémová a finanční podpora prevence. Protože efekt prevence je složitě měřitelný, často draze a komplikovaně řešíme až následky.[20]

Naše vize

Budeme mít dostatek míst ve službách péče o děti a na druhé straně dostatečnou nabídku flexibilních pracovních úvazků. Otcům nic nebude bránit, aby se aktivněji zapojili do péče o děti. Podpora rodin bude dlouhodobě stabilní a přehledná, aby bylo možné plánovat na roky dopředu.

Jak to chceme udělat?

  • Vytvoříme systém kvalitních služeb péče o děti s dostatečnou kapacitou. Veřejný systém mateřských škol a jeslí bude doplněný o alternativní formy jako dětské skupiny, tzv. Tagesmutter[10], domácí hlídání či lesní školky. Při dodržení standardů se budou moci zapojit i privátní subjekty. Nastavíme finanční podporu podle věku dítěte a náročnosti péče, ne podle její formy. Rodiče tak dostanou skutečnou možnost volby.
  • Odstraníme „body zlomu“ z dávkových a daňových systémů, aby nároky na daňové slevy a sociální podporu byly plynulé a motivační.
  • Budeme důkladně kontrolovat, aby byl při změnách legislativy napříč agendami a ministerstvy kladen důraz na potřeby rodiny. Veřejná správa a organizace půjdou příkladem v nabídce slaďování práce a péče pro své zaměstnance.
  • Podpoříme možnost rovnoměrnější distribuce péče v rodině, delší dobrovolnou otcovskou (min. 40 pracovních dní, možnost čerpání na zkrácený úvazek) a flexibilní peněžitý příspěvek v rodičovství. Otcové se tak budou moci aktivněji zapojit do péče o děti.
  • Zajistíme podporu komunitních a sousedských aktivit, mateřských a rodinných center, volnočasových činností pro děti všech věkových kategorií a sociálních skupin.
  • Metodicky a finančně podpoříme systém pěstounské péče, především nepříbuzenské. Postupně snížíme počet dětí v ústavní péči, zejména těch nejmenších a předškolních.
  • Budeme metodicky podporovat služby, které přispívají k mezigeneračnímu soužití například výstavbou společných zařízení pro seniory a děti.[18]
  • Pomůžeme rodinám pracovat na vztazích a zvládat krize. Navýšíme a zpřehledníme dotace na prevenci ohrožení a rozpadu rodin. Terapie, manželské, vztahové a výchovné poradenství, práce s agresory či s traumatizovanými dětmi se musí stát dostupnou službou. Důstojný rozchod podpoří mediace či cochemský model.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí budou moci snáze plánovat budoucnost, rodinný i pracovní život, obdrží podporu na startu do života.

Pro rodiny s dětmi

Rodiny získají jednoznačný, přehledný a udržitelný systém, který jim umožní plánovat a hlavně slaďovat práci a péči dle vlastních potřeb.

Pro lidi ve zralém věku

Budou moci svobodně volit životní strategii, dospělé děti mají své bydlení, jsou finančně nezávislé a péče o vnoučata je volba, ne nutnost.

Pro seniory

Prarodiče si budou užívat života bez starostí o potomky, přitom s možností trávit s nimi čas či sdílet domácnost.

Pro zaměstnance

Zaměstnanci získají podporu ve slaďování práce a péče, aby nebyli nuceni vybírat si mezi rodinou a kariérou.

Pro živnostníky a podnikatele

Pro podnikající bude snazší flexibilně zapojit zaměstnance z řad rodičů a pečujících, zkrátí se doba, po kterou o ně přicházejí.

Pro lidi ve finanční tísni

Sociálně vyloučené rodiny získají podporu státu i komunity v místě bydliště. Děti budou mít větší šanci na vystoupení z dědičné chudoby.

Pro veřejné finance

Úspěšná rodinná politika bude v krátkodobém horizontu rozpočtově neutrální, ve středním až dlouhodobém bude pro veřejné finance přínosná.[21]

Co pro to už děláme

  • Při úpravách rodičovského příspěvku jsme prosadili zvýšení jeho měsíčního limitu.
  • Navrhli jsme pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku a připravili k tomu online kalkulačku pro snadný výpočet, na co mají lidé nárok.
  • Spolupředložili jsme návrh na transformaci kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Více zde a zde.
  • Máme prvotní návrh zákona o podpoře v bydlení včetně důvodové zprávy, základu analýzy nákladů a přínosů a hodnocení dopadů regulace (RIA).[22]
  • Zasazujeme se o víceleté a předvídatelné financování sociálních služeb. Prosazujeme změny, které povedou k jejich rozvoji, zkvalitnění pro klienty a zlepší podmínky pro zaměstnance. Více zde a zde.
  • Zabýváme se problémy pěstounské péče: dostupností péče o děti mimo ústavy a připomínkujeme vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Více zde a zde.
  • Připravili jsme několik přehledných webů jako příklad, jak by měl komunikovat s občany stát a jeho úřady: socialnisystem.cz, bydlimevsichni.cz.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Kvalitní rodinná politika se státu vyplatí. V dlouhodobém horizontu se projeví nejen vyšším počtem dětí, ale především jejich větší šancí na úspěšný start do života. Mnohá opatření, především služby péče o děti, se státu vyplatí nejen dlouhodobě.[21] Zvýšené výdaje přinese prodloužení dobrovolné otcovské dovolené, ale bude se jednat řádově o stovky milionů korun. Taktéž podpora poradenských a komunitních služeb přinese státu zvýšení výdajů v řádu desítek milionů korun. Tyto výdaje však budou více než kompenzovány zvýšením efektivity trhu práce a produktivity zaměstnanců[4], především z řad pečujících.

Náklady na peněžitý příspěvek v rodičovství se budou odvíjet od míry využití, půjde o stovky milionů až nižší jednotky miliard korun.

Jaké jsou hlavní principy a priority, ze kterých budete vycházet při navrhování systémových řešení pro oblast rodinné politiky?

  • Nechceme rodině říkat, jak má vypadat a kde a jak bude žít, ale podpoříme ji v jejích rozhodnutích.
  • Podporu zaměříme na slaďování soukromého a pracovního života.
  • Pomůžeme rodinám předcházet krizím, pracovat na vztazích a zvládat ohrožení, a to včetně důstojných dohod při rozchodu.
  • Umožníme zejména otcům větší zapojení do péče o dětí díky delší dobrovolné otcovské a flexibilnímu 40dennímu peněžitému příspěvku v rodičovství pro druhého rodiče.
  • Dostupná kvalitní péče o předškolní děti se nám vyplatí nejen dlouhodobě.[21]
  • Náhradní rodinnou péči i domácí péči o děti se zdravotním hendikepem budeme podporovat a preferovat před péčí ústavní.
  • Budeme podporovat rodičovství, komunitní a sousedské vztahy, mateřská a rodinná centra.
  • Nebudeme stavět generace proti sobě, naopak podpoříme mezigenerační vztahy a soužití.

V programech jiných stran se objevil návrh na přejmenování Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně přidáním „rodiny“. Jak se k tomu stavíte?

Rozhodně souhlasíme s tím, že je potřeba při přijímání zákonů vycházet především z potřeb a pohledu rodin. Přejmenování ministerstva má v tomto symbolickou rovinu, která je také významná. Ministerstva pro rodinu mají mnohé evropské státy, např. Německo, Rakousko, Francie. Debatě o přejmenování ministerstva se tedy nebráníme, otázkou je, jestli by v takovém případě neměl název zahrnovat také slovo „péče“.

Kolik přesně chybí míst v předškolní péči?

Aktuální situace je rozdílná v Praze, Středočeském kraji a jiných regionech. Chybí minimálně tisíce, ale spíše desetitisíce míst.[1] Nejistota kolem budoucnosti dětských skupin může přitom tento stav ještě výrazně zhoršit.

V programu se objevuje německý termín Tagesmutter. Co to znamená a proč nepoužíváte český výraz?

V programu je skutečně termín Tagesmutter, který můžeme doplnit o Tagesvater či obecně Tageseltern. Jedná se o službu, které je velmi populární právě v Německu a Rakousku, ale obdobné služby existují i v dalších zemích Evropy.[10] V principu jde o takovou službu, kdy si rodič ke svým vlastním dětem přibere na určitou část dne několik dětí dalších. Nejčastěji je samozřejmě tato služba využívána u dětí nejmenších, ale například v Rakousku je možné ji poskytovat až do 16 let věku. Tato služba je poskytována pro menší počet dětí (většinou 4, maximálně 6) za přiměřenou a státem dotovanou úplatu, a to fyzickou osobou ve vlastní domácnosti. Český ekvivalent neexistuje, ale bylo by dobré ho najít. Ambici zajistit podobnou službu péče o děti v malém kolektivu u nás měly mikrojesle. Bohužel však kvůli financování z evropských fondů muselo jít o právnické osoby a službu nešlo poskytovat v domácnosti.

Mluvíte o odstranění „bodů zlomu“, co tím myslíte?

Jde o taková nastavení daňového a dávkového systému, která způsobují, že se vyplatí pracovat nebo vydělávat jen do určité hranice, protože když tuto hranici překročíte, přijdete o mnohem vyšší sumu, než kolik si dodatečnou prací vyděláte. Jedná se například o daňovou slevu na nevydělávajícího rodiče nebo hodinové omezení docházky dítěte do předškolního zařízení. Stejným způsobem fungují některé sociální dávky, například přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Potřebujeme takový systém, který nebude trestat za úsilí.

Mluvíte o podpoře rodinných vztahů, ale zároveň o podpoře při rozchodu. Nejde to proti sobě?

Rozhodně nejde, pochopitelně chceme usilovat o to, aby rodiny nacházely pomoc a podporu při řešení svých problémů. Nelze však zabránit tomu, aby docházelo k rozpadům vztahů a rodin. Občas je to nakonec nejlepší řešení pro všechny zúčastněné. Je však důležité minimalizovat negativní dopady těchto rozchodů, a to především na děti. Od toho je třeba více využívat nástrojů, jako je mediace nebo cochemský přístup u rodinných soudů.

Zmiňujete volnočasové aktivity – co má co dělat zábava s rodinnou politikou?

Kvalitní nabídka kroužků, mimoškolního vzdělávání a volnočasových aktivit pro děti všech věkových kategorií a sociálních skupin je velmi důležitým prvkem prevence ohrožení rodin. Podporují jejich zdravé fungování. V případě sociálně ohrožených rodin je to způsob, jak alespoň částečně nahradit to, co v rodině není nebo nefunguje.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
ZYKANOVÁ, Tamara, JANHUBOVÁ, Kristýna. Analýza dostupnosti zařízení péče o děti. MPSV. 2020. Dostupné zde.
[2]
PERTOLD, Filip, ZAPLETALOVÁ, Lucie. Předškolní péče v Německu. IDEA, Studie 6. 2018. Dostupné zde.
[3]
KALÍŠKOVÁ, Klára. Rodinná politika ve volebních programech: přehled a rozbor. IDEA. 2017. Dostupné zde.
[4]
PERTOLD-GEBICKA, Barbara. Dopady reformy rodičovských příspěvků. IDEA, Studie 8. 2018. Dostupné zde.
[6]
Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Metodické doporučení. MPSV. 2008. Dostupné zde.
[7]
Koncepce rodinné politiky. MPSV. 2017. Dostupné zde.
[8]
Zpráva o rodině 2020. VÚPSV. 2020. Dostupné zde.
[9]
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Studie vypracované VÚPSV v oblasti rodiny a rodinné politiky od r. 1997 do současnosti. Dostupné zde.
[10]
BARVÍKOVÁ, Jana, POLONCYOVÁ, Jana: Tagesmutter a Tagesvatter v Rakousku. VÚPSV. 2017. Dostupné zde.
[12]
European Commission, Evropská platforma pro investování do dětí. Recent Trends in Child and Family Policy in the EU. 2019. Dostupné zde.
[13]
COFACE Families Europe. CHILD COMPASS 2030. 2020. Dostupné zde.
[14]
UNICEF. Family-Friendly Policies. 2019. Dostupné zde.
[15]
FORE, Henrietta H. Family-friendly policies benefit all of us. Světové ekonomické fórum, 2019. Dostupné zde.
[16]
Analýza situace v Německu: CHIRKOVA, Serafina: The Impact of Parental Leave Policy on Child-Rearing and Employment Behavior: The Case of Germany. IZA Journal of Labour Policy. 2019. Dostupné zde.
[17]
Education, healthcare and housing. How access changed for children and families in 2020. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 2021. Dostupné zde.
[18]
Early Childhood Education and Care Policy in Denmark, OECD 2000. Dostupné zde.
[19]
RICHTEROVÁ, Olga.Vláda zruší oblíbené dětské skupiny, zkomplikuje tím život tisícům rodičů. Echo24.cz, 22. 7. 2020. Dostupné zde.
[20]
OPLETALOVÁ, Magdalena, MIKLUŠÁKOVÁ, Marta, MATOUŠEK, Roman a BEŇÁK, David. Náklady veřejných rozpočtů vyvolané bezdomovectvím a bytovou nouzí. Praha: Agentura pro sociální začleňování 2019. Dostupné zde.
[21]
PERTOLD, Filip. Jakou cenu může zaplatit stát za jeden měsíc dítěte v dětské skupině? Květen 2021. Dostupné zde.
[22]
Piráti. Piráti seznámili ministryni Dostálovou se sérií koncepčních řešení k podpoře v bydlení. 21. 2. 2020 [cit. 21. 2. 2020]. Dostupné zde.