Na straně státu vzniknou značné úspory omezením zbytečných výkazů a zjednodušením procesů. Na straně výdajové vzniknou náklady související s rozšiřováním IT systémů a poradenství. Výše těchto výdajů se bude řídit možnostmi státního rozpočtu.

Opatření budou realizována tak, aby v krátkodobém horizontu měla neutrální dopady na rozpočet. V dlouhodobějším horizontu předpokládáme pozitivní dopady, protože se jedná o úspory v administrativě a zároveň o zlepšování kvality podnikatelského prostředí.

Současné nastavení legislativy a zemědělských dotačních pravidel nemotivuje zemědělce k zavádění opatření na obnovu krajiny. Na straně státu jsou takové překážky a bariéry, které značně znesnadňují zemědělcům realizaci krajinotvorných a přírodě blízkých opatření, například:

• Tůně – zákony, vyhlášky, nařízení vlády, vodoprávní povolení a různá stanoviska komplikují realizaci tůní do takové míry, že se zemědělci raději do realizace vůbec nepouštějí.
• Krajinné prvky – u krajinných prvků je vyměřena vyšší daň z nemovitosti než u orné půdy, zemědělcům se tedy zakládání krajinných prvků finančně nevyplatí.
• Biopásy – u biopásů platí zákaz přejezdů přes plochu s biopásem, to zemědělcům přináší komplikace při agrotechnických přejezdech.
• Nelesní zeleň v krajině – SZIF vyjímá z dílu půdního bloku nelesní zeleň a zkracuje o tuto plochu zemědělci dotace na plochu (SAPS).
• Stromy – v případě uschnutí nebo pádu stromu jsou zemědělci sankcionováni, znamená to pro ně značné riziko.

Nebude. Zastropování se nedotkne kontrol, které souvisejí s problémy. Od zemědělců i kontrolujících institucí víme, že kontroly jsou často zaměřené pouze na evidence, nezřídka se dublují a hlavně neřeší reálné hospodaření v krajině či přístup ke zvířatům. Cílem zemědělské politiky by nemělo být vytvářet evidence pro evidence, ale zaručit dodržování jasných principů, které vycházejí z požadavků ochrany veřejného zdraví, spotřebitele, životního prostředí a zvířat. Cílem reformy bude zavést jednodušší kontrolní mechanismy.

Nejedná se o nové dotace, ale zjednodušení fungování podnikatelského subjektu, jehož jádro je tvořeno rodinnými příslušníky – ve vztahu k nástupnictví, v problematice daní či pracovního práva. Změny by se nijak nedotkly standardních pracovních vztahů se zaměstnanci, kteří nejsou rodinní příslušníci.

Především cílenou revizí všech dotačních titulů, sběrem zpětné vazby od uživatelů a zajištěním úrovně kvality služeb tzv. SLA (Service Level Agreement) všech portálů, aplikací a informačních systému poskytovaných Ministerstvem zemědělství a podřízených organizací. Změníme zásadně pohled orgánů veřejné moci na příjemce dotací. Namísto restrikcí a kontrol budou poskytovat konzultace a vhodné programy příjemcům přímo nabízet. SZIF (Státní zemědělský a intervenční fond) se změní z role kontrolora do role poradce a partnera.