Bc. Vojtěch Pikal

Celý můj život se točí okolo tvorby her. Začal jsem na počítači, pak jsem hrál a psal role play hry v reálu (LARP) a nakonec jsem se spolupodílel na druhém vydání Dračího doupěte II. S pár kamarády jsme doplnili a přepracovali původní verzi z roku 2011, revizi jeho systému bych ale chtěl ještě dokončit. Vystudoval jsem přírodovědnou větev na Slovanském gymnáziu v Olomouci a následně získal bakaláře z informatiky na Univerzitě Palackého. Za stejný kraj jsem momentálně poslancem a ve Sněmovně se kromě místopředsednických povinností se věnuji otázkám voleb, demokracie a ústavy.

Na základce jsem byl členem přírodovědného oddílu a postupně se stal oddílovým vedoucím. S některými kamarády nám to ale bylo málo, tak jsme se přidali k pořádání zmíněných LARPů a městských her. To obojí mě vlastně přivedlo k první větší zkušenosti se státem, který nám věci spíše komplikoval. Měli jsme pocit, že nedůvěřuje občanům a více podporuje třeba pasivní sledování sportu, než aktivní trávení času.(Jezdit na akce s dětmi kolem fotbalových hooligans, kteří mají vlastní kordon, stadion a vlak, fakt k důvěře nepřidá.) Zároveň jsem se dlouhodobě setkával s tím, že mě nikdo nezastupoval a neměl jsem koho volit. Problémy, které jsem považoval za podstatné, tehdejší politici vůbec neřešili. Takže jsem si něco nastudoval, zmapoval politické spektrum, udělal pár testů a identifikoval se jako středový až sociální liberál. Odpovídalo tomu několik stran, ale Piráti mě upoutali svým obrovským nadšením, otevřeností, možností zapojení, chutí měnit věci a skutečnou funkční vnitřní demokracií.

Co si budeme povídat, Sněmovna zvenku asi taky vypadá jako pořádné dračí doupě. Na hrdinu si v ní ale nehraju. Je potřeba revidovat volební systém do Senátu a při volbě prezidenta, aby v nich lidé nemuseli volit takticky menší zlo. A chci se podívat také na efektivitu Sněmovny, která se nejdřív věnuje věcem, které ji rozdělují, a pak nezbývá čas na ty, na kterých by byla shoda. Věřím, že mi k tomu pomůže moje uvážlivost, klid a schopnost jednat s každým. A když to celé zvládnu ve zdraví, snad už konečně zrealizuji hru, kterou mám v hlavě už skoro 10 let.