Program přístupný pro lidi se zrakovým postižením

CHCI VĚDĚT VÍCE

Resort: Doprava

Vzájemně propojená dopravní výstavba

Přestaňme lít beton, jak koho napadne. Infrastrukturu dopravy plánujme v logickém celku roky dopředu. Promyšleně, efektivně, bez průšvihů.

Takhle to dál nejde

Rozpočet na stavby se licituje z roku na rok, absence dlouhodobé strategie vede k chybám v přípravě staveb. Staví se krátké, nespojité úseky, které podle analýzy nákladů a přínosů nepatří mezi priority.  Kvalita infrastruktury jako funkčního celku je nízká.[1, 2]

V čem je problém

150 úředníků Státního fondu dopravní infrastruktury funguje jako prostý přerozdělovač na peníze[3], neplní svou roli záruky předvídatelného a stabilního plánování.

Za 20 let vzrostl objem českého exportu k celkovému HDP z 27 na 67 procent[4] – svoji polohu uprostřed Evropy chceme zhodnocovat, ne kvůli ní jako pasivní pozorovatel tranzitních koridorů trpět.[5]

Problém v dopravě u nás není generování formálně správných teoretických koncepcí a strategií[6] na úrovni Ministerstva dopravy. Problém je ve vlastní realizaci nepružnými, personálně podvybavenými a prolobbovanými organizacemi s nahodile sestaveným rozpočtem při každoročním „porcování medvěda“.[7]

Problém je také v chybném stanovení priorit napříč jednotlivými druhy dopravy a pro jednotlivé stavby též v nekvalitní přípravě – nedostatečném posouzení variant, „salámová metoda“, rozpor územně plánovacích dokumentací s koncepcemi, strategiemi a závazky (např. Green Deal, Strategický rámec atd.) a špatnou komunikací s (dotčenou) veřejností. 

Shrnutí kritických bodů je v odkazu.[8]

Co tedy žádáme? Stanovení investičních priorit s ohledem na využitelnost staveb, jejich přínosy a soulad se strategickými dokumenty a závazky ČR.

Dlouhodobý plán by měl vycházet z investičních priorit stanovených na základě potřebnosti, přínosů a souladu záměrů se strategickými dokumenty a závazky.

Pro udržitelnou městskou mobilitu je důležité zejména:[9]

1. předcházení potřebám po mobilitě,

2. podpora využívání alternativních způsobů dopravy,

3. snižování negativních vlivů jednotlivých druhů dopravy ve městě na veřejné zdraví, jakož i globální změny,

4. humanizace uličního prostoru tak, aby se ulice staly multifunkčním prostorem a nikoliv jen jednoúčelovou kapacitní dopravní a parkovací infrastrukturou.

Naše vize

Infrastrukturu budeme stavět podle dlouhodobého plánu s širokou politickou podporou, zákonem zajištěným  a předvídatelným financováním. Výstavba bude probíhat podle plnohodnotného liniového zákona. Každý, od občana přes dodavatele až po dopravce, bude vědět, kdy a co se postaví.

Jak to chceme udělat?

  • Připravíme plán na vybudování páteřní sítě vysokorychlostních železnic a dálnic včetně předpokládaného harmonogramu, priorit a finančního krytí.
  • Plánování dopravy odvodíme od cíle a tomu přizpůsobíme prostředky: budou stanoveny cílové doby, za které bude možné se dostat z jakéhokoliv místa republiky do krajského a hlavního města. 
  • Budeme rozvíjet nové kapacity pro nákladní železniční dopravu, aby bylo možné na ni převést významnou část dopravy kamionové.
  • Odstraníme „železnou oponu“ na hraničních přechodech, především s Německem a Rakouskem, aby zejména v nákladní železniční přepravě nedocházelo ke zbytečným procesním zdržením.  
  • Navrhneme priority staveb podle společenské potřebnosti. Například obchvaty obcí na silnicích I. třídy se musí stavět podle věcných kritérií (především  intenzity dopravy), a ne politického lobbingu. Z více konkurenčních projektů se bude prioritizovat ten, který v analýze nákladů a přínosů (CBA) vychází jako výhodnější, např. více usnadní cestování a má menší negativní dopad na lidi a přírodu.
  • Pro tento plán budeme ve Sněmovně hledat politickou shodu s širokou podporou.
  • Na schválení plánu naváže zákon o zajištění jeho financování na dobu minimálně 10 let, aby potřebné výdaje byly dlouhodobě kryté.

Kolik na to chceme času?

2 roky na přípravu plánu a nového procesního modelu

2 roky na pilotní provoz a vyhodnocení

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Veřejnou dopravu učiníme dostupnější, kvalitnější a rychlejší.

Pro zaměstnance

Lepší dopravní dostupnost veřejnou dopravou zvýší mobilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost.

Pro živnostníky a podnikatele

Zaměstnavatelé budou mít snazší přístup ke kvalifikovaným lidem. Živnostníci zase najdou více zakázek v rostoucím segmentu služeb.

Pro lidi ve finanční tísni

Přibudou pracovní příležitosti. Doprava bude ekonomicky dostupná..

Pro veřejné finance

Předvídatelnost výstavby povede k zprůhlednění rozhodovacích procesů, zapojení více subjektů a nižším nákladům z veřejných rozpočtů.

Pro ekologické spolky a organizace

Doprava nezávislá na fosilních palivech a s minimální energetickou náročnoční přispěje ke zdravějšímu životnímu prostředí.

Co pro to už děláme

  • Navrhli jsme zefektivnění a ztransparentnění Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).[10]
  • V tomto volebním období konzistentně vyvíjíme tlak na výstavbu rychlostních železnic (volební programové dokumenty od roku 2017).[11]
  • Oslovujeme klíčové hráče s cílem vysvětlit náš záměr již před volbami, a vytvořit tak příznivé prostředí pro jeho urychlenou realizaci.
  • Podíleli jsme se na první novele liniového zákona (2018). Zde jsme navrhli dodatečnou ochranu vlastníků, zatímco původní návrhy se jejich ochranou prakticky nezabývaly. Některé z těchto návrhů se staly součástí zákona, zbylé čekají na další vývoj samotného zákona.[12]
  • Během celého volebního období jsme vzdorovali snaze oligarchů privatizovat si veřejnou infrastrukturu na všech úrovních, viz např. články níže.[13]


Články týmu Dopravy

  • Investice nebo chaotické betonování, říjen 2020[14]
  • Piráti proti D-O-L, říjen 2020[15]
  • Plánování podle volebních období, září 2020[16]
  • Nastartujte bagry, září 2020[17]
  • Poučení z krizového vývoje, srpen 2020[18]
  • Problémy integrace dopravy, květen 2020[19]
  • Problematika železničních přejezdů, březen 2020[20]
  • Koordinace výstavby infrastruktury, červenec 2019[21]
  • Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest, červenec 2019[22]
  • Železnice propojená s Evropou, květen 2019[23]

Na co se nás často ptáte

Podle jakého klíče zařazovat stavby do tohoto dlouhodobého rámce?

Je zapotřebí stanovit priority napříč jednotlivými druhy dopravy i pro jednotlivé stavby v souladu s cíli Dopravní politiky a dalšími strategickými dokumenty a závazky. Pro stavby je důležité doložit skutečnou potřebnost, nákladovou efektivitu (CBA) a také prověřit alternativy (více variant trasování a technického řešení, využití stávajících komunikacích či posílení jiných druhů dopravy, např. železnice, které řeší stejné dopravní relace).

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dopravní dostupnost – Územní dimenze řešící dopravní dostupnost. Dostupné zde.
[2]
HORKÁ, H., HRADIL, V., JELÍNKOVÁ, E., RŮŽIČKA, L. Může kvalita silnic ovlivnit ekonomický růst? Raiffeisen Bank. Dostupné zde.
[3]
Usnesení vlády České republiky ze dne 23. listopadu 2016 č. 1034 ke Statutu Státního fondu dopravní infrastruktury. Dostupné zde.
[4]
ČTK, Hospodářské noviny. Závislost Česka na zahraničním obchodu roste. Hodnota exportu vzhledem k HDP se zvýšila z 27 na 67 procent, ukazuje analýza [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
ČTK, Hospodářské noviny. Česko patří k nejlevnějším zemím pro průjezd kamionů, ukázala nová analýza. Sto kilometrů je tu o 300 korun levnější než v Německu nebo Polsku [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Databáze strategií Ministerstva dopravy ČR. Dostupné zde.
[7]
Hospodářská komora ČR. 108/19 Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2020 a střednědobý výhled na roky 2021 a 2022; T: 3. 9. 2019. Dostupné zde.
[8]
Dopravní federace nevládních neziskových organizací, o. s. Desatero problémů a opatření potřebných k zavedení dobré správy v investicích MD – Investice do velkých dopravních staveb potřebují změnu! Dostupné zde.
[9]
Hospodářská komora ČR. 85/20 Dopravní politika ČR pro období 2021–2027 s výhledem do roku 2050; T: 24. 7. 2020. Dostupné zde.
[10]
POLANSKÝ, O. Pozměňovací návrh č. 7450 k sněmovnímu tisku č. 756. Dostupné zde.
[11]
POLANSKÝ, O. Raději rychlovlaky, než kanál Dunaj–Odra–Labe. MF Dnes, 17. 8. 2019. Dostupné zde.
[12]
Piráti. Zákon o urychlení výstavby infrastruktury míří ze Sněmovny do Senátu, Piráti v něm prosadili ochranu vlastníků. Dostupné zde.
[13]
POLANSKÝ, O. Jak se v Česku vaří zákony. www.ondrejpolansky.cz [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[14]
POLANSKÝ, O. Vláda navýšila investice do dopravy. Opravdu se z krize proinvestujeme, nebo nás čeká jen další chaotické betonování? Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[15]
Pirátské listy. Piráti jsou proti koridoru Dunaj–Odra–Labe. Přínosy pro ekonomiku sporné, ekologické dopady drtivé [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[16]
LIČKA, J. Plánování infrastruktury v podmínkách volebních období aneb My nic, to předchozí vlády. Pirátské listy. Dostupné zde.
[17]
LIČKA, J. Příběhy středočeských dálnic: nastartujte bagry, zbytek dořešíme cestou. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[18]
LIČKA, J. Poučení z krizového vývoje roku 2020. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[19]
KALIŠ, O., KOPAS, M. Problémy integrace dopravy ve Středočeském kraji. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[20]
POLANSKÝ, O. Ještě k problematice železničních přejezdů. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[21]
LIČKA, J. Už to zase rozkopali! aneb Řešení kvadratury kruhu v koordinaci výstavby infrastruktury. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[22]
ŽIDEK, V. PASPORTY jako nástroj chytré správy dopravních cest. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[23]
LIČKA, J., WITOSZ, D. Železnice propojená s Evropou patří mezi pirátské dopravní priority. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.

Kombinovaná výstavba vysokorychlostních tratí

Neplýtvejme časem, tenhle vlak nám nesmí ujet! S rychlými spojeními nám budou blízcí blíž. Na jejich výstavbě vydělají obce, regiony i stát.

Takhle to dál nejde

Chybí finanční provázanost a projektová koordinace napříč resorty a úrovněmi veřejné správy. Pokud projekt nevypisuje jeden subjekt, ke spolupráci nedojde, ač spolu dva projekty místně a časově souvisí.

V čem je problém

V ČR je budování vysokorychlostních tratí opožděné[10, 11] a prostá výstavba s projektovými fázemi řízenými tradičním způsobem je málo ambiciózní; bylo by to nenávratné promeškání jedinečné příležitosti, kterou tato největší investice do nového druhu plošné infrastruktury může přinést.

Problematiku realizace můžeme postavit na třech pilířích. Samotná příprava v rámci strategie, procesy vyplývající z legislativy a reakce okolí na stavbu a provoz. Zatímco příprava a legislativa má základ v dlouhodobém programu výstavby dopravní infrastruktury, kombinovaná výstavba má za úkol zefektivnit a urychlit překonávání problému při reakci okolí na novou infrastrukturu. Stavba trati protne stovky katastrů a v každém čekají na realizaci projekty, na které si obce samy netroufnou.[14]

Kromě zapojení lokálních projektů, které se stavbou dráhy mohou místně souviset, lze na celou plánovanou síť VRT nahlížet jako na vícevrstvou. Spolu s kolejemi lze v profilu stavby umístit i kolektor pro vedení jiných sítí (vysoké napětí, datové služby nebo volné sloty pro komerční pronájem) nebo využít související stavby (např. obslužná komunikace dráhy od počátku koncipovaná jako cyklistická magistrála). Z pouhé výstavby kolejí se tak stane plnohodnotný hospodářskopolitický program pro rozvoj regionů.[9]

Zásadním problémem veřejného sektoru v ČR je resortismus, který kombinovaná vystavba proráží – koordinuje průřezové projekty jak z hlediska oboru, tak územního významu (celostátní/lokální), aby byla maximalizována synergie při společné realizaci.[15]

Vytvořit životaschopný systém nadresortního řízení celého projektu (kromě dopravy má smysl zapojení projektů z oblastí živ. prostředí, zemědělství, vzdělávání atd.) je výzva, která se při úspěchu pozitivně projeví při jakékoliv další investiční činnosti státu.

Naše vize

Přímo spolu s výstavbou sítě VRT budou budovány další relevantní sítě (velmi vysoké napětí, data, ...) i projekty lokálního významu, a to resorty napříč pro maximální synergii využití kapacit. Celý program bude legislativně a institucionálně zajištěný a řízený nadresortně.

Jak to chceme udělat?

  • Provedeme rešerši plánovaných záměrů a potřeb v oblasti podél trasy nové VRT napříč dotčenými resorty.
  • Samosprávy z popudu Ministerstva dopravy dají dohromady projekty, které se týkají území: dotýkají se, kříží se nebo spolu souvisí.
    Najdeme synergie a eliminujeme zbytečné vícenáklady, např. v oblasti energetických a telekomunikačních vedení, deregulaci řek nebo protipovodňových opatření
  • Do přípravy nové VRT zapojíme odbornou i širokou veřejnost do diskuse o trase a obsluze měst podél trasy.
  • Po rámcové shodě o trase prodiskutujeme s ovlivněnými městy a obcemi jejich potřeby, jako jsou výstavba nebo oprava školních, sociálních, kulturních zařízení, nových bytů, čističek, rozvoden apod., prostě toho, co lze postavit současně s velkou stavbou VRT.
  • Zajistíme marketing pro podporu maximální participace občanů při registraci místních projektů
  • Vytipujeme všechny paralelní druhy sítí, které lze budovat společně s VRT, a pro tyto záměry zajistíme analýzy nákladů a výnosů (CBA).
  • Zapojíme akademické a aplikované výzkumné prostředí do spolupráce se státem i se soukromým sektorem na projektech VRT.
  • Ustavíme pro tyto projekty pevný finanční rámec. 
  • Všechny body uvedené výše podchytíme institucionálně a legislativně tak, aby se tento přístup stal standardem pro přípravu velkých veřejných investic. Nadresortní řízení např. umožní identifikovat problémy a následně navrhnout společné řešení, třeba při odlišných zájmech sousedících obcí.
  • Liniový zákon a změnu zákonů pro lepší výstabu řešíme v programovém bodu Kvalitně připravené stavby, opravy a vedení

Kolik na to chceme času?

Projekt lze rozdělit do tří fází. První je hledání příležitostí, synergických projektů se samotnou přípravou a realizací VRT. V průběhu této první fáze (4 roky) dojde k vytvoření mechanismu pro sběr, vyhodnocení a přípravu těchto projektů.

Druhá fáze, fáze samotné realizace, je přímo propojená s realizací VRT (celkový průběh výstavby VRT je odhadován na 20 let) a je finančně nejnáročnější.

Třetí fáze začíná s každým dokončeným projektem a bude se zejména zabývat vyhodnocením přínosů a získaných zkušeností.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Projekt výstavby VRT znamená potřebu mnoha nových odborných profesí a možnost úzkého propojení studijních oborů s výstavbou a údržbou sítě.

Pro rodiny s dětmi

Široce dostupný pracovní trh v environmentálně přívětivější zemi umožní plnohodnotně bydlet a žít i mimo centra velkých aglomerací.

Pro lidi ve zralém věku

Dostupná, rychlá, ekologická a komfortní doprava po ČR a Evropě znamená větší dostupnost všech možností a služeb, od turistiky až po zdraví.

Pro seniory

Propojená evropská a lokální železniční síť znamená nejpřívětivější dopravu pro starší občany zejména díky své bezbariérovosti a komfortu.

Pro zaměstnance

Díky širší dostupnosti pracovního trhu a lépe platově ohodnoceným nabídkám se lidé nebudou muset stěhovat za prací do velkých měst.

Pro živnostníky a podnikatele

I ti nejmenší živnostníci budou participovat díky poptávce po službách v místě bydliště zaměstnanců. To zvýší jejich obchodní příležitosti.

Pro lidi ve finanční tísni

Přenesením podstatné části příjmů z velkých měst do regionů se sníží nezaměstnanost. Regiony získají více příjmů pro rozvoj a investice.

Pro rozvoj obcí a měst

Samosprávám se otevře cesta k realizaci projektů, na které by obec sama nestačila.

Pro veřejné finance

Synergie projektů a společná realizace budou znamenat menší náklady jak na pracovníky, tak na veřejné finance.

Co pro to už děláme

  • Definovali jsme základní podobu a rozsah prioritní investiční výstavby[16]
  • Představili jsme vizi zainteresovaným stranám (SŽ, průmysl, finanční instituce).[12]
  • Provedli jsme dotazníkové šetření spokojenosti s informováním a nabízenou pomocí mezi zástupci obcí na trati Bohumín–Přerov.
  • Konzistentně a dlouhodobě prezentujeme základní strategickou linii kombinované výstavby vysokorychlostních tratí o pracovním názvu +150 (např. CF Ostrava, Pardubice).[13]
  • Během celého volebního období jsme bojovali proti snaze oligarchů privatizovat si veřejnou infrastrukturu.[17]

Články týmu Dopravy:

  • Investice nebo chaotické betonování, říjen 2020[18]
  • Piráti proti D-O-L, říjen 2020[19]
  • Plánování podle volebních období, září 2020[20]
  • Nastartujte bagry, září 2020[21]
  • Poučení z krizového vývoje, srpen 2020[22]
  • Problémy integrace dopravy, květen 2020[23]
  • Problematika železničních přejezdů, březen 2020[24]
  • Koordinace výstavby infrastruktury, červenec 2019[25]
  • Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest, červenec 2019[26]
  • Železnice propojená s Evropou, květen 2019[27]
  • Nová mobilita, březen 2018[28]

a další

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Horní odhad je 160 miliard korun jen na projekty, které navazují na výstavbu VRT, a to dohromady za celých 20 let. To znamená 8 miliard korun ročně. Tato částka je uvažovaná jako maximální a její čerpání je závislé na tom, zda stát společně s municipalitami, institucemi a soukromým sektorem je schopen vyprodukovat takové projekty, které smysluplnost těchto výdajů obhájí.

Koho se to týká?

Prakticky vzato všech. Projekt dává možnosti vyřešit systémové problémy státu na úrovni dopravní, datové, energetické či jiné liniové infrastruktury. Je obrovskou příležitostí pro školství, průmysl a vývoj. Zároveň vychází vstříc obcím, které často nemají jak personální, tak finanční zázemí pro řešení svých problémů a výzev. Lze tedy směle říci, že jde o národní plán pro příští generace, který nás naučí spolupráci a dodá nové zkušenosti.

Z čeho to zaplatíme?

Peníze, které dnes stát dává například do politiky slev na jízdném, pro seniory a studenty, jsou ve výši zhruba 5 miliard korun ročně. Tyto prostředky jsou zahrnuty v rozpočtu Ministerstva dopravy a systémově žádný rozvoj dopravní infrastruktury nepřináší. Z pohledu dlouhodobého přínosu právě kombinovaná výstavba vysokorychlostních tratí má větší dopravní relevanci, zároveň se týká jak dnešní, tak budoucí generace studentů a důchodců. Navrhujeme případné slevy na jízdném přeřadit do jiné rozpočtové kapitoly a hradit je z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud je jejich důvodem sociální hledisko. 

Proč by měla obec trpět na svém katastru stavbu trvající i roky?

Protože po jejím ukončení bude jednak napojena na všechny sítě, které se spolu s VRT vystavěly (cyklostezka, Internet…), jednak spolu se stavbou mohou být  realizovány projekty, které by obec sama mohla realizovat méně výhodně. Zároveň také po ukončení stavebních prací obec, pokud projeví zájem, zdědí budovy využívané stavebníky. Stejně tak dojde k opravám všech silnic II. a III. třídy na území obce jako kompenzace za nepohodlí při výstavbě.

Našly by se nějaké praktické příklady řešení aktuálních výzev v souvislosti s výstavbou VRT?

● Vysoké školy
Výzva: nedostatečné kapacity pro výstavbu VRT, všeobecně zhoršující se dostupnost nových kapacit z technických oborů.
Nabídka řešení: podpora fakult se studijními programy reagujícími na potřeby státu v této oblasti na příštích 20 a více let.

● Věda a výzkum
Výzva: aplikace  nových technologii v dopravní infrastruktuře, nedostatečná kvalifikace, znalosti, možnost vývoje.
Nabídka řešení: vědecké projekty přímo spojené s výstavbou VRT od hydrogeologie a znalosti krajiny přes sledování a výzkum technologických celků při samotné výstavbě (technologické přestávky v harmonogramu stavby pro tyto potřeby, např. při výstavbě mostů, tunelů).

● Vodohospodářství, péče o krajinu
Výzva: nepřirozené toky řek, eroze půdy.
Nabídka řešení: možnosti realizace vodohospodářských opatření v souladu s principy programu životního prostředí v synergii zajistí i lepší ochranu infrastruktury či pozemkové úpravy v daném katastrálním území.

● Silnice nižších tříd
Výzva: poškozené komunikace obcí díky stavební činnosti.
Nabídka řešení: oprava, rekonstrukce, renovace komunikací nižších tříd po dokončení stavby. 

● Nákladní doprava
Ač jsou vysokorychlostní tratě primárně řešením rychlého přesunu osob a spěšných zásilek, jejich výstavbou odlehčujeme stávajícím železničním koridorům pro export a nákladní tranzit. Pokud chceme kamiony ze silnic, musíme mít kam jejich obsah přesunout; VRT jsou tedy tzv. A-B-C řešením i pro přetížené silnice.

Proč nezrychlíte stávající koridory, místo toho, abyste ničili další kusy krajiny?

I zkapacitňování a narovnávání stávajících koridorů si žádá územní oběti – příkladem budiž Ejpovický tunel u Plzně. Ani „prostá“ modernizace či tzv. optimalizace stávajících tratí není levnou záležitostí. Tyto akce navíc mají svoje limity; technicky není možné z železnice trasované pro parní lokomotivy v 19. století získat prostou rekonstrukcí koridor 21. století – poloměr oblouků, přítomnost přejezdů či průchod centrem obcí prostě toto řešení neumožňuje. Přestavba staré tratě vedené v současnosti přes obce může být i dražší než postavení nové tratě mimo obce tzv. na zelené louce.


Tak jako stavíme dálnice k převedení dopravní zátěže mimo regionální silnice, potřebujeme přenést zátěž dálkové osobní dopravy, a uvolnit tak kapacity pro příměstské a regionální vlaky i pro nákladní dopravu, která naší exportní ekonomice generuje příjmy.

Nelze výrazně zvýšit kapacitu a konkurenceschopnost železnice bez výstavby nových tratí. Bez nich tedy není možný přesun dopravy ze silnic na ekologické koleje.


Další argumenty viz srovnávací tabulka.

Ukázka nekonkurenceschopnosti stávajících železničních tratí pro spojení mezi krajskými městy je zde.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo financí SR. Najlepší z možných svetov: Hodnota za peniaze v slovenskej verejnej politike. 2016. Dostupné zde.
[2]
POLANSKÝ, Ondřej. Dopis starostům v trase RS2 (vlastní iniciativa). 2020. Dostupné zde.
[3]
Ministerstvo dopravy. Rychlá spojení. Leden 2017. Dostupné zde.
[4]
ŘSD. Údaje ŘSD o rozpracovanosti stávajících úseků. 2021. Dostupné zde.
[5]
SŽ. Údaje SŽ o připravovaných a probíhajících projektech. 2021. Dostupné zde.
[6]
Piráti. Vlastní přehledná mapa investic. 2021. Dostupné zde.
[7]
Úřad vlády České republiky, Odbor pro udržitelný rozvoj. Strategický rámec ČR. Praha 2017. Dostupné zde.
[8]
Ministerstvo dopravy. Dopravní politika ČR pro období 2021–2027 s výhledem do roku 2050. 2020. Dostupné zde.
[9]
Ministerstvo dopravy ČR. Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR. str. 68. Dostupné zde.
[10]
Wikipedie. High-speed rail in Europe. Dostupné zde.
[11]
Vysokorychlostni-Zeleznice.cz. Vysokorychlostní tratě – Španělsko. Dostupné zde.
[12]
ŠLEGR, P. Vysokorychlostní železnice – příležitost pro ČR? Centrum pro efektivní dopravu. Dostupné zde.
[13]
Prezentace pirátského resortního týmu Doprava. 2020. Dostupné zde a zde.
[14]
SŮRA, J. Komplikace pro vysokorychlostní trať do Drážďan. Ústecký kraj chce jinou trasu zdopravy.cz. 2021. Dostupné zde.
[15]
Evropská komise. 2016 CEF Synergy call. Dostupné zde.
[16]
Přehled prioritní infrastruktury. Dostupné zde.
[17]
POLANSKÝ, O. Odpověď Lenky Hlubočkové, náměstkyně ministra dopravy. twitter.com [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[18]
POLANSKÝ, O. Vláda navýšila investice do dopravy. Opravdu se z krize proinvestujeme, nebo nás čeká jen další chaotické betonování? Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[19]
Piráti. Piráti jsou proti koridoru Dunaj–Odra–Labe. Přínosy pro ekonomiku sporné, ekologické dopady drtivé. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[20]
LIČKA, J. Plánování infrastruktury v podmínkách volebních období aneb My nic, to předchozí vlády. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[21]
LIČKA, J. Příběhy středočeských dálnic: nastartujte bagry, zbytek dořešíme cestou. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[22]
LIČKA, J. Poučení z krizového vývoje roku 2020. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[23]
KALIŠ, O., KOPAS, M. Problémy integrace dopravy ve Středočeském kraji. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[24]
POLANSKÝ, O. Ještě k problematice železničních přejezdů. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[25]
LIČKA, J. Už to zase rozkopali! aneb Řešení kvadratury kruhu v koordinaci výstavby infrastruktury. Piráti – Středočeský kraj [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[26]
ŽIDEK, V. PASPORTY jako nástroj chytré správy dopravních cest. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[27]
LIČKA, J., WITOSZ, D. Železnice propojená s Evropou patří mezi pirátské dopravní priority. Pirátské listy [cit. 20. 4. 2021]. Dostupné zde.
[28]
LIČKA, J. Nová mobilita: Samohyby, spotřebiče a sdílená sedačka. Pirátské listy [cit. 16. 3. 2018]. Dostupné zde.

Veřejná doprava lidských rozměrů

Společný cíl? Cestovat pohodlně a bezpečně, neplýtvat energií ani časem! Nezakazujme auta – budujme prostředí, kde nejsou nepostradatelná.

Takhle to dál nejde

Chybí podpora ekologičtějších způsobů dopravy. Motorová doprava – drahá a nešetrná ke zdraví a životnímu prostředí – by neměla být považována za jediný a hlavní nástroj osobní mobility. Neefektivní zadávání zakázek ve veřejné dopravě poškozuje objednatele, cestující i dopravce.[15]

V čem je problém

Neplýtvejme energií a časem: ročně každý z nás ztratí v kolonách téměř den života.[5] V číslech to znamená ztrátu 13 miliard korun pro celou společnost![9, 13]

Energie je pro řadu lidí neuchopitelná moderní forma magie, jejíž používání ale něco stojí. Žádný člen vlády není Harry Potter a nemá k ruce Ministerstvo kouzel, aby vyrobil něco z ničeho. Proto ideově pracujeme s energií jako formou měny.
Naším cílem je zkrátka dosahovat cílů s menším úsilím: odtud energ(et)ická lenost.

Řečeno dopravní terminologií máme na mysli bezmotorovou a sdílenou mobilitu, posilování veřejné hromadné dopravy, efektivnější vytěžování spojů díky pružné nabídce přepravních služeb – od mikrobusů a obecních taxislužeb, po páteřní sítě mezinárodních rychlovlaků.[2]

Česká republika si stanovila závazek[1] snížit do roku 2030 spotřebu energie o 8 procent a prudce snížit emise CO2. V dopravě máme ale opačný trend. Spotřeba energie i emise CO2 rostou každoročně o několik procent.[3]

Tohoto nemůžeme dosáhnout prostou záměnou zdroje pohonu automobilů, ale pouze změnou filozofie mobility jako celku. Vycházíme z ideje celoevropské iniciativy Shared Mobility Principles for Livable Cities[8], která lze shrnout dvěma větami:

Kam můžete v krátkém čase dojít, nemá smysl jezdit. Kam vás může svézt někdo jiný, nemá smysl řídit sám. 

Dokončeme to, nad čím nás přiměla přemýšlet pandemie: aby se zamezilo každodennímu přesunu velkého množství lidí. Podporujme distanční celoživotní vzdělávání, coworkingové kanceláře nebo práci z domova – a to i pro státní zaměstnance. 

Kde to bude mít ekonomický smysl, nebojme se pro dosažení cílů nové mobility kopírovat nebo vyvíjet vlastní inovativní řešení jako autonomní kamiony, chytré parkovací systémy, nákladní tramvaje nebo modulární autobusy.

Naše vize

Stát poskytne obcím a krajům maximální podporu, aby sladily dopravu autem, na kole a pěšky i sdílenou a hromadnou dopravou. Smlouvy na vlaky a autobusy veřejné dopravy budeme soutěžit otevřeně. Zlepšíme tak veřejné rozpočty, spokojenost lidí a snížíme dopad na životní prostředí. 

Jak to chceme udělat?

Efektivní doprava uvnitř sídel i mezi nimi

  • Na základě zahraničních zkušeností vytvoříme podmínky pro rozvoj bezmotorové i sdílené mobility. Odstraníme legislativní bariéry a vytvoříme doporučení, jak řešit technické překážky, které brání dosáhnout ideálního výsledného stavu.
  • Na základě analýzy vytvoříme motivační podmínky (např. zvýhodnění pravidelných uživatelů) pro rozvoj i větší využívání veřejné a nemotorové dopravy. 
  • Zpracujeme celostátní dopravní strategii proměny sídel na města krátkých vzdáleností[12]viz příklad Vídně
  • Zvýšíme obecné povědomí osvětou v oblasti veřejné dopravy, bezmotorové dopravy i bezpečného pohybu. 
  • Budeme sdílet zkušenosti měst, která s transformací již začala. 

Otevřené soutěžení kontraktů v dopravě

  • Definujeme parametry a standardy kvality dopravních služeb.
  • Součástí výběrových řízení bude závazný harmonogram (nejen termíny začátků plnění, ale i vypsání výběrového řízení a uzavření smlouvy).
  • Vytvoříme metodiky pro transparentní tržní konzultace, aby se dopravci předem seznámili s požadavky.
  • Zajistíme dostatečnou kapacitu Ministerstva dopravy pro metodickou pomoc dalším zadavatelům – krajům a městům.
  • Ve spolupráci s dalšími resorty (Ministerstvo financí atd.) připravíme komplexní „kuchařku“, tedy popis správné praxe řešící problematiku zadávání dopravních služeb z hlediska nejen dopravní a zakázkové, ale i daňové a účetní stránky (jednorázová investice ve výši 10 milionů korun). 

Kolik na to chceme času?

S (mikro)analýzami a komunikací s obcemi jsme začali už v opozici. Pokud má být výsledkem funkční integrované řešení, nelze nechat problematiku přeměny mobility jen na samosprávách.

Sdílením zkušeností a odstraňováním předsudků k bezmotorové dopravě jako formě rekreační zábavy lze dosáhnout dílčích koordinačních úspěchů i z opozice.

Vzhledem k aktuálnímu nasměrování zdrojů z EU do této oblasti bude možné pozitivní hmatatelný a viditelný efekt pozorovat v horizontu jednoho volebního období – svezeme se na vlně, kde je vlastně jen potřeba vyčistit cestu od zbytečné byrokracie. Dále je nutné umět vysvětlit lidem dané přínosy.

Otevřená soutěž VHD: Příprava správné praxe jeden rok, poté v následujících 10–15 letech postupná aplikace na všechny nově soutěžené smlouvy tak, jak budou dobíhat již dříve uzavřené smlouvy.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Aktivní a bezemisní doprava posílí zdraví, zmenší stres a rozšíří možnosti, jak se dostat z místa na místo. Navíc může být zdrojem zábavy!

Pro rodiny s dětmi

Zklidnění provozu v ulicích a lepší veřejná doprava bude pro rodiny méně stresující při dělení času mezi povinnostmi a koníčky.

Pro lidi ve zralém věku

Efektivní veřejná doprava přiláká nové cestující, kteří tak uvolní místo na silnicích a k parkování.

Pro seniory

Kvalitní, bezbariérová a promyšleně budovaná infrastruktura s návaznostmi neklade dodatečné překážky pohybu.

Pro zaměstnance

Ušetřené peníze dáme na zkvalitnění hromadné dopravy. Pravidelné dojíždění do práce bude možné dlouhodobě plánovat.

Pro živnostníky a podnikatele

Snížíme náklady na logistiku. Firmy ušetří, jelikož se včas dozví, kdo bude v příštích obdobích zajišťovat dopravu, a mohou tak lépe plánovat.

Pro lidi ve finanční tísni

Efektivní veřejná doprava bude znamenat i peněžní úspory a rozšíření a zlevnění nabídky přepravních služeb.

Pro nás pro všechny

Zvýšíme kvalitu života – ušetříme čas a peníze, snížíme emise, stres i nehodovost, zlepšíme kvalitu životního prostředí.

Pro veřejné finance

Snížíme náklady na výstavbu a obnovu infrastruktury využitím souběhu stavebních akcí. Snížíme emise, nehodovost i potřebu zdravotní péče.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Zní to radikálně, to tu nikdy neprojde...

Piráti a Starostové v podstatě požadují jen to, aby se realizovalo, o čem se roky teoreticky diskutuje! Problém u nás je zejména mezi židlí a monitorem, v ochotě změnit svoje sobecké spotřebitelské chování vůči společnosti i krajině.

Jinde ve světě, kde nemají chuť či možnost rozhazovat veřejné finance (ať už v rozvojové Africe, Asii nebo Holandsku a Dánsku), tyto koncepty přirozeně fungují – nevymýšlíme kolo tam, kde se stačí inspirovat. Nového přinášíme „jen“ to, že navrhujeme konkrétní kroky vedoucí k faktické realizaci záměrů, které na teoretické úrovni podporuje i naše vlastní Ministerstvo dopravy.[3]

chceme utrácet méně a chytřeji než dnes

To, že sdílenou dopravou každý z nás šetří čas a peníze, když v jednom vozidle místo sólo řidiče jede 4 nebo 40 osob, asi není třeba vysvětlovat. Méně kouřících aut v ulicích – ať už díky bezemisním řešením nebo hromadné dopravě – znamená nejen méně hluku, ale úlevu pro celý zdravotnický systém.

Náklady a přínosy bezmotorové dopravy jsou dobře shrnuté v britském projektu Gear Change[6] – srovnatelné analýzy pro české prostředí plánujeme souhrnným způsobem zveřejnit, jakmile dostaneme přístup ke zdrojům ministerstev.

V Kodani využívá kolo 49 procent obyvatel k pohybu po městě, v Praze je to stěží 1 procento.[10] Jestliže v Británii jen cyklodoprava přispívá do ekonomiky 5,4 miliardami liber, kolik by to mohlo být u nás, kdybychom se neomezovali na dekorativní panáčky namalované na vozovce, ale vytvářeli bezpečné, funkčně oddělené stezky?

Chcete vyhnat auta z měst?

Ve veřejném prostoru chceme pro auta prostor přiměřený jejich užitku. Jak potvrdí i developeři, vybudovat jedno parkovací místo představuje náklad stovek tisíc korun.[18] A ani na silnici není stání zadarmo, vezmeme-li v úvahu, že se jedná o zábor 10 m² stavebního pozemku.
Naším cílem je vytvořit dostatečný prostor lidem, aby se mohli beze strachu, volně a zdravě pohybovat v nejbližším okolí svého bydliště, bez nutnosti uzavírat se do ochranné skořápky vozidel. 

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo dopravy. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo dopravy. Koncepce veřejné dopravy 2020–2025. Dostupné zde.
[3]
Ministerstvo dopravy. Dopravní politika České republiky pro období 2021–2027 s výhledem do roku 2050. Dostupné zde.
[4]
Wikipedia. Obecně k energetické efektivitě (a plýtvání). Dostupné zde.
[5]
Eurostat – jak na tom jsme. Dostupné zde a zde.
[6]
Gear change – příklady dobré praxe. Dostupné zde.
[7]
Strategie veřejné dopravy (Nizozemí). Dostupné zde.
[8]
Shared Mobility Principles for Livable Cities. Dostupné zde.
[9]
Vlastní výpočty
[10]
Cycling facts and figures (ECF). Dostupné zde.
[11]
Ministerstvo životního prostředí. Strategický rámec ČR 2030. Dostupné zde.
[12]
Strategie dopravní obsluhy území. Str. 6: „Sumární odpovědnost regionů a obcí je tak značná, protože finanční ingerence dosahuje výše téměř 20 mld. Kč.“ Dostupné zde.
[13]
Raiffeisenbank. Může kvalita silnic ovlivnit ekonomický růst? Analýza RB. Srpen 2019. Dostupné zde.
[14]
Poved. Konkurence na trhu regionální železniční dopravy. 2010. Dostupné zde.
[15]
WEF. The Global Competitiveness Report. 2019. Dostupné zde.
[16]
Příklady:
– František Elfmark, Uherské Hradiště
– Ondřej Profant, Otevřená města
– David Witosz, Chytré parkování
[17]
Rozpočty Středočeského kraje 2018–2021. Dostupné zde.
[18]
iDnes. Jedno místo za 300 tisíc. V Brně chtějí uklidit auta do skeletových domů. 2019. Dostupné zde.

DALŠÍ ZDROJE A INSPIRACE:
– Informace k metodice SUMP 2.0 zde.
– Místo aut kola a chodci. Britská vláda využije pandemii k proměně dopravy za 62 miliard – příklad z GB investice ve výši dvou miliard liber na podporu jízdy na kole a chůze. Dostupné zde.
– Chytré technologie v dopravě zde a zde.
Partnerství pro městskou mobilitu – doprava a mobilita se neplánují na zelené louce a izolovaně.
CityChangers – iniciativa ke zlepšení situace v dopravě a jejím plánování.
– How Oslo achieved zero pedestrian and bicycle fatalities, and how others can apply what worked. Dostupné zde.
– Nabídkové řízení na veřejnou dopravu – ne vše bylo ve výběrovém řízení úplně správně, ale úspora více než značná. Dostupné zde.
– Soutěž na železnici bude již v budoucnu povinná ve většině případů. Dostupné zde.
– Metrobus – hromadná doprava: Nejvyšší čas soutěžit městské linky. Dostupné zde.

Kvalitně připravené stavby, opravy a vedení

Opakované uzavírky, výkopy bez dělníků, prodražené stavby. Levá ruka neví o pravé! Posuňme projekty dál sdílením dat mezi všemi účastníky.[11]

Takhle to dál nejde

V březnu 2020 mělo zpoždění 108 stavebních akcí celostátního významu, z toho 30 staveb dálnic. Do veřejných staveb přiteče, zčásti zbytečně, 18 miliard korun měsíčně[5]. Projekty nezohledňují potřeby všech zájmových skupin – neprovázanost informací stavby brzdí a prodražuje.[10]

V čem je problém

Neziskové organizace sdružené v Dopravní federaci NNO identifikovaly desítku problematických oblastí, které je potřeba v oblasti výběru, přípravy a realizace dopravních staveb zlepšit.[11]

Dopravní strategie státu / Ministerstva dopravy – nedostatečné posuzování efektivity, potřebnosti a hospodárnosti dopravních staveb.

Projekt jako celek, varianty – projekt není posuzován jako celek, často nejsou posouzeny varianty nebo je vybrána problematická trasa.

Odbornost, projektové řízení – nekompetentnost, neodbornost, malá kapacita státního investora (tj. zadavatele), nedostatečný systém projektového řízení.

Geotechnické průzkumy při přípravě stavby – neprováděny vůbec nebo nedostatečně.

Výkupy pozemků – nespravedlivé výkupy, nespolupráce úřadů, směna, zbytkové pozemky.

Stavební povolení – zahajování staveb bez stavebního povolení. 

Veřejné zakázky – nefungující trh dodavatelů, nekvalitní zadávací dokumentace, málo podrobná projektová dokumentace, kvalifikační předpoklady, hodnotící kritéria, cena. 

Střety zájmů vykonavatelů různých rolí – především projektant, zhotovitel, technický dozor.

Smlouvy – není dodržován FIDIC, nedostatečná odpovědnost dodavatelů, krátké záruky, zádržné, reklamace, řešení sporů.

Data – absence systému projektového řízení, nedostatečná digitalizace a ukládání dat.

Naše vize

Díky sdíleným datům budeme mít úplný přehled a veřejnou kontrolu nad stavem infrastruktury. S kvalitní přípravou budeme stavět bez zbytečných prostojů a  kolizí. Sítě budou v kolektorech, které umožňují snadnou údržbu i rozšíření. Zeleň ve městech nebude překážkou dalšího rozvoje.

Jak to chceme udělat?

  • Zpracujeme návrh liniového zákona podle vzoru vyspělých zemí s dlouhodobým investičním plánem (Německo[6]Rakousko[7], Nizozemsko[8], Británie…). To nám umožní stavět rychle, levně, efektivně a návazně.
  • Zrealizujeme Národní sadu prostorových objektů (s MV ČR), konsolidujeme dostupná data o sítích, dotáhneme pasportizaci veřejného majetku a podpoříme integraci GISů (geografických informačních systémů) obecní a krajské úrovně do větších celků.[1]
  • Vznikne centrální „one-stop shop“ – jediné místo, kde půjde pokládat dotaz na existence sítí nezávisle na území a provozovateli.
  • Legislativně posílíme města, aby mohla organizovat technickou infrastrukturu nad i pod zemí; budeme se v tomto inspirovat např. v Nizozemsku[8], kde stát vytváří tzv. prostorové plány.
  • Aktualizujeme legislativu ochranného pásma sítí pro výsadbu zeleně tak, aby se stromy staly funkčními prvky, ne jen trpěnou dekorací.
  • Podpoříme využívání kolektorů a sdružování sítí. Samospráva bude mít legislativní nástroj, jak si vynutit využívání existující infrastruktury[15] (např. kolektoru) a ochranu, event. náhradní výsadbu zeleně.

Kolik na to chceme času?

Dvě volební období – jedná se o úpravu parametrů stávající legislativy, první  volební období k implementaci příslušné legislativy, druhé k nalezení rovnováhy nového stavu.

Pro koho to chceme hlavně

Pro seniory

Funkční infrastruktura sníží omezení v osobním i pracovním životě (např. méně rozkopaných chodníků).

Pro živnostníky a podnikatele

Snížíme čas strávený v kolonách. Provozovatelům zvýšíme pohodlí při správě sítí.

Pro nás pro všechny

Funkční infrastruktura sníží omezení v osobním i pracovním životě, strávíme méně hodin v kolonách.

Pro veřejné finance

Kvalitní příprava ušetří čas a peníze při realizaci výstavby. Investice do kolektorů sníží náklady na údržbu a rozšiřování.

Co pro to už děláme

  • Průběžně připomínkujeme liniový zákon 416/2009 Sb. v souladu se zmíněnou strategií.[9]
  • Iniciovali jsme dialog o 160+  starosty obcí v okolí RS1 VRT.[4]
  • Na řadě míst (např. Praha, Brno, Ostrava, Uherské Hradiště, Mariánské Lázně) systematizujeme sběr otevřených dat a jejich využití pro efektivnější plánování akcí, a to nejen v oblasti technické infrastruktury.[13]
  • V Brně jsme prosadili standard na budování technické infrastruktury.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Obecné rčení říká, že gram inkoustu při plánování nahrazuje kilogram zlata při následném odstraňování chyb, nicméně konsolidace dostupných dat by mohla  přijít na 100 milionů korun počáteční investice a 25 milionů korun ročně na provoz (ČÚZK zřídí nové oddělení, které bude spravovat GISový základ pro všechny povinné subjekty. V zákoně se vymezí charakter objektů a atributů, které bude databáze obsahovat. Oddělení o cca 10 lidech zvládne sbírat aktualizace a řídit přístupy).

Konkrétní čísla lze například ilustrovat na nákladech pravidelného servisu, kdy řádná údržba vykazuje i více než pětinásobnou návratnost během životnosti infrastruktury udržované s péčí řádného hospodáře. Tedy např. tím, že vodovodní potrubí a další sítě učiníme dostupnější pomocí „drahých“ kolektorů pod silnicemi, ušetříme v dlouhodobém pohledu za rozkopávání vrstev při jejich opravách a výměnách.

Laciné, rychlé a nedomyšlené vrstvení infrastruktury může být pro společnost nejen drahé, ale ve výsledku zároveň i neřešitelnou překážkou rozvoje – viz situace s olověným potrubím v USA, nebo chybějící kanalizace a vodovody v živelně vzniklých indických slumech, kdy náklady na dodatečné zlepšení dosahují astronomických částek.

Nezpozdí to již tak dlouhou přípravu staveb?

Vezměme si příklad nyní živě diskutovaných vysokorychlostních tratí (VRT) – „VRTky“ jsou oproti doprovodným stavbám nejnáročnější na dobu přípravy i dobu výstavby.
Takže přidružené stavby se pod VRT „schovají“, jejich doba přípravy je kratší než u hlavního projektu. Investoři doprovodných staveb ze samospráv (kraje, obce) budou mít nárok na příspěvek státu, jen pokud dodají svoje požadavky ve stanovené lhůtě.

Státní organizace nebudou moci realizovat své investice v daném území v určité době od dokončení stavby VRT, aby nebylo území opětovně zatěžováno další stavbou. Je to analogie, aby se ulice ve městě nerozkopávala každý rok…

Nebudou si města a obce vymýšlet zbytečné požadavky třeba na nové aquaparky nebo sportovní stadiony?

Stejně jako v případě čerpání dotací oprávněnými subjekty je klíčové správné nastavení parametrů, férová a srozumitelná pravidla tak, aby měla k podmínkám realizace přístup široká veřejnost.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo vnitra. Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace. 2014. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo financí SR. Najlepší z možných svetov: Hodnota za peniaze v slovenskej verejnej politike. 2016. Dostupné zde.
[3]
POLANSKÝ, Ondřej, WITOSZ, David, LIČKA, Jan. Vlastní koncepční dokument +150. 2019. Dostupné zde.
[4]
POLANSKÝ, Ondřej. Dopis starostům v trase RS2 (vlastní iniciativa). 2020 Dostupné zde.
[5]
DUFEK, Zdeněk, KORYTÁROVÁ, Jana. Veřejné stavební investice. ISBN 978-80-7502-322-3. Leges 2019. Dostupné zde.
[6]
Federal Ministry of Transport and Digital Infrastructure. The 2030 Federal Transport Infrastructure Plan, Německo. Dostupné zde.
[7]
Austrian coordinated Network development plan (CNDP), Rakousko. Dostupné zde.
[8]
Government of the Netherlands. The National Policy Strategy for Infrastructure and Spatial Planning, Ministry of Infrastructure and the Environment. Holandsko. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Nezvedneme ruku pro neuvážený zásah do práv majitelů pozemků, říká Pirát Polanský. 2018. Dostupné zde.
[10]
KŘÍŽ, Karel. Stromy a inženýrské sítě ve městech: „Stavby a především opravy sítí dělají odděleně, nekoordinovaně, protože patří různým vlastníkům a spravují je různí provozovatelé.” 2020. Dostupné zde.
[11]
Dopravní federace NNO. Desatero pro dopravní stavby. Dostupné zde.
[12]
Deloitte. Udržitelné stavební investice v České republice. 2012. Dostupné zde.
„Nejistota sektorových investorů při přípravě akcí vyplývající z nejistoty finančních prostředků pro jednotlivé akce v rámci každoročního plánování i v rámci běžného roku, jejíž důsledkem je vysoký počet rozpracovaných investičních akcí, akcí ve stavu přípravy a z toho plynoucí neefektivita vložených prostředků.“
[13]
Příklady:
– ELFMARK, František. Občanům města je zpřístupněn nový geografický informační systém (GIS). Dostupné zde.
– PROFANT, Ondřej. Otevřená města a jejich přínos. Dostupné zde.
– Průhledná doprava. Výkupy pozemků. Dostupné zde.
[14]
MINEHANE, Scott W. Digital Infrastructure Policy and Regulation in the Asia-Pacific Region. 2019. Dostupné zde:
– Encourage greater infrastructure sharing for broadband and 5G deployment based on exemplar models,
– The establishment of a national infrastructure database to permit ‘check before you dig’ services,
– If possible, adopt a one stop centre approval process for site and other approvals.
Pravidlo „Check before you dig“ pochopitelně lze vztáhnout obecně na sítě vedené pod zemí (plyn, voda, elektro).
[15]
Příkladem budiž země, kde si nemohou dovolit plýtvat prostorem a půdou jako my – například Nizozemsko a SVIR (Spatial Vision on Infrastructure & Spatial Planning). Nizozemsko je stát o poloviční rozloze než ČR, se 17 miliony obyvatel, které je uváděno jako 6. nejlepší z hlediska kvality života. Už jen termín „prostorový plán“ (ne jako u nás územní plán) značí, že uvažují v širších souvislostech. Za zmínku stojí, že spolupracují nejen napříč „government, provinces and municipalities“, ale i přes hranice s Německem. Dostupné zde.

Významná role v kosmickém programu

Nastupme včas na palubu evropského kosmického výzkumu. Je to jedinečná příležitost pro naši ekonomiku, vědu i průmysl.[1] Kapacity na to máme!

Takhle to dál nejde

Kosmické aktivity v ČR nejsou řízeny dostatečně strategicky, dlouhodobě a systematicky. Zároveň trpí nedostatečným finančním a institucionálním zabezpečením.[2] Hrozí proto, že nám ujede vlak v oblasti průlomových technologií a nových příležitostí v kosmickém sektoru.[3]

V čem je problém

V ČR většinu kosmických aktivit zajišťuje Ministerstvo dopravy, nemá k tomu však samostatný odbor. 

Kvůli kompetenčnímu zákonu je většina možných kosmických aktivit v rukou jiných resortů (Ministerstvo školství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí...), ale ty tomu věnují minimální či žádnou pozornost. To se projevuje na jejich akceschopnosti i např. při jednáních Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity, kdy je mnohdy obtížné přimět zbylé resorty ke spolupráci. Od ledna 2021 se Praha stala sídlem Agentury Evropské unie pro vesmírné aktivity (EUSPA), a je tak centrem evropského kosmického programu, s rozpočtem téměř 15 miliard eur na roky 2021–2027.[11]

Máme velice úspěšné projekty v podnikatelském inkubátoru Evropské kosmické agentury (ESA BIC) a aktivní vzdělávací odnož (ESA ESERO), stejně jako velké projekty soukromých firem OHB či SAB Aerospace.[15, 16, 17]

Přes všechny tyto příležitosti je podpora pro kosmický průmysl a vědu a výzkum krátkozraká a nesystematická. Povědomí o kosmických aktivitách je velice povrchní, politická podpora přinejlepším vratká (např. za předchozího ministra dopravy Dana Ťoka byla sekce na 14 dní zrušena).[13, 14]

Nabízí se také příležitost získat patenty na špičkové technologie, jejichž držiteli budou české firmy a startupy.

Máme jedinečnou možnost včas se zapojit do kosmické ekonomiky, která dosahuje obratu půl bilionu dolarů ročně, a rozvíjející se cis-lunární ekonomiky (probíhající mezi nejvyšší vrstvou atmosféry Země a orbitou Měsíce).

Naše vize

Dokážeme efektivně využít příležitostí spojených s tím, že Praha je centrem evropského kosmického programu. Český kosmický sektor získá rostoucí podíl na evropském kosmickém výzkumu i průmyslu. Firmy budou těžit z přístupu ke špičkovým technologiím a výsledkům kosmického výzkumu.

Jak to chceme udělat?

  • Vytvoříme Národní kosmickou agenturu pro lepší koordinaci a koncentraci českých kosmických aktivit, spolupráci napříč vědeckými a vzdělávacími institucemi a průmyslem, všemi úrovněmi veřejné správy, soukromým a veřejným sektorem.
  • Prosadíme ukotvení kosmických aktivit v zákoně tak, aby mezi členy Koordinační rady pro kosmické aktivity, zejména resorty dopravy, školství a obrany, byly jasně určeny mantinely odpovědnosti za jednotlivé projekty a jejich koordinaci.
  • Zrevidujeme existující podporu kosmických aktivit, zajistíme předvídatelnost jejich financování, personální zajištění a dostatečné navýšení rozpočtu na inovace. 
  • Zajistíme institucionální zabezpečení pro zapojení ČR do programu kosmické bezpečnosti EU (EU SST).[10]
    Počet satelitů na oběžné dráze překračuje kapacity bezpečného kosmického provozu. S narůstajícím geopolitickým soupeřením se situace na oběžné dráze zhoršuje a je nutné ji řešit.
  • Zajistíme maximální podporu spolupráce mezi Agenturou pro kosmický program EU (EUSPA), vznikající v Praze, a ESA a maximální využití geografické návratnosti našich příspěvků do ESA – ta garantuje návratnost českých příspěvků ve formě zakázek pro české firmy, a to dokonce i v oblastech, kde je český průmysl méně konkurenceschopný v porovnání se zbytkem Evropy.
  • Využijeme satelitní a kosmické technologie a služby pro potřeby všech resortů.
  • Podpoříme průlomové technologie[4] a rozvoj kosmických aplikací současných špičkových českých vědeckých a průmyslových kapacit, jako je umělá inteligence či laserové technologie.
  • Dohlédneme na plnění krátkodobých a dlouhodobých cílů Národního kosmického plánu a rozpočtu pro kosmické aktivity.
  • V nadnárodních organizacích se budeme aktivně účastnit plnění a formování norem pro kosmické aktivity, jako je průzkum, kolonizace či těžba nerostů ve vesmíru.

Kolik na to chceme času?

První rok:

  • Kompletní revize existujících výdajů na kosmické aktivity ČR
  • Definice krátkodobých a dlouhodobých měřitelných cílů v rámci NKP
  • Ukotvení v kompetenčním zákoně

Druhý rok

  • Zajištění dostatečného finančního a institucionálního zabezpečení
  • Zapojení ČR do programu kosmické bezpečnosti EU

Zbytek prvního volebního období

  • Rozvoj studijních programů a akademických oborů
  • Další rozvoj agentur ESA a EU (ESA Space Solutions, ESA ESERO)

Druhé až třetí volební období

  • Sledování návratnosti investic
  • Vyjednávání v rámci evropského rozpočtu

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Spolupráce s nadnárodními agenturami bude znamenat příležitost ke studiu nových oborů u nás i v zahraničí (Space Studies).[5]

Pro rodiny s dětmi

Rozvoj kosmických aktivit zajistí (nejen) mladým lidem dlouhodobě udržitelná, dobře placená pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou.

Pro zaměstnance

Rozvoj kosmických aktivit zajistí (nejen) mladým lidem dlouhodobě udržitelná, dobře placená pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou.

Pro živnostníky a podnikatele

Prosperující sektor kosmického průmyslu přinese nové podnikatelské příležitosti pro širokou škálu startupů i zavedených firem.

Pro nás pro všechny

Vývoj a výzkum průlomových technologií přinese pracovní příležitosti, zvýší naši zahraniční prestiž a pomůže zajistit chod moderní ekonomiky.[9]

Pro veřejné finance

Investice do kosmického sektoru mají až desetinásobnou návratnost v horizontu 8–12 let. Dopad na veřejné finance tak bude plusový.[1]

Co pro to už děláme

  • Organizací seminářů a Pirateconu jsme deklarovali veřejnou politickou podporu kosmických aktivit v ČR.[6]
  • Pravidelně se účastníme koordinačních rad ministra dopravy pro kosmické aktivity, kde si budujeme kontakty na ministerské úředníky i lidi z přidruženého průmyslu.
  • V rozpočtu jsme podpořili navýšení dobrovolných příspěvků do Evropské vesmírné agentury o 275 milionů korun.[12]
  • V rámci Podvýboru pro letectví a kosmonautiky jsme se zúčastnili dvou ročníků Evropské meziparlamentní vesmírné konference.[7]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

V současné době jsou kosmické aktivity financovány cca 1,2 miliardou korun ročně z rozpočtu České republiky.[12] Navýšením dobrovolných příspěvků do Evropské vesmírné agentury v řádu stovek milionů korun ročně můžeme dosáhnout ve výsledku až desetinásobné návratnosti investic.

V případě zapojení ČR do dalších aktivit EU (například kosmické bezpečnosti) bude možné další investice financovat z nových i existujících programů Evropské unie,  např. NextGenerationEU či programů Horizon Europe.

K čemu v ČR potřebujeme vesmírné technologie?

Na vesmírných technologiích (satelity – navigace, telekomunikace) je závislá velká část moderní ekonomiky a moderních civilizačních výdobytků, ale např. také inovace v zemědělství či systémy pro rychlou odpověď při přírodních katastrofách. Více v podkladu k Národnímu konventu.[10]

Klidně si to ověřte

[1]
Národní kosmický plán 2020–2025. Dostupné zde.
[2]
Institucionální zabezpečení kosmických aktivit v ČR. 2018. Dostupné zde.
[3]
Voxpot.cz. Čína odstartovala na Měsíc: Jak totalitní moc získává náskok ve vesmíru. 24. 11. 2020. Dostupné zde.
[4]
MAKOTO HEIN, Andreas, BRUN, Juliette. 22nd INTERNATIONAL CONFERENCE ON ENGINEERING DESIGN. A conceptual framework for breakthrough technologies. Srpen 2019. Dostupné zde.
[5]
International Space University. Dostupné zde.
[6]
Pirátské listy: Piratecon ke kosmonautice. 2019. Dostupné zde.
[7]
European Interparliamentary Space Conference. Dostupné zde.
[8]
National Space Society. Návratnost investic do kosmických programů. Dostupné zde.
[9]
Asociace pro mezinárodní otázky. NATO ve vesmíru: Český PULS pro kosmickou bezpečnost? 10. 12. 2020. Dostupné zde.
[10]
Podkladový dokument pro jednání kulatého stolu Národního konventu o EU: Kosmické aktivity Evropské unie z pohledu ČR. 2020. Dostupné zde.
[11]
Deník.cz. Miliardové příjmy i prestiž. Česko je kosmickým srdcem Evropy. 8. 11. 2019. Dostupné zde.
[12]
Ministerstvo dopravy. Na investice do budoucnosti ČR v kosmickém průmyslu půjde o bezmála 300 milionů Kč více než letos. 2. 12. 2019. Dostupné zde.
[13]
Seznam Zprávy. Vláda začala s vyhazovy politiků ČSSD a lidovců. Náměstci se diví, že jim nikdo nic neřekl. 22. 12. 2017. Dostupné zde.
[14]
Úřad vlády ČR. Zápis z Rady pro výzkum, vývoj a inovace. 2016. Dostupné zde.
[15]
ESA Business Incubation Centre Prague – podnikatelský inkubátor se zaměřením na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních startupů, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Dostupné zde.
[16]
BusinessInfo.cz. Firma OHB Czechspace se stává součástí mise planetární obrany Hera. 15. 12. 2020. Dostupné zde.
[17]
BREJLOVÁ, Iva. Na vesmírných experimentech na ISS se bude poprvé podílet česká firma. SAB Aerospace projekty na ISS. Dostupné zde.

Resort: EU, zahraničí a obrana

Vnitřně silná a akceschopná Evropa

Pandemie ukázala nutnost evropské spolupráce. Přispějme ke koordinované a demokratické EU, aby i občané ČR měli důvod brát ji za vlastní.

Takhle to dál nejde

Evropa je na rozcestí. Buď se poučíme z předchozích krizí, které ukazují, že nejefektivnější řešení problémů Evropy tkví ve spolupráci, nebo v důsledku nacionalizačních tendencí budeme hrát druhé housle jako například v případě vakcín proti covidu.

V čem je problém

Jednostranné uzavírání hranic v počátcích koronavirové krize připomnělo nutnost jednotného a koordinovaného evropského přístupu.

Jednomyslnost v Radě Evropské unie, která zastupuje národní státy, v některých oblastech, jako je zahraniční politika, schvalování rozpočtu či harmonizace ustanovení týkajících se nepřímých daní[1], omezuje schopnost Evropy reagovat na krize a nenadálé události. Navíc je jednomyslné hlasování v Radě zneužíváno k blokování důležitých rozhodnutí. Například Viktor Orbán v létě 2020 blokoval přijetí víceletého evropského finančního rámce, protože nesouhlasil s omezením čerpání z evropských fondů, pokud dojde k porušování zásad právního státu.[2]

Omezené kompetence v oblasti zdravotnictví ztěžují možnosti efektivně reagovat na koronakrizi. Dvě třetiny Evropanů požadují posílení kompetencí EU v oblasti zdraví, aby Evropa mohla snadněji čelit pandemiím.[3]

V dnešním multipolárním světě, ve kterém jsou hlavními aktéry USA, EU, Rusko a Čína, mají poslední dva jmenovaní zájem na oslabení EU a vedou pro ní hybridní válku.[4] Podnikají vlivové operace, hackerské útoky na nemocnice a vedou otevřenou agresivní politiku. Evropa musí udávat směr pro celý svět v digitálních výzvách dneška, jako je regulace umělé inteligence, se silným důrazem na ochranu soukromí a základních práv občanů.

Naše vize

EU je silným globálním ekonomickým i politickým aktérem, účinně reaguje na výzvy dnešního světa, včetně klimatických a zdravotních, a prosazuje zájmy svých občanů dovnitř i navenek. ČR v ní má respektovaný hlas a schopnost získat spojence pro prosazování společných zájmů.

Jak to chceme udělat?

Přínosy akceschopné EU pro občany

  • Prosazujeme posílení spolupráce Evropy v oblasti zdravotnictví, např. při koordinaci poskytování péče, nákupu vakcín či řešení zdravotních rizik.
  • Podporujeme rozšiřování programu Erasmus+, aby se do něho mohl zapojit maximální počet účastníků.
  • Usilujeme o zjednodušení systému všech dotací sloužících k naplňování politik EU. Podporujeme postupný přechod z přímých dotací na finanční nástroje, např. zvýhodněné úvěry.
  • Prosazujeme posilování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropského veřejného žalobce. Chceme důsledné stíhání dotačních podvodů.
  • Podpoříme posílení ochrany vnějších hranic EU a spolupráci mezi státy EU v oblasti návratové politiky, včetně reformy agentury Frontex.
  • Podporujeme větší aktivitu EU v oblasti digitalizace a životního prostředí, která by mohla být částečně financována z vlastních zdrojů EU, např. příjmem z digitální daně či daně z plastů.
  • Podporujeme aktivní klimatickou politiku a důraz na udržitelný rozvoj na půdě EU i v OSN.
  • Prosazujeme vyváženou evropskou regulaci internetových platforem a umělé inteligence, která efektivně zabezpečí základní svobody a podpoří konkurenceschopnost evropských firem.

Demokratičtější EU

  • Zapojíme se aktivně do diskusí o budoucnosti evropského integračního procesu v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Nechceme dvourychlostní Evropskou unii, ale vzájemně provázané státy se sdílenou odpovědností. Budeme ctít princip subsidiarity, tedy rozhodování co nejblíže lidem.
  • Usilujeme, aby Evropský parlament získal právo navrhovat legislativu a aby se rozšířily oblasti, kde Parlament a Rada rozhodují společně.
  • Namísto zákulisních dohod členských států podporujeme transparentní systém pro volbu předsedy Komise odrážející výsledky voleb do Evropského parlamentu. Občané mají právo znát kandidáty předem a i podle toho se ve volbách rozhodovat.
  • Požadujeme postupné nahrazování jednomyslného rozhodování v Radě EU hlasováním kvalifikovanou většinou.

Kolik na to chceme času?

Kontinuálně, jednotlivá opatření lze realizovat nezávisle na sobě

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Lepším propojením států a zvýšením výdajů na Erasmus+ bude více možností studia v zahraničí a výměnných studijních či pracovních příležitostí.

Pro rodiny s dětmi

Pouze společně s ostatními evropskými zeměmi vyřešíme výzvy, jakými jsou změna klimatu, pandemie, migrace či nástup robotizace.

Pro lidi ve zralém věku

Prohlubování vnitřního trhu, rozvoj českých podniků a ekonomiky se promítne do vyššího životního standardu českých domácností.

Pro seniory

Vyšší konkurenceschopnost a rozvoj české ekonomiky se promítne do lepšího životního standardu a pomůže zajistit kvalitnější život ve stáří.

Pro zaměstnance

S finanční pomocí evropských fondů dokážeme přeměnit Česko z montovny na mozkovnu a zaměstnancům ohroženým robotizací pomůžeme najít nové uplatnění.

Pro živnostníky a podnikatele

Přístup na silný a stabilní evropský jednotný trh a předvídatelnost evropské legislativy pomůže podnikům růst a expandovat.

Pro lidi ve finanční tísni

S finanční pomocí evropských fondů dokážeme modernizovat uhelné a hospodářsky a sociálně ohrožené regiony.

Co pro to už děláme

  • Navrhli a prosadili jsme usnesení Sněmovny k Plánu oživení EU. Vyzvali jsme premiéra k podpoře tohoto návrhu, vládu k efektivnímu zacílení investic a Komisi k důkladnější kontrole čerpání fondů.[6]
  • Podpořili jsme Zelenou dohodu pro Evropu a považujeme ji za jedinečnou příležitost pro českou ekonomiku. Podpořili jsme závazek EU na snížení emisí CO2 o 65 procent do roku 2030 v porovnání s hodnotami z roku 1990.[7]
  • Podpořili jsme zpřístupnění programu Erasmus+ pro více uchazečů na všech úrovních vzdělávání. Podpořili jsme návrh Evropského parlamentu na ztrojnásobení výdajů na program na období 2021–2027.[8]
  • Náš místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja prosadil, že všechna vzdálená hlasování v Evropském parlamentu musí být jmenovitá.[9, 10]
  • Hlasitě jsme upozorňovali na riziko, které pro čerpání evropských peněz představuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše.[11]
  • Prosadili jsme návrh na sjednocení pravidel pro registraci a identifikaci psů a koček ve všech členských státech a zavedení propojených elektronických registrů domácích zvířat.[12] Cílem je omezit tzv. množírny domácích mazlíčků.
  • Evropský parlament schválil naši zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin upozorňující na dopady odlesňování jak v EU, tak ve světě, a navrhující opatření, která jej mají výrazně omezit.[13]
  • Dlouhodobě se také zabýváme tématem plastového odpadu a omezením jeho škodlivého vlivu na životní prostředí.[14]
  • Evropský výbor regionů jednomyslně schválil náš návrh stanoviska požadující posilování tzv. územní dimenze politiky soudržnosti EU s důrazem na využití komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).[15]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Jedná se o reformy na úrovni EU, které nebudou mít přímý dopad do výdajů státního rozpočtu ČR. Reformy s dopady do příjmové i výdajové stránky budou mít na rozpočet EU neutrální dopad.

Příjmy z digitální daně a daně z plastu pomohou splácet závazky vzniklé fondem na obnovu ekonomiky v Evropě po epidemii covid-19 v hodnotě 750 miliard eur (cca 20 bilionů korun). Evropská daň z nerecyklovaného plastu platí od začátku tohoto roku. Členské státy odvádějí do evropského rozpočtu 80 centů (cca 21 korun) za každý kilogram nerecyklovaných plastů. Podle odhadu zaplatí Česká republika 2 miliardy korun ročně. Celkem by tato daň mohla přinést do evropského rozpočtu dodatečných sedm miliard eur (cca 187 miliard korun) ročně.[16]

Evropská komise plánovala zveřejnit návrh evropské digitální daně v létě tohoto roku, nicméně prozatím jej odložila kvůli vývoji jednání G20 a OECD o globální firemní dani ve výši 15 procent. Podle původních propočtů a návrhu Komise by mohla digitální daň přinést do unijního rozpočtu okolo 1,3 miliardy eur (cca 33 miliard korun) za rok. Konečná podoba daně bude záviset na výsledku dalších jednání.[16]

Proč jste hlasovali pro společné evropské daně? Nepřijde vám nesmyslné se zadlužovat ještě vůči Evropské unii po rekordním a i často kritizovaném schodku 500 miliard korun?

Považujeme za logické, aby Evropská unie pomáhala proti daňovým únikům a neférovému zdanění obecně. Typickým příkladem nutnosti jednat je situace ohledně digitálních gigantů typu Google. Jakkoli dodává podobné služby, platí z nich Google v Česku 30krát menší daň než jeho místní konkurent Seznam.

Pokud jde o Fond obnovy, považujeme za český národní zájem udržet Evropskou ekonomiku v chodu. Dle odhadu OECD hrozí v tomto roce propad ve výši 8 procent HDP. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je silně orientovaná na vývoz do ostatních evropských zemí, vyvolal by jeho propad masivní nezaměstnanost i u nás.

Proč chcete, aby měl Evropský parlament právo navrhovat legislativu?

Evropská komise je jediná z institucí Evropské unie, která má právo navrhovat zákony. Podporujeme rozšíření této pravomoci i na Evropský parlament, jediný orgán přímo volený evropskými občany. Do konce června 2022 bude probíhat Konference o budoucnosti Evropy, která má za cíl navrhnout reformy fungování EU a jejích institucí. V rámci této debaty se bude diskutovat systém, jak by měla legislativa na úrovni Evropského parlamentu vznikat.

Proč chcete posilovat roli Evropského parlamentu, který v České republice volí minimum lidí, a má tak nízkou legitimitu?

Češi vnímají volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu, tedy takové, kde jde opět o národní problémy, ale s mnohem menší důležitostí než při volbách do Poslanecké sněmovny. Za to může zejména politická kultura a komunikace na téma Evropy v České republice.

Evropská unie se potýká s demokratickým deficitem, který je prezentován výrazem „nikým nevolení úředníci v Bruselu“. Na formování evropské legislativy se podílí Rada EU (v níž zasedají členové národních vlád, které vzešly z voleb) a Evropský parlament (od roku 1979 volen přímo evropskými občany). Ačkoliv je EP jediná přímo volená instituce, stále například nemá pravomoc navrhovat legislativu, tak jak mají poslanci v národních parlamentech. To snižuje kredibilitu EP.

Země jako Litva nebo Rumunsko měly v roce 2019 volební účast vyšší než Francie – přes 50 procent.

Data o volební účasti v jednotlivých zemích a letech lze najít zde vč. odkazů na původní zdroje.

(Data volební účasti v ČR – 2004: 28 %, 2009: 28 %, 2014: 18 %, 2019: 29 % – druhá nejnižší po Slovensku, to mělo 23 %.)

Jak může Evropa lépe čelit budoucím zdravotním výzvám?

Evropa musí posílit spolupráci v oblasti zdravotnictví a boje se zdravotními riziky – např. prostřednictvím sdílení lékařských kapacit, soběstačnosti v produkci zdravotnického materiálu, koordinace postupů, včetně omezení cestování z třetích zemí apod.

Co si myslíte o konceptu vícerychlostní EU?

Evropská unie se musí stát silným globálním ekonomickým i politickým aktérem. Musí být vnitřně integrovaná, schopná účinně reagovat na veškeré výzvy dnešního světa, vč. těch klimatických, zdravotních či spojených s digitální transformací, a prosazovat zájmy svých občanů dovnitř i navenek.

Všichni občané Evropské unie by měli mít možnost čerpat její výhody bez rozdílu. Evropská integrace by tudíž měla postupovat vyváženě a pro všechny by měla platit stejná pravidla s minimem výjimek. Například základní čtyři svobody – pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu – považujeme za nedělitelné. Pokud by ovšem došlo k rozdělení EU do více „rychlostních pruhů“, chceme zůstat v tom nejrychlejším, tedy v jádru EU.

V jakých oblastech evropských politik chcete, aby Parlament rozhodoval společně s Radou EU?

Rozhodování na úrovni EU probíhá podle několika procesů. Nejčastěji se jedná o proces spolurozhodování, kdy spolu Evropský parlament a Rada EU rozhodují a upravují návrh Evropské komise. Existují však další procedury, ve kterých je role Evropského parlamentu limitována. Evropský parlament je jediná instituce EU, která je přímo volená jejími občany, a proto podporujeme jeho větší zapojení ve všech možných oblastech fungování EU. Kromě spolurozhodování existuje například procedura, kdy má Parlament pravomoc hlasovat pouze pro nebo proti, ale nemá možnost návrh legislativy modifikovat. Jedná se například o přijímání víceletého finančního rámce Evropské unie (rozpočet EU), proces odchodu země z Evropské unie, proces schvalování některých mezinárodních smluv a podobně. V některých oblastech je role EP ještě více oslabena, například některé otázky spojené s politikou zaměstnanosti.

Jaký je váš postoj k evropské armádě?

Podporujeme prohloubení evropské spolupráce v oblasti obrany, jako je např. projekt PESCO. Podrobnější stanovisko k obraně EU a NATO máme zde.

Jaký je váš postoj k migraci?

Tématem se podrobně zabýváme v bodu Migrace.

Co prosazujete v evropské regulaci internetových platforem a umělé inteligence?

Evropská unie pracuje na regulaci internetových platforem a umělé inteligence a naši europoslanci se na tom podílejí. Věříme, že je potřeba vrátit kontrolu nad technologiemi jejich uživatelům. Umělá inteligence pomůže ke zlepšení kvality našich životů, ale jen pokud se vyvarujeme hrozeb, které s jejím používáním souvisejí. Fungování algoritmů nesmí vést k diskriminaci nikoho z nás. Technologie nesmí být zneužívány vládami k pronásledování občanů. Internetové platformy získaly kontrolu nad tím, jak a co děláme na internetu. Pracujeme na souhrnu pravidel, jak mohou platformy nakládat s obsahem online, jak mohou používat nasbíraná data nebo jakým způsobem mají usnadnit komunikaci mezi jednotlivými službami.

Proč jste nepodpořili možnost zavedení kontrol na vnitřních hranicích v případě potřeby?

Další z pozměňovacích návrhů chtěl dát možnost státům zavést hraniční kontroly kdykoliv v případě potřeby, což je ale proti základnímu právu na volný pohyb osob po Schengenu. Návrh je napsán tak obecně, že by státy mohly de facto uzavřít hranice kdykoliv. Nejsme proti uzavření hranic v extrémních případech, jako bylo například šíření koronaviru, postup musí být ale společný a celoevropsky koordinovaný.

Jaký je váš postoj k euru?

Piráti a Starostové podporují v tomto volebním období stabilizaci kurzu koruny vůči euru s určitou odchylkou formou vstupu do ERM II, což výrazně pomůže našim exportérům a sníží úroky ze státního dluhu. Podrobnější plán máme zde. Dále se v příštím volebním období zaměříme na veřejnou diskusi a analýzy dopadů variant.[18] O případném přijetí eura se rozhodne až v delším horizontu.

Klidně si to ověřte

[1]
Rada Evropské unie. Jednomyslnost. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
Politico.eu. Orbán threatens to veto EU budget, recovery fund over rule of law. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
European Parliament. Public opinion in the EU in times of covid-19 (3rd survey). 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
European Parliament. Report on the implementation of the Common Foreign and Security Policy – annual report 2020 (2020/2206(INI)). 2020, s. 24 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
iRozhlas.cz. Miliardy z evropského fondu obnovy budou pro Česko prokletím. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Piráti. Piráti prosadili, aby premiér Babiš podpořil plán obnovy EU, vládní poslanci však odmítají důslednou kontrolu těchto fondů. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Piráti. Piráti podpořili Zelenou dohodu pro Evropu, považují ji za jedinečnou příležitost pro českou ekonomiku. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Evropští Piráti: Více peněz pro Erasmus+. 2019 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Kolaja vyzývá ke zveřejňování hlasování europoslanců. Evropský parlament dál zůstává netransparentní. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Piráti. Europarlament hlasuje o výjimce umožňující automatickou kontrolu soukromé komunikace, Piráti jsou proti. 2021. Dostupné zde.
[11]
Piráti. Komentář Mikuláše Peksy: Střet zájmů Babiše potvrdila kontrolní mise. Musí se zbavit svého majetku nebo politické moci, jinak Česko může skončit u soudu. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Poslanecký klub ELS. Polčák: Množírny zvířat nemají v EU místo. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[13]
Starostové a nezávislí. Evropský parlament schválil naši zprávu o obnově lesů. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[14]
Piráti. Piráti vítají návrh směrnice, která omezí plasty. Nejlepší je odpad, který nevznikne. 2018 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[15]
ÚŠELA, Jan. Google v Česku odvede na daních třicetkrát méně než Seznam, má přitom stejný podíl na trhu. iHNed.cz. 2018 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[16]
Ihned.cz. Kdo nerecykluje, bude platit. Unie zavádí novou daň, Česku se návrh zamlouvá. 2020 [cit. 6. 7. 2021]. Dostupné zde.
[17]
Euroactiv.com. Commission mulls digital tax to fund Europe’s multi-billion euro recovery. 2020 [cit. 6. 7. 2021]. Dostupné zde.
[18]
Ministerstvo financí ČR. Výhody a rizika zavedení eura. Dostupné zde.

Úspěšné předsednictví v Radě EU

Radě EU předsedáme už příští rok a vláda stále není připravena? Vždyť jde o šanci prosadit témata, která jsou pro nás důležitá! Dožeňme to!

Takhle to dál nejde

Přípravy na předsednictví v Radě EU vláda podcenila organizačně, personálně i finančně[1, 2, 4] – hrozí nám ostuda a promarnění příležitosti, která přichází jednou za 14 let.[5]

V čem je problém

Česká republika bude vykonávat své historicky druhé předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2022. Stane tedy na 6 měsíců v čele jednoho z hlavních orgánů, který udává směr rozvoje EU a který také pomáhá řídit nepředvídané krize. Ovlivňuje tak životy 450 milionů unijních občanů i celého mezinárodního společenství. 

To s sebou nese velkou zodpovědnost i příležitost. Česká republika bude zemí, která povede veškerá legislativní vyjednávání a bude organizovat a předsedat stovkám pracovních setkání. Budeme reprezentovat Radu Evropské unie vůči ostatním unijním institucím a stejně tak Unii jako celek navenek vůči třetím zemím. Z pozice předsednické země můžeme pomáhat nastolovat a prosazovat důležitá témata a řešení. Je to šance posílit reputaci Česka v Evropě, stejně jako povědomí o Evropské unii u nás.

Abychom to úspěšně zvládli, potřebujeme perfektně připravené experty – silný tým pro komunikaci, organizaci, logistiku atd. Současná vláda přípravy podceňuje a může se stát, že Česko bude ve složité výchozí situaci. Piráti a STAN proto předem připraví různé scénáře a jasnou strategii pro to, aby Česká republika předsednictví zastala důstojně a získala z něj co nejvíce.

Naše vize

Úspěšně zvládneme předsednictví v Radě EU s důrazem na dokončení obnovy po pandemii, digitalizaci, životní prostředí a další palčivé problémy. Prohloubíme vztahy se státy EU a obnovíme vnímání Česka jako spolehlivého a zodpovědného partnera.

Jak to chceme udělat?

  • Budeme klást nejvyšší možný důraz na dokončení popandemické obnovy ekonomiky a podporu a regulaci v oblasti digitalizace. Dále se zaměříme na životní prostředí, politiku rozvoje regionů včetně rozhodování zdola, vnitřní daňové ráje, vysokorychlostní tratě a transparentní nakládání s dotacemi. Bohužel vzhledem k potřebnému času na přípravu bude moci příští vláda priority českého předsednictví upravovat jen částečně.
  • Přípravu předsednictví přebereme v pokročilé fázi po předchozí vládě. V případě potřeby vyčleníme na zajištění zodpovědného předsednictví odpovídající prostředky. Odmítáme komerční sponzoring předsednictví – priority žádného zákonodárného procesu se nesmí přizpůsobovat zájmům velkých sponzorů. 
  • Prosadíme výrazný regionální rozměr předsednictví prostřednictvím aktivního zapojení měst, obcí, krajů a funkčních území.
  • Posílíme participativní rozměr předsednictví zapojením významných aktérů z neziskového sektoru, zájmových sdružení i občanské společnosti. Podpoříme zapojení veřejnosti do Konference o budoucnosti Evropy.
  • Dohlédneme na posílení transparentnosti Rady EU – registr lobbistů musí fungovat podobně jako u Evropského parlamentu. Rada by měla zveřejňovat zápisy a publikovat dokumenty již v přípravných fázích legislativy.
  • Zasadíme se, aby nám zůstaly přínosy předsednictví i po jeho skončení. Stát by si měl udržet kvalifikované lidi a know-how. Na pozitivním obrazu Česka v Evropě můžeme dále stavět, stejně jako na tématech, která v čele EU rozpracujeme. Využijeme předsednictví k podpoře českých expertů v institucích EU.
  • Předsednictví využijeme jako nový impuls k posílení výuky o základním fungování Evropské unie ve školách i k osvětě veřejnosti. Chceme informované občany, kteří vědí, jak vzniká legislativa, která je ovlivňuje, a jak ji mohou ovlivnit oni. 

Kolik na to chceme času?

Předsednictví probíhá ve druhé polovině roku 2022 po dobu 6 měsíců. 6 měsíců před tím bude probíhat stínování francouzského předsednictví. Aktivní příprava začne nejpozději od voleb.

Pro koho to chceme hlavně

Pro zaměstnance

Organizace předsednictví vytvoří a zabezpečí nová pracovní místa.

Pro živnostníky a podnikatele

Předsednictví bude vyžadovat značné organizační zajištění a jeho velká část bude realizována v ČR.

Pro veřejné finance

Rakouské předsednictví Rady v druhé polovině 2018 přispělo 135 miliony eur do hrubého domácího produktu a vytvořilo 2305 pracovních míst.[3]

Co pro to už děláme

  • Interpelovali jsme Andreje Babiše ohledně stavu příprav a priorit českého předsednictví[1] a také nedostatečného rozpočtu na předsednictví.[2]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Bez podrobné znalosti stavu přípravy předsednictví nemůžeme konkrétní náklady věrohodně vyčíslit. Odhadujeme, že české předsednictví bude vyžadovat výrazně vyšší náklady, než uvádí vláda[2] – kvůli nedostatečné přípravě předsednictví. 

Co zajištění předsednictví obnáší v praxi?

Značné počty expertních úředníků na vedení legislativních vyjednávání, organizaci pracovních setkání a zastupování Rady EU vůči Evropskému parlamentu, Evropské komisi a dalším institucím EU.

V době prvního předsednictví v roce 2009 bylo stálé zastoupení posíleno až o dalších 100 zaměstnanců, nyní se počítá s navýšením v řádu poloviny (cca 50 zaměstnanců).

Klidně si to ověřte

[1]
Poslanecká sněmovna PČR. Stenoprotokol 35. schůze ze dne 17. 10. 2019. 2019. Dostupné zde.
[2]
LIPAVSKÝ, Jan. Kdo šetří, má za tři... roky mizerné předsednictví. 5. 9. 2019. Dostupné zde.
[3]
Spolkové kancléřství Rakouska. Shrnutí rakouského předsednictví. 2018. Dostupné zde.
[4]
MAZANCOVÁ, Hana. Šetřeme na chlebíčkách, ne na lidech. Poslanci se obávají vyhoření úředníků i nevyužitých šancí úsporného předsednictví. Deník N. 17. 3. 2021. Dostupné zde.
[5]
Evropská rada – Rada EU. Předsednictví Rady EU. 2021. Dostupné zde.

Zahraniční politika stojící na hodnotách

Ukažme světu, že máme páteř. Aktivní zahraniční politikou znovu prokazujme smysl pro demokracii, lidská práva nebo klimatickou odpovědnost.

Takhle to dál nejde

Tradice aktivní, odpovědné a humanistické politiky je upozaděna. Stejně tak důraz na lidská práva. Česká zahraniční politika je roztříštěná mezi několik aktérů. To vše se odehrává v době, kdy Česko čelí nepřátelskému působení nedemokratických režimů z Ruska a Číny.

V čem je problém

Naše zahraničněpolitická orientace vychází ze zakotvení České republiky v euroatlantickém prostoru, v Evropské unii a NATO. Musíme zaujmout sebevědomý a proaktivní přístup k výhodám i závazkům členství a být zodpovědným partnerem.

Pro Česko je nesoulad v zahraniční politice mezi prezidentem, premiérem, ministrem zahraničních věcí i dalšími aktéry škodlivý, protože způsobuje nečitelnost pro naše partnery.[1]

Česko přitom má v mezinárodní politice co nabídnout, disponuje znalostmi a kvalitními odborníky v diplomatických službách i mimo ně a tradicí boje za lidská práva i historickou solidaritou s partnery.

Nejsme proaktivním tvůrcem zahraniční politiky na úrovni EU a mnozí naši nejvyšší představitelé podporují autoritářské režimy a tolerují porušování lidských práv.[2] Obchodujeme s takovými státy bez  odpovídající reflexe situace v jejich zemi. Navíc jim členské země EU včetně Česka dodávají vojenský materiál a technologie, které lze zneužít proti vlastním občanům.[3, 4]

Od dosažení velkých politických milníků v podobě vstupu do EU a NATO nemá Česko jasně definované velké a dlouhodobé vize a cíle zahraniční politiky.[5]

Naše vize

Prosazujeme zahraniční orientaci Česka na evropské a světové demokracie. Budeme přispívat k řešení globálních výzev, stavět se za lidská práva, přistupovat zodpovědně k obchodním dohodám, vývozu sledovacích technologií i zbraní a rozvíjet vztahy s partnery a nejbližšími sousedy.

Jak to chceme udělat?

  • Budeme aktivně přispívat do mezinárodních fór, jako jsou OSN, Světová banka či MMF, v zájmu řešení globálních změn a výzev včetně technologických či klimatických.
  • Podpoříme občanskou společnost, nezávislá média i disent v autoritářských zemích. Budeme dále nabízet útočiště bojovníkům za lidská práva.
  • Zasadíme se o pomoc utlačovaným skupinám všude na světě. K tomu využijeme naši i evropskou diplomacii, finanční podporu nevládním organizacím a cílenou pomoc konkrétním lidem.
  • Přijmeme českou verzi sankčního zákona trestajícího ta nejhrubší porušení lidských práv.
  • Prosadíme zákon omezující obchod s orgány a přidáme do českých zákonů mechanismy, které umožní skutečně uplatňovat sankce.
  • Nebudeme zásobovat autoritáře zbraněmi či technologiemi, které mohou být zneužity k potlačování lidských práv. Využijeme nová pravidla EU a důsledně dohlédneme za pomoci občanské společnosti na obchodní toky tohoto zboží.
  • Nechceme, aby byla EU útočištěm zahraničních oligarchů a jejich peněz, proto podpoříme příslušná opatření v rámci EU v koordinaci se spojenci (státy G7).
  • V obchodních smlouvách EU budeme klást důraz na udržitelnost, transparentnost a spravedlivé pracovní podmínky. Skrze obchodní sílu se zasadíme o přísnější dodržování lidských práv v autoritářských režimech.
  • Podpoříme aktualizaci zastaralých úmluv, včetně Úmluvy OSN o omamných látkách.
  • Budeme nadále prohlubovat obchodní spolupráci i diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a podporovat spolupráci na úrovni českých měst a firem. 
  • Považujeme za důležité rozvíjení vztahů s nejbližšími sousedy EU, tedy státy západního Balkánu a Východního partnerství. Podporujeme perspektivu jejich členství v EU, demokratické reformy a vzájemnou obchodní spolupráci. Budeme rozvíjet dialog s českou občanskou společností v otázkách zahraniční politiky a lidských práv.

Kolik na to chceme času?

Bude to kontinuální proces během celého volebního období se snahou o dlouhodobý a udržitelný efekt.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Blízké vztahy se zahraničními partnery rozšíří možnosti studia a práce za hranicemi, nejen prostřednictvím programu Erasmus+.

Pro zaměstnance

Díky členství v EU a dobrým vztahům s ostatními zeměmi lépe ochráníme práva a rozšiřujíme pracovní možnosti českých zaměstnanců v cizině.

Pro živnostníky a podnikatele

Právní stát bude nejen hodnotové východisko, ale i nutný předpoklad pro ochranu českých investic a českého podnikání v cizině.

Pro investory a exportéry

Díky hlubší integraci v EU, důležité pro dobré investiční prostředí, budou české firmy profitovat na trzích našich evropských partnerů.

Pro občanský sektor

Nevládní organizace budou partnerem české zahraniční politiky a jejich hlas bude slyšet.

Co pro to už děláme

  • Předložili jsme Poslanecké sněmovně návrh sankčního zákona na ochranu lidských práv.[6]
  • Prosadili jsme na evropské úrovni aktualizaci regulace  vývozu zboží tzv. dvojího užití (civilní a vojenské), a omezili tak přístup autoritářských režimů k evropskému zboží, kterým by mohly potlačovat práva svých občanů.[7]
  • Přiměli jsme Ministerstvo zdravotnictví přehodnotit svůj výklad stanoviska k interrupcím občanek Evropské unie v Česku  na základě omezení práv polských žen.[8]
  • Stavíme se dlouhodobě za lidská práva ve světě a neváháme je hájit nejen proti diktátorům či autoritářským režimům[9, 13], ale i v rámci obchodních dohod.[10, 11]
  • Představili jsme návrh zákona, který omezuje obchod s lidskými orgány.[12]
  • Prosadili jsme usnesení, ve kterém se Poslanecká sněmovna PČR distancovala od slov Vojtěcha Filipa, která poškodila dobré jméno československých legionářů v Rusku.[14]
  • Dlouhodobým tlakem jsme pomohli schválit zákon, který umožňuje české vládě prověřit strategické zahraniční investice s bezpečnostním rizikem.[15]

Na co se nás často ptáte

Nepoškodí nás orientace na lidská práva ekonomicky?

Česká republika je součástí nejsilnějšího obchodního bloku na světě[16] – Evropské unie. A stejně jako EU, stojíme i my na základních hodnotách, jako jsou právě lidská práva. Otázka tedy nezní, zda si vybrat lidská práva, nebo ekonomiku, ale proč nevyužívat silnou ekonomiku Evropské unie k tomu, abychom pomohli lidským právům v zahraničí. Máme v rámci EU dostatečnou vyjednávací sílu na to, abychom prosadili v obchodních dohodách jasné záruky zlepšení stavu lidských práv v zemích, s nimiž obchodujeme. Je to jen na naší vůli.

Proč chcete podporovat neziskovky, když jen berou peníze?

Na občanské společnosti stojí mnoho služeb, které by stát nezvládl sám zajišťovat, od sociálních po kontrolní (tzv. watchdog) činnost. Podpora činnosti nevládních, neziskových i dalších podobných organizací je znakem efektivního, sebevědomého a schopného státu.

Chcete tím Tchaj-wanem naštvat Čínu?

Čína je sledovací diktatura. Násilně aplikuje proti vůli tamních obyvatel svou politiku „jedna země – dva systémy“ na Hong Kong i Tchaj-wan. Vždy budeme podporovat svobodné a informované rozhodnutí obyvatel před útlakem režimů. Tchaj-wan je navíc demokratická, digitálně se rozvíjející země a pro Českou republiku dává smysl z hlediska výměny nejen technologického know-how rozvíjet vzájemné vztahy. Nenecháme si jinou zemí diktovat, s kým takové vztahy můžeme mít.

Chcete připravit české zbrojařské firmy o zakázky a lidi o práci?

Nikoliv. V konvenčních zbraních se zaměřujeme primárně na efektivnější kontrolu již nelegálního vývozu a dovozu, ne na nová omezení. Co se týče nových technologií, jako je biometrický dohled, netvoří takovou součást našeho exportu, aby se to reálně dotklo českých firem. Principiálně zároveň nemáme zájem o to, aby se vývoz takových technologií do autoritářských režimů stal důležitou složkou našeho exportu. Dopad na lidská práva zde dalece převažuje možné zisky. Měli bychom se spíše soustředit na obchod s našimi partnery v EU a NATO.

Jak přesvědčíte prezidenta, aby držel linku?

Prezident České republiky má naši zemi v zahraničí diplomaticky reprezentovat, za zahraniční politiku však stále odpovídá vláda (a implementuje ji Ministerstvo zahraničních věcí), což musíme jasně ukotvit v očích našich partnerů i dalších zemí. Kvalitní výkon diplomacie zajistí čitelnost naší zahraniční politiky pro všechny.  

Proč nechcete dobré vztahy s Ruskem?

Máme zájem, abychom jako Česko i EU s Ruskem dobré vztahy měly, k tomu je však třeba dobrá vůle na obou stranách. Bez toho nejsou vzájemně výhodné vztahy možné.

Jaké nástroje podpory utlačovaným skupinám chcete používat?

Chceme využívat národní i společné evropské nástroje, konkrétně mimo jiné granty nevládním organizacím, diplomatická gesta (morální podpora, schůzky, demarše), účast diplomatů jako pozorovatelů na soudních procesech s aktivisty, humanitární pobyty, v případě potřeby udělování azylu či dočasné ochrany, zdravotnická pomoc (program Medevac).

Proč chcete řešit klima globálně, když jsme jen malá země a hlavní odpovědnost je na Číně a USA? Proč bych se měl/a zajímat o lidi na druhé straně zeměkoule?

80 procent světových emisí skleníkových plynů vypustily rozvinuté státy, ale reálné dopady klimatické změny zasahují především rozvojové země. Česká republika patří do první dvacítky největších emitentů skleníkových plynů. Klimatická změna představuje bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbu pro celý svět, včetně České republiky — projevy změny klimatu v podobě sucha, požárů, povodní atd. se dotýkají i českých občanů a krajiny. Jen do roku 2050 také přinutí k migraci asi 200 milionů lidí.[17, 18]

Budeme plnit klimatické cíle Pařížské dohody společně s dalšími členskými státy OSN. Žijeme v době globalizace, planeta Země je ve všech směrech propojená. Proto je nutné, abychom jednali koordinovaně a spolupracovali s ostatními státy světa. Změny klimatu jsou globální jev, který se nejvíce dotýká regionů, které jsou hodně zalidněné a už teď ohrožené nedostatkem vody a potravin. Proto lidé z těchto míst odcházejí. Velké migrační toky mohou ohrozit potravinovou bezpečnost. My, jakožto nejbohatší region, máme o světovou bezpečnost a stabilitu zásadní zájem.

Klidně si to ověřte

[1]
Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Agenda pro českou zahraniční politiku. 2020. Dostupné zde.
[2]
Novinky.cz. Zeman: Autoritářské země mají lepší podmínky pro velké projekty. 2017. Dostupné zde.
[3]
Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o vývozu zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP (2017/2029(INI)). 2017. Dostupné zde.
[4]
NESEHNUTÍ. Zpráva NESEHNUTÍ o vývozu českých zbraní a vojenského  materiálu do zahraničí za rok 2014. 2014. Dostupné zde.
[5]
KOŠTOVAL, Daniel. Krize české zahraniční politiky. Ztratili jsme jednotu a vizi v době, kdy je v sázce mnoho. Info.cz. 2020. Dostupné zde.
[6]
World Economic Forum. The Global Risks Report 2021, 16th Edition. 2021. Dostupné zde.
[7]
Piráti. Piráti hájí lidská práva: Volají po přijetí Magnitského zákona. 2019. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Vítězství v oblasti lidských práv: Pirátka Gregorová dotáhla legislativu technologií dvojího použití. 2020. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Polský zákaz potratů: Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo tlaku veřejnosti i Pirátů a umožní Polkám interrupce v Česku. 2021. Dostupné zde.
[10]
Piráti. Den solidarity s Běloruskem: Piráti vyvěšují vlajky a plánují stupňovat tlak. 2021. Dostupné zde.
[11]
Piráti. Dohoda EU s Vietnamem upevnila tamní diktaturu. Dohoda s Čínou dopadne stejně, ne-li hůř. 2021. Dostupné zde.
[12]
Piráti. Mikuláš Peksa a Marek Hilšer chtějí bojovat proti obchodu s lidskými orgány. 2019. Dostupné zde.
[13]
Starostové a nezávislí. Rakušan: Sněmovna by měla odvolat soudruha Filipa z vedení a distancovat se od jeho slov. 2020. Dostupné zde.
[14]
Poslanecká sněmovna. Usnesení zahraničního výboru ze 43. schůze ze dne 30. dubna 2020 k novým informacím týkajících se výhružného dopisu velvyslanectví Čínské lidové republiky adresovanému Kanceláři prezidenta České republiky ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan. 2020. Dostupné zde.
[15]
Respekt. Zákon o prověřování zahraničních investic nakonec prošel v původní verzi. 2021. Dostupné zde.
[16]
Evropský parlament. The European Union and its trade partners. 2020. Dostupné zde.
[17]
IPCC. Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu. Dostupné zde.
[18]
Oli Brown: Migration and Climate Change. Publikace Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 2008. Dostupné zde.

Migrace

V EU prosazujeme ochranu vnějších hranic a prevenci nelegální migrace, ne kvóty. Pro cizince s legálním pobytem chceme férový přístup.

Takhle to dál nejde

Počet cizinců v Česku dlouhodobě roste, přesáhl již 600 tisíc.[1] Bez zvládnuté integrace může ve společnosti docházet k pnutí. Téma migrace zneužívají extremisté a populistický přístup komplikuje postavení Česka v EU. Cizinecké řízení je zatíženo zbytečnou byrokracií.

V čem je problém

Česko je pro cizince atraktivní zemí, mimo jiné kvůli stabilní bezpečnostní situaci, dlouhodobě rostoucí ekonomice, ze které plyne zájem o zahraniční pracovníky, a kvalitnímu vysokému školství, které láká zahraniční studenty. Pracovní migrace představuje nedílnou součást české ekonomiky a v případě oborů s vysokou přidanou hodnotou také přináší zahraniční zkušenosti do Česka. Česko je na 5. místě v rámci zemí EU co do rychlosti růstu počtu cizinců na počet obyvatel.[2] Legálně jich zde pobývá přes 600 tisíc a jejich počet nadále stoupá. Stát stojí před výzvou, jak dát možnost cizincům se kvalitně integrovat, jak po stránce ekonomické, tak společenské.

Nelegální migrace cizinců přes území ČR také představuje významné bezpečnostní riziko, které vyžaduje náležitou pozornost v úzké spolupráci s našimi sousedy.[1] 

Migrační krize z let 2015–2016 ukázala neudržitelnost[3] stávajícího evropského přístupu. Uprchlické kvóty, tedy povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU, selhaly. V roce 2020 Evropská komise předložila „Nový pakt o migraci a azylu“[4] jako plán reformy v oblasti migrační a azylové politiky na evropské úrovni. Diskuse nad ním se stane předmětem odborných debat i politických stanovisek.

Na poli mezinárodní ochrany se situace od roku 2015 výrazně uklidnila.[5] Do budoucna je však kvůli nestabilní mezinárodní situaci a zhoršující se klimatické krizi nutno počítat s dalším možným nárůstem počtu příchozích.[6]

Migrační krize na jednu stranu vyvolala mezi lidmi přirozené obavy a nejistotu, na druhou stranu vytvořila hlubokou dělicí linii ve společnosti. Někteří politici ji navíc zneužili k šíření protievropských a nacionalistických nálad.

Naše vize

Česko v EU prosadí odpovědný přístup k migraci zahrnující řešení bez kvót, prevenci nelegální migrace a ochranu vnějších hranic. Na domácí půdě zbavíme cizinecké řízení zbytečné byrokracie a integrační programy umožní cizincům stát se plnohodnotnou součástí společnosti.

Jak to chceme udělat?

Evropa

  • V přístupu k migraci prosazujeme odpovědná, bezpečná a humánní řešení bez povinného přerozdělování tzv. kvót. Solidarita má být dobrovolná.
  • Podpoříme spolupráci EU se zeměmi, které jsou zdrojem migrace nebo přes ně vedou migrační trasy. Chceme předcházet nelegální migraci již mimo území EU.
  • Podpoříme posílení ochrany vnějších hranic EU včetně zavedení tzv. pre-screeningu a hraničního řízení o azylových žádostech.
  • Podpoříme spolupráci mezi státy EU v oblasti azylu a návratové politiky, včetně reformy agentury FRONTEX.
  • Podpoříme politiku sponzorovaných návratů.
  • Posílíme sdílení informací v rámci EU s důrazem na ochranu osobních údajů.

Česko

  • Nastavíme férová pravidla pro vstup cizinců na pracovní trh, zohledníme zájmy zaměstnavatelů i obcí. Pracovní agentury, zaměstnavatelé a univerzity musí nést za své pracovníky a studenty z ciziny svůj díl odpovědnosti a zajistit jim odpovídající podmínky k pobytu.
  • Podpoříme digitalizaci cizineckého řízení. Systém pro vyřizování pobytu má být přívětivý a důstojný. Cizinec, který respektuje zákony, by měl mít proces prodloužení pobytu zjednodušený.
  • Podporujeme integraci cizinců, zejména z řad studentů a pracovníků s vysokou přidanou hodnotou.[7]
  • Podpoříme integraci podle místních potřeb. Vedle potřeb cizinců a zaměstnavatelů budeme řešit i podporu rozvoje návazné infrastruktury, jako je lékařská péče, školy, školky, terénní a sociální služby a ubytování. Posílíme zapojení dotčených orgánů státní správy a místní samosprávy.
  • Chceme proces integrace na principu postupného nabývání práv až k zisku občanství.
  • Podporujeme řešení příčin migrace v místech jejího vzniku, boj proti převaděčství a organizovanému zločinu.
  • V případě katastrof a konfliktů zvážíme možnosti, kterými může ČR konkrétně pomoci zranitelným osobám žádajícím o ochranu.

Kolik na to chceme času?

Bude to kontinuální proces během celého volebního období se snahou o dlouhodobý a udržitelný efekt.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Odpovědným přístupem k migraci snížíme její negativní dopady. Kvalitní integrací obohatíme ekonomiku i společnost.

Co pro to už děláme

  • Poslanci František Kopřiva a Jan Farský interpelovali ministra vnitra, jak Česko pomůže Řecku s přetíženými uprchlickými tábory. Dostupné zde a zde.
  • Piráti se vymezili vůči nekonstruktivnímu přístupu české vlády ve věci odmítnutí Globálního paktu OSN o migraci.
  • Prosadili jsme skrze senátní úpravu zjednodušení byrokracie pro studenty ze zahraničí. Původní pozměňovací návrh pod číslem 1990 je zde.

Na co se nás často ptáte

Jak Česko v historii humanitárně pomáhalo při katastrofách a konfliktech?

Počátkem 90. let přišlo do ČR 6 tisíc válečných uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Koncem 90. let pak tehdejší vláda Miloše Zemana poskytla v tuzemsku útočiště pro zhruba tisíc osob prchajících z válkou zasaženého Kosova. Je potřeba si uvědomit, že migrace není jenom strašák, ale že cizinci pracují v obchodech, průmyslu, stavebnictví, zemědělství či jako řemeslníci, a pokud se tak děje kontrolovaně a legálně, jsou tito lidé na trhu práce potřeba a zvyšuje se díky nim životní úroveň celé společnosti.

Co je myšleno pre-screeningem na vnějších hranicích EU?

Zavedením pre-screeningu se myslí společný postup v rámci hraničních kontrol na vnějších hranicích EU, včetně možnosti zajištění, přičemž obdobná opatření by platila i pro nelegální migranty zachycené na území EU.

Co všechno téma migrace zahrnuje?

Problematika migrace zahrnuje migraci legální, např. zaměstnávání cizinců nebo studium cizinců na vysokých školách. Důraz klademe na migraci s vysokou přidanou hodnotou pro vědu a výzkum. Dalším typem je migrace nelegální, např. pobyt na území bez pobytového oprávnění či nelegální překročení státních hranic. Specifický fenomén přestavuje uprchlictví, přičemž každý cizinec může v Česku podle mezinárodních smluv žádat o mezinárodní ochranu. Řešením otázek souvisejících s migrací se zabývá migrační a azylová politika, jejíž dimenze je národní a evropská.

Co uděláte pro lidi, kteří chtějí do Česka přijít jako vědci, studenti a pracovníci s vysokou přidanou hodnotou?

Studenti, kteří do Česka přicházejí studovat buď na základě výběru, nebo z důvodu nutnosti opustit svou zemi, nebo zaměstnanci či vědci s vysokou přidanou hodnotou pro vědu, výzkum a společnost jsou pro Česko potenciál a přínos. Daná univerzita či zaměstnavatel jsou morálně povinni nabídnout těmto lidem pomoc s integrací a jsou morálně zodpovědni za jejich pobytová oprávnění. Zasadíme se o přísun financí do vědy, výzkumu a vzdělávání za účelem podpory integrace vědců, studentů a pracovníků s vysokou přidanou hodnotou.

V jakých krajích je dnes problém s integrací?

Česko se potýká s problémy s integrací zejména v oblastech s výskytem zahraničních pracovníků na agenturní práci. Jedná se zejména o Plzeňský, Středočeský a Královéhradecký kraj. Tyto oblasti se potýkají s problémem segregace zahraničních zaměstnanců na ubytovnách v okolí pracoviště, čímž nedochází k jejich integraci ve společnosti.

Co vlastně znamená integrace? Co je tím myšleno?

Integrací se rozumí proces začleňování člověka do společnosti. V ideálním případě probíhá oboustranně. Každý cizinec, který chce pobývat v Česku, má nárok na žádost o pobyt za určitých podmínek. Naším cílem není mu podmínky ztěžovat, ale nabídnout mu k využití široký prostor pro jeho začlenění se do kultury života v místě, kde o pobyt žádá. S tímto úzce souvisí znalost českého jazyka.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo vnitra. Čtvrtletní zpráva o migraci IV. 2020 [cit. 18. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
Eurostat. Statistiky migrace a populace: Migration and Population Statistics. April 6, 2021 [cit. 18. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Reuters, Aktuálně.cz. Uprchlickému táboru na ostrově Lesbos hrozí uzavření. Kvůli nelidským podmínkám. 2018. [cit. 18. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Evropská komise. Nový směr v oblasti migrace: budování důvěry a obnovení rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou. 23. 9. 2020 [cit. 18. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
Risk Analysis for 2020. FRONTEX. 2020 [cit. 18. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
The Future of Migration in the European Union. European Commission’s Joint Research Centre, European Union. 2018 [cit. 18. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Základní dokumenty Ministerstva vnitra České republiky k integrační politice. Dostupné zde.

Silnější hlas v Evropě

Buď můžeme brblat něco o diktátu Bruselu, anebo rozhodování EU aktivně ovlivňovat. Pojďme se více podílet na Evropě. Konstruktivně a nahlas!

Takhle to dál nejde

Česká vláda postrádá vizi Česka jako součásti Evropy a rozděluje společnost na „ČR versus EU”. Premiér namísto řešení společných evropských výzev kope za své vlastní zájmy.[1]

V čem je problém

Česko ze společného rozpočtu EU dostává podstatně více peněz, než do něho dává. Od začátku našeho členství v EU do konce roku 2020 činil čistý příjem přes 896 miliard korun.[2, 28] Tato situace se již nebude do budoucna opakovat[3] a je třeba ji smysluplně využít.

Velký podíl legislativy přijímané v Česku vzniká na půdě EU, 45 procent vládních návrhů v tomto volebním období obsahovalo aspoň větu propsanou z evropské legislativy. Legislativa EU a její přínosy pro Česko jsou buď interpretovány chybně, nebo nejsou interpretovány vůbec. Přínosy se často prezentují jako problémy a diskuse se redukuje na kritiku EU jako celku.

Česko nemá napříč resorty silný, vzdělaný a jazykově vybavený aparát, který by prosazoval zájmy Česka již v počátcích vyjednávání. 

Problém pramení i v nesystematickém zjišťování potřeb našich občanů a nedostatečné analýze dopadů připravované evropské legislativy, bez čehož nejsme schopni s institucemi EU vykomunikovat přínosy pro občany a zvýšení kvality života v Česku.

Naše vize

Česko se podílí na řešení společných výzev, hájí silnou fungující Evropu, dokáže prosazovat své oprávněné zájmy, aktivně připomínkuje unijní legislativu a věcně mluví o evropských tématech. V případě potřeby iniciuje společný postup v zájmu občanů ČR a ostatních členských zemí. 

Jak to chceme udělat?

  • Budeme důsledně vyžadovat znalost světových jazyků u ministrů a náměstků. Klademe důraz na vzdělání a kvalifikaci diplomatů a úředníků vyjednávajících ve strukturách EU.
  • Ministři si v rámci své práce udělají dost času na vyjednávání a jednání v Radě EU.
  • Zavedeme systematickou přípravu české pozice k jednotlivým návrhům. Budeme mít kvalitní analýzy očekávaných dopadů na ČR, aby naše argumenty brala EU vážně. Budeme postoj ČR konzultovat s občany a dotčenými aktéry (Sněmovna, Senát, státní správa, samosprávy, byznys a nevládní organizace).
  • Nastolíme kulturu implementace evropského práva, aby byly části norem požadované EU objektivně označeny, poslanci nesváděli své chyby na EU a zákony odpovídaly principům evropského práva. Výstupy musí být veřejně přístupné. 
  • Nominace eurokomisaře a zástupců v unijních institucích musí respektovat odbornost a být konzultována s odbornou veřejností. Odmítáme dosazování politických loutek.
  • Propojíme jednotlivé úrovně veřejné správy s EU. Posílíme naše zastoupení v EU včetně podpory pro města, regiony, profesní organizace a občanskou společnost při působení směrem k EU. Podpoříme vazby s Čechy napříč evropskými institucemi. 
  • O problémech EU budeme informovat věcně a vyváženě. Stejně budeme postupovat i v případě, že schválená úprava podle nás nebude vhodná.
  • Posílíme vliv Česka v Evropě tím, že se nebudeme omezovat jen na spolupráci se spojenci z V4. Budeme na jednotlivých tématech aktivně spolupracovat se všemi ideově spřízněnými vládami.  
  • Budeme podporovat jednotný vnitřní trh včetně plánu kroků pro přiblížení se euru, vytváření nových pracovních příležitostí, financování mobility pro studenty, volného cestování po Evropě a Zelené dohody pro Evropu (zejména jejího využití pro revitalizaci uhelných regionů).

Kolik na to chceme času?

Bude to kontinuální proces, jednotlivá opatření lze realizovat nezávisle na sobě.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Občané budou i nadále profitovat ze svobod a příležitostí, jež nám EU zajišťuje.

Pro mladé

Naším cílem je vzdělanost. Podpoříme studium v rámci programu Erasmus+ a konkurenceschopnost českého pracovního trhu.

Pro živnostníky a podnikatele

Přístup na společný trh pomáhá podnikům růst. Budeme hájit konkurenceschopnost českých podniků nejen při tvorbě legislativy.

Pro veřejné finance

Transparentním hospodařením a férovými pravidly dotací efektivně využijeme fondy EU na investice pro dlouhodobou prosperitu a rozvoj Česka.

Co pro to už děláme

  • Piráti navrhli a prosadili usnesení Sněmovny k Plánu oživení EU. Vyzvali premiéra k jeho podpoře, vládu k efektivnímu zacílení investic a Komisi k důkladnější kontrole čerpání fondů.[17]
  • Přispěli jsme k usnesení Evropského parlamentu o „znovuotevření vyšetřování proti předsedovi vlády České republiky ohledně zneužívání fondů EU a možného střetu zájmů“, přijatého v červnu 2020.[2]
  • Výbor pro evropské záležitosti zaujal na náš návrh odůvodněné stanovisko (žlutou kartu) vůči návrhu nařízení, které by omezilo svobodu internetu.[16]
  • Podpořili jsme Zelenou dohodu pro Evropu coby jedinečnou příležitost pro českou ekonomiku.[18]
  • Evropský parlament schválil návrhy evropských Pirátů týkající se otevřeného softwaru. Nově bude preferovaným řešením a jednotlivé instituce budou v každoročních výkazech hospodaření vykazovat, že takové řešení zvažovaly.[19]
  • Hájíme soukromí na internetu a šifrování online komunikací na internetu.[20]
  • Prosadili jsme usnesení, aby vláda vybírala české zástupce v Evropském hospodářském a sociálním výboru transparentně a férově.[22]
  • Evropský parlament výraznou většinou schválil naši zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, která upozorňuje na dopady odlesňování jak v EU, tak ve světě, a navrhuje opatření, která jej mají výrazně omezit.[23]
  • Dlouhodobě se také zabýváme tématem plastového odpadu a omezením jeho škodlivého vlivu na životní prostředí.[24, 25]
  • Hlasitě jsme upozorňovali na riziko, které pro čerpání evropských peněz představuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše.[26, 27]
  • Evropský výbor regionů jednomyslně schválil náš návrh stanoviska požadující posilování tzv. územní dimenze politiky soudržnosti EU s důrazem na využití komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).[29, 30]
  • Sněmovna na náš návrh podpořila běloruské občany a odsoudila represe ze strany Lukašenkova režimu.[21]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Finanční náklady na pečlivější sledování evropské legislativy by se měly pohybovat v desítkách milionů korun ročně.

Jaký je váš názor na přijetí eura?

Piráti a Starostové podporují v tomto volebním období stabilizaci kurzu koruny vůči euru s určitou odchylkou formou vstupu do ERM II, což výrazně pomůže našim exportérům a sníží úroky ze státního dluhu. Podrobnější plán na přijetí eura máme zde. Dále se v příštím volebním období budeme soustředit na osvětu, veřejnou diskusi o výhodnosti eura a analýzy výhodnosti.[4, 5] O případném přijetí eura se rozhodne až v delším horizontu.

Jaký je váš postoj k evropské armádě?

Podporujeme prohloubení evropské spolupráce v oblasti obrany, jako je např. projekt PESCO. Konkrétní podoba je k diskusi. Podrobnější informace k tématu máme zde (viz bod Zodpovědná obrana).

Jaký je váš postoj k migraci?

Tématem se podrobně zabýváme tady – viz bod Migrace.

Klidně si to ověřte

[1]
Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů (2019/2987(RSP)). 19. 6. 2020. Dostupné zde.
[2]
Evropská komise. Euromýty – Mýtus: Česká republika platí do EU více, než z ní dostává. 2016. Dostupné zde.
[3]
Evropská rada – Rada EU. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 a balíček opatření na podporu oživení. 17. 12. 2020. Dostupné zde.
[4]
ŠÍDLOVÁ, Tereza. Babiš na předsednictví šetří, kde se dá. Za PR a průzkumy chce ale utratit 85 milionů. Deník N. 20. 7. 2020. Dostupné zde.
[5]
Ministerstvo financí ČR. Výhody a rizika zavedení eura. Dostupné zde.
[6]
Ministerstvo financí ČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2020. 7. 12. 2020. Dostupné zde.
[7]
TICHÝ, Oldřich. Společným obřím dluhem ke světlým zítřkům a silnější integrované EU. Zpátky ni krok! Reflex. 22. 7. 2020. Dostupné zde.
[8]
Europeum. Euroskop.cz: Občané v Liberci diskutovali o EU 2 – Co nás čeká? 10. 10. 2019. Dostupné zde.
[9]
Česká televize. Studio ČT24. 14. 12. 2020. Dostupné zde.
[10]
Česká televize. Události, komentáře. 20. 12. 2018. Dostupné zde.
[11]
ČTK, Euractiv. Politici vítají výsledek jednání o rozpočtu, kritizují Babišův přístup. 21. 6. 2020. Dostupné zde.
[12]
ČTK, Euractiv. Začínají se rýsovat priority českého předsednictví. Prim bude hrát vnitřní trh. 10. 6. 2020. Dostupné zde.
[13]
ČTK, Euractiv. SZIF na základě auditu EK neproplatí dotace Agrofertu a podnikům z okolí ministra Tomana. 6. 6. 2019. Dostupné zde.
[14]
ČTK, Euractiv. Poslanci schválili přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. 1. 11. 2018. Dostupné zde.
[15]
ZACHOVÁ, Aneta. Stanislav Polčák: Střet zájmů premiéra ČR je v Evropě dosud nevídaný. Musí být co nejdříve vyřešen. Euractiv.cz. 30. 1. 2019. Dostupné zde.
[16]
Piráti. Piráti odmítli používání hrozby terorismem jako biče na svobodný internet. Dostupné zde. Kolaja: Terorismus jako záminka pro ničení svobody. Hrozí mazání nevinného obsahu na Internetu. 2020. Dostupné zde.
[17]
Piráti. Piráti prosadili, aby premiér Babiš podpořil plán obnovy EU, vládní poslanci však odmítají důslednou kontrolu těchto fondů. 10. 7. 2020. Dostupné zde.
[18]
Piráti. Piráti podpořili Zelenou dohodu pro Evropu, považují ji za jedinečnou příležitost pro českou ekonomiku. 29. 4. 2020. Dostupné zde.
[19]
Piráti. Evropský parlament: software v evropských institucích má být Open Source. 15. 5. 2020. Dostupné zde.
[20]
Piráti. Evropská komise chce prolomit šifrování soukromých konverzací na internetu. Jde o narušení listovního tajemství, namítají Piráti. 5. 11. 2020. Dostupné zde.
[21]
Piráti. Na popud Pirátů dnes podpořila Sněmovna běloruské občany. Žádá propuštění politických vězňů i prošetření brutalit Lukašenkova režimu. 19. 8. 2020. Dostupné zde.
[22]
Piráti. Komentář Františka Kopřivy: Evropská komise stopla podezřelé vládní kandidáty do výboru EU. Piráti prosadili usnesení, aby nový výběr zástupců probíhal transparentně a férově. 8. 10. 2020. Dostupné zde.
[23]
STAN. Evropský parlament schválil naši zprávu o obnově lesů. 16. 9. 2020. Dostupné zde.
[24]
Piráti. Piráti vítají návrh směrnice, která omezí plasty. Nejlepší je odpad, který nevznikne. 12. 7. 2018. Dostupné zde.
[25]
ELS. Polčák: Problém plastových odpadů je třeba řešit okamžitě. 24. 10. 2018. Dostupné zde.
[26]
Piráti. Komentář Mikuláše Peksy: Střet zájmů Babiše potvrdila kontrolní mise. Musí se zbavit svého majetku nebo politické moci, jinak Česko může skončit u soudu. 29. 4. 2020. Dostupné zde.
[27]
Piráti. Peksa: Další analýza dokazuje Babišův střet zájmů. Žádám o nový audit. 17. 3. 2021. Dostupné zde.
[28]
Ministerstvo financí ČR. Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004–2020. Dostupné zde.
[29]
European Committee of the Regions. Community-led local development: strengthening territorial cohesion. 10. 10. 2019. Dostupné zde.
[30]
Evropského výbor regionů. Příspěvek VR k obnovené územní agendě se zvláštním důrazem na komunitně vedený místní rozvoj. 8. 10. 2019. Dostupné zde.

Zodpovědný přístup k obraně i spojencům

Obrana země stojí na její kondici i na členství v NATO a EU. Navýšené výdaje do obrany projdou i českou vědou, výzkumem nebo průmyslem.

Takhle to dál nejde

Naše svoboda a způsob života nejsou samozřejmostí. Musíme je bránit. Naštěstí na to nejsme sami. Členství v EU a NATO znamená, že jsme součástí Západu – ekonomicky, politicky a vojensky nejmocnějšího uskupení. Pokud nebudeme přispívat rovným dílem[15], můžeme o toto postavení přijít.

V čem je problém

Bezpečnostní situace ve světě se za poslední dekádu znatelně zhoršila.[1] Kromě obrany před aktéry, kteří k nám mají otevřeně nepřátelské postoje, jako jsou Rusko[2] a Čína[3], musí Česko ve spolupráci s dalšími zeměmi a institucemi EU racionálně řešit problém migrace.[4] To kromě jiného vyžaduje, abychom se angažovali politicky, diplomaticky, ekonomicky a vojensky i za hranicemi Evropy, například v Africe a na Blízkém východě. Terorismus i nadále představuje hrozbu[5, 6, 7] a k jeho potlačení je spolupráce v EU a NATO nezbytná. 

Naše svoboda, bezpečnost a způsob života nejsou samozřejmostí. Za ochranu těchto hodnot nese zodpovědnost nejen stát, ale i jeho občané. Naštěstí na to nejsme sami. Členství v EU a NATO znamená, že jsme součástí Západu – ekonomicky[8], politicky[9] a vojensky[10] nejmocnějšího uskupení na světě. 

Přínosy z členství v těchto organizacích nejsou automatické a musíme se o ně přičinit. Zejména při pohledu do naší minulosti je členství v EU a NATO to nejlepší, čeho naše země mohla v bezpečnostní oblasti dosáhnout. 

EU a NATO nám nabízejí velké příležitosti. Evropa sice vynakládá velké prostředky na obranu, ale kvůli nekoordinovanosti a roztříštěnosti je část z nich vynaložena zbytečně.[11, 14, 15, 16] Proto bychom měli usilovat o intenzivnější obrannou spolupráci v EU.

Kromě tradičních hrozeb se musíme umět vypořádat i s těmi novými. Musíme posílit ochranu své kritické infrastruktury před kybernetickými útoky a stranou našeho zájmu nesmějí zůstat ani tzv. hybridní hrozby. Třeba vliv v mediálním prostoru a přístup k informacím hrají čím dál větší roli i ve sféře obrany.[6] Obranné kapacity by se měly dát dobře využít i při přírodních pohromách nebo krizích typu pandemie covid-19.[18] Naše obranné složky musí umět pomáhat i přímo obyvatelům Česka.

Naše vize

Česko bude mít moderní a akceschopnou armádu, která dokáže reagovat na tradiční i nové hrozby, včetně těch hybridních a kybernetických. Naše společnost bude odolná a schopná podílet se na obraně státu. V EU a NATO budeme sebevědomý partner přispívající k obraně poctivým dílem. 

Jak to chceme udělat?

Rozpočet, plánování, věda a inovace

  • Bez peněz to nejde. Budeme proto pokračovat v postupném navyšování výdajů na obranu s cílem dosáhnout 2 procenta HDP do konce volebního období.[12] Zavedeme v souladu s naším obecným přístupem k veřejným financím víceletý rozpočtový rámec, který armádní rozpočet stabilizuje a zefektivní.
  • Modernizace je příležitostí pro rozvoj české vědy a může posílit ekonomické sektory s vysokou přidanou hodnotou a nastupující technologie (vesmírné technologie, umělá inteligence, biotechnologie). Zasadíme se o naplnění závazku PESCO – dávat 2 procenta obranných výdajů na vědu a výzkum, tj. zhruba o 1 miliardu korun navíc.[13] Vyšleme na oběžnou dráhu českou družici.
  • Budeme klást důraz na zapojení domácího průmyslu, aby se výdaje na obranu vracely zpět do ekonomiky.

Na obranu nejsme sami

  • Podpoříme prohloubení obranné spolupráce v EU, včetně vytváření společných jednotek a efektivnějšího propojení obranného průmyslu, výzkumu a vývoje. Evropa musí být schopna ubránit své hranice.
  • NATO nám přináší unikátní bezpečnostní záruky. Ke kolektivní bezpečnosti přispějeme poctivým dílem – vedle závazku k výdajům na obranu se budeme účastnit spojeneckých misí a aktivně se zapojíme do dění v NATO tak, aby byl v Alianci slyšet evropský hlas.
  • Podpoříme společné vojenské mise demokratických států a vojenskou přítomnost v pobaltských státech. 

Společenská odolnost

  • Zasadíme se o posílení společenské odolnosti – včetně Aktivních záloh a spolupráce se školami. 
  • Pomoc armády při krizových situacích je nenahraditelná. Podpoříme její zapojení do civilní ochrany. 
  • Zajistíme důslednou občanskou kontrolu bezpečnostních složek, i ve vztahu k soukromí a kybernetické bezpečnosti.
  • Ohlídáme, aby firmy z nedemokratických států nezískaly přístup ke klíčové́ infrastruktuře.

Kolik na to chceme času?

4 roky na splnění 2 procentního podílu HDP na financování obrany.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Díky dobrovolné spolupráci armády se školami získají mladí lidé praktické dovedností, které přispějí k posílení společenské odolnosti.

Pro nás pro všechny

Pomoc armády při krizových situacích je nenahraditelná. Podpoříme její zapojení do civilní ochrany. Připravíme veřejnost na krizové situace.

Co pro to už děláme

  • Podpořili jsme mandát pro zahraniční mise v letech 2018–2020. Všechny navrhované zahraniční mise jsou mírového charakteru a nejsou bojové. Více zde
  • Podařilo se nám prosadit, aby Vojenské zpravodajství nemohlo sledovat online komunikaci. Více zde.
  • V Poslanecké sněmovně od roku 2020 zasedá Komise pro hybridní hrozby, jejímž úkolem je vyhodnocovat systémová rizika a slabá místa v obranyschopnosti České republiky. Členem komise je i poslanec Jan Lipavský, místopředseda výboru pro obranu, který zároveň vznik této komise inicioval. Více zde.
  • Sněmovna minulý rok podpořila 13 pirátských návrhů na státní vyznamenání, mezi nominovanými byli například generálmajor Josef Balabán, legionář a československý voják, ale i generálmajor in memoriam Josef Vladimír Mašín st., legionář, československý voják, příslušník protinacistické odbojové organizace Obrana národa a jejího zpravodajsko-sabotážní skupiny známé jako Tři králové. Více zde.
  • Uspořádali jsme výstavu „In memoriam“, která připomíná osudy padlých příslušníků Armády České republiky, kteří působili na zahraničních misích. 
  • Kritizovali jsme vládní návrh zákona, který požadoval, aby v případě neakceschopnosti parlamentu přešlo krizové rozhodování zcela na vládu. V případě nefunkčnosti vlády by měl potom rozhodovat premiér. Důsledkem navrhovaného kroku by bylo vyhlašování stavu ohrožení státu nebo válečného stavu samotnou vládou nebo premiérem, aniž by tento vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu. Více zde.
  • V Karlovarském kraji jsme rozšířili ve spolupráci s Armádou ČR provozní dobu testovacího místa na přítomnost covid-19 v areálu Nemocnice Cheb. Obdobně mohl díky pomoci Armády ČR pokračovat provoz mobilního testovacího zařízení pro přeshraniční pracovníky na hranicích s Německem v obci Pomezí. Více zde a zde.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Abychom splnili náš spojenecký závazek dosáhnout podílu obranných výdajů na HDP na úrovni 2 procent, musí se obranný rozpočet do roku 2024 navýšit každoročně o přibližně 15 miliard korun. V roce 2024 by měl tedy dosáhnout 133 miliard korun (v roce 2020 činil 76 miliard korun). S tímto také počítá Koncepce výstavby Armády České republiky.[12]

Na co budou prostředky vynaloženy?

Prioritně musí resort obrany zajistit modernizaci vybavení Armády ČR v souladu s modernizačními plány. Dále musí ČR, a potažmo ozbrojené složky, reagovat na nové hrozby v mezinárodním prostředí, a to zejména hybridní hrozby. To s sebou nese investice jak do lidského kapitálu, tak do technického a technologického vybavení.

Pokud k výše uvedeným investicím nedojde, ČR nebude schopná dostát svým povinnostem a závazkům vyplývajícím z členství v NATO a hrozí, že se stane černým pasažérem a nespolehlivým partnerem.

Vidíte naopak v resortu prostor pro úspory? Kde?

Úspory lze hledat každý rok na provozních výdajích. Na obraně se ale nejvíce uspoří, pokud se bude dobře a dlouhodobě plánovat, a velké investice se tak nebudou dít nahodile, nesystematicky a zbytečně.[19] Určitě nechceme šetřit na počtu vojáků nebo na investičních výdajích. Stejně tak platí, že každá koruna, kterou se nám podaří na obranu vynaložit v Česku, se bohatě vrátí skrze ekonomiku do státního rozpočtu.[20]

Jak si představujete užší spolupráci v obraně na úrovni Evropské Unie?

Budeme podporovat zapojení České republiky do aktivit Evropské obranné agentury (EDA), například aktivity hodnotící kvalitu naší obrany (CARD), spolupráci na společném budování vojenských kapacit (PESCO) či projektů zvyšujících vojenskou mobilitu. Podporujeme též mise vysílané Evropskou unií, například EUTM do Mali.

Evropská obranná agentura (EDA) ve své poslední výroční zprávě definuje strategické priority bezpečnostní a obranné politiky EU. Mezi ně patří meziresortní otázky, včetně klimatické bezpečnosti. Navazuje váš program na strategickou koncepci EU a hodláte reflektovat její priority v rámci resortu?

Spolupráce v rámci EU je pro nás klíčová, stejně jako podpora vědy a výzkumu. V návaznosti na shodu v Radě ohledně průniku problematiky obrany a změny klimatu budeme podporovat záměr navázat obranný výzkum na širší cíle Zelené dohody pro Evropu. 

Meziresortní problematikou je taktéž celoevropská mobilita, kde budeme podporovat udržování a výstavbu infrastruktury, která umožní efektivní přesuny ozbrojených sil. 

Kybernetická bezpečnost patří také mezi otázky zasahující více resortů. Zároveň se dotýká dlouhodobých východisek pirátského programu. Jak se programové body pro resort obrany dotýkají datové bezpečnosti, ochrany soukromí a identity občanů a případně zpravodajské spolupráce se spojeneckými zeměmi, v nichž se s daty běžně nakládá způsobem, který neodpovídá evropským standardům a normám?

Nastavíme obranu státu v kyberprostoru tak, aby neomezila právo na soukromí ani svobodné prostředí internetu.

Česko bude v orgánech EU kategoricky vystupovat proti snahám nuceně prolamovat šifrování soukromé komunikace a v případě potřeby tento princip doplníme do ústavního pořádku. Zajistíme uložení osobních dat obyvatel v bezpečných datových centrech na území ČR. Podpoříme rozvoj státního cloudu, nedopustíme uložení citlivých dat v zahraničí.

Zajistíme, že kyberobrana bude prioritou napříč resorty a zohlednění obranných aspektů, především v kyberprostoru, se stane nedílnou součástí chování každého resortu.

Hybridní hrozby z povahy věci přesahují resortní kompetence. Jak si prakticky představujete model meziresortní spolupráce na odstraňování hrozeb tohoto typu?

Hybridní hrozby by měly být řešeny nadresortně na úřadu vlády a dále jednotlivými ministerstvy, kterých se týkají (obrana, vnitro, finance, školství, průmysl a obchod). Na řešení dezinformací máme vlastní programový bod.

Jakou družici chcete vyslat do vesmíru a proč?

Česká družice by měla mít přidanou hodnotu nejen pro naši bezpečnost, ale i celou ekonomiku, rozvoj vědy a průmyslu a zároveň přispívat k bezpečnosti našich partnerů. Největší aktuální hrozbou ve vesmíru je nedostatečné zabezpečení družicových systémů na oběžné dráze, na kterých je nejen závislé fungování našich bezpečnostních složek, ale i celé společnosti, a to zejména kvůli exponenciálnímu růstu množství satelitů, nebezpečné kosmické tříšti a nedostačujícím kapacitám na sledování kosmického provozu. Česká republika v tomto ohledu disponuje špičkovým vědeckým zázemím pro vývoj satelitního systému pro laserové sledování kosmických objektů a ničení kosmické tříště, čímž může přispět významnou kapacitou do aktivit kosmické bezpečnosti NATO a EU, a zároveň vybudovat světově unikátní obrannou kapacitu duálního charakteru.[21, 22, 23]

Jaký je váš postoj k ratifikaci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, která vstoupila v platnost 22. 1. 2021 a ČR se dosud nepřipojila?

Řada podporovatelů Smlouvy o zákazu jaderných zbraní (TPNW) je vedena šlechetnými úmysly. Reálně ale tato smlouva k jadernému odzbrojení nijak nepřispěje a nepovede ke snižování stavu arzenálů jaderných států. Smlouva má navíc potenciál oslabit jediný existující mezinárodní režim kontroly jaderného zbrojení, který vychází ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), s jejímiž cíli se plně ztotožňujeme. Z těchto důvodů nepodporujeme, aby se k ní ČR připojila. Stejný postoj v tuto chvíli zastávají i všechny ostatní členské země NATO.

Klidně si to ověřte

[1]
Global Peace Index 2020. Červen 2020 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
ZWACK, Peter B. a PIERRE, Marie-Charlotte. Russian Challenges from Now into the Next Generation: A Geostrategic Primer. Strategic Perspectives 29. 25. 3. 2019 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
BLAIR, Tony. Resetting the West's Relationship With China. 25. 6. 2020 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Migratory Map FRONTEX 2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
SANTAMATO, Stefano a BEUMLER, Marie-Theres. The New NATO Policy Guidelines on Counterterrorism: Analysis, Assessments, and Actions. Strategic Perspectives 13. Únor 2013 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
EU's response to the terrorist threat European Council – Council of the European Union. 18. 3. 2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
La lutte contre le terrorisme. Dossiers de l’OTAN. NATO-OTAN. March 25. 3. 2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[8]
GDP (Current US$). The World Bank Group 2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[9]
Overall Ranking 2019. The Soft Power 30. Portland Communications, USC Center on Public Diplomacy [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Trends in World Military Expenditure. 2019. SIPRI Factsheet April 2020. Stockholm International Peace Research Institute 2020 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[11]
WITNEY, Nick. Re-energising Europe’s Security and Defence Policy. European Council on Foreign Relations. 29. 7. 2008 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. MOČR – VÚH Praha. 2019 [cit. 12. 4. 2021]. Dostupné zde.
[13]
Binding Commitments. PESCO [cit. 12. 4. 2021]. Dostupné zde.
[14]
LIBERTI, Fabio. Defence spending in Europe: Can we do better without spending more? Notre Europe, 6/2011 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[15]
Defence Expenditure of NATO Countries (2013–2020). COMMUNIQUEPR/CP(2021)030 NATO-OTAN, 16. 3. 2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[16]
Eurostat. Government expenditure on defence. 2/2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[17]
Statement on the implementation of the Joint Declaration signed by the President of the European Council, the President of the European Commission, and the Secretary General of the North Atlantic Treaty Organization. NATO-OTAN. 6. 12. 2016 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[18]
European Defence Agency Annual Report 2020. EDA 2021 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[19]
YOUNG, Thomas-Durell. What are Governments in Central and Eastern Europe not Buying with their Defence Budgets? The Readiness Clue, The RUSI Journal, 164:2. 30. 5. 2019. str. 36–55. Dostupné zde.
[20]
KOPEČNÝ, Tomáš. Analýza dopadů obranných akvizic na národní ekonomiku. SPSP MO ČR, 5. 5. 2020 [cit. 12. 4. 2021]. Dostupné zde.
[21]
V laserovém centru HiLASE a v Toskánském paláci na Hradčanském náměstí v Praze proběhly workshopy aplikací výkonových laserů, více zde.
[22]
Více o HiLase zde.
[23]
Více o ELI Beamlines zde.

Přeshraniční spolupráce

Miliony Čechů jsou trvale znevýhodněny tím, že žijí v pohraničí. Změňme to ve výhodu – zjednodušme jim cesty do regionů za hranicemi.

Takhle to dál nejde

Přeshraniční spolupráce není v České republice dostatečně podporována. Potenciál těchto regionů je trvale podceňován především ve vytváření vhodných právních a administrativních podmínek, podpory euroregionů a jejich financování.[1] Regiony tak přicházejí až o 2 procenta HDP.[2]

V čem je problém

Značná část občanů ČR (přes 4,2 milionu) žije a pracuje v příhraničních regionech , tedy do 25 km od hranic. Státní hranice mají přímý i nepřímý dopad na jejich život. Lidé se zde často potýkají se zvláštními výzvami, ať už jde o hledání zaměstnání, přístup ke zdravotní péči, kvalitnímu vzdělání a dalším veřejným službám nebo o každodenní dojíždění a překonávání administrativních problémů. V jejich každodenním životě se často projevují rozdílná centrálně přijímaná opatření vlád z obou stran hranic, která nezohledňují jejich vzájemný dopad. A to nejen při pandemické krizi. Kdyby se podařilo odstranit pouhých 20 procent stávajících překážek, zvýšilo by se HDP příhraničních regionů o celá dvě procenta.[2]

Nejúčinnějším nástrojem pro překonání bariérového efektu a dělícího účinku hranic i pro posílení územní soudržnosti těchto regionů je prokazatelně přeshraniční spolupráce.

Pro její rozvoj jsou zásadní tři předpoklady.

V první řadě je nezbytné zajistit právní rámec, který by umožnil jednotlivým aktérům na regionální a místní úrovni snadné zapojení do přeshraniční spolupráce.

Dále je potřeba vytvářet platformu pro dlouhodobou a soustavnou spolupráci jednotlivých aktérů na obou stranách hranic. K tomuto slouží obzvláště důležitý nástroj, kterým je tvorba přeshraničních struktur, tzv. přeshraničních euroregionů.

V neposlední řadě je třeba zajistit financování. Přeshraniční spolupráce tvoří zvláštní kapitolu na pomezí místního rozvoje a mezinárodní politiky, a proto bývá při plánování rozpočtů opomíjena.

Naše vize

Díky přeshraniční spolupráci a cílené podpoře regionálního rozvoje z národních a evropských zdrojů se zlepšuje život občanů v pohraničí. Stát právně a finančně podporuje činnost přeshraničních struktur a zapojení obcí, krajů a dalších institucí a občanské společnosti.

Jak to chceme udělat?

  • Prosadíme lepší podmínky pro pendlery a obyvatele pohraničí, které umožní např. snadnější překračování hranic i v době jejich částečného uzavření nebo poradenství ohledně pravidel pro sociální, důchodové a zdravotní pojištění, uznávání kvalifikací, kariérní poradenství atd. V EU, případně ve vztazích se sousedními státy, prosadíme stanovení minimálního rozsahu spolupráce, která by měla být zachována i v době krize.
  • V oblastech s horší dostupností zdravotní péče umožníme obyvatelům příhraničí využívat nemocnice na obou stranách hranice. Umožníme zdravotnickým záchranným službám zasahovat za hranicí na principu vzájemnosti. Vytvoříme podmínky pro dopravní spoje a krizové řízení (např. při povodních). Umožníme dětem studovat za hranicí.
  • Podpoříme Asociaci euroregionů ČR. Na ministerstvech vzniknou kontaktní místa, na která se budou příhraniční obce, kraje a euroregiony obracet. Zajistíme podporu přenosu příkladů dobré praxe ze zahraničí a nové přístupy.
  • Zrychlíme dojednávání mezivládních dohod. Využijeme i stávající mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci.
  • Plně využijeme evropské programy na podporu spolupráce (Interreg) a zlepšíme jejich dostupnost. Do jejich správy v co nejvyšší míře zapojíme příhraniční obce, kraje a euroregiony. Obnovíme pětiprocentní spoluúčast státního rozpočtu pro realizované projekty a omezíme s nimi spojenou byrokracii. Zjednodušíme kontroly, které zaměříme především na výsledky, a prosadíme jednoduché vyúčtování.

  • Podpoříme Fondy malých projektů spravované euroregiony a tím i spolupráci školek, škol, obcí, hasičů, spolků a dalších neziskových organizací. Podpoříme vyšší dotace ze strany státu a zálohové financování.
  • Podpoříme další fungování Česko-německého fondu budoucnosti pro přeshraniční spolupráci a vytvoříme podobné nástroje na dalších hranicích.

Kolik na to chceme času?

Legislativa upravující využívání stávajících fondů, veřejné rozpočty a další zákony by měly být upraveny do 18 měsíců. Vznik kontaktních míst očekáváme do konce roku 2023.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Zjednodušíme přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem mladých lidí. Tím získají jazykové znalosti a vztah k regionu.

Pro rodiny s dětmi

Zasadíme se o dostupnější využití volnočasových, turistických a kulturních nabídek pro rodiny s dětmi v euroregionech.

Pro lidi ve zralém věku

Zlepšíme nabídku pracovních příležitostí.

Pro seniory

Zlepšíme přístup ke zdravotní péči v odlehlých oblastech (Šluknovský výběžek, Chebsko...).

Pro zaměstnance

Zlepšíme nabídku pracovních příležitostí v regionech, aby se místní obyvatelé cítili spokojeně a neocházeli za prací do velkých měst.

Pro živnostníky a podnikatele

Vytvoříme obchodní příležitosti spojené s přeshraniční ekonomickou aktivitou. Podpoříme přeshraniční poskytování služeb.

Pro lidi ve finanční tísni

Zlepšíme nabídku pracovních příležitostí.

Pro pendlery

Zjednodušíme každodenní život a poskytneme větší jistotu a stabilitu v zaměstnání.

Co pro to už děláme

  • Přiměli jsme vládu, aby umožnila převoz českých pacientů z přetížené chebské nemocnice do Německa.[3]
  • Prosadili jsme, aby premiér Babiš podpořil plán obnovy EU.[4]
  • Na evropské úrovni jsme zakotvili podporu people-to-people projektů v programech přeshraniční spolupráce (Interreg).[5]
  • V Evropském výboru regionů jsme prosadili posílení přeshraničních veřejných služeb.[6]
  • Restartujeme přeshraniční spolupráci po pandemii.[7]
  • Stovky našich starostů rozvíjejí přeshraniční spolupráci se svými sousedy prostřednictvím projektů i bez nich. Více zde a zde.
  • Naši starostové a hejtmani prostřednictvím euroregionů posilují přeshraniční spolupráci především s pomocí fondů malých projektů. Evropské fondy jsou tak dostupnější i menším žadatelům a neziskovému sektoru. Více zde a zde.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Spoluúčast České republiky na spolufinancování projektů z dotačních programů Interreg v České republice je pětiprocentní. Tato částka bude vypočtena z celkové alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj na všechny programy Interreg v České republice, ta by měla činit na období 2021–2027 celkem 277 milionů eur. Další podpora ze strany Unie spočívá v metodické a technické podpoře organizacím, které zmiňované projekty administrují.

Náklady na koncepční podporu činnosti euroregionů odhadujeme přibližně na 3 miliony korun ročně a roční provoz kontaktních center taktéž.

Co bude zahrnovat minimální rozsah přeshraniční spolupráce?

Konkrétní obsah bude teprve předmětem diskusí na úrovni EU. Určitě by tam mělo být zahrnuto poskytování přeshraničních veřejných služeb, oblast sociální i zdravotní péče, spolupráce v oblasti krizového řízení, pendleři, možná i studenti... Ukázalo se, že uzavření hranic kvůli epidemii covid-19 mělo i velmi negativní vliv na rodinné vazby především u smíšených rodin.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+. Dostupné zde.
[2]
Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku. Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU. 2017. Dostupné zde.
[3]
Piráti. Piráti tlačí na vládu, aby umožnila převoz českých pacientů z přetížené chebské nemocnice do Německa. Jinak hrozí ztráty na životech. 2021. Dostupné zde.
[4]
Piráti. Piráti prosadili, aby premiér Babiš podpořil plán obnovy EU, vládní poslanci však odmítají důslednou kontrolu těchto fondů. 2020. Dostupné zde.
[5]
SMOS ČR. Pavel Branda vystoupil v Evropském parlamentu. Před poslanci obhajoval malé přeshraniční projekty a diskutoval s nimi o jejich přínosech pro rozvoj dobrých sousedských vztahů. 2018. Dostupné zde.
[6]
Moderní obec. Evropský výbor regionů vyzývá k posílení přeshraničních veřejných služeb. 2021. Dostupné zde.
[7]
HOSNEDLOVÁ, Pavla. Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda. 2020. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Výbor pro životní prostředí vyzval vládu, aby podala žalobu k Soudnímu dvoru EU kvůli nezákonné těžbě v polském dole Turów. 2021. Dostupné zde.

Resort: Finance

Finance řízené podle plánu

Ke státní kase teď musíme přistupovat s rozmyslem. Finanční plán umožní udržitelný rozpočet, kvalitu veřejné služby i nutné tempo investic.

Takhle to dál nejde

Veřejné finance v Česku jsou nyní dlouhodobě neudržitelné.[1] Řízení výdajů postrádá vizi a měřitelné cíle. Finanční prostředky jsou alokovány setrvačností a nepředvídatelnost investic zdražuje výstavbu. Plnění cílů není zpětně vyhodnocováno, což vede k rozsáhlému plýtvání.

V čem je problém

Aktuální zadlužení je cca 38 procent HDP a ke konci roku 2021 budeme na cca 45 procentech. Čeká nás fáze obnovy ekonomiky po covidové krizi a konsolidace veřejných financí.

Rostoucí zadlužení vede k růstu úroků státních dluhopisů. Při zadlužení na úrovni 50 procent HDP bude zvýšení úrokové míry o každý 1 procentní bod znamenat každoroční zbytečné navýšení výdajů rozpočtu o 30 miliard korun.

Veřejné finance jsou především kvůli stárnutí populace dlouhodobě neudržitelné. Česká republika si současný rozsah plýtvání nemůže dlouhodobě dovolit.[1, 13] Odhad strukturálního deficitu v roce 2021 je cca 6 procent HDP. Maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny vyžadují deficit do 3 procent HDP.

Bez dlouhodobě udržitelných veřejných financí nebude možné zajistit současné standardy veřejných služeb, například zdravotní péče a penze, již pro dnešní generaci padesátníků.

Tempo investic kolísá mezi 4–10 procenty státního rozpočtu.[12] Pokud chceme modernizovat stát a vytvářet v budoucnu větší bohatství, potřebujeme na to zajistit kvalitní infrastrukturu.

Podstatná je nejen výše investic, ale především jejich přínos a využití. Současné veřejné finance pracují na „setrvačník“. Vychází se z výdajů minulých období a k nim se přičtou, či odečtou výdaje nové, aniž by stát vyhodnotil, jakým způsobem byly výdaje minulých období vynaloženy a jestli bylo dosaženo stanovených cílů.[2]

Plnění cílů není definováno měřitelným způsobem, a proto ho lze vyhodnotit jen velmi obtížně. U řady významných investic státu chybí analýza nákladů a přínosů zpracovaná před jejich schválením. Existující indikátory ve vládních dokumentech se obvykle nesoustředí na hlavní problémy, vyhodnocují se s několikaletým zpožděním[3] a nejsou provázané s financemi, což je u strategie dobrou praxí.[4]

Naše vize

Veřejnými financemi stát neplýtvá, dává na investice nejméně 10 procent rozpočtu, výdaje pečlivě plánuje a vyhodnocuje jejich efektivitu. Občané na internetu uvidí, jak stát hospodaří. V roce 2025 bude ČR plnit Maastrichtská kritéria, tedy deficit pod 3 procenty HDP.

Jak to chceme udělat?

Rozpočtové priority

  • Připravíme podpůrný fiskální balíček pro postcovidový restart. 
  • Chceme, aby investice tvořily nejméně 10 procent výdajů státního rozpočtu. Investice budeme plánovat na více než jedno volební období.
  • Zajistíme dlouhodobě 5 procent HDP na vzdělávání financovaných ze státního rozpočtu.
  • Garantujeme prostředky na zákonnou valorizaci důchodů a financování sociálních služeb.
  • Budeme usilovat o navýšení prostředků na výzkum a vývoj na úroveň průměru zemí OECD.
  • Zajistíme spravedlivé financování místních a krajských samospráv úpravou rozpočtového určení daní s důrazem na zajištění financování oprav silnic. 
  • Zabezpečíme předvídatelné financování armády s cílem naplňovat závazky vůči NATO.
  • Cílíme na 1 procento státního rozpočtu na kulturu.
  • Zvýšíme vládní rozpočtovou rezervu pro lepší připravenost státu na krizové situace.
  • Prioritní investice nebudeme škrtat jen proto, že letos ekonomika neroste.

Udržitelnost veřejných financí

  • Deficit státního rozpočtu snížíme do roku 2025 pod 3 procenta HDP, aby ČR plnila Maastrichtská kritéria.
  • Udržitelnost veřejných financí zajistíme skrze rychlejší růst ekonomiky, úspory a zvýšení efektivity na straně státu, zlepšení zapojení lidí na legální trh práce, osekání daňových výjimek, zlepšení výběru daní a další zdroje díky opatřením v bodě Férovější daně. 
  • Zavedeme systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů. Výdaje, které neprokázaly dostatečnou přidanou hodnotu, budeme redukovat. Budeme využívat podklady od NKÚ. 
  • Posílíme analytické schopnosti státního aparátu s cílem lépe plánovat, měřit a vyhodnocovat veřejné výdaje.
  • Podpoříme systém víceletého financování, např. v sociálních službách.
  • Valorizace platů ve státním sektoru bude odpovídat výkonu ekonomiky.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Zastavíme zadlužování státu, takže náklady stárnutí populace neponese nastupující generace sama. 

Pro rodiny s dětmi

Veřejné finance budou natolik silné, že zabezpečí dostupné služby, zejména v oblasti péče o děti a kvalitního vzdělávání. 

Pro lidi ve zralém věku

Zachováme dostupné a kvalitní zdravotnictví a zajistíme udržitelnost důchodového systému.

Pro seniory

Zachováme pravidelnou valorizaci důchodů a dostupné kvalitní zdravotnictví a podpoříme rozvoj sociálních služeb.

Pro zaměstnance

Posílíme rozvoj veřejné infrastruktury, díky které se v Česku bude lépe žít i pracovat. 

Pro živnostníky a podnikatele

Posílíme rozvoj veřejné infrastruktury, díky které se v Česku bude lépe žít i podnikat.

Pro lidi ve finanční tísni

Zachováme záchrannou sociální síť, jež zabrání propadu do extrémní chudoby a napomůže ohroženým skupinám například s návratem na trh práce.

Pro veřejné finance

Veřejné finance budou dlouhodobě udržitelné. Dále můžeme použít desítky miliard korun tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Co pro to už děláme

  • Představili jsme doprovodné usnesení předložené Mikulášem Ferjenčíkem k tisku 120 – Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, které deklarovalo dlouhodobou neudržitelnost veřejných financí.[5]
  • Předložili jsme pozměňovací návrhy ve věci transparentního a včasného předkládání dokumentace ke sněmovnímu tisku 567 – Vládní návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech.[6]
  • Vyjádřili jsme ostrý nesouhlas s daňovým balíčkem v roce 2020 a předložili pozměňovací návrh s cílem racionalizovat navrhované změny ze strany premiéra Andreje Babiše.[6, 7]
  • Představili jsme pozměňovací návrhy k vládním návrhům státního rozpočtu, které se snažily najít ve státním rozpočtu rozumné úspory výdajů v roce 2018, 2019 a 2020.[8, 9, 10]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Zavedení víceletého financování na základě cílů politiky, které bude možné zpětně vyhodnotit, je možné provést pomocí stávajících finančních zdrojů. 

Snížení nejistoty a s ní spojené zkrácení doby realizace prioritních projektů přinese státu úspory.

Úspory přinese zpětná kontrola efektivity stávajících výdajů.

Jsou na tom veřejné finance opravdu tak špatně, že si nebudeme moci dovolit udržet současné standardy v oblasti důchodů a zdravotní péče už pro generaci současných padesátníků?

Bohužel ano. Státní rozpočet již dnes hospodaří se strukturálním deficitem okolo 200 miliard korun, a to v době, kdy má země nejvíce zaměstnaných osob ve své historii. To se velmi rychle změní, až začnou generace „Husákových“ dětí odcházet do penze a místo odvodů a daní budou čerpat starobní penzi. Stárnoucí populace s sebou nese i vyšší nároky na zdravotní a sociální péči.

Jen výdaje spojené s výplatou penzí by v letošních cenách měly do roku 2050 stoupnout o 200 až 250 miliard korun ročně.[11]

Klidně si to ověřte

[1]
Česká televize. Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné, varuje rozpočtová rada. 2020. Dostupné zde.
[2]
Nejvyšší kontrolní úřad. Výroční zpráva NKÚ za rok 2019. 2020. Dostupné zde.
[3]
Ministerstvo životního prostředí. Strategický rámec – Česká republika 2030. 2017. Dostupné zde.
[4]
OECD. Good practices for Performance Budgeting. 2019. Dostupné zde.
[5]
Poslanecká sněmovna. Doprovodné usnesení k tisku 120 přednesené Mikulášem Ferjenčíkem k sněmovnímu tisku 120. Stenozáznam ze 13. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 25. května 2018. 2018. Dostupné zde.
[6]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 567. Sněmovní dokument číslo 5491. 2020. Dostupné zde.
[7]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 910. Sněmovní dokument číslo 6635. 2020. Dostupné zde.
[8]
Český rozhlas. Rozpočtová šílenost, nezodpovědná sekera. ČSSD a Piráti kritizují nový daňový balíček. 2020. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka / Poslaneckého klubu k sněmovnímu tisku 287. Sněmovní dokument číslo 1931. 2018. Dostupné zde.
[10]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 509. Sněmovní dokument číslo 3913. 2019. Dostupné zde.
[11]
Úřad národní rozpočtové rady. Projekce důchodového systému. 2019. Dostupné zde.
[12]
Ekonom.cz: Vláda dává z rozpočtu na investice méně peněz než v krizovém roce 2009. Babiš je spokojen, podle řady ekonomů ale stát investuje málo. 2018. Dostupné zde.
[13]
Evropská komise. Ageing report. 2018. Dostupné zde.

Férovější daně

Pojďme zase najít důvod poctivě pracovat a vydělávat peníze. Namísto lidí si posviťme na nesystémové výjimky z daní a technologické giganty.

Takhle to dál nejde

Daňový systém trpí vysokým zdaněním nízkopříjmových pracujících a nízkým zdaněním aktivit s negativním dopadem na společnost. Po schválení posledního snížení daní současné příjmy státu neumožňují dlouhodobě udržitelné financování veřejných služeb ani ve stávajícím rozsahu.[1, 2, 3]

V čem je problém

Veřejné služby, které stát svým obyvatelům poskytuje, jsou hrazeny z veřejných příjmů. V Česku především ze zdanění práce. Pokud veřejné příjmy klesnou pod udržitelnou míru a kvalita poskytovaných služeb má být zachována, je bohužel jedinou cestou, jak služby udržet, zadlužování se.  Tím však řešení problému pouze odsouváme a zatěžujeme další generace.

Daňový mix byl již před schválením daňového balíčku (ST 910) neudržitelný, a to především proto, že příjmy České republiky byly extrémně závislé na zdanění práce.[1] Vláda Andreje Babiše skrze daňový balíček veřejné příjmy dále snížila, a to tak, že  výrazně oslabila solidaritu lidí finančně nezasažených pandemií s těmi, kteří potřebují pomoc a kompenzace.[2] Zároveň také nepředstavila žádná protiopatření, která by příjmy veřejných rozpočtů stabilizovala. 

V české společnosti jsou statisíce lidí, kterým se dnes (přinejmenším legálně) nevyplatí pracovat. Respektive jim z výplaty zbyde relativně málo peněz. Jde například o lidi v exekucích, ženy či muže na rodičovské nebo s malými dětmi a důchodce, kteří mají zájem si ještě přivydělat. Kromě opatření v sociální oblasti (flexibilních pracovních úvazků či změny nastavení dávek u lidí v exekuci) by zde pomohlo odstranění demotivujících překážek. Například když si rodič v domácnosti přivydělá, aby rodina nepřišla o celou slevu na manželku/manžela, nebo aby pracující senioři nemuseli platit sociální odvody v plné výši.

Majetkové daně, včetně daní z komerčních nemovitostí, mají velmi nízký podíl na českém daňovém mixu. Stejně tak ekologické daně, včetně spotřebních daní, které neplní svůj účel.[3]

Současný model zdanění fyzických osob brání rozvoji zaměstnanosti skrze širší používání flexibilnějších úvazků.

Naše vize

Odstranit bariéry v daňovém systému, které brání účasti na trhu práce. Zajistit nízké zdanění práce i do budoucna. Trvale odstranit daňové výjimky, zjednodušit celý systém a najít zdroje, které umožní financovat školství, zdravotnictví, důchody a další veřejné služby. 

Jak to chceme udělat?

Nízké a přehledné přímé daně

  • Slevu na poplatníka budeme pravidelně valorizovat podle růstu inflace.
  • Navrhneme reformu daně z příjmů fyzických osob s cílem zlepšit podmínky zdanění zkrácených úvazků a dohod mimo pracovní poměr. Lépe zohledníme zkrácené úvazky v systému sociálních odvodů, slev[11] a daňových bonusů, čímž podpoříme rodiče, pečující osoby i pracující seniory.
  • Podpoříme jen takové změny přímých daní, které většině občanů žijících ve vlastním v porovnání s dneškem nepřihorší.
  • Zohledníme reinvestice ve zdanění právnických osob. To podpoří rozvoj začínajících firem, startupy nebo investice do výzkumu v Česku.
  • Zadáme analýzu ke sladění daní a pojistného s cílem zjednodušit daňový systém a zabránit obcházení daňových povinností.[12]

Řešení výpadku příjmů

  • Uvědomujeme si nutnost hledat významné nové zdroje příjmů, abychom zmírnili dopady daňových změn provedených v roce 2020 na státní rozpočet a snížili tempo zadlužování. 
  • Zpřehledníme zdanění příjmů především odstraněním nesystémových výjimek. Není například dlouhodobě udržitelné, aby významná část kapitálových příjmů byla zdaněna sazbou 0 procent.
  • Získáme přinejmenším miliardy korun díky adekvátnímu zdanění digitálních gigantů, většímu důrazu na ekologické prvky zdanění, zdanění prodeje konopí a negativních externalit.
  • Obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území. Pamatovat budeme i na přilehlé obce.
  • Postupně zvýšíme zdanění komerčních nemovitostí.
  • Na půdě Evropské rady se zasadíme o transparentní vykazování zisků podle země původu, které ztíží nelegální daňovou optimalizaci na úkor českých občanů.
  • Zaměříme se na důslednou kontrolu vnitropodnikových  plateb (transfer pricing)  a nelegálních praktik v daňové optimalizaci tak, aby byla férová část zisků zdaněna v Česku.

Kolik na to chceme času?

Většinu změn je nutné začít zavádět téměř okamžitě, aby v platnost a v účinnost vstoupily k 1. 1. 2023.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Nižší zdanění částečných úvazků zjednoduší práci při studiu a usnadní přechod do trvalého zaměstnání.

Pro rodiny s dětmi

Nižší zdanění částečných úvazků zjednoduší práci při rodičovské dovolené a podpoří plynulý návrat do práce a kariéru pečujících osob.

Pro lidi ve zralém věku

Nižší zdanění práce poskytne lidem více peněz pro přípravu na stáří.

Pro seniory

Menší zdanění částečných úvazků zvýší příjmy seniorům, kteří si ještě chtějí přivydělávat.

Pro zaměstnance

Provoz státu už nebude ležet pouze na bedrech zaměstnanců.

Pro živnostníky a podnikatele

Zjednodušíme zaměstnávání lidí na částečný úvazek a plynulý nástup, případně návrat do zaměstnání.

Pro lidi ve finanční tísni

Zjednodušíme práci na zkrácený úvazek. Umožníme vyřazeným skupinám návrat na legální trh práce.

Pro veřejné finance

Navrhovaná opatření mají v souhrnu pozitivní dopad na veřejné finance.

Co pro to už děláme

  • Prosadili jsme  zvýšení slevy na poplatníka a tím jsme pomohli efektivně snížit zdanění práce zvláště u nízkopříjmových jednotlivců.[4, 5]
  • Představili jsme teze daňové reformy na konferenci PiratECON v Pardubicích  (PiratECON 29. 2. 2020).[6]
  • Navrhli jsme alternativní řešení snížení zdanění práce fyzických osob, které by bylo vhodnější pro nízkopříjmové obyvatele.[4]
  • Zabránili jsme stamiliardovým ztrátám veřejných rozpočtů úpravou nástroje, kterým se vrací zaplacené daně, pokud jsou daňové subjekty ve ztrátě. Vláda navrhovala tento nástroj jako neomezený a hrozilo jeho zneužití. Omezili jsme jej na 30 milionů korun na subjekt.[7]
  • Navrhli jsme vyšší zdanění komerčních nemovitostí.[8]
  • Navrhli jsme zvýšení poplatků za těžbu.[9]
  • Sněmovna schválila náš návrh na vyšší flexibilitu v určování koeficientu obcí u daně z nemovitých věcí.[5, 10]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

V souhrnu navrhovaná opatření státu peníze přinesou, ať už přímo, nebo skrze zvýšení počtu osob pracujících na legálním trhu práce. 

Jakým způsobem se chystáte podpořit lidi v exekuci k tomu, aby pracovali?

Současný systém srážek ze mzdy je pro dlužníky demotivující. Od určité výše příjmů se dlužníkům sráží 100 procent vydělané částky.[14]

Myslíme si, že převážně z tohoto důvodu se dlužníci se svými dluhy tzv. naučili žít a nemají zájem splatit své dluhy rychle. 

Je velmi pravděpodobné, že dlužníci si zajišťují vyšší disponibilní příjmy skrze přivýdělky v šedé ekonomice. Zejména proto, že jsou nezabavitelné částky tak nízké.[13]

Toto nastavení pak neprospívá samotným dlužníkům (nízké důchody vypočtené z nízkých příjmů), věřitelům (nízké příjmy dlužníka znamenají i nízký příjem věřitele) ani státu a jeho obyvatelům (nižší či nulové příjmy z šedé ekonomiky).

Věříme, že pokud dlužníkům zbyde více peněz z legálního zaměstnání, budou motivováni k návratu na legální trh práce. 

Jakým způsobem se chystáte podpořit pracující občany na rodičovské?

Podpořili jsme zvýšení limitů slevy na děti při projednávání zákonů o změně daně z příjmů v roce 2020.[15]

Dále podporujeme změnu u slevy na manželku/manžela, kterou v současném nastavení  považujeme za demotivující pro plnohodnotný návrat na trh práce.[2]

Dojde vyšším zdaněním těžby nerostů ke zdražení provádění veřejné nebo soukromé výstavby?

Česká geologická společnost už nyní upozorňuje na nedostatek stavebních hmot v Česku.[16]

Zvýšení zdanění těžby znamená vyšší příjmy pro obce, ve kterých těžba probíhá. Očekáváme, že obce mohou být smířlivější k otevírání nových těžebních prostorů z důvodu vyšších příjmů do jejich rozpočtů.

Nové otvírky však nesmí být v rozporu s ostatními chráněnými zájmy, jako je ochrana přírody a životního prostředí nebo vodních zdrojů. 

Nynější příjmy naprosto neodpovídají zátěži, kterou dobývací prostory dotčeným obcím způsobují.

Očekáváme, že zkrácení dopravního řetězce a vyšší nabídka surovin na trhu nepovede ke zdražení stavebních surovin, a tedy ani k prodražení staveb.

Proč podporujete digitální daň?

Trh s digitálními službami nezná hranic. Důsledkem je, že  nadnárodní giganti, kteří působí i na českém internetovém trhu, těží z neférové konkurenční výhody. Děje se tak zejména proto, že v Česku neplatí daně z příjmů nebo že zaměstnávají minimum personálu přímo v Česku.

Zahraniční internetové společnosti odvádějí třicetkrát menší daně než ty české, přičemž se jedná o společnosti s přibližně stejnými tržními podíly.[17]

Co si můžu představit pod ekologickými daněmi?

Ekologické daně zahrnují široké spektrum daní a poplatků.

Patří mezi ně například spotřební daně na pohonné hmoty, silniční daň, silniční mýto, poplatky z těžby nerostných surovin, poplatky za odnětí ze zemědělského půdního fondu, systém evropských emisních povolenek a svým způsobem i daň z nemovitých věcí.

Dále je nutné zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni. Jedná se například o poplatek z netříditelných plastů, jehož zavedení zvažuje Evropská unie, nebo například vyrovnávací uhlíkovou daň na obory doposud nezahrnuté v systému Evropských povolenek.[18]

Klidně si to ověřte

[1]
Úřad národní rozpočtové rady. Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Praha. 2018. Dostupné zde.
[2]
Respekt. Posudek na nové daně: Je to nespravedlivé a zbytečně drahé. Respekt. Rozhovor s ekonomkou Klárou Kalíškovou z IDEA/CERGE-EI. 2020. Dostupné zde. JURAJDA, KALÍŠKOVÁ. Návrh reformy zdanění zaměstnanců. Analytická zpráva. 2020. Dostupné zde.
[3]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr č. 18/22. Česká republika nemá účinná daňová opatření, která by pomohla splnit cíle v ochraně klimatu. Zaostává za ostatními zeměmi EU. 2019. Dostupné zde.
[4]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 910. Sněmovní dokument číslo 6635. 2020. Dostupné zde.
[5]
Česká republika. Zákon č. 609/2020 Sb., ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. 2020. Dostupné zde.
[6]
Pirátské listy. Piráti v Pardubicích představili návrh snížení zdanění práce a další kroky k posílení české ekonomiky. 2020. Dostupné zde.
[7]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 874. Sněmovní dokument číslo 5442. 2020. Dostupné zde.
[8]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 910. Sněmovní dokument číslo 6120. 2020. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 531. Sněmovní dokument číslo 6719. 2020. Dostupné zde.
[10]
Poslanecká sněmovna. Usnesení rozpočtového výboru č. 430 ze dne 9. září 2020. 2020. Dostupné zde.
[11]
KALÍŠKOVÁ, Klára. Komu pomůže navrhované zvýšení slevy na dani na dítě? 2014. Dostupné zde.
[12]
Evropská Komise. Zpráva o České republice 2020. 2020. Dostupné zde.
[13]
Český rozhlas. Systém nemotivuje dlužníky vystupovat z šedé ekonomiky, myslí si ředitel Poradny při finanční tísni. 2020. Dostupné zde.
[14]
Česká republika. § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné zde.
[15]
Poslanecká sněmovna. Hlasování č. 21. z 20. listopadu 2020 k tisku 910, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Hlasování o PN poslance Výborného označeného jako P1. 2020. Hlasování dostupné zde. Stenozáznam dostupný zde.
[16]
idnes.cz. Rozhovor ložiskových geologů Dr. Godányho a Dr. Rambouska z České Geologické Služby ze dne 29. června 2019. Dostupné zde.
[17]
Pirátské listy. Komentář poslance Tomáše Martínka: Vládní návrh digitální daně má mnoho nedostatků. 2019. Dostupné zde.
[18]
Evropský parlament. Legislativní balíček nových vlastních zdrojů Evropské unie. Poslední změna – červen 2018. Dostupné zde.

Jednodušší daně pro lidi, levnější pro stát

Stát daně nevybírá. Nechává se od nás prosit, aby si je vzal, a ještě má řeči. Zjednodušme správu daní a namísto omylů trestejme podvody.

Takhle to dál nejde

Daně a odvody vybírá až devět různých institucí, každá s jiným formulářem. Poplatníci tak ročně stráví 230 hodin plněním svých povinností. To je čtyřikrát více než v Estonsku a o 50 procent více, než činí evropský průměr.[1] Správa daní nás ročně stojí více než 10 miliard korun.[2]

V čem je problém

Administrativa spojená se správou daní je složitým a náročným procesem.  Podle mezinárodních srovnání je správa daní pro adresáty v Česku jednou z nejnáročnějších v evropském měřítku. V České republice totiž daně a povinná pojistná vybírá jak Finanční správa, tak správa sociálního zabezpečení a dalších sedm samostatných zdravotních pojišťoven. Přičemž každá z institucí využívá vlastní formuláře a vlastní postupy pro správu a kontrolu povinností.[1]

Nejvyšší kontrolní úřad ve svých kontrolních závěrech uvádí, jak složitou práci a jakým podílem z pracovní doby jsou berní úředníci zatěžováni rutinními operacemi.[2]

Podnikatelé i fyzické osoby jsou zatíženi administrativními povinnostmi, které musí plnit často na papírových formulářích. Naprosto brutálním způsobem to demonstruje registrační a jiná povinnost zaměstnavatelů. Existence 7 zdravotních pojišťoven znamená, že podnikatelé komunikují celkem až s 9 subjekty. 

Systém elektronické správy daní (tzv. EPO2) je zastaralý a nekomunikuje s ostatními.[2]

V rámci sněmovního tisku 580, resp. tisku 841 byl umožněn rozvoj elektronické správy daní.[9] Na základě této legislativy byl vytvořen projekt MOJE daně. Finanční správa jej v následujících měsících finalizuje, systém však bude fungovat bez sloučení povinných pojistných na jednom místě.

Byl schválen zákon o paušální dani, který vybraným živnostníkům umožňuje odvést daně a pojistná pouze jednou platbou na jedno místo a tím splnit všechny administrativní povinnosti.[10]

Dopady a přínosy EET nebyly vládou dostatečně vyhodnoceny. Nyní se  v této věci čeká na rozhodnutí ze strany Ústavního soudu. Je nutné rámec EET přehodnotit.

Naše vize

Všechny daně a odvody pojistného budou placeny prostřednictvím portálu MOJE daně. Finanční správa považuje poplatníka za svého klienta. Kontroly se nesoustředí na omyly, ale na podvody.

Jak to chceme udělat?

  • Na portálu MOJE daně umožníme spravovat daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění na jednom místě.
  • Odstraníme duplicitní kontroly podnikatelů skrze sloučení výběru daní a odvodů pod jednu instituci a systém kontrol sdílený pro zúčastněné instituce. 
  • Místo „zaklekávání“ podpoříme proklientský přístup Finanční správy vůči občanům. 
  • Snížíme pokuty u případů, kdy došlo pouze k administrativnímu pochybení.
  • Pro řemeslníky a drobné podnikatele nezavedeme 3. a 4. vlnu EET. O zrušení EET pro podnikatele v 1. a 2. vlně rozhodneme po důkladném zhodnocení jeho přínosů. V případě zachování musí EET přinášet podnikatelům i uživatelské benefity.
  • Propojíme portál MOJE daně s katastrem nemovitostí, čímž ušetříme čas pro podání daňového přiznání a následně i pro jeho kontrolu finančním úřadem.
  • Nastavíme automatické kontroly, které z velké části nahradí fyzické kontroly pracovníků Finančních úřadů s provazbami na kontrolní hlášení, DPH, DPPO, DPFO atd. Ty usnadní soustředit kontrolu na podezřelé případy.
  • U firem nastavíme automatické zveřejňování účetních výkazů na justice.cz, aby nemusely znovu posílat výkazy již jednou zaslané Finanční správě.

Kolik na to chceme času?

Portál MOJE daně byl Finanční správou spuštěn k 28. únoru 2021. Jeho rozvoj ze strany Pirátů a Starostů by měl začít okamžitě, jakmile k tomu bude možnost.

Pro koho to chceme hlavně

Pro živnostníky a podnikatele

Živnostníci a podnikatelé uspoří čas a nervy při správě povinných odvodů a daní. Místo tří institucí budou komunikovat jen s jednou.

Pro nás pro všechny

Placení daní bude stejně jednoduché jako práce s elektronickým bankovnictvím.

Pro veřejné finance

Zacelí se daňové mezery díky efektivnější správě daní a pojistných odvodů. Elektronizace daní sníží chybovost, tedy zvýší efektivitu.

Co pro to už děláme

  • Analyzovali jsme průběh projektu Jednotné inkasní místo (JIM) mezi roky 2008 a 2016, identifikovali příčiny neúspěchu projektu, zhodnotili efektivitu a hospodárnost vynaložených prostředků a prosadili usnesení zavazující Ministerstvo financí, aby představilo nový systém.[3, 5]
  • Při každém projednávání vyvíjeného portálu MOJE daně na plénu Poslanecké sněmovny i ve výborech a podvýborech (především v podvýboru pro eGovernment) požadujeme po předkládajících zástupcích Ministerstva financí větší spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, aby výsledný portál plnil z pohledu občana cíle dříve plánovaného jednotného inkasního místa.
  • Aktivně jsme se podíleli na přípravě a schválení kompromisního návrhu novely zákona MOJE daně (ST 841). Prosadili jsme do něj i náš návrh na prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání elektronicky o měsíc, jako pozitivní motivaci pro využívání elektronické komunikace s veřejnou správou. 
  • Na grémiu Sněmovny jsme prosadili, aby se návrh MOJE daně projednal urychleně. 
  • Při jednání o změně rozpočtu v roce 2020 jsme neúspěšně navrhli ministryni financí Aleně Schillerové, aby Ministerstvo financí zpracovalo analýzu možností zavedení jednotného inkasního místa. Navrhli jsme odpovídající doprovodné usnesení, které bohužel neprošlo.[7]
  • V rámci projednávání paušální daně jsme přivítali a spolupracovali na sjednocení výběru odvodů a daně u Finanční správy. 

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Rozvoj projektu MOJE daně je již zajišťován prostřednictvím běžného rozpočtu Ministerstva financí.

Sloučení výběru daní z příjmů fyzických osob a pojistného je největším IT projektem v historii ČR. Náklady budou v jednotkách miliard korun. Přesnější odhad nákladů budeme mít po zpracování projektu a následné soutěži o veřejnou zakázku. V roce 2011 byly náklady odhadnuty na 2,9 miliardy korun.[4]  S přihlédnutím k inflaci by to dnes byly 4 miliardy, nicméně řada částí projektu byla již realizována. Díky úsporám se tato částka během několika prvních let vrátí.

Nehrozí, že to zase skončí fiaskem jako v roce 2011?

Ze zprávy NKÚ[5] vyplývá, že projekt byl neúspěšný kvůli špatné implementaci, protože se jeho projektový výbor řádně nescházel a postup projektu správně neřídil, takže peníze byly utraceny za činnosti nesouvisející s JIM. Proto budeme projekt realizovat po schválení pravidel pro řízení vládních projektů a do projektového výboru jmenujeme kompetentní odborníky – viz metodika pro výběr důvěryhodných osob do odborných funkcí.

Je tento model vyzkoušen v jiných evropských státech?

Ve studii Parlamentního institutu se uvádí, že jednotné inkasní místo funguje třeba v Estonsku a Velké Británii, kde podíl elektronicky podaných daňových přiznání u daní z příjmu je přes 95 procent, zatímco v ČR je to pouhých 25 procent.[6]

Kolik peněz se díky zjednodušení výběru vybere navíc?

Primárním cílem sjednocení výběru pojistného a daně z příjmů není omezení daňových úniků. Nicméně lze očekávat, že snížení administrativních nákladů na placení daní drobně zvýší ochotu lidí daně platit. 

Klidně si to ověřte

[1]
PwC. Paying Taxes 2020. 2020. Dostupné zde.
[2]
NKÚ. Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 18/08 Informační podpora agendy daňového řízení. 2019. Dostupné zde.
[3]
Poslanecká sněmovna. Zápis z kontrolního výboru konaného dne 10. 1. 2019. 2019. Dostupný zde.
[4]
Analytický tým Pirátů: Analýza odhadující dopady novely zákonů související se zavedením jednotného inkasního místa.
[5]
NKÚ. Kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce č. 15/17 zaměřené na Projekt vytvoření Jednotného inkasního místa. 2018. Dostupné zde.
[6]
Parlamentní institut. Jednotné inkasní místo. Odpověď na dotaz č. 3310. 2018. Dostupné zde.
[7]
Poslanecká sněmovna. Doprovodé usnesení Mikuláš Ferjenčíka k tisku 889 dostupné ze stenozáznamu z jednání Poslanecké sněmovny 8. července 2020. 2020. Dostupné zde.
[8]
irozhlas.cz Stát musel vrátit 41 milionů. Chybně na ně použil zajišťovací příkazy a pak jim peníze nedal zpět. 2018. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 580. 2019. Dostupné zde.
[10]
Česká republika. Zákon č. 540/2020 sb., projednáván jako sněmovní tisk 922. Zákon dostupný online zde. Sněmovní tisk dostupný zde.

Prosekání byrokracie v podnikání

Stačí, když stát půjde trochu do sebe. Firmám odpadne tolik administrativy, že ušetří průměrně 60 hodin ročně. Jeden a půl pracovního týdne.

Takhle to dál nejde

Podnikatelé uvádějí byrokratickou zátěž jako jednu z nejotravnějších překážek své práce. Místo vytváření hodnoty pro zákazníky tráví malá firma průměrně 223 hodin ročně papíry, razítky, výkazy a kontrolami.[1]

V čem je problém

ČR je podle Světové banky z hlediska míry regulací, které mají dopad zejména na malé a střední podniky, celkově na 41. místě mezi 190 posuzovanými zeměmi. Jsme nejen za Německem a Rakouskem, ale i za Litvou, Lotyšskem a Polskem.[2] Navíc se v klíčových parametrech, jako je obtížnost získání stavebního povolení nebo zakládání firem, nezlepšujeme. Přebujelá byrokracie disproporčně dusí hlavně malé firmy.

Často ani nevíme, jak moc neefektivní naše státní správa je, protože aktivity ministerstev řádně nevyhodnocujeme.[7] Zkostnatělost a neefektivita státní správy se pak přenášejí na podnikatele v podobě vysoké administrativní zátěže.[11, 12]

Chceme, aby byly firmy úspěšné a inovovaly. K tomu přispějeme odstraněním překážek v podnikání spíše než dotacemi a daňovými výjimkami. Stát se k podnikateli musí chovat jako ke klientovi. Pokud po něm něco požaduje, musí nastavit celý systém tak, aby podnikatel mohl podmínky snadno splnit a aby o nich dostatečně dopředu věděl.

Do státní správy chceme vnést i novou energii. Při řešení problémů často ignorujeme fakt, že méně je někdy více.[8] Zjednodušení celého systému je smysluplnější než další regulace. Přesto se do něj státu příliš nechce.

Příkladem správného směru je služba Hospodářské komory Právní elektronický systém.[9] Podnikatelé by ale za takový servis neměli platit. Informace o povinnostech, které stát po podnikatelích vyžaduje, musí být snadno dostupné, jasné a bezplatné. Je to základní veřejná služba.

Příkladem chytré změny jsou i jednodušší formuláře[3] nebo zohlednění poznatků o chování lidí, tzv. behaviorální přístup. Například ve Velké Británii finanční správa v roce 2012 vložila do upomínky zaplacení daní větu, že 90 procent poplatníků už daně zaplatilo a daný člověk je jeden z mála, který tak ještě neučinil. Díky tomu se vybralo v přepočtu o 140 milionů korun navíc.[5]

Naše vize

Osekáme podnikatelům byrokracii aspoň o čtvrtinu. Každý formulář či text bude mít jasný a funkční design. Uděláme pořádek v právních předpisech. Postupně zjednodušíme klíčové procesy včetně placení daní a pojistného, kontrol, hlídání lhůt úřadů a digitální služby.

Jak to chceme udělat?

Zeštíhlení státu

  • Zřídíme akční jednotku Antibyro v gesci premiéra, která bude koordinovat resorty za účelem snížení byrokracie o 25 procent za 6 let, což se podařilo v Rakousku.[4]
  • Antibyro spolu s příslušným resortem prověří, že je stávající administrativní zátěž opodstatněná.
  • Jakákoliv nová zátěž bude zavedena jen po souhlasu Antibyra. To ověří přínosy a náklady včetně nákladů pro občany a podnikatele a digitální přívětivost.
  • Pokud má být zavedena nová povinnost malým a středním podnikům, musí resort nejprve obdobnou zátěž odstranit.[10]
  • Pokrok vlády v odstraňování byrokracie a rozsah zátěže budou stejně jako v Německu pod nezávislým dohledem.[4] Každý předpis bude dle mezinárodních standardů po určité době přezkoumán.[13]
  • Antibyro zajistí, že stát lidem posílá jen texty, u kterých byla ověřena jejich srozumitelnost a účinnost.[3, 5]
  • Dáme lidem a podnikům nástroje na plnění norem, např. software, smluvní vzory či technické normy, preferovaně se svobodnou licencí.
  • Stanovíme u každého předpisu instituci odpovědnou za jeho provádění, náklady a zjednodušení.
  • Posílíme Legislativní radu vlády, analytické kapacity státu a proces RIA a také konzultace nových zákonů s byznysem a občany.
  • Vydáme svod platného práva[6, 11], sjednotíme jeho pojmosloví a vybrané úseky algoritmizujeme.

Konkrétní zjednodušení, která zavedeme:

  • Umožníme založit firmu za jeden den online.
  • Sjednotíme výběr daní a pojistného.
  • Rozšíříme katalog digitálních služeb pro občany. Prosadíme do praxe zákaz opakovaného vyžadování údajů občanů.
  • Zdigitalizujeme stavební řízení a snížíme počet potřebných razítek.
  • Zautomatizujeme zakládání účetních výkazů do sbírky listin.
  • Zavedeme automatické hlídání lhůt a nápravu při průtazích ve všech řízeních. Zrychlíme řízení díky elektronickému spisu.
  • Se zaměstnavatelem bude za každého zaměstnance komunikovat jen jeden exekutor.
  • Zavedeme pojistky proti excesivním kontrolám a jednoznačně určíme hlavní instituci pro kontrolu daného typu subjektu.
  • Odstraníme byrokracii spojenou s částečnými úvazky.

Zavedeme spravedlivou paušální náhradu části škod, které občanům a firmám vznikly kvůli vládním opatřením proti koronaviru.

Kolik na to chceme času?

6 let

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladý člověk, který se rozhoduje o své životní dráze, bude mít snazší vstup do podnikání.

Pro živnostníky a podnikatele

Živnostníci a podnikatelé ušetří čas, peníze a nervy, které je teď stojí byrokracie a komunikace se státem.

Pro lidi ve finanční tísni

Lidé s exekucemi nebudou pro své zaměstnavatele představovat takovou byrokratickou zátěž a bude je tedy snazší zaměstnat.

Pro veřejné finance

Stát zjednodušením svého fungování ušetří. Místo administrativních zbytečností se bude moci věnovat službě občanů.

Pro advokáty

Skončí stav, kdy není jasný počet právních předpisů. Advokáti najdou data o právních předpisech a judikatuře na jednom místě.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?
  • Zřízení a činnost Antibyra (tým 10–15 lidí), které bude institucí pro nezávislé měření a vyhodnocování byrokratické zátěže a pro posílení Legislativní rady vlády (LRV), vyjde stát na desítky milionů korun ročně, zatímco podnikatelům může ušetřit miliardy.
  • Projekt elektronické Sbírky zákonů bude dokončen podle stávajících smluv. Vytvoření slovníku hesel bude realizováno za odborné podpory LRV jednotlivými resorty pomocí stávajících zaměstnanců podle tezauru Eurovoc.
  • Náklady na centrální koordinaci kontrol budou mít povahu počáteční investice v řádu desítek milionů korun, která se během několika málo let velmi rychle vrátí na lepším podnikatelském prostředí, větší efektivnosti kontrol a vyššímu výběru daní.
  • Náklady na tvorbu smluvních vzorů či tvorbu softwaru odhadujeme rovněž v řádu desítek milionů korun, přičemž vyjdeme už z toho, co je k dispozici na trhu, a pokusíme se pro tyto produkty získat svobodnou licenci a záruku dlouhodobé údržby, aniž bychom měli ambici nahrazovat sofistikovaný software pro střední a velké firmy, a narušovat tak tržní prostředí.
  • Ostatní náklady jsou uvedeny u příslušných programových bodů.
Existuje nějaký úspěšný příklad systematického snižování byrokratické zátěže ze strany státu?

Ano, úspěšní byli v Rakousku. Podle studie Parlamentního institutu Rakousko zahájilo program pro snižování administrativní zátěže pro podnikatele v roce 2006.[4] Zapojena byla všechna federální ministerstva, zástupci ekonomiky, odbory a další zájmové skupiny. Hlavním koordinátorem iniciativy bylo federální ministerstvo financí. Každé federální ministerstvo předložilo do února 2008 plán zjednodušení administrativy. V roce 2012, tedy 6 let od spuštění programu, Rakušané dosáhli cíle iniciativy – snížili administrativní zátěž o 25 procent.

Existuje v některé zemi instituce, která by snižování byrokratické zátěže nezávisle měřila a vyhodnocovala?

Ano, taková instituce se osvědčila v Německu. Opět lze vyjít ze studie Parlamentního institutu, podle které byla v roce 2006 zákonem zřízena Národní rada pro kontrolu regulace (Nationaler Normenkontrollrat – NKR) jako nezávislá instituce, která dohlíží na posuzování celkových nákladů na dodržování regulačních návrhů federální vlády.[4] NKR zkoumá, zda jsou náklady na dodržování předpisů, které občanům, podnikům a veřejné správě vyplývají z nových nařízení, popsány srozumitelným a metodicky správným způsobem a zda jsou politické cíle stanovené v těchto návrzích realizovány s co nejnižšími náklady. Členy NKR jmenuje federální prezident na návrh federální vlády na dobu 5 let. Sekretariát, čítající 15 zaměstnanců, je součástí federálního kancléřství.

Jak chcete zajistit, že konečně bude možné zjistit, jaké předpisy platí a jaké nikoliv?

Po dokončení projektu e-Sbírka a e-Legislativa chceme vydat svod všech zákonů, v rámci kterého každému předpisu stanovíme odpovědné ministerstvo a to vyhodnotí, zda předpis stále platí a bude použitelný do budoucna. Platné předpisy vydáme ve svodu platných zákonů.[6] Ten bude vydán pouze v digitální podobě a zjistíme tak konečně, jaké všechny předpisy na území České republiky aktuálně platí. Současně chceme s e-Sbírkou provázat i relevantní judikaturu, kterou shromažďují evidenční senáty vysokých soudů.

Skutečně chcete zřídit další úřad, Antibyro tým, aby omezil byrokracii? Nevidíte tu ironii?

Antibyro není úřad, ale tým 10–15 expertů na Úřadu vlády spadající přímo do gesce premiéra. Paradox je to jen na první pohled, naopak příklady za zahraničí ukazují, že bez tlaku ze strany premiéra a šéfů resortů se byrokracie sama od sebe nesnižuje, ale dál pohodlně bují. Pokud nechceme dělat věci bez rozmyslu a chceme veřejnou správu zjednodušovat soustavně, potřebujeme k tomu kompetentní osoby bez vazeb na současné úřady a jejich postupy. I v soukromém sektoru si firmy často platí externí konzultanty, aby poskytli pohled zvenčí právě kvůli tomu, že změna zevnitř je velmi obtížná.

Ve svém podnikání administrativou zavalen nejsem. Proč by mě vaše plány měly zajímat?

Především gratulujeme. Jste jeden z mála. I pro vás ale náš program má smysl. Snižování byrokracie uspoří čas a peníze nejen podnikatelům, ale i státu. Ten pak může být štíhlejší – i k vašemu prospěchu. Navíc byrokracie křiví tržní prostředí. Větší firmy s vlastními účetními a právníky se v systému orientují lépe než malé firmy. Přílišnou byrokracií tedy znevýhodňujeme malé podnikání. Tento stav musíme napravit.

Konečně jsem se v byrokratické džungli zorientoval. Vy chcete zase všechno překopat?

Nechceme. Chceme jen odstraňovat nesmyslné povinnosti občanů a firem, systém postupně zjednodušovat a hlavně nepřidávat byrokracii další. Nebudete se tedy muset orientovat v novém systému, jen budete postupně zjišťovat, že dříve nezbytné nároky úřadů už nemusíte plnit.

Klidně si to ověřte

[1]
Liberální institut. Index byrokracie 2020: V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 223 hodin ročně. 2020 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[2]
World Bank Group. Ease of Doing Business Rankings. 2020 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Simplification Centre. About us. 2020 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Parlamentní institut. Snižování byrokratické zátěže v evropských zemích. 2017 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[5]
CALVO-GONZÁLEZ, Oscar, CRUZ, Abel, HERNANDEZ, Marco. The ongoing impact of ‘nudging’ people to pay their taxes. 2018 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Kodifikace (Ottův slovník naučný). K vysvětlení pojmu Svod zákonů. Dostupné zde.
[7]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/29. 2019 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[8]
The Economist. Why people forget that less is often more. 2021 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[9]
Hospodářská komora. Právní elektronický systém. 2021 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Evropská komise. Better Regulation: why and how. Přístup ‘one in, one out’ [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[11]
SocialniDialog.cz. Snižování administrativní zátěže podnikatelů – analýza současného stavu. 2013 [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019–2022. Dostupné zde.
[13]
Evropská komise. Směrnice pro vyhodnocení regulace v rámci policy makingu [cit. 29. 6. 2021]. Dostupné zde.
[14]
Koncept snižování byrokratické zátěže, Parlamentní institut, odpověď na dotaz č. 3794, červenec 2021

Veřejné finance průhledně a čistě

Máme právo vidět, kam jdou naše daně. Transparentní veřejné finance a důsledná kontrola zajistí šetrné, účelné a poctivé hospodaření.

Takhle to dál nejde

Při nakládání s veřejnými financemi dochází k plýtvání, v řadě případů i k jejich zneužívání. Současná pravidla a kontrolní mechanismy jsou nedostatečné. Chybí vyvození adresné odpovědnosti za chyby a uplatnění postihu konkrétních osob. Jde o stovky miliard utracených neúčelně.[26]

V čem je problém

Současné legislativní prostředí nevynucuje a nezajišťuje dostatečně přehledné a kontrolovatelné nakládání s veřejnými financemi. Umožňuje tak nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky bez možnosti účinně předcházet a postihovat takové jednání.

Hospodaření ve společnostech s majetkovou účastí státu („státní podniky“) čelí špatné pověsti. Způsobuje to mimo jiné celá řada závažných kauz – např. podezřelé mnoha miliardové investice ČEZu v Bulharsku[24], či pochybný prodej a následný pronájem 500 vagónů ČD Cargo.[23]

Výběrová řízení do řídících orgánů státních podniků nezřídka provázely značné pochybnosti. Typickým rysem nekvalitních výběrových řízení je jejich časté opakování. Např. od září 2018 do konce roku 2020 se vystřídaly 4 osoby na pozici generálního ředitele Českých drah.[19] Dle komentátora se specializací v dopravě Jana Sůry bylo výběrové řízení na generálního ředitele ČD v roce 2019 zcela zmanipulované.[20]

Zřízení Výboru pro nominace nevedlo k profesionalizaci a odpolitizování dozorčích rad u státních podniků.[16, 17] V roce 2020 až do konce března 2021 posuzoval výbor celkově 49 nominací a nenastal ani jeden případ, kdy by doporučil vyslovit nesouhlas s nominací.[18]

Je třeba nastavit transparentní pravidla pro dohled nad majetkovými účastmi státu a veřejné správy včetně souvisejících personálních záležitostí. Chceme zavést pravidla dobrého vládnutí tak, jak je známe z řady vyspělých zemí a opustit tzv. „českou cestu“ umožňující nehospodárné čerpání veřejných prostředků. Musíme počítat s odporem ze strany některých politiků těžících ze stávajícího stavu a lobbistů hájících zájmy společností využívajících nedostatků legislativy.

V neposlední řadě je nedostatečně řešen střet zájmů politiků a možnost dohledání skutečných majitelů společností, které získávají dotace a veřejné zakázky. 

Naše vize

Naším cílem je zavést systémové reformy, které dlouhé roky fungují ve vyspělých státech. Dobrým příkladem vnitřního kontrolního prostředí je například Nizozemsko, Velká Británie nebo Jihoafrická republika, kde jsou již pravidla pro kontrolní prostředí dlouhá léta implementována.[4]

Jak to chceme udělat?

Transparentnost

  • Zavedeme jednotnou veřejnou evidenci dotací ve veřejném sektoru dle závazku Partnerství pro otevřené vládnutí.[1]
  • Prosadíme pravidla transparentního doložení skutečných majitelů společností, zejména těch, které čerpají dotace a získávají veřejné zakázky.[2]
  • Předložíme jasná a vymahatelná pravidla pro předcházení střetu zájmů politiků a zasadíme se o jejich důslednou vymahatelnost.[3]
  • Přehledně zveřejníme výdaje státu na úroveň faktury, podobně jako je to běžné v účetnictví Pirátů a mnoha měst.[7] Ministerstva budou mít rozklikávací rozpočet na webu. Připravíme novou právní úpravu účetnictví a výkaznictví státu založenou na mezinárodních standardech IPSAS.[6]
  • Budeme bránit všem snahám o omezení přístupu občanů k informacím, naopak ho rozšíříme na ČEZ a další firmy se státní majoritou. Zveřejníme platy TOP úředníků a zákon o svobodném přístupu k informacím zfunkčníme.

Kontrola 

  • Předložíme zákon o řízení a kontrole ve veřejné správě s jasným nastavením odpovědnosti vedení za schvalovací postupy s důrazem na možnou vymahatelnou osobní odpovědnost a smysluplné nastavení interního auditu a výboru pro audit.[4]
  • Posílíme kapacity Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), rozšíříme jeho působnost a zavedeme koordinaci kontrol i opatření proti nadměrné kontrolní zátěži a zneužívání. NKÚ musí mít pravomoc kontrolovat i státní podniky a státem ovládané firmy.[5] Podpoříme výkonnostní audit veřejných institucí. 
  • Naše vláda bude brát vážně zprávy předložené NKÚ.[5]

Státní firmy

  • Zavedeme vlastnickou politiku státu v nominačním zákoně[13] a nastavíme vyšší laťku a lepší podmínky pro výbor pro nominace.
  • V souladu s mezinárodními doporučeními zlepšíme transparentnost, veřejnou i akcionářskou kontrolu v podnicích ovládaných státem včetně pravidel pro obsazování manažerských a kontrolních orgánů.[8, 21, 22]

Kolik na to chceme času?

Zásadní reformy je třeba učinit v průběhu následujícího volebního období. Veškeré aktivity pak v horizontu 6 let. S přípravou reforem je nutné začít bezodkladně, proto už o nich v současnosti diskutujeme a připravujeme jejich teze. 

Pro koho to chceme hlavně

Pro zaměstnance

Transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru a transparentní odměňování přinesou rovné šance všem, omezení korupce a klientelismu.

Pro živnostníky a podnikatele

V transparentních výběrových řízeních vždy zvítězí ti nejlepší dodavatelé z řad živnostníků a firem.  

Pro nás pro všechny

Zvýšení transparentnosti a snížení korupce bude mít pozitivní dopad na podnikatelský sektor i celou společnost.[30]

Pro veřejné finance

Moderní a transparentní fungování veřejné správy přinese úspory a  zkvalitnění výkonu veřejné správy.

Co pro to už děláme

  • Piráti navrhli úpravy zákona o střetu zájmů a oblasti evidence skutečných majitelů, které však vládní koalice odmítla přijmout.[27]
  • V rámci projednávání tisku 567 – změna zákona o rozpočtových pravidlech – jsme podali celou řadu pozměňovacích návrhů.[11] Snažili jsme se zabránit zrušení přehledného systému pro zveřejňování informací o dotacích včetně informací o neúspěšných žadatelích – systém DotInfo. Dále jsme předložili rozsáhlý pozměňovací návrh č. 5491, kterým by se stanovily závazné termíny na zveřejňování rozpočtové dokumentace. Dalším pozměňovacím návrhem č. 5492 bylo přesné vymezení rozpočtových opatření – tedy rozpočtová opatření nad jednu miliardu by vždy schvaloval Rozpočtový výbor. Tím by se posílila transparentnost státního rozpočtu již během roku.[11]
  • V průběhu projednávání návrhů o státním rozpočtu jsme navrhli doprovodná usnesení k rozvoji monitoru státní pokladny tak, abychom zveřejnili výdaje na úroveň faktur, tedy ideál rozklikávacího rozpočtu.[12]
  • Ve Sněmovně jsme prosadili návrh novely Ústavy, který by rozšířil pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu při kontrole státních institucí, měst a krajů.[14] Návrh je nyní projednáván na půdě Senátu.[15]
  • Prosadili jsme nominační zákon[28], který na náš apel, po předložení naší varianty a jednání, předložil premiér Babiš.
  • Předložili jsme neúspěšný návrh[29] na zařazení vlastnické politiky do nominačního zákona.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?


Úprava legislativy proběhne v rámci práce zákonodárných sborů ve spolupráci s příslušnými státními orgány bez nároků na státní rozpočet. Nepředpokládáme výrazné dopady při zavádění nových procesů v soukromém nebo veřejném sektoru. 

Nemůže transparence ohrozit bezpečnost České republiky v rámci hybridních hrozeb?

Transparentnost je jedním z obecných pravidel fungování veřejného sektoru. Hybridní hrozby jako riziko budou existovat vždy, nicméně je konkrétními zákony upraveno, jak těmto hrozbám ve veřejném sektoru obecně čelit (bod Kyberbezpečnost). 

Nemůže být transparence v konfliktu s právem na soukromí či jinak ohrozit soukromí, například zaměstnanců ve veřejné správě a samosprávě?

Není žádný důvod, aby se utajovaly informace týkající se veřejných výdajů. Stejně tak je nezbytné, aby byly veřejně dostupné informace o skutečných majitelích společností, které dodávají státu veřejné zakázky nebo čerpají dotace. Jedině tak je možné předcházet rizikům korupce a nedůvěry občanů v řádnou správu veřejných příjmů a výdajů.

Měl by mít Nejvyšší kontrolní úřad pravomoci kontrolovat i jiné subjekty než v současnosti a pokud ano, tak které a proč?

Nejvyšší kontrolní úřad by měl kontrolovat veškeré veřejné výdaje a instituce, které s nimi hospodaří. Řadí se mezi ně také soukromé společnosti, které majoritně ovládá stát a územní samosprávné celky.

Jak můžeme chápat závazek zavedení vlastnické politiky státu?

Zavedení vlastnické politiky státu spočívá ve vymezení strategických cílů a zájmů státu a pravidel pro transparentní fungování společností vlastněných či spoluvlastněných státem. Součástí návrhu je definování měřitelných střednědobých a dlouhodobých cílů státních firem.

Klidně si to ověřte

[1]
Open government partnership. Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2020 až 2022. 2020. Dostupné zde.
[2]
Centrum of Excellence for Good Governance. Analysis of anonymous recipients of funds from regional operation programmes for the period 2007–2013 in the Czech republic. 2016. Dostupné zde.
[3]
OECD. Managing Conflict of Interest in the Public Sector. 2005. Dostupné zde.
[4]
Centrum of Excellence for Good Governance. Sborník popisů systémů vnitřního řízení a kontroly ve veřejném sektoru členských států Evropské unie. 2018. Dostupné zde.
[5]
NKÚ. Limská deklarace směrnic o principech auditu. Dostupné zde.
[6]
IPSAS. The International Public Sector Accounting Standards Board. Dostupné zde.
[7]
Centrum of Excellence for Good Governance. Prezentace Lukáše Wageknechta – koncepty dobrého vládnutí. 2013. Dostupné zde.
[8]
OECD. Metodické pokyny OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností. 2015. Dostupné zde.
[10]
The Institute of Internal Auditors. Three lines of defense. 2019. Dostupné zde.
[11]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrhy poslance Mikuláše Ferjenčíka k tisku 567. Sněmovní dokumenty číslo 5519, 5739, 6244. 2020. Dostupné zde.
[12]
Poslanecká sněmovna. Doprovodné usnesení přednesené poslancem Mikulášem Ferjenčíkem k tisku 287 – návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. 2018. Dostupné zde.
Poslanecká sněmovna. Doprovodné usnesení přednesené poslancem Mikulášem Ferjenčíkem k tisku 605 – návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. 2019. Dostupné zde.
[13]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Jakuba Michálka a Pavla Staňka, Sněmovní dokument 2615. 2019. Dostupné zde.
[14]
Piráti. TK: Sněmovna schválila pirátský návrh změny ústavy, umožní rozšířit pravomoci NKÚ. 2020. Dostupné zde.
[15]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 229, přehled legislativního procesu. 2018. Dostupné zde.
[16]
Frank Bold. Analýza: Vládní výbor pro nominace do dozorčích rad problém nebezpečných trafik nevyřešil. 2014. Dostupné zde.
[17]
Nadační fond proti korupci. Nominace přes všechny sliby zůstaly problémové, Centrum nezávislé investigace a NFPK. 2016. Dostupné zde.
[18]
Analytik Pirátů Janusz Konieczny dne 6. 4. 2021 prohlédl 49 vyhodnocení nominací z období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2021, které na svých stránkách zveřejnil vládní Výbor pro personální nominace zde. Ve všech případech výbor doporučil vyslovit s nominací souhlas.
[19]
Zdopravy.cz. Čtvrtý ředitel za dva roky. České dráhy povede Ivan Bednárik, v ČD Cargo ho nahradí Tomáš Tóth. 2020. Dostupné zde.
[20]
Česká televize. Novinář Sůra: Konkurz na šéfa ČD byl ušit na míru. Dozorčí radě věřím, oponuje Feranec. 2019. Dostupné zde.
[21]
KONIECZNY, Janusz; FOJTÍK Petr. Dobrá praxe, Vyhodnocení důvěryhodnosti právnických a fyzických osob. 2020. Dostupné zde.
[22]
KUBÍČEK, Matěj, MICHÁLEK, Jakub. Transparentní výběr nominantů do odborných funkcí. 2020. Dostupné zde.
[23]
SeznamZprávy.cz. Stát prověřuje okolnosti, za kterých ČD Cargo prodalo vagony na Slovensko. 2020. Dostupné zde.
[24]
Česká televize. Policie vyšetřuje prodej elektrárny ČEZ v Bulharsku. 2021. Dostupné zde.
[25]
SeznamZprávy.cz. Vagónová kauza, po níž jde policie: ČD Cargo se zbavilo téměř tisícovky vozů. 2020. Dostupné zde.
[26]
Ministerstvo spravedlnosti. Hodnocení GRECO pro ČR. 2020. Dostupné zde.
[27]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 886 – Vládní návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů. 2020. Dostupné zde.
[28]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 220 – Vládní návrh nominačního zákona. Dostupné zde.
[29]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 129 – Návrh nominačního zákona předložený pirátskými poslanci. Dostupné zde.
[30]
Transparency International. The impact of corruption on growth and inequality. 2014. Dostupné zde.

Stabilnější koruna vůči euru

Pohyb kurzu naší měny stojí desítky miliard – exportéry i náš stát. Stabilnější korunou vůči euru ulevíme obchodu i sobě. Úsporu pocítíme!

Takhle to dál nejde

Naše exportně orientované firmy kvůli kolísajícímu kurzu koruny utrácejí peníze za kurzové zajištění v hodnotě až 0,5 procenta HDP.[1] Státy v eurozóně i jen v Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II mají nižší náklady na obsluhu dluhu.[8] Hrozí propad reálné hodnoty koruny vůči euru.[2]

V čem je problém

K přijetí eura se ČR zavázala v roce 2004. Zavedení společné evropské měny by pomohlo firmám, zlevnilo zahraniční obchod, umožnilo snadnější porovnání cen a cestování. Euro má i geopolitický přínos – nyní jedná o ekonomice EU napřed eurozóna, až pak jsou „informovány“ další země.

Na Slovensku euro mají od roku 2009 a navzdory počáteční nejistotě si ho 81 procent Slováků pochvaluje[9] a ke zvýšení cen nedošlo.[11] I mezi Čechy mírně převažuje názor, že euro ostatním státům pomohlo. Nicméně přes 60 procent ho odmítá – drtivá většina lidí si myslí, že na to není ČR připravena. Podpora výrazně klesla po ekonomické krizi v roce 2009. Současně 75 procent Čechů uvádí, že by si zvyklo.[10]

Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je způsob navázání kurzu měny na euro, aby se kurz pohyboval v rámci tzv. fluktuačního pásma. Zapojení do ERM II po dobu minimálně dvou let a zachování kurzové stability jsou podmínkou přijetí eura. Měna se musí v rámci ERM II pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo ± 15 procent.[6]

Dluhopisy české vlády v březnu 2021 měly třetí nejvyšší úrok (1,92 procent) ze státních dluhopisů v EU, což výrazně prodražuje obsluhu státního dluhu. Ve většině zemí eurozóny naopak neplatí za státní dluh téměř žádný úrok, například Slovensko ještě něco málo „vydělalo“ (–0,09 procent). I když tak mají některé země eurozóny větší dluhy, mají výrazně nižší náklady na obsluhu dluhu. Výnosy věřitelů jsou nízké i v zemích, které teprve loni vstoupily do ERM II – Bulharsko (0,22 procent) a silně zadlužené Chorvatsko (0,74 procent). V ČR spolu s Maďarskem vzrostly úroky za posledních 12 měsíců nejvíce z celé EU. Vstup do ERM II tak zvýší důvěru investorů a sníží českému státu náklady na obsluhu dluhu.[8]

Naše vize

Stabilnější kurz koruny vůči euru ušetří desítky miliard korun na obsluze státního dluhu a nákladech spojených s pohybem kurzu. Připravíme Česko na vstup do eurozóny, aby to bylo výhodné. Zahájíme osvětu a veřejnou diskusi s cílem informovaného rozhodnutí po roce 2025. 

Jak to chceme udělat?

  • Zajistíme vstup Česka do ERM II, což stabilizuje korunu vůči euru ve fluktuačním pásmu ± 15 procent. Upravíme zákony především z formálního pohledu v Česku tak, aby byla splněna kritéria pro vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů).
  • Na mezinárodních jednáních budeme požadovat dodržování Fiskálního paktu a dalších rozpočtových pravidel členských  států i Evropské unie jako takové, aby se státy EU nezadlužovaly nad rámec svých možností splácení, což by mohlo ohrozit stabilitu členských států a následně i EU.
  • Po odmlce znovu jmenujeme Národního koordinátora pro zavedení eura. Zpracujeme aktuální studie ke vstupu do eurozóny a zajistíme veškeré přípravné práce.
  • Vláda bude ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB) realizovat osvětu a veřejnou diskusi k euru.
  • Budeme dál dohlížet na dodržování tzv. finanční ústavy, abychom udrželi české veřejné finance v dobré kondici. 
  • Dáme impuls směrem k ČNB, aby vstup do ERM II a vytvoření stabilního prostředí vnímala jako strategický cíl.
  • Exportní ekonomika Česka je už dnes silně provázaná s eurozónou. Řada transakcí – včetně vnitrostátních – již probíhá ve společné evropské měně. Umožníme proto firmám, aby mohly vést účetnictví a daňové evidence v eurech, projeví-li o to zájem.

Kolik na to chceme času?

Jedno volební období pro přípravu a vstup Česka do ERM II.

Samotné přijetí eura bude pravděpodobně možné nejdříve až v dalším volebním období po roce 2025, po splnění maastrichtských kritérií včetně minimálně dvouletého členství v ERM II. Finální krok přijetí by měl být učiněn co nejdříve ve chvíli, kdy budou vyjednané podmínky pro občany České republiky výhodné.[3]

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Stabilizací kurzu a omezením výkyvů si občané zachovají svou kupní sílu a omezí se efekt zdražování produktů v případě propadu kurzu.

Pro zaměstnance

Zvýšená důvěra investorů po vstupu do ERM II pomůže udržet nízkou míru nezaměstnanosti.

Pro živnostníky a podnikatele

Stabilizací kurzu dojde k posílení jistoty a snížení transakčních nákladů českých firem obchodujících v EU ohledně zajišťování kurzu.

Pro lidi ve finanční tísni

Vstup do ERM II může pomoci stabilizovat i snížit ceny všem spotřebitelům.

Pro veřejné finance

Stabilizace koruny po vstupu do ERM II zvýší důvěru investorů, sníží náklady na obsluhu dluhu a zvětší politický vliv Česka v eurozóně a EU.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Kolik bude stát vstup do ERM II a další popsané kroky v příštím volebním období?

Samotný vstup do ERM II je pouze formální záležitostí, která ČNB nasměruje v tom, v jakém rozpětí vůči euru má udržovat kurz české koruny. Stát, reprezentovaný především ČNB, se tak musí snažit udržovat stabilní kurz. S tím má již ČNB dostatek zkušenosti. V tomto případě by administrativa neměla přinést významné dodatečné náklady. 

Česko mělo v březnu 2021 3. nejvyšší výnosnost na státních dluhopisech pro věřitele (1,92 procent) v EU po Rumunsku (3,23 procent) a Maďarsku (2,77 procent), což bude České republice výrazně prodražovat obsluhu státního dluhu. Výnosová křivka je pro věřitele na nule nebo pod ní ve většině zemí eurozóny (například Slovensko mělo –0,09 procent, nejvyšší výnosnost v eurozóně měly řecké dluhopisy s 0,9 procent). Výnosy věřitelů jsou nízké i v zemích, které teprve loni vstoupili do ERM II – Bulharsko (0,22 procent) a silně zadlužené Chorvatsko (0,74 procent). V České republice spolu s Maďarskem vzrostly věřitelské výnosy z dluhopisů za posledních 12 měsíců nejvíce z celé EU. Vstup do ERM II by tak měl zvýšit důvěru investorů a snížit českému státu náklady na obsluhu dluhu, což by mělo mít velmi pozitivní dopad na státní rozpočet.[8]

Náklady na pozici národního koordinátora budou v řádu jednotek milionů korun. Celkově by měl vstup do ERM II být rozpočtově pozitivní.

Co bude tedy zjednodušeně cílem pro příští volební období?

Vizí je posilovat ekonomiku také strukturálně, vytvářením vyšší přidané hodnoty. To spočívá v tlaku na inovace, přesun od odvětví náročných na suroviny a manuální práci k „chytrým“ procesům. Tento přechod však sráží umělé oslabování koruny. Cílem je přistoupit k ERM II[7] nejen kvůli přijetí eura v budoucnu, ale je to zejména v souladu s vizí, že ekonomika Česka nemá být pouze montovnou Německa. ERM II zabrání nenadálým a často umělým oslabováním kurzu, ale naopak vyvolá mírný tlak na posilování koruny, což by posunovalo kurz směrem tam, kde je jeho tržní rovnováha. Vstup do ERM II necílí na rychlé posílení měny, ale na její stabilizaci, což většinou vedlo právě k posilování, a to i díky větší důvěře partnerů v takovou ekonomiku.[4] V případě kurzových tlaků je pohyb uvnitř fluktuačního pásma udržován jak národní centrální bankou, tak Evropskou centrální bankou (ECB). Stabilní koruna vytváří dobré prostředí pro rozvoj, jehož vedlejším efektem je posilování koruny díky vyšší poptávce po ní.

Jaké výhody vyplývají státům z účasti v eurozóně?

Česká republika se zavázala přijmout euro po splnění maastrichtských kritérií. Současná rozpočtově neodpovědná vláda Andreje Babiše některá kritéria neplní a znemožňuje jejich splnění i v příštím volebním období. Stabilita eurozóny je jedním z pilířů růstu prosperity Evropské unie včetně Česka. 

Přijetí eura by ulehčilo život českým podnikatelům, kterým by klesly náklady za pojištění proti výkyvům kurzu. Úspory by pak mohli využít na reinvestice v Česku nebo na zvyšování mezd svých zaměstnanců. Přitáhlo by to také zahraniční investory a český akciový trh by se stal atraktivnějším. 

Přijetí eura by nesnížilo reálnou hodnotu našich mezd, zjednodušilo by se srovnávání cen s jinými zeměmi. Ceny dovozového i vyváženého zboží by se snížily o transakční náklady. Odpadla by nutnost měnit peníze při cestování, práci a studiu v zahraničí. Odstranění kurzového rizika by rozšířilo investiční možnosti českých občanů.

Finanční krize započatá v roce 2008 udělila eurozóně důležitou lekci, která značně otřásla důvěrou evropských občanů v euro. Tato krize byla důsledkem nezodpovědného hospodaření bank a předlužení států, které se následně ocitly na pokraji bankrotu. V reakci na to byly přijaty reformy – vznikl například Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Byl vytvořen jednotný mechanismus pro řešení bankovních problémů, po jehož dokončení přestane záchrana bank negativně dopadat na jednotlivé členské státy. 

Pandemie koronaviru ukázala, že Evropská komise dokáže poskytnout výraznou finanční pomoc i v případě nenadálých krizí. 

I když tyto nástroje nejsou dokonalé a potřebují ještě další reformy, poskytují eurozóně větší stabilitu, než má finanční systém samotné České republiky využívající českou korunu. Ten s sebou nese menší důvěru investorů a větší náklady na zajištění. Důsledky jsme pocítili například během koronavirové krize. Během jednoho měsíce klesl kurz koruny o 10 procent, což přineslo zdražování a ztrátu kupní síly českých občanů. 

Nestabilní kurz nepředstavuje problém pouze pro spotřebitele, ale i pro české firmy, které exportují zhruba 85 procent svých produktů do zemí EU, i pro importéry. 

Firmy, které obchodují se zahraničím, se proti kurzovým výkyvům často zajišťují nákupem finančních derivátů. Řada z nich proto dobrovolně na euro sama přešla. To je důvodem, proč přijetí eura podporuje například český Svaz průmyslu a dopravy. 

Navíc z šetření Svazu průmyslu a dopravy, které pravidelně provádí společně s ČNB, vyplývá, že české firmy v rámci domácích plateb používají již nyní euro dlouhodobě v intervalu 15–20 procent, tj. že 15 až 20 procent jejich domácích (mezi rezidenty ČR) plateb neprobíhá v korunách, ale v eurech.[12] Plus samozřejmě řada transakcí vůči zahraničí je v eurech (tržby z exportu, nákupy vstupů, financování…).

V eurech je už téměř třetina objemu úvěrů, které české podniky čerpají od tuzemských bank a českých poboček zahraničních bank. Před pěti lety to bylo jen něco málo přes pětinu. Data neberou v potaz úvěry bankám a finančním institucím.

„Občas dokonce měníme do eur i stávající dlouhodobé úvěry původně poskytnuté v českých korunách. Trend roste s tím, jak se rozevírají nůžky mezi úrokovými sazbami v korunách a eurech,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Zmíněný třetinový podíl úvěrů v eurech může být navíc ještě vyšší, než kolik ukazují statistiky centrální banky. Její čísla nepostihnou situaci, kdy český podnik dostane úvěr v eurech od jiné firmy v rámci koncernu či od zahraniční banky, která pobočku v Česku vůbec nemá.

Vedle nižších úroků je důvodem rostoucí obliby úvěrů v eurech u českých podniků také přirozené zajištění proti výkyvům kurzu koruny vůči společné měně. Půjčky v eurech si berou zpravidla vývozci, kteří mají v této měně tržby.

Vstup do ERM II může zvýšit důvěru investorů. Země využívající euro jsou investory hodnoceny jako méně rizikové. 

Kvantifikovat přínosy a rizika přistoupení k euru je velmi obtížné. Z dlouhodobého hlediska lze ale považovat srovnávání ekonomických nerovností mezi zeměmi EU a vytvoření funkční měnové unie za jednoznačně pozitivní proces, na kterém by mělo Česko participovat. Z rostoucí životní úrovně by benefitovali především čeští občané.

Proč je vhodné stabilizovat kurz koruny účastí v ERM II?

Stabilní kurz koruny bez větších výkyvů může pomoci českým občanům ochránit reálnou hodnotu peněz a firmám snížit náklady na zajištění proti kurzovým ztrátám.

Kromě odpovědné rozpočtové politiky, která by byla z mnoha důvodů pro české občany výhodná, je vhodné i stabilizovat kurz koruny. 

Pro budoucí přijetí eura je důležité postupně dále slaďovat hospodářský cyklus ČR s eurozónou. 

Podmínkou přijetí eura je také minimálně dvouletý pobyt v ERM II, kdy by bylo cílem ČNB držet co nejstabilnější kurz s variabilitou 15 procent nahoru či dolů a zároveň inflaci pod 3 procenty, což by pomohlo i české ekonomice. 

Slovensko v ERM II bylo přes 3 roky a cílilo postupně na tři různě vysoké kurzy slovenské koruny vůči euru v závislosti na vývoji ekonomiky, kdy v ERM II slovenská koruna posílila postupně o více než 21 procent z výchozích 38,455 na 30,126 za euro. Dánsko, které má výjimku na přijetí eura, je členem ERM II od roku 1999. 

Za předpokladu vhodně stanovené centrální parity a po dohodě s ECB by bylo možné v rámci ERM II postupně zužovat fluktuační pásmo. Tento režim používali před přistoupením k euru v Estonsku, Litvě i Lotyšsku, které strávilo v ERM II před přijetím 8 let.

Pobyt v ERM II tak může být výhodný pro všechny a lze v něm provádět flexibilně úpravy, jak analyzuje i studie akademiků z FIS VŠE.[4]

Znamená vstup do ERM II faktické přijetí eura?

Nikoliv. ČR se vstupem do EU zavázala přijmout euro jako svou měnu při vstupu do EU. Kdy euro přijme záleží na reálné politické vůli a ekonomické kondici země. Jednou z podmínek tzv. maastrichtských kritérií (konvergenčních kritérií) pro přijetí eura je stabilita devizového kurzu, což reálně znamená, že alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II[6] a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci. 

Kandidátská země není po 2 letech povinna euro přijmout (např. Slovensko bylo v ERM II přes 3 roky).

Je přijetí eura bezpečné? Vzpomeňme na krizi eurozóny v roce 2008.

Finanční krize započatá v roce 2008 udělila eurozóně důležitou lekci, která značně otřásla důvěrou evropských občanů v euro. Tato krize byla důsledkem nezodpovědného hospodaření bank a předlužení států, které se následně ocitly na pokraji bankrotu. 

V reakci na to byly přijaty reformy – vznikl Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Byl vytvořen jednotný mechanismus pro řešení bankovních problémů, po jehož dokončení přestane záchrana bank negativně dopadat na jednotlivé členské státy. 

Pandemie covid-19 ukázala, že Evropská komise dokáže poskytnout výraznou finanční pomoc i v případě nenadálých krizí. I když jde o značný pokrok, řada mechanismů potřebuje další reformy. Ekonomické nerovnováhy mezi jednotlivými zeměmi zůstávají nadále rizikem pro soudržnost a prosperitu EU. 

Kvantifikovat přínosy a rizika přistoupení k euru je velmi obtížné, ale z dlouhodobého hlediska považujeme srovnávání ekonomických nerovností mezi zeměmi EU a vytvoření funkční měnové unie za jednoznačně pozitivní proces, na kterém chceme participovat.

Kolik by přijetí eura stálo?

Přijetí eura přinese jednorázové náklady na výrobu bankovek i mincí a na změnu měny v účetnictví státu, obcí, firem v řádech celkově jednotek miliard korun. Banky zaplatí zhruba 4,4 miliard korun jako kapitál ECB, dále přibližně 26 miliard do krizového fondu. Stát vloží zhruba 50 miliard do fondu ESM.[13]

Úsporu přinese společnostem za omezení kurzového zajištění, směnu a vedení měn v účetnictví. Občané ušetří za směnu měny v případě cestování do zahraničí. Úspora společností se může promítnout do snížení cen pro konečné spotřebitele.

Kvantifikovat přínosy a rizika přistoupení k euru je velmi obtížné, ale z dlouhodobého hlediska lze považovat srovnávání ekonomických nerovností mezi zeměmi EU a vytvoření funkční měnové unie za jednoznačně pozitivní proces, na kterém by mělo Česko participovat. Z rostoucí životní úrovně by benefitovali především čeští občané.

Jste pro okamžité přijetí eura?

Respektujeme vůli většiny obyvatel, která se k tomuto kroku staví zdrženlivě. Během příštího volebního období k přijetí eura kvůli nemožnosti splnit všechna kritéria prakticky dojít nemůže. Finální přijetí eura může být učiněno nejdříve po roce 2025. Do té doby budeme proaktivně a objektivně informovat českou veřejnost o přínosech eura, vyvracet domnělá rizika a tlačit na zmírnění rizik reálných. Věříme, že poctivým vysvětlováním postupně změníme postoj odmítající části veřejnosti k euru.

Je třeba si také uvědomit, že proces zavedení eura od vstupu do ERM II trvá přibližně 3–4 roky. O finálním přijetí eura by se mohlo po splnění podmínek rozhodnout v dalším volebním období po roce 2025, a to ve chvíli, kdy by to bylo výhodné pro Česko a české občany i EU a občany eurozóny.

Pro hladký přechod z koruny na euro budou po přechodnou dobu povinně uváděny ceny v obou měnách.

Bude o přijetí referendum?

Nebude, referendum už bylo. Česká republika se zavázala euro přijmout hlasováním v referendu při  schvalování vstupu do Evropské unie. Tento závazek je součástí přístupové smlouvy.

Nebude se do přijetí eura v EU rozhodovat o nás bez nás?

Bude. Otálení ovšem situaci pouze zhoršuje. Česká ekonomika se díky své silné závislosti na vývozu řídí  hospodářským cyklem celého evropského kontinentu, do jehož ovlivňování ovšem Česko nemůže mluvit.  

Proto nechceme být pasivním pozorovatelem, chceme spoluurčovat vlastní osud.  Odchodem Velké Británie a vstupem Chorvatska, Bulharska a Rumunska do eurozóny se navíc dále  posouvá rovnováha mezi státy platícími eurem a těmi ostatními. Těžiště rozhodování se tak posouvá do eurozóny samotné a státy mimo – včetně České republiky – na něj ztrácejí vliv.

Co budou prosazovat naši europoslanci a ČR v EU?

Naši poslanci budou prosazovat:

– reformu fiskálního paktu a důslednou kontrolu jeho pravidel,
– důslednou kontrolu čerpání evropských dotací, podmíněné dodržováním právního státu, environmentální odpovědností a omezením daňových úniků,
– jasná pravidla pro řešení dluhových krizí členských států,
– větší zohlednění pozice ekonomicky slabších států  v ESM
– dokončení bankovní unie
– další integrační kroky pomáhající zlepšení fungování měnové unie, postupné směřování k fiskální unii.

Prosazování těchto kroků je dlouhodobá záležitost, která nekončí vstupem do eurozóny. Nechceme proto nesplnění některého z bodů plánu používat jako alibi pro oddalování vstupu do eurozóny. 

Celkové hodnocení podmínek, které jsou pro vstup vyjednány (jde zejména o hodnotu konverzního kurzu, tzv. centrální parity, nebo otázku výše příspěvku do ESM), je do velké míry subjektivní a politickou otázkou. Proces vstupu do eurozóny skrze ERM II ale trvá několik let, během kterých může o konečném přijetí probíhat intenzivní veřejná diskuse. 

Budeme po přijetí eura platit dluhy za státy eurozóny?

V rámci ERM II žádné závazky nevznikají. Každý stát eurozóny si platí své dluhy sám, ECB a Evropská komise primárně pomáhá snižovat náklady na dluhovou službu. Značný objem financí, které ČR v minulosti od EU obdržela, byl hrazen i těmito zeměmi. 

V každém společenství je třeba vzájemně sdílet jak výhody, tak i náklady, solidarita nemůže fungovat jen jedním směrem. Nikde není zaručeno, že se Česko jednoho dne nedostane do problémů. Úkolem politiků v EU je zajistit nám adekvátní účast na těchto mechanismech. 

Z hlediska výše přidělených dotací jsme si nikdy nemohli stěžovat. V případě příspěvků do ESM zastáváme názor, že by měl poměr příspěvků více zohlednit země s nižší platovou úrovní. 

Bez přijetí eura však do těchto diskusí nemůžeme vstupovat. Pokud by došlo k ekonomickému kolapsu eurozóny, zhroutila by se velmi pravděpodobně i silně navázaná česká ekonomika i bez členství v eurozóně, proto je v našem zájmu prosperita celé EU.

Proč by mělo být výhodné stanovit v rámci ERM II cílový kurz koruny vůči euru?

Chceme dát českým zaměstnancům a střadatelům jistotu, že jejich platy a úspory nebudou náhlým výkyvem kurzu znehodnoceny. Mnoho zboží (elektronika, léky, palivo, potraviny...) dovážíme ze  zahraničí. Při propadu kurzu by se zboží zdražilo. 

Likvidační může být propad kurzu koruny i pro lidi, kteří z libovolného důvodu mají dluh v cizí měně (např. hypotéka na Slovensku). 

Za druhé je stabilizace přesně to, co bychom dělali, kdybychom přijali euro, jen ta ohromná finanční nerovnováha by nešla použít na splácení státního dluhu, ale ležela by na imaginárním, nikdy nevyužitém účtu ČNB. 

Za třetí je stabilita přesně to, co z ekonomického pohledu dělá Německo. V  případě rozbití eura by jeho měna prudce vystřelila nahoru a následoval by jeho hospodářských pokles. 

A za čtvrté bude stabilizace výhodná pro české podniky, jež nyní musí vydávat na zajištění se proti výkyvům kurzu prostředky, které by jinak mohly využít na reinvestice v Česku nebo na zvyšování mezd svých zaměstnanců.

Neztratíme budoucím přijetím eura suverenitu?

Ačkoliv bychom přijetím eura ztratili možnost samostatně ovlivňovat měnovou politiku Česka, je nutné si uvědomit, že česká ekonomika je už nyní silně závislá na eurozóně a de facto roste i padá s ní, a to bez  možnosti se přímo podílet na rozhodování o její budoucnosti.

Devalvace měny může být jen dočasným polštářem, který dokáže velmi omezeně „odpružit“ šokové změny ve světě ve vztahu k české ekonomice. Pokud ale máte velkou část rizik zajištěnou a stejně nemáte zakázky, tak vám ani oslabení kurzu koruny nepomůže. A stejně jako má výhody a nevýhody přijetí eura, tak má pro některé subjekty výhody a pro některé ale i nevýhody možnost autonomní měnové politiky a oslabení kurzu.

Podíl exportu z ČR do zemí EU v roce 2018  činil 84,1 procent (32,4 procent jen Německo).[14] Naopak by se guvernér ČNB stal členem Rady guvernérů ECB a podílel by se tak na rozhodování v rámci měnové politiky celé eurozóny. Obdobně by představitelé českého státu získali podíl na rozhodování v dalších orgánech eurozóny. Českou suverenitu neztratíme, naopak získáme další silnou suverenitu evropskou. 

Nezvýšily by se budoucím přijetím eura ceny?

Obyvatelé některých států eurozóny získali pocit, že zavedení eura způsobilo zvýšení cen. Statistické údaje o vývoji inflace tyto domněnky však vesměs nepotvrdily.[5] Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek, jejichž podíl na celkových spotřebitelských výdajích byl omezený. 

U jiných druhů zboží naopak ceny stagnovaly či dokonce klesly, takže celkový dopad na statisticky vykazovanou inflaci byl minimální. V některých případech cenový růst nesouvisel se zavedením eura, ačkoliv byl této události mnohými spotřebiteli připisován.

Uvedenému riziku, že se lidé budou obávat eura kvůli zdražování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v ČR zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. 

Počítá se s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například obchodníci budou mít povinnost uvádět na cenovkách současně ceny v korunách i eurech. Počítá se s častějším sledováním cenového vývoje u vybraných položek každodenní spotřeby. Vhodnou formou budou zveřejňovány případy zneužití zavedení eura k případnému neodůvodněnému zvýšení cen.

K inflaci může dojít pouze v delší perspektivě v důsledku reálné konvergence ekonomiky, která se již nebude moci projevovat skrze kurzový kanál, ale pouze skrze růst mezd (ta způsobí růst cen služeb tj. inflaci). Inflaci taženou reálným růstem ekonomiky a mezd však nelze považovat za nevýhodu.

Teď nemáme euro a máme jednu z nejvyšších inflací v Evropě. S hodnotami přes 3 procenta jsme velmi daleko od průměru eurozóny, který se nyní pohybuje v desetinách procenta. A i ekonomicky srovnatelné země v eurozóně mají nižší míru inflace než Česko. Faktorů vývoje cen je více, než jen vývoj kurzu a používaná měna. Důležité je i to, do jaké míry je to spojeno s růstem ekonomiky.

Klidně si to ověřte

[1]
FAJMON, Hynek, KLAUS, Václav, KOHOUT, Pavel, NEČAS Petr, SINGER Miroslav, et al. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Euro versus koruna. 2008. ISBN 9788073252656. 
[2]
Novinky.cz. Propad koruny pokračuje. 15. 9. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Česká národní banka. Přistoupení k eurozóně. Prosinec 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Katedra ekonomické statistiky, FIS VŠE v Praze. EURO – kdy bude ČR připravena na hladký vstup do eurozóny? Červen 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[5]
KOSKE, Isabell. Background paper 1: The impact of euro adoption on inflation in the Slovak Republic [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Ministerstvo financí. Zavedení eura. 2020 [cit. 18. 3. 2021]. Dostupné zde.  
[7]
ProEuro.cz. ERM II. 2020 [cit. 18. 3. 2021]. Dostupné zde.   
[8]
Trading Economics. Bonds. 2021 [cit. 18. 3. 2021]. Dostupné zde.  
[9]
Eurobarometr 481. The euro area. Listopad 2019 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Eurobarometr 487. Introduction of the euro in the Member States that have not yet adopted the common currency. červenec 2020 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[11]
Ihned.cz. Vzdali jsme se vlastní měny ve prospěch silnějšího růstu a příchodu investic, říká muž, který řídil přijetí eura na Slovensku. 4. 7. 2017 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Svaz průmyslu a dopravy ČR. Společné šetření SP ČR a ČNB v nefinančních podnicích. 2020 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[13]
NIEDERMAYER, Luděk. Kolik by stálo potencionální přistoupení České republiky do eurozóny? 1. 12. 2017 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[14]
Euroskop.cz. Z ČR do zemí EU v roce 2018 směřovalo 84,1 procent exportu. 11. 2. 2019 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.

Stabilní systém férových důchodů

Důchodový systém je doslova bída. Nepřehledný, nedůstojný, neudržitelný. Změňme ho a zaručme seniorům klidné stáří beze strachu z chudoby.

Takhle to dál nejde

Důchodový systém je nesrozumitelný[1] a dlouhodobě finančně neudržitelný.[2] Důchodový systém nezohledňuje náročnost povolání.[3] Minimální důchod je pod hranicí chudoby.[4] Třetí pilíř není efektivní.[5] Pracující důchodci nejsou adekvátně oceněni.[6]

V čem je problém

V současnosti jsou pravidla pro výpočet důchodu široké veřejnosti nesrozumitelná.[11, 12] Pracující lidé nemají představu o výši svého budoucího starobního důchodu. 

Stávající důchodový systém je při zachování současné reálné výše důchodů[10] pouze z prostředků povinného sociálního pojištění dlouhodobě finančně neudržitelný.[20, 21] Hlavním důvodem je předpokládaný demografický vývoj, kdy počet pobíratelů důchodu roste, zatímco počet pracujících, kteří do systému přispívají, klesá. 

Lidé pracující v rizikových nebo náročných profesích nemohou setrvat ve svém zaměstnání alespoň částečně až do dosažení stanoveného důchodového věku a často tato zaměstnání opouštějí před dosažením věku nároku na důchod. Takoví lidé jen obtížně hledají jiné zaměstnání, které by do dosažení důchodového věku vykonávali. 

Výše některých starobních důchodů se pohybuje pod hranicí chudoby.[22] Existují tak lidé, kteří jsou i přesto, že celý život řádně odváděli příspěvky do důchodového systému, ohrožení příjmovou chudobou.

V rámci tzv. třetího pilíře, ve kterém si mohou lidé dobrovolně spořit na důchod, odvádí střadatelé za správu aktiv v daném fondu vysoké poplatky soukromým společnostem.[23] Naspořené prostředky si lidé dále při zachování státních příspěvků nemohou před dovršením požadovaného věku jednorázově vybrat a použít na pořízení vlastního bydlení, které je považováno za tzv. čtvrtý důchodový pilíř.[24]

Lidé, kteří zůstávají v zaměstnání i po dosažení důchodového věku při pobírání důchodu, nebo tzv. „přesluhují“ za to nejsou adekvátně odměněni.[25] Setrvat v zaměstnání ať už na plný nebo částečný úvazek se tak často nevyplatí. 

Naše vize

Minimální základní důchod bude na důstojné úrovni a indexován. Vznikne státní penzijní fond ke spoření. Základní důchod bude financován zefektivněním daňového systému i chodu státu při zohlednění mezigenerační soudržnosti. Každý bude mít informace o výši svého budoucího důchodu.

Jak to chceme udělat?

  • Garantujeme seniorům, že nesnížíme důchody a jejich zákonnou valorizaci.
  • Zřídíme vládní Radu pro udržitelné důchody, která bude navrhovat změny vládě napříč resorty.
  • Zpřístupníme informace[17] o předpokládané výši důchodů. Každý občan bude mít možnost zobrazit si aktuální přehled o svých odvedených příspěvcích na sociální zabezpečení, bude vědět, jaký je odhad jeho důchodu a kolik let mu zbývá odpracovat, aby na něj měl  nárok. Na základě těchto informací se bude moci rozhodnout třeba o přesluhování v důchodovém věku či o navýšení svého spoření.[15]
  • Zasadíme se o vyšší odměňování lidí, kteří dobrovolně pracují i v důchodovém věku. Přesluhování či částečná práce i v důchodu se musí vyplatit. Senioři by měli odvádět nižší sociální pojištění.
  • Zahájíme diskusi ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví (MZ) o definici tzv. „náročných povolání“. 
  • Ve spolupráci s Ministerstvem financí (MF) navrhneme zdroje pro důstojné důchody (viz bod Férovější daně).
  • Využijeme již zpracované materiály zřízenými důchodovými komisemi[16, 26] i Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) k tomu, abychom mohli každému, kdo odpracoval potřebná léta, garantovat základní složku důchodu, jejíž výše by měla reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří i finanční možnosti státu. Zásluhová složka pak bude závislá na odvodech do systému.
  • Připravíme zřízení státního nebo veřejnoprávního fondu, kde si budou moci lidé dobrovolně spořit nad rámec povinného sociálního pojištění. Současně s tím i zefektivníme spoření ve třetím pilíři snížením poplatků za správu aktiv či úpravou možnosti výběru prostředků na vlastní bydlení. Budeme motivovat k postupnému čerpání prostředků formou dlouhodobé renty.
  • Prezenční doktorské studium má podobu pracovní činnosti, proto by se mělo započítávat do celkové doby pojištění v délce maximálně 4 let.

Kolik na to chceme času?

Jedno volební období (4 roky) na základní změny. Poté budeme usilovat o dlouhodobou udržitelnost v rámci silné dlouhodobé shody napříč politickým spektrem.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Jednoduchý systém zajistí transparentní informace o budoucích důchodových nárocích i mladé generaci.

Pro rodiny s dětmi

Pracující lidé budou znát odhad výše svého důchodu. Na základě toho pak mohou tvořit úspory a využít státního důchodového fondu.

Pro lidi ve zralém věku

Stabilní financování rozprostřené mezigeneračně zajistí důstojné důchody i silným ročníkům 70. let.

Pro seniory

Zavedení minimálního základního důchodu pomůže zajistit seniorům důstojné stáří.

Pro zaměstnance

Zaměstnanci vykonávající riziková povolání budou moci odejít do důchodu dříve při zachování důstojné výše důchodu.

Pro živnostníky a podnikatele

Zavedení minimálního důchodu pomůže zajistit základní důstojný standard i živnostníkům s nízkými odvody.

Pro lidi ve finanční tísni

Zavedením minimálního základního důchodu zajistíme důstojné stáří i nízkopříjmovým skupinám.

Co pro to už děláme

  • Předložili jsme Komisi pro spravedlivé důchody návrh podoby Státního důchodového účtu, který by byl alternativou ke stávajícím soukromým fondům ve třetím pilíři a zefektivnil spoření občanům, kteří preferují investice s minimálním rizikem.
  • Prosadili jsme v Komisi pro spravedlivé důchody zlepšení informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí, aby lidé v produktivním věku byli lépe informováni o svých nárocích.
  • Piráti opakovaně podpořili úpravu valorizačního mechanismu, aby poměrově pomohl především seniorům s nízkými důchody.
  • Navrhli jsme zvýšit koeficienty výpočtového základu pro pracující důchodce.
  • Prosadili jsme sjednocení termínu valorizace důchodů tak, aby lidé s pozdějším termínem výplaty důchodu nepřicházeli o peníze.
  • Piráti prosadili ve Sněmovně usnesení vyzývající vládu, aby našla financování sociálního systému, které není tak závislé na zdanění práce.

Na co se nás často ptáte

Jak budete postupovat v prosazování změn důchodového systému?

Z dlouhodobého hlediska budeme hledat silnou většinu napříč politickým spektrem, aby bylo nastavení změn zachováno i po případné obměně vlády a vedení relevantních ministerstev. Je třeba zajistit předvídatelný důchodový systém, ve který mohou mít občané důvěru a nebude nutné do něj později výrazně zasahovat. 

Jaké jsou odhadované náklady na výše zmíněné změny důchodového systému?

Podle Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady z června 2020[7] při zachování stávajících parametrů důchodového systému bude jeho saldo v budoucnu, z důvodu růstu výdajů a poklesu příjmů, záporné. To znamená, že odvody na sociální pojištění nestačí na vyplácené důchody a ty se tudíž musí doplácet ze státního rozpočtu, tedy v praxi z daní nebo na dluh. Svého dna systém dosáhne v roce 2059, kdy  bude deficit důchodového systému činit 4,4 procent HDP. Dodatečné náklady na 0. a 1. pilíř se v prvních letech po zavedení odhadují na 0,1 procent HDP. Další úpravy systému jako jsou řešení pro rizikové a náročné profese, zavedení fiktivního vyměřovacího základu a prodloužení vyloučené doby pro péči, podpora pracujících seniorů, zřízení státního či veřejnoprávního spořícího fondu a jiné budou mít nákladovost celkem krátkodobě kolem 0,3 procenta HDP. Z dlouhodobého hlediska budou mít některá opatření jako více dobrovolně pracujících seniorů pozitivní dopad na nároky důchodového systému. S ohledem na tuto skutečnost považujeme za nezbytné zapojit do financování důchodového systému daňové příjmy a přiblížit se vyrovnanému saldu důchodového systému. Tyto náklady jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Vyčíslení nákladů i změny důchodového systému opíráme o dostupná data a odborné studie.[18, 19]

Jakou roli bude hrát věková hranice odchodu do důchodu?

Věková hranice odchodu do důchodu by měla být spíše orientační. Lidé by měli mít i nadále možnost odejít do předčasného důchodu, musí však počítat s tím, že výše předčasného starobního důchodu bude krácena podle toho, o jak dlouhou dobu dříve před dosažením důchodového věku o tento důchod požádají. Důchodce pobírající předčasný důchod by však měl mít možnost dodatečně doplatit prostředky povinného sociálního pojištění potřebné pro přiznání řádného důchodu anebo odpracovat potřebné roky. Na druhou stranu, důchody a příjmy těch, kdo se rozhodnou dobrovolně pracovat déle, by měly být vyšší než dnes i pomocí snížení sociálních odvodů.

Jak stát podpoří zaměstnávání seniorů?

Aby byli lidé ochotni pracovat déle, zvýhodníme zaměstnávání seniorů na částečné úvazky, snížíme odvody, které pracující důchodci platí na sociální pojištění a zlepšíme informovanost o možnostech flexibilně kombinovat důchod a zaměstnání. Lidé, kteří budou pracovat i po dosažení důchodového věku, dosáhnou díky tomu na vyšší příjmy nebo budou moci pracovat méně za lepších podmínek než dnes. Podpora zaměstnanosti seniorů zároveň pomůže reagovat na výkyvy zaměstnanosti na trhu práce.

Kdy budou do důchodu odcházet lidé vykonávající riziková nebo náročná povolání?

Legitimní nárok příslušníků náročných povolání na předčasný odchod do důchodu není v České republice pokryt systémově. Uplatňuje se zatím pouze ve vztahu k horníkům. Cestou k jeho naplnění bude přijetí zákonných úprav, které zavedou povinnost zaměstnavatelů podílet se na nákladech důchodového pojištění těchto svých zaměstnanců ve formě povinných příspěvků do systémů penzijního připojištění, podílem na financování předdůchodů, které již dnes umožňují předčasný odchod do důchodu, ovšem tak, aby nebyl pro zaměstnance nevýhodný, a v mezidobí před náběhem tohoto systému do plně funkční podoby také doplněním této podpory z veřejných prostředků. 

Zaměstnavatelé rizikových nebo náročných povolání (horníků apod.) by měli za své zaměstnance odvádět vyšší sociální pojištění nebo více přispívat do státního, veřejnoprávního nebo zaměstnaneckého fondu. Tito lidé by měli mít možnost odejít do důchodu dříve při zachování důstojné výše důchodu. Souhlasíme s rozdělením veřejného důchodu na minimální státní zaručený důchod a část vypočítanou na základě odvodů, nebo zvýšení základní výměry. 

Jak velký důchod budou mít nízkopříjmoví pracující?

Minimální důchod by měl v budoucnu dosáhnout alespoň 30 procent průměrné mzdy a zajistit, že žádný důchodce nebude ohrožen chudobou. Pro příští volební období lze předpokládat realizaci v rámci ekonomických možností státu na základě ministerského návrhu, který počítá se základem ve výši do 10 000 korun. Zastáváme názor, že i člověk, který celý život pracoval za minimální mzdu, zasluhuje adekvátní výši starobního důchodu, aby mohl stáří prožít důstojně.

Jak mohou lidé nakládat s prostředky naspořenými ve třetím pilíři (včetně státního penzijního fondu)?

Výběr naspořených a zhodnocených prostředků by měl být upraven tak, aby výrazně motivoval k vyplácení renty, nikoliv k jednorázové výplatě (toto řešení dnes volí naprostá většina lidí). V tomto případě by se prostředky mohly dále zhodnocovat. Jako čtvrtý pilíř zajištění na stáří považujeme, po vzoru Belgie[8] a dalších zemí, vlastnictví nemovitosti, které může výrazně snížit životní náklady.[9] Proto by mělo být možné využít naspořené prostředky z fondů na koupi nemovitosti k vlastnímu bydlení i před dovršením věku 60 let bez sankcí. Fond by mohl zajišťovat také nabídku bezpečných zpětných hypoték.

Kde budou moci lidé investovat a budou mít jistotu zhodnocení svých úspor na penzi?

Podporujeme možnost zřízení veřejnoprávního či státního spořícího produktu s osobními konty účastníků pro dobrovolné spoření nad rámec povinných odvodů na sociální pojištění. Ve státním fondu bude definován výchozí program, který bude moci střadatel změnit. Může existovat více programů rozlišených dle rizikovosti investice s tím, že výchozí program by měl být spíše méně rizikový, konzervativní. Mimo penzi by měl střadatel možnost naspořené prostředky využít za účelem pořízení vlastního bydlení a v zákonem definovaných případech. Státní fond považujeme za potřebnou alternativu k již existujícím konzervativním fondům soukromých penzijních společností, tvořících stávající třetí pilíř důchodového systému. U všech fondů střádajících prostředky budoucích penzistů budeme vyžadovat transparenci a dohled, aby nemohly být vytunelovány. Zaměstnavatel při zvýšení platu  nabídne zaměstnanci adekvátní navýšení příspěvku na spoření do veřejnoprávního či státního fondu[13, 14] nebo fondu, který si vybere zaměstnanec, obdobně jako to funguje v severských zemích.[8]

Obdobně podporujeme snížení poplatků za správu aktiv u stávajících soukromých fondů. Není vhodné strhávat vysoké poplatky i v době, kdy je zhodnocení fondu záporné.

Jak budou vypadat důchody na konci volebního období?

Současně se zajištěním udržitelné změny důchodového systému, je vhodné zajistit důstojnou úroveň důchodů, která by měla odpovídat ekonomické situaci země. V případě podobného ekonomického růstu v Evropě a ČR jako většinu času tohoto volebního období (2017–2021), budeme trvat na růstu důchodů v obdobné výši jako tomu bylo nyní. V takovém případě by se měla pohybovat výše průměrného státního důchodu na konci volebního období v roce 2025 kolem 18 až 19 tisíc korun. Problematiku kvalitního života ve stáří chceme řešit komplexně společně se sociálním bydlením, dostupnou lékařskou péčí na vysoké úrovni, zajištěním sociálních služeb apod.

Jak by mohl být upraven valorizační mechanismus?

Vysoká diferenciace valorizačních částek, které významně závisejí na aktuální výši důchodů, rozevírá v jejich každoroční valorizaci pomyslné nůžky mezi výší podprůměrných a nadprůměrných důchodů. Zásadním řešením bude perspektivní oddělení solidární části důchodu, které umožní důstojné přežití všem, a jeho zásluhové části, závisející na výši příspěvků lidí do systému v době jejich ekonomické aktivity. Než bude tato reforma uskutečněna, bude upraven výpočet každoroční valorizace tak, aby se zvyšoval podíl základní a snižoval podíl procentní výměry valorizace všech důchodů.[19]

Jak by mohl stát pomoci seniorům s přístupem na internet a snížení nákladů na telekomunikace?

Kromě zvýhodněných či bezplatných přístupů do veřejných knihoven a pořádání kurzů univerzit třetího věku v rámci celoživotního vzdělání by mohl stát dále pomoci s přístupem seniorů k internetu. Koronavirová krize ukázala, že se pro registraci na očkování bylo těžké obejít bez internetu. V tomto případě by mohl stát například přes MPSV pomoci zajistit datové tarify alespoň nižší rychlosti pro seniory, třeba pomocí tendru pro velké množství uživatelů – pobíratelů důchodu. Pokles nákladů na telekomunikace by mohlo pomoci snížit životní náklady mnoha seniorům.

Co bude zajišťovat vládní Rada pro udržitelné důchody?

Nebyla vytvořena funkční institucionální platforma pro přípravu a realizaci důchodové reformy. Rada pro udržitelné důchody by mohla být zřízena jako součást Úřadu Národní rozpočtové rady. Rada by měla zajišťovat:

  • Soustřeďovat poznatkovou bázi nezbytnou pro přípravu návrhů potřebných změn důchodového systému v širším demografickém, sociálním, ekonomickém a politickém kontextu včetně přejímání nejlepších zahraničních zkušeností.
  • Předkládat vládě a parlamentu pravidelně zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem k širšímu demografickému, sociálnímu, ekonomickému a politickému kontextu.
  • Koordinovat činnost dalších orgánů státní správy, činných v přípravě a zajištění potřebných změn důchodového zabezpečení.
  • Moderovat konstruktivní veřejnou diskusi o cílech, kritériích a konkrétních proměnách důchodového systému. Podílet se na informování o důchodovém systému a o důsledcích připravovaných a přijatých reforem.
  • Připravovat a předkládat vládě a parlamentu návrhy změn důchodového systému.

Klidně si to ověřte

[1]
OECD. Přehledy důchodových systémů v zemích OECD Česká republika. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde
[2]
Národní rozpočtová rada. Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Červen 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[3]
IDEA. Odchody do důchodu v Česku. 17. 9. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Český rozhlas. Pokud se vláda nechce dívat, jak se třetina seniorů dostává na hranici chudoby, musí jim přidat, říká šéfka nové důchodové komise. 22. 4. 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[5]
E15. Důchodová komise zvažuje zřízení státního spořicího fondu. 19. 5. 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[6]
IDEA. Důchod: konec nebo příležitost? 17. 9. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Národní rozpočtová rada. Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Červen 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[8]
KUDRNA, František. Penzijní pilíře. 6. 2. 2020  [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[9]
VOSTATEK, Jaroslav. Výsledky vědecko-výzkumné práce na úseku penzijní teorie a politiky.  25. 2. 2010 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Český statistický úřad. Graf  Průměrná výše starobního důchodu v České republice. 15. 5. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[11]
České správa sociálního zabezpečení. Důchodová kalkulačka. 2020 [cit. 22. 2. 2021] Dostupné zde.
[12]
Česká správa sociálního zabezpečení. Příručka budoucího důchodce 2019. 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[13]
DIAMOND, Peter. Papers. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[14]
Piráti. Piráti představili vizi státního fondu penzijního připojištění. 24. 5. 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[15]
THALER, Richard, SUNSTEIN, Cass R. Nudge (Šťouch). Zlín: Kniha Zlín. 2010. ISBN 978-80-87162-66-8. 
[16]
Komise pro spravedlivé důchody. Podklady a prezentace. 2020 [cit. 22. 2. 2021] Dostupné zde.
[17]
POTŮČEK, Martin. Země uprostřed krize – budoucí důchody v mlze.  2021 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[18]
Národní rozpočtová rada. Komparativní analýza penzijních systémů. Červen 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[19]
POTŮČEK, Martin. České důchody. Praha: Karolinum. 2018. ISBN 978-80-246-4236-9. 
[20]
Deloitte. Jaké budou důchody? Září 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[21]
Národní rozpočtová rada. Srovnání projekce důchodového systému podle Deloitte a podle jiných institucí. 2019 [cit. 4. 3. 2021]. Dostupné zde.
[22]
Měšec.cz. Bezmála milion Čechů je pod příjmovou hranicí chudoby. Ohrožení chudobou však kleslo. 18. 3. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[23]
Měšec.cz. Kolik loni vydělal váš penzijní fond? Na inflaci nestačil ani jeden, většina je v minusu. 17. 1. 2019 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[24]
Parlamentní institut. Stručný přehled důchodových systémů v zemích EU. říjen 2018 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[25]
MARTÍNEK, Tomáš. Valorizace důchodů musí odpovídat ekonomické situaci země. Ceskeduchody.cz. 17. 8. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[26]
Duchodova-komise.cz. Tezaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy. Listopad 2017 [cit. 7. 5. 2021]. Dostupné zde.

Resort: Kultura

Svobodná a transparentní média veřejné služby

Média veřejné služby nikdy nesmí ohnout hřbet. Hlídejme jim záda! Změňme způsob volby do jejich kontrolních rad, ať mohou zůstat nezávislá.

Takhle to dál nejde

Za posledních 6 let se ČR propadla o 27 míst v žebříčku svobody médií.[13] Přispívá k tomu i fakt, že si politici skrytě do rad ČT a ČRo dosazují svoje, často nekompetentní, lidi, a ti vytváří  na vedení médií politické tlaky.[14] NKÚ nemůže kontrolovat celé hospodaření veřejnoprávních médií.

V čem je problém

Nezávislá média veřejné služby jsou nezbytnou součástí demokratické společnosti.[3, 6] Tato média nemají být závislá na aktuální vládnoucí moci. V České republice plní úkol veřejné služby primárně Česká televize a Český rozhlas. Kontrolu veřejnosti nad činností ČT a ČRo vykonávají Rada ČT a Rada ČRo. Kontrola se skládá z dohledu nad naplňováním úkolů veřejné služby, nad jejím hospodařením, řízením a rozvojem. Všechny členy mediálních rad v současné době volí pouze dolní komora Parlamentu. Poslanecká sněmovna navíc může odvolat celou radu.[2] Současné nastavení nadto umožňuje aktuální vládnoucí většině pomocí 101 poslanců mediální zákony změnit tak, že může dojít k ovládnutí média pro zájmy pouze vládnoucí politické skupiny. 

Kandidáty do rad České televize a Českého rozhlasu v současnosti nominují organizace a sdružení  představující různé společenské proudy. V běžné praxi však bývají členové Rad navrhovaní i organizacemi a sdruženími, které nejsou nijak zvlášť úctyhodné a nevykazují žádnou činnost relevantní pro nominaci. Některé organizace jsou pak zakládány pouze za účelem nominace.[15, 16] Realita je bohužel taková, že politické strany mají vytipované blízké nominanty, a o zvolení do Rady tak nerozhodují kompetence, ale zákulisní dohody stran ve Sněmovně.[17]

S ohledem na nominální stanovení koncesionářského poplatku také dochází ke snižování reálných příjmů veřejnoprávních médií.[18] Z pohledu koncesionářů je pro zajištění objektivního a vyváženého vysílání vhodné zajistit maximální možnou nezávislost veřejnoprávních médií na aktuální vládní většině i s politicky nezávislým, trvale udržitelným financováním.

Naše vize

V radách ČT a ČRo usednou skutečně nezávislí odborníci, kteří budou voleni více subjekty. Hospodaření veřejnoprávních médií bude podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. 

Jak to chceme udělat?

  • Volbu rad České televize a Českého rozhlasu rozdělíme mezi více orgánů, aby média nemohl nikdo ovládnout ve svůj prospěch. Jednou z možností je, aby se na jmenování podílela jak Sněmovna, tak Senát.[1, 5, 12] Do výběru kandidátů by případně mohly být zapojeny úctyhodné odborné, profesní a společenské instituce.
  • Pro případnou změnu mediálních zákonů bude vyžadován souhlas obou komor Parlamentu, jako tomu je u volebních zákonů.
  • Dokončíme změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby mohl kontrolovat celé hospodaření České televize i Českého rozhlasu.
  • Zajistíme trvale udržitelné financování, které zabezpečí ekonomickou nezávislost médií veřejné služby, bude reflektovat klesající reálnou hodnotu peněz a bude nezávislé na aktuální politické moci. 
  • Při výběru kandidátů do rad médií veřejné služby budeme hledět na jejich odbornou způsobilost i společenský význam navrhujících institucí, zveřejníme jejich životopisy a vizi působení se zohledněním požadavků na ochranu osobních údajů všech uchazečů.
  • Zajistíme, aby rozhodnutí mediálních rad i rozhodnutí Poslanecké sněmovny ve vztahu k volbě či odvolání bylo přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem.[12]
  • Odvolání radních bude možné pouze na základě zákonných důvodů. Odvolání celé rady nebude možné.
  • Na nominanty do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i České tiskové kanceláře, kde navrhují kandidáty poslanecké kluby, budou naše kluby pořádat veřejná výběrová řízení.
  • Mediální zákony budou reflektovat aktuální vývoj v rámci informačních technologií (např. bude jasně definováno, že využívání online komunikačních kanálů včetně internetu je v gesci veřejnoprávních médií).

Kolik na to chceme času?

  • Hned na začátku volebního období, v případě vládní odpovědnosti, budeme hledat shodu se Senátem na úpravě mediálních zákonů zajišťující větší nezávislost na aktuální vládnoucí politické moci.
  • Všechny návrhy by, v případě dohody s partnery, mohly být realizovány do konce volebního období.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Pro celou společnost je důležité objektivní a vyvážené zpravodajství České televize a Českého rozhlasu, které bude dostupné po celé EU.

Pro koncesionáře

Transparentnost hospodaření a možnost kontroly NKÚ podpoří účelné a efektivní hospodaření v zájmu koncesionářů.

Pro redaktory

Redaktoři dodržující kodex se nebudou muset obávat nestranně informovat o jakémkoliv politikovi či politické události.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Jak bude zajištěno financování ČT a ČRo?

Důležité je, aby financování bylo nezávislé na aktuální vládní moci. Tuto funkci plní a bude plnit koncesionářský poplatek.[7, 8]  Alternativně lze doplnit financování i jinými zdroji. Dalším příjmem veřejnoprávních médií by mohl být zákonem daný odvod z výběru DPH[19], který by zajistil částečnou valorizaci a díky mediálním zákonům vyžadujících souhlas obou komor by byl i nezávislý na aktuální vládní většině. Tento způsob by přinesl i určitý sociální prvek, kdy by nízkopříjmoví občané platili méně, protože zpravidla nižšími nákupy zaplatí méně na DPH. Předpokládáme, že Česká televize i Český rozhlas dokáží financovat svoji činnost bez poklesu kvality z vlastních zdrojů přibližně do roku 2024, úprava financování by tedy měla být připravena nejdéle do roku 2025.[20]

Jak bude zajištěna nezávislost radních ČT a ČRo?

Volba Rady České televize a Rady Českého rozhlasu bude rozdělena mezi více subjektů, což je model běžný v mnoha státech EU.[1, 9, 10, 11] Tzv. trojnožka, používaná ve Francii, dělí volbu mezi obě komory Parlamentu a prezidenta. Alternativou je dvojnožka se zapojením Sněmovny a Senátu. Další možností je zapojení respektovaných odborných, profesních a společenských organizací (například Akademie věd, Syndikát novinářů atd.). Odvolání radních bude možné pouze na základě zákonných důvodů, odvolání celé rady nebude možné. Případná změna mediálních zákonů ohledně médií veřejné služby bude vyžadovat souhlas obou komor Parlamentu.[21]

Jak se díváte na urychlení digitalizace archivu ČTK?

Podporujeme digitalizaci archivu České tiskové kanceláře, aby se zachránily historické materiály i informace k nim, dokud žijí pamětníci, kteří je mohou doplnit. V tuto chvíli probíhá digitalizace ve spolupráci s Národní technickou knihovnou v Praze[22], na což chceme navázat.

Jak by měl být přístupný obsah a online vysílání veřejnoprávních médií koncesionářům?

Budeme hledat možnosti zpřístupnění archivů České televize a Českého rozhlasu koncesionářům v souladu s autorským právem. V tuto chvíli se stává, že se v archivu vysílání nenachází některá díla, která mohou mít složitější autorství. V rámci přihlášení by ovšem měl být přístup pro koncesionáře k dispozici.

I v návaznosti na přijatou směrnici EU[23] by měli mít koncesionáři přístup k živému online vysílání po celé EU. Proto by měl pro ně vzniknout portál umožňující takové přihlášení.

Podporujeme zpřístupnění živého vysílání i pořadů médií veřejné služby pro koncesionáře bez geoblokace po celé EU.[24]

Jak se díváte na posílení kontroly hospodaření médií veřejné služby?

Koncesionáři mají mít dostatečnou možnost kontroly hospodaření, aby měli jistotu, že se s jejich prostředky nakládá účelně a efektivně. 

Podporujeme proto transparentní hospodaření včetně rozklikávacího rozpočtu médií veřejné služby[25], který má být přístupný i koncesionářům. V legislativním procesu je také náš návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by mohl nově kontrolovat celé hospodaření médií veřejné služby.[26]

Klidně si to ověřte

[1]
Parlamentní institut. Komparace způsobu výběru členů do mediálních rad v zemích EU a možnosti jejich odvolání. Září 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[2]
Parlamentní institut. Pravomoc odvolat členy mediálních rad (zejména Rady ČTK). Říjen 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Parlamentní institut. Srovnání vybraných orgánů regulujících audiovizuální média v EU. Říjen 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Parlamentní institut. Veřejnoprávní média v zemích EU. Srpen 2014 [cit. 22. 2. 2021. Dostupné zde.
[5]
Parlamentní institut. Koncesionářské poplatky se zřetelem k regionálním programům. Listopad 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Parlamentní institut. Kontrola objektivity vysílání Radou ČT a jinými orgány. Červenec 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Parlamentní institut. Přehled financování veřejnoprávního vysílání ve státech EU. Duben 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[8]
Parlamentní institut. Regulace obchodních sdělení politických stran v elektronických médiích ve vybraných zemích EU. Květen 2014 [cit. 22. 2. 2021] Dostupné zde.
[9]
Parlamentní institut. Informace o médiích ve Finsku – regulace médií, soukromá média, média veřejné služby. Říjen 2015 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Parlamentní institut. Veřejnoprávní média v Severním Porýní-Vestfálsku. Duben 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[11]
Rekonstrukce státu. Média. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Kučera & Associates advokátní kancelář. Právní úprava mediálních rad České televize a Českého rozhlasu a její nedostatky. 5. 12. 2020 [cit. 1. 3. 2021]. Dostupné zde.
[13]
Reporters without borders. Czech Republic: Increasing media concentration. 2020 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[14]
European Federation of Journalists. Fact finding mission to Czech Republic, 7th–8th October 2019. Říjen 2019 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[15]
Deník N. Okamurova asistenta do Rady ČT nominoval spolek, který vznikl den po uzávěrce. Asi ho vyřadíme, říká poslanec. 23. 1. 2020 [cit. 29. 3. 2021]. Dostupné zde
[16]
Hlídací pes. Ondřej Neumann: Většinu finalistů do Rady ČT nominovaly spolky, které porušují zákon. 29. 3. 2021 [cit. 30. 3. 2021]. Dostupné zde.
[17]
Forum24. Poslanec Martínek: Mám obavy o Českou televizi. Radní jsou ve střetu zájmů, řeší chlebíčky a tábory pro děti. 20. 3. 2021 [cit. 29. 3. 2021]. Dostupné zde.
[18]
Česká televize. Výroční zpráva o hospodaření České televize. 2019 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[19]
Mediář.cz. Piráti chtějí rozdělit volbu radních mezi více orgánů či institucí. 7. 4. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[20]
Mediaguru. ČT má plán do roku 2024, změna financování je výhledově nutná. 5. 3. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[21]
Deník Referendum. Sestavování rad veřejnoprávních médií je třeba změnit zákonem. 3. 4. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[22]
Národní knihovna. Digitalizace fotoarchivu ČTK. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde. 
[23]
Aktuálně.cz. Předplacený Netflix, sport či hudbu si už pustíte bez omezení i v cizině. Končí blokace v EU. 31. 3. 2018 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[24]
Lupa.cz. Nový videoarchiv České televize bude mít upravenou geoblokaci. 6. 10. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[25]
Mediář.cz. Výbor schválil výroční zprávy ČT, rozhlasu i ČTK za rok 2019. 6. 10. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[26]
Piráti. Sněmovna schválila pirátský návrh změny Ústavy, umožní rozšířit pravomoci NKÚ. 12. 2. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.

Autorské právo pro digitální svět

Moderní technologie mění i možnosti autorské tvorby. Zprůhledněme kolektivní správu a zpřístupněme tvorbu financovanou z veřejných zdrojů.

Takhle to dál nejde

Dostupnost autorských děl pro nejširší veřejnost neodpovídá požadavkům digitální doby. Kolektivní správa není uživatelsky přívětivá a objevují se znaky zneužití dominantního postavení správců.[1] Systém náhradních odměn z prázdných médií nebyl přes 10 let aktualizován.[2]

V čem je problém

Oblast autorských práv je ovlivněna prudkým rozvojem technologií a platforem, které jsou schopny přenášet a nabízet obsah, za nimiž zákonné normy i exekutivní postupy soustavně pokulhávají, byť se oblast autorského práva na evropské i domácí úrovni v posledních letech významně posunula vpřed. Všichni domácí účastníci provozu (nositelé práv, kolektivní správci i uživatelé) mají tendenci vnímat tu kterou aktuální úpravu v danou chvíli jako nespravedlivou a vymezovat se proti ní.

Přitom moderní technologie společně s důslednou a promyšlenou implementací evropských norem umožňují zajistit optimální vyvážení zájmů všech aktérů, včetně uživatelů děl, ochránit práva autorů, dostatečně kontrolovat kolektivní správce a také zajistit legální užití pro koncové uživatele, ať už pro osobní či komerční potřebu. 

Správně nastavené dohody zajistí vysokou dostupnost autorských děl (zejména v oblasti audiovize, literatury a fondů  paměťových institucí) co nejširší veřejnosti za dostupných podmínek, včetně bezplatných možností v odůvodněných případech. 

Vysoká transparentnost a zlepšení kontroly kolektivní správy – nejlépe zvýšením pravomocí dohledového orgánu Ministerstva kultury (společně s personálním posílením a zpřísněním informačních povinností kolektivních správců) – může zajistit vysokou míru ochrany jak uživatelů děl, tak autorů a jejich spravedlivých příjmů.

Je třeba docílit stavu, kde je možné se profesionální tvorbou skutečně uživit bez propadání se do sociální sítě státu.  

Naše vize

Kolektivní správa bude přehlednější a jednodušší, legislativa bude zmodernizovaná a upravená v hranicích vymezených evropským právem. Digitální fondy budou otevřeny širší veřejnosti a tvorba vznikající z veřejných peněz bude zpřístupněna v režimu otevřeného přístupu (Open Access).

Jak to chceme udělat?

  • Předložíme novelu zákona o DPH a snížíme sazby DPH na kulturu v hranicích vymezených evropským právem. Zákazníci tak ušetří stovky milionů korun.[9]
  • Posílíme veřejnoprávní kontrolu kolektivních správců ze strany Ministerstva kultury.
  • Ve spolupráci s nositeli práv budeme hledat cesty, jak posílit jejich svobodu volby ve vztahu ke kolektivní správě s důrazem na rozsah povinné a rozšířené kolektivní správy.
  • Budeme dále posilovat transparentnost fungování kolektivních správců, a to nejen vůči nositelům práv, ale i vůči uživatelům, včetně proaktivního sdílení informací veřejnosti.
  • Zajistíme, aby u provozoven byly dodržovány principy  licenčních odměn ve shodě s nálezy Ústavního soudu[3] k otázce platby kolektivním správcům za přijímač bez hospodářského významu.
  • Zrušíme povinnost požadovat bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé licenční odměny od toho, kdo dílo bez svolení užil, ale z obohacení nemá přímý či nepřímý hospodářský výnos.
  • Zajistíme, aby povinnost oznamování hudební produkce tam, kde interpret hraje výhradně vlastní hudební díla, nebyla protiprávně vymáhána.
  • Zjistíme, jaká újma v současnosti reálně vzniká nositelům práv v důsledku kopírování pro osobní potřebu. Na základě analýzy budeme hledat možnosti omezení a spravedlivého nastavení vybíraných náhradních odměn. 
  • Schválíme přehledná pravidla pro licencování některých děl veřejného sektoru, pokud nejde o díla úřední. Zavedeme pravidla, která díla financovaná z veřejných peněz musí být veřejně přístupná.
  • Do podmínek financování vysokých škol, výzkumných programů a grantové a technologické agentury doplníme podmínku co nejširšího užívání principů „otevřeného přístupu“ (Open Access).
  • Přijmeme opatření (legislativní i nelegislativní) za účelem co nejširšího zpřístupnění digitálních fondů paměťových institucí.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Ušetříme lidem stovky milionů díky přesunu autorské tvorby do nižší sazby DPH a přenastavením poplatků.[10] Zlepšíme přístup k nedostupným dílům.

Pro mladé

Zpřístupníme více děl v režimu otevřeného přístupu a revidujeme výši náhrad za neoprávněná nekomerční užití.

Pro živnostníky a podnikatele

Živnostníci ušetří výdaje na neoprávněné odměny vybírané kolektivními správci.

Pro autory

Autoři vydělají na snížení DPH na autorská díla a honoráře. Navíc budou mít větší kontrolu nad kolektivními správci.

Pro pracovníky v kultuře

Kolektivní správci nebudou neoprávněně vymáhat hlášení produkcí děl, která nepodléhají kolektivní správě či je jejich autorem sám pořadatel.

Co pro to už děláme

  • Námi nominovaná senátorka Renata Chmelová předložila návrh na zpřístupnění děl zaplacených daňovými poplatníky.[8]
  • Podpořili jsme urychlené projednávání osvobození živnostníků, kteří mají rádio či televizi v provozovně za nevýdělečným účelem, od poplatku OSA.

Na co se nás často ptáte

Chcete  ochudit umělce o jejich příjmy z jejich díla?

Nechceme. Autor má samozřejmě na spravedlivou odměnu za své dílo nárok. Naše případné návrhy budou jistě počítat se spravedlivou kompenzací jednotlivým autorům, tak jak to požaduje evropské právo.

Chcete, aby bylo všechno zadarmo?

Vůbec ne. Pouze modernizujeme některé aspekty autorského zákona tak, aby odpovídaly digitální době. Jeden z našich návrhů, který se přímo týká rozúčtování odměn umělcům, je vyjmutí živnostenských provozoven z povinnosti platit autorské poplatky za rozhlasové a televizní vysílání tam, kde sdělování díla nemá přímý hospodářský význam. Nemá totiž logické opodstatnění, aby živnostník musel platit za něco, co má v jeho obchodě jen doplňkovou roli a nepřináší mu to hospodářský zisk – to potvrdil i Ústavní soud.[7]

Chcete úplně zrušit autorské právo?

Nechceme. Autorské právo by mělo být určitě zachováno a uznáváme právo autora na spravedlivou odměnu. Chceme pouze upravit některé parametry autorského zákona tak, aby odpovídaly moderní době.

Jaký bude dopad na veřejné finance?

Snížením DPH na honoráře za služby autorů a výkonných umělců klesne inkaso daně z přidané hodnoty v ideálním případě až o 507  milionů korun ročně (údaje z roku 2017).

Část autorského zákona byla již v roce 2013 nominována na absurditu roku[6]

Velkou roli hraje pasivita Ministerstva kultury při tvorbě nové legislativy, což se samozřejmě prolíná i do autorského zákona, kde jsou prováděny spíše dílčí novelizace, které nejsou zásadnějšího charakteru. 

Existuje pro novelizaci dostatečná podpora napříč politickým spektrem?

V současném volebním období se autorský zákon novelizoval pouze jednou a třeba vynětí živnostenských provozoven z povinnosti platit poplatek z rozhlasového a televizního vysílání neprošlo jenom těsně. Koronavirus bohužel překazil další projednání.

Jaký je názor na stahování filmů, hudby a software?

Respektujeme, že si autoři zaslouží za svou práci a dílo dostat zaplaceno.  

Klidně si to ověřte

[1]
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí předsedy, jímž byla OSA uložena pokuta ve výši 10 676 000 korun za zneužití dominantního postavení. 27. 11. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
ZákonyProLidi.cz. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů ke zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn. 21. 11. 2008 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Ústavní soud. Nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019. 21. 5. 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Ústavní soud. Nález Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2019. 27. 12. 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
Parlamentní institut. Autorské právo v oblasti dramatické tvorby. Listopad 2004 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Parlamentní institut. Ke sdělování veřejnosti podle autorského zákona (platby za vysílání přijímačů vůči OSA aj.). Květen 2013 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Parlamentní institut. Legislativní úprava výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl. Duben 2005 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[8]
Aktuálně.cz. Absurdita roku: Písničky na přání se prodražují kvůli právům. 6. 5. 2014 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Piráti vyzývají senátory, aby podpořili veřejnou dostupnost děl placených z veřejných rozpočtů. 8. 3. 2017 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[10]
ŠTROBL, Martin. Simulace dopadů změn DPH pro vybrané kategorie zboží a služeb na státní rozpočet [interní analýza]. 7. 12. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.

Zasloužené peníze české kultuře

Svobodná kultura patří k pilířům vyspělé společnosti. Notabene naší, kulturně vždy bohaté a slavné. Dejme české kultuře zaslouženou injekci!

Takhle to dál nejde

Kulturu tvrdě zasáhla opatření proti covidu-19. Financování kultury však dlouhodobě neodpovídá vyspělým státům. Rozdělování dotací není srozumitelné a transparentní. Národním kulturním institucím hrozí nestabilita, protože vedení může ze dne na den skončit z politických důvodů. 

V čem je problém

Kultura a živé umění se významně podílí na vytváření identity naší společnosti, definování jejích hodnot a je nedílnou součástí demokratického státu a kulturního dědictví. Kromě těchto základních funkcí přispívá zásadní mírou ke vzdělanosti a rozvoji občanské společnosti. Na významu také nabývá její ekonomický přínos. Z dostupných údajů Satelitního účtu pro kulturu v ČR, který mapuje všechny finanční toky na vstupu i na výstupu, vyplývá, že v letech 2015–2017 se kultura podílela na celkovém HDP zhruba 1,3 procenty.[5] Sektor kultury pak v České republice zaměstnává okolo 100 tisíc pracovníků a je přímo vázán na další ekonomicky významné obory (např. cestovní ruch produkuje 3 procenta HDP a zaměstnává 4,4 procenta práceschopného obyvatelstva).[6]

Reforma a restrukturalizace dotačních schémat na Ministerstvu kultury je nezbytná, aby se systém stal srozumitelný, spravedlivý a transparentní a byl schopen reagovat na aktuální vývoj kulturního provozu. Je nutné zamezit dlouhodobě popisovaným[7] střetům zájmů v dotačních komisích.

Veškerý kulturní provoz v ČR je zatížen nedokončenou transformací a ve svém důsledku blokuje efektivnější hospodaření kulturních organizací na úrovni státu, krajů i měst. Systém financování mezi státem, kraji a obcemi je nevyvážený a regionálně disproporční.[8] Od 90. let byl jako funkční model po vzoru Německa nebo Rakouska slibován systém veřejnoprávních institucí v kultuře (VKI). Proces nebyl dokončen. VKI se jeví jako mnohem vhodnější nástroj než systém příspěvkových organizací.[2]

Vzhledem k dosavadnímu zanedbávání moderních trendů kultury je třeba důsledně trvat na naplňování nové strategie kulturních kreativních průmyslů (KKP) a jejího akčního plánu. Tato sféra bude v budoucnu významným fenoménem a také významným zdrojem financí pro tradiční kulturu.

Naše vize

Rozpočet kultury (bez transferu církvím) bude 1 procento státního rozpočtu. Kulturní instituce získají odpovídající nezávislost vedoucí ke stabilnímu prostředí systému. Kulturní kreativní odvětví budou hrát významnou roli a naše kultura bude respektovaná ve světovém kontextu.

Jak to chceme udělat?

  • Navýšíme zdroje určené na pomoc kultuře po covidu-19 a financování kultury. Cílíme na jednoprocentní podíl na státním rozpočtu (bez transferu pro církve). 
  • Po vzoru Státního fondu kinematografie transformujeme Státní fond kultury tak, aby mohl být jednotným hodnotícím místem pro všechny dotační tituly, kde budou rozhodovat odborné komise bez střetů zájmů. Výrazně navýšíme podporu pro tzv. živé umění. 
  • Transformujeme příspěvkové organizace na veřejné kulturní instituce (VKI), což umožní operativnější organizaci kulturního provozu, vícezdrojové financování a ochranu institucí před přímým politickým vlivem. VKI zároveň umožňují lépe nastavit odpovídající ohodnocení pracovníků v kulturním provozu i jejich další pracovní podmínky.
  • Připravíme paragrafované znění zákona o muzeích a galeriích, které určí jasné standardy služeb skutečných muzeí, rozdělí je dle jednotlivých typů, a veřejnost tak bude moci očekávat určitou kvalitu jejich služeb. Zákon dále podpoří mezioborovou spolupráci, právně zakotví vzdělávací činnost nebo jasně definuje vztah k institucím a badatelům z řad veřejnosti.
  • Zajistíme rychlou a smysluplnou implementaci nové Strategie MKČR pro kulturní a kreativní průmysly. Systematickou podporou kreativity vytvoříme významný a jedinečný nástroj rozvoje kultury a jejího financování.
  • Budeme pokračovat v probíhajících významných infrastrukturních projektech stávajících příspěvkových organizací Ministerstva kultury. Podpoříme Magistrát hlavního města Prahy ve stavbě „Vltavské filharmonie” a prosadíme stavbu nové Národní knihovny. 
  • Po vzoru vyspělých evropských zemí podpoříme tzv. status umělce, kde nastavíme vhodné podmínky pro uměleckou tvorbu a přijmeme opatření týkající se sociální, daňové a dalších oblastí, zaručujících umělcům sociální jistoty a zlepšení profesního, sociálního a ekonomického postavení.
  • Vnímáme českou síť knihoven i jejich roli lokálních kulturních a komunitních center jako klíčovou veřejnou službu, kterou chceme dále rozvíjet.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Kultura bude dostupnější a atraktivnější, což podpoří osobnostní rozvoj i kritické myšlení. Zvýší se kvalita života a trávení volného času.

Pro veřejné finance

Podpora kulturních kreativních odvětví a kultury prokazatelně zvyšuje příjmy do rozpočtu země a investované prostředky se násobně vrátí.[5]

Pro zaměstnance

Díky reformě se zvýší platy a vzniknou jasná pravidla při odměňování v kulturních institucích.

Pro živnostníky a podnikatele

Živnostníci pracující v kultuře budou mít díky „statusu umělce“ větší životní jistoty.

Pro kulturní obec

Díky vícezdrojovému financování kulturních institucí se zlepší postavení odborníků, kteří budou méně závislí na politické moci.

Co pro to už děláme

  • Předložili jsme návrh, který zajišťuje jistější postavení pro ředitele kulturních institucí.
  • Interpelovali jsme ministra kultury ohledně potenciálního střetu zájmů dotačních komisí MKČR.
  • Při projednávání státního rozpočtu každoročně předkládáme pozměňovací návrhy, které posilují nejkritičtěji podfinancovaná místa v resortu kultury.
  • Setkáváme se se zástupci klíčových profesních organizací v kultuře (Asociace producentů v audiovizi, Asociace muzeí a galerií, Asociace profesionálních divadel, Národní divadlo, Státní fond kinematografie a další) a diskutujeme s nimi naše návrhy. 

Na co se nás často ptáte

O jaké kulturní instituce se jedná?

Jedná se o všechny kulturní instituce, které jsou spravovány státem, kraji, nebo obcemi. Např. příspěvkové organizace, jako jsou muzea, divadla, galerie, apod.

Bude pro stávající příspěvkové organizace povinné se transformovat na Veřejné kulturní instituce (VKI)?

Nikoliv. Nechceme transformaci direktivně přikazovat, ale ponechat ji jako možnost. Budeme ale zdůrazňovat výhody transformace, mezi které patří operativnější organizace kulturního provozu, vícezdrojové financování a ochrana instituce před přímým politickým vlivem. VKI zároveň umožňují lépe nastavit odpovídající ohodnocení pracovníků v  kulturním provozu i jejich další pracovní podmínky.

Je tato novela potřebná?

Ano, na příkladu dění posledních let v Ústeckém kraji a hromadného odvolávání ředitelů tamních kulturních institucí[8] je jasně vidět, jak rozvoj brzdí a ovlivňují

tlaky aktuální politické reprezentace. Stejně tak je stávající systém příspěvkových organizací v mnoha ohledech zkostnatělý a neumožňuje efektivně reagovat na nové situace.[9]

Proč je potřeba podporovat kulturu?

Sebevědomá, svobodná a nezávislá kultura je důležitou součástí každé demokratické společnosti. Podílí se na vytváření národní identity, přispívá ke vzdělávání široké veřejnosti a podporuje soudržnost společnosti. Celá řada lidí je na jejím fungování existenčně závislá. Kultura významně podporuje cestovní ruch a společně tvoří významnou součást HDP a celkově se podílí na spokojenosti a kvalitě života obyvatel jednotlivých regionů. Větší podpora kulturních kreativních odvětví a kultury obecně zvyšuje prokazatelně příjmy do rozpočtu země a investované prostředky se násobně vrací. 

Klidně si to ověřte

[1]
Parlamentní institut. Kulturní politiky ve vybraných zemích EU. Listopad 2013 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
Parlamentní institut. Srovnání právní úpravy kulturních institucí ve státech EU. Duben 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Parlamentní institut. Kulturní politika a systém financování kultury ve vybraných evropských státech. Červen 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
KOZLOVÁ, Lenka. Novela zákona o některých druzích podpory kultury. 23. 5. 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
StatistikaKultury.cz. Satelitní účty kultury. 2009–2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Český statistický úřad. Statistiky cestovního ruchu. Aktualizováno 17. 2. 2021 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Idnes.cz. Dotace na Ministerstvu kultury: členové komise posílají peníze „svým“ médiím. 21. 7. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[8]
Idnes.cz. Náhlé odvolání ředitelů kulturních institucí opět vyvolalo protesty. 11. 12. 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[9]
Aktuálně.cz. Vedení Brna kvůli úsporám zvažuje převod tamního Národního divadla na stát. 11. 11. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.

Vzkvétající regiony díky cestovnímu ruchu

Pár lokalit v obležení turistů – zbytek ČR jako by snad nebyl. Udržitelný cestovní ruch je šancí k rozvoji všech regionů. Využijme ji!

Takhle to dál nejde

Česko nevyužívá potenciál cestovního ruchu pro rozvoj regionů.[6] Zároveň řada populárních lokalit trpí přetížením, což má negativní dopady na přírodu, kulturní bohatství a život místních obyvatel.[4] Cestovnímu ruchu chybí jasná přehledná legislativa a společná koncepce.

V čem je problém

V cestovními ruchu pracuje každý 22. Čech a tvoří necelá 3 procenta ekonomiky.[1] Je založen na přírodním, historickém a kulturním bohatství naší země a tvořivosti lidí. Je lukrativním a perspektivním průmyslem a důležitou součástí ekonomiky naší země.

Cestovní ruch je často vnímán jako „běžný“ průmysl, který nebere ohled na trvalou udržitelnost či respektování kulturních tradic a kulturního bohatství. Nemá také nastavený efektivní systém regionálně propojeného destinačního managementu a chybí také jasný právní rámec pro podnikání v této oblasti nebo sdílenou ekonomiku. 

Dosavadní strategie se zaměřovala primárně na nejvíce exponovaná místa  a na turisty ze vzdálenějších zemí, kteří v ČR tráví méně času. Nebrala však ohled na návštěvníky z příhraničních regionů, kteří chtějí Česko zevrubně objevovat a vracet se.

Růstový potenciál odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvyšší[3] – může absorbovat nové pracovníky, například ty, kteří přijdou o zaměstnání v důsledku digitalizace a automatizace průmyslu.  Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti se bude do oblasti služeb přesouvat velké množství zaměstnanců. 

Velkým problémem před příchodem koronavirové pandemie byl tzv. overtourism[4] v nejexponovanějších lokalitách, např. v Praze a Českém Krumlově. Je třeba hledat další možnosti, jak těmto destinacím ulevit a rozptýlit turisty i na méně navštěvovaná místa.

Rovněž je třeba přenastavit pravidla pro výjezdovou turistiku, aby respektovala jak směrnice EU, tak specifika našeho trhu. 

Naše vize

Udržitelný a ekonomicky přínosný cestovní ruch bude založený na domácím turismu a vazbách na blízké regiony. Zahraniční turisté budou v ČR  objevovat nové destinace. Cestovní ruch nabídne nové pracovní příležitosti v regionech. Turisté nebudou přítěží pro místní obyvatele.

Jak to chceme udělat?

  • Po vzoru např. Rakouska[5] předložíme moderní legislativní řešení, které kromě jasného nastavení odpovědnosti na jednotlivých úrovních stanoví pravidla podnikání pro průvodce, horskou službu apod. a zejména pro sdružování finančních prostředků, aby se tyto prostředky vracely zpět do rozvoje regionu, vzdělávání zaměstnanců apod.
  • Připravíme srozumitelnou marketingovou strategii, která bude cílit jak na zahraniční vícedenní turisty, především z okolních zemí a dalších zdrojových destinací, tak i na ty domácí. To pomůže  k rozptýlení návštěvnosti z exponovaných míst do dalších regionů a vytvoří nová pracovní místa.
  • Přeměníme propagační  agenturu CzechTourism na funkční, národní destinační společnost, fungující na bázi spolupráce veřejného, neziskového a soukromého sektoru, která bude stabilně pracovat na zvyšování hodnoty značky „Česko“ v zahraničí.
  • Prosadíme legislativu a pravidla pro sdílenou ekonomiku (Airbnb, sdílené dopravní prostředky) a  turistické atrakce ve veřejném prostoru (napříkad  šlapací pivní kola). To vše umožní místním samosprávám lépe regulovat návštěvnost a omezit negativní dopady spojené s turismem. 
  • Podpoříme vyšší míru digitalizace v oblasti cestovního ruchu tím, že zjednodušíme sběr dat a jejich analýzu zpřístupníme celému odvětví, protože data jsou důležitá pro plánování a nastavování destinačních strategií.
  • Podpoříme a dopracujeme systém, který se o české občany v zahraničí postará v případech politické nestability, živelných katastrof, teroristických hrozeb či epidemií.

Kolik na to chceme času?

  • První 4 roky na nastavení strategie a řešení důsledků pandemie.
  • Do 8 let chceme stihnout vyhodnocování výsledků našich opatření a jejich změny a ladění.
  • Za 15 let bychom měli  být v cílovém stavu – tj. mít zažitý legislativní rámec pro cestovní ruch, saturovaný domácí cestovní ruch a těsnou přeshraniční spolupráce se stálými klienty.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Turismus přívětivý k přírodě a kulturnímu bohatství přinese příležitosti k cestování i nová pracovní místa a zlepší celkovou kvalitu života.

Pro veřejné finance

Během několika let posuneme cestovní ruch opět na předpandemickou úroveň, kdy tvořil 2,9 procent HDP.[1]

Pro živnostníky a podnikatele

Pro oblast cestovního ruchu vytvoříme motivující a stabilní podnikatelské prostředí.

Pro zaměstnance

Více než 370 tisíc zaměstnanců v cestovním ruchu v ČR[1] získá díky nové legislativě větší jistotu své práce.

Pro obyvatele turistických cílů

Nastavíme pravidla tak, aby rezidenty cestovní ruch co nejméně obtěžoval a aby z něj mohli profitovat.

Co pro to už děláme

  • Vyjednávali jsme s náměstkem a ministryní Ministerstva pro místní rozvoj o parametrech podpůrných programů během pandemie.[2]
  • Jako první jsme přišli s regulací sdíleného ubytování a taxislužby. Prosadili jsme nový zákon pro digitální taxislužbu, možnost samospráv evidovat byty na Airbnb, lepší podmínky pro nájemníky a možnost zvýšení turistického poplatku.[7]
  • Řešíme vylepšení a zjednodušení systému evidence turistů a karet hosta a zavedení elektronické evidence poplatku z pobytu. 
  • Po našich apelech se do plánu obnovy zařadily investice do digitalizace cestovního ruchu jako nástroje rozvoje regionů.
  • Apelovali jsme na vládu, aby řešila tristní situaci v lázeňství. Vládní poslanci bohužel naše návrhy na půdě Poslanecké sněmovny zamítli.

Na co se nás často ptáte

Proč je nutné mít nový zákon o cestovním ruchu?

Zákon o cestovním ruchu umožní koordinovanější postup a zpřehlední systém, vyjasní role a odpovědnosti institucí, které v ČR mají na starost nastavení pravidel pro oblast cestovního ruchu a propagaci ČR jako atraktivní turistické destinace. Cestovní ruch jako celek bude na centrální úrovni spadat pod jednu efektivně řízenou instituci. Dosud se např. zahraniční propagace řeší na více ministerstvech – pod Ministerstvo zahraničních věcí spadají Česká centra, pod Ministerstvo místního rozvoje zase zahraniční centra agentury Czech Tourism. Zahraniční propagace České republiky tak působí nesourodě.

Proč má smysl podporovat cestovní ruch?

Je prokázáno daty a výzkumy, že prostředky investované do cestovního ruchu se násobně vrací do rozpočtů státu, měst a obcí.[1]

Proč má smysl podporovat ty blízké trhy (např. Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko)?

Je důležité posilovat vazby na tzv. blízké trhy, protože turisté z těchto zemí se častěji vracejí a objevují další části naší země, tím tady také celkově zůstávají déle a utrácí více prostředků.

Klidně si to ověřte

[1]
Český statistický úřad. Satelitní účet cestovního ruchu. 26. 2. 2021 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
JIRÁNEK, Martin. Skutek utek. Vláda nadále ignoruje cestovní ruch. Piráti chtějí podpořit strádající trh a poptávku skrz vouchery. 23. 7. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Ústav územního rozvoje. Potenciál cestovního ruchu v České republice. Duben 2010 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Idnes.cz. Turistů je už moc. Česká města a obce je dříve lákaly, teď se jich bojí. 26. 5. 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
STRÁNSKÁ, Tereza. Rakousko jako destinace mezinárodního cestovního ruchu (diplomová práce). 7. 12. 2018 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014–2020. 2013 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
MICHÁLEK, Jakub, POLANSKÝ, Ondřej. Podíleli jsme se na nových pravidlech pro taxislužby. 16. 6. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[8]
MICHÁLEK, Jakub. Sněmovna po třech letech přistoupila na regulaci Airbnb, kterou Piráti iniciovali. 24. 4. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.

Resort: Práce a sociální věci

Trh práce, který jde naproti lidem i trendům

Pracovní trh musí stíhat společenský vývoj, včetně souladu se soukromým životem lidí a nových trendů každého oboru. Začněme už u vzdělávání!

Takhle to dál nejde

Současné nastavení pracovního trhu[8] je zastaralé a brání pružnému vytváření nových pracovních pozic, konkurenceschopnosti, digitalizaci, práci z domova, kratším pracovním úvazkům[10], přístupu na trh práce a spravedlivému odměňování.

V čem je problém

Zaměstnavatelé obtížně ruší mrtvá a složitě vytvářejí nová pracovní místa. Novely zákonů z naší dílny budou respektovat princip flexicurity, tj. rovnováhu flexibility a jistoty:  zaměstnavatelům umožníme vytvářet nová pracovní místa a zaměstnancům zajistíme vyšší podporu v prvních měsících nezaměstnanosti, možnost okamžité rekvalifikace a profesionální poradenství Úřadu práce.[14]

Povinnosti zaměstnavatelů jsou roztříštěny napříč nepřehledným právním řádem a jejich výklad je často nejasný. Na jednotném portálu veřejné správy připravíme online podporu pro zaměstnavatele o právech a povinnostech při řešení záležitostí se zaměstnanci a při kontrolách dozorových orgánů. Přehledné metodiky a názorné vzorové příklady pomohou zaměstnavatelům správně postupovat ve vztahu k zaměstnancům, jejich zástupcům (odborovým organizacím) v oblasti pracovněprávních vztahů, zaměstnanosti, poskytování pracovnělékařských služeb a ochrany osobních údajů. Tento portál usnadní zejména malým a středním zaměstnavatelům plnění zákonných povinností.

Hranice daňových slev a sociální podpory jsou nastaveny striktně „všechno nebo nic“. Daňová sleva na manželku a daňový bonus na dítě jsou fixně vázány na životní minimum. Pravidla sociální podpory jsou nastavena protichůdně a v případě přivýdělku s překročením určité hranice byť o jednu korunu přichází člověk o podporu úplně.[9, 11] Odstraníme nevhodné nastavení „bodů zlomu“ daňových slev a sociální podpory, aby nároky na daňové slevy a sociální podporu byly plynulé a motivační.

Druhý z rodičů, který nepobírá rodičovský příspěvek, nemá možnost trávit čas se svým dítětem, protože by zůstal bez příjmu. Rodiče pro tyto případy podpoříme po dobu 2 měsíců souběžnou dávkou peněžité pomoci v rodičovství ve výši alespoň 70 procent měsíčního výdělku. Bude to možnost, nikoliv povinnost.[17]

Naše vize

Trh práce a sociální zabezpečení podpoří i v době nastupující automatizace vytváření pracovních míst, slaďování pracovního a soukromého života, zaměstnávání znevýhodněných osob, spravedlivé odměňování a rozvoj zaměstnanců, férové smluvní vztahy a bezpečné pracovní podmínky.

Jak to chceme udělat?

  • Připravíme novelu zákoníku práce, která umožní pružně reagovat na změny na trhu práce při zachování ochrany zaměstnanců.[7, 14]
  • Novela také doplní pravidla pro flexibilní výkon práce pro pracovní místa samostatných a tvůrčích zaměstnanců.[7]
  • Namísto navyšování povinností a kontrol zaměstnavatelů zavedeme jednotný portál veřejné správy pro online podporu zaměstnavatelů.
  • Zachováme pracovní dohody s co nejmenší administrativní zátěží, upravíme podmínky pro případy, kdy se jedná o hlavní obživu zaměstnance a zajistíme ochranu při zneužívání DPP/DPČ.[4]
  • Odstraníme legislativní a daňové překážky omezující kratší pracovní úvazky a zajistíme pružné uspořádání práce pro zaměstnané rodiče a pečující osoby, zejména přivýdělky v průběhu mateřské a rodičovské dovolené, úpravu pracovní doby a nárok na práci z domova.[4]
  • Umožníme druhému z rodičů, který nečerpá rodičovský příspěvek, minimálně 2 měsíce rodičovské dovolené s peněžitou pomocí v rodičovství ve výši alespoň 70 procent jeho měsíčního výdělku.[17]
  • Poskytneme finanční úlevy zaměstnavatelům na pracovní místa pro zdravotně znevýhodněné osoby – chráněná dílna nesmí být jedinou možností.[13]
  • Při vymezování částek podpor budeme využívat koeficienty a zavedeme automatickou valorizaci minimální mzdy dle průměrné mzdy.[1, 2]
  • Usnadníme sladění práce a péče a návrat z rodičovské flexibilním nastavením dávek a daňových slev bez „bodů zlomu“.[1, 2]
  • Zajistíme trestání nelegálních agentur práce, které neposkytují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a neplatí férovou mzdu.
  • Modernizujeme fungování úřadů práce tak, aby poskytovaly individuální poradenství a pomoc při zprostředkování zaměstnání dle schopností a míry znevýhodnění uchazeče o zaměstnání.[14, 15]
  • Vytvoříme podmínky pro snižování rozdílů mezi odměňováním mužů a žen v souladu s připravovanou směrnicí EU.[16]

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Žáci a studenti se lépe zorientují na trhu práce díky odbornému rozboru jejich schopností, zájmů a kariérnímu poradenství Úřadu práce.

Pro rodiny s dětmi

Zaměstnaní rodiče budou moci pracovat na své pozici i při mateřské a flexibilní rodičovské.[6] Udrží si kvalifikaci a kontakt s praxí.

Pro lidi ve zralém věku

Pečující o další členy domácnosti, včetně „sendvičové generace“ s dětmi i staršími rodiči, budou mít nárok na sladění práce s rodinou.

Pro seniory

Pracující senioři získají férové pracovní podmínky a budou efektivně chráněni před diskriminací.

Pro zaměstnance

Zaměstnanci získají férové pracovní podmínky, efektivní ochranu svých práv[5,6] a možnost zkrácených pracovních úvazků nebo práce z domova.

Pro živnostníky a podnikatele

Živnostníci a další podnikatelé získají online podporu zaměstnavatelů na jednotném portálu veřejné správy.

Pro lidi ve finanční tísni

Nezaměstnaní získají individuální poradenství a pomoc při zprostředkování zaměstnání dle svých schopností a případné míry znevýhodnění.

Pro zaměstnavatele

Zachováme možnost flexibilního zaměstnávání na DPP a DPČ. Snížíme odvody za zaměstnané rodiče a pečující osoby s pružným uspořádáním práce.

Pro dohodáře

Dohodáři získají jasné pracovní podmínky včetně rozsahu pracovní doby a ochranu před zneužitím DPP/DPČ zaměstnavateli.[5]

Pro lidi se zdravotním hendikepem

Lidé s hendikepem budou mít lepší možnosti uplatnění na běžném trhu práce. Chráněné dílny se tak stanou možnou, nikoliv jedinou variantou.

Co pro to už děláme

  • Opakovaně jsme jednali s Úřadem práce a Ministerstvem práce a sociálních věcí o fungování a struktuře Úřadu práce. Důraz klademe na to, aby pracovníci ÚP mohli skutečně plnit svoji funkci podpory při ztrátě nebo změně zaměstnání, nebo při rekvalifikaci. Více zde.
  • Založili jsme samostatný expertní pracovní tým, který se zabývá otázkami spojenými s pracovním právem a zaměstnaností. 
  • Podali jsme návrh na automatickou valorizaci minimální mzdy.
  • Úspěšně jsme se zasadili za práva zaměstnanců zejména na DPČ a DPP během koronavirové krize. Prosadili jsme ošetřovné pro dohodáře.
  • Prosadili jsme možnost střídání rodičů u ošetřovného (během krize).
  • Interpelovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí ohledně uplatňování směrnic EU o sladění pracovního a soukromého života a dohodářů.
  • Zasazujeme se o zlepšení podmínek pro pracující s hendikepem, více zde a zde.
  • Řešíme nerovnosti v odměňování zaměstnanců v rámci stejných profesí v sociálních službách.
  • Prosadili jsme vyšší měsíční limit u rodičovského příspěvku, což pomáhá zejména OSVČ a studentkám či studentům, nebo rodičům těsně po škole.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Novela zákoníku práce nepřinese zvýšené výdaje ze státního rozpočtu, jedná se o legislativní činnost Ministerstva práce a sociálních věcí.

Automatická valorizace minimální mzdy nepřinese zvláštní výdaje státního rozpočtu a zvyšuje předvídatelnost pro zaměstnance i zaměstnavatele.[3, 9]

Orgány veřejné správy (inspektoráty, úřady) mají metodiky o povinnostech zaměstnavatelů zpravidla zpracované od ústředních orgánů státní správy nebo svého vedení. Náklady přinese nanejvýš jejich digitalizace a zpřístupnění na dálku, což není rozpočtově významná položka.

Zvláštní pracovní podmínky pro těhotné zaměstnankyně a zaměstnané rodiče bude potřeba zaměstnavatelům kompenzovat (např. částečnou úlevou na odvodech). Na druhou stranu kontakt s praxí během mateřské a flexibilní rodičovské dovolené přinese těmto rodičům výdělek, který podléhá daním a odvodům. Po plném návratu do práce budou dosahovat vyšších výdělků díky zachování kvalifikace při kontaktu s praxí.[11] Vyšší výdělky znamenají rovněž vyšší výnos daní a odvodů, při správném nastavení lze dosáhnout rozpočtové vyrovnanosti.[12] Zachování kvalifikace u pracovníků pocítí pozitivně také jejich zaměstnavatelé. Peněžitá pomoc v rodičovství bude stát odhadem 2–3 miliardy korun ročně.

Poskytnutí finančních úlev na odvodech při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním nebo postižením by mohlo nahradit dosavadní dotační byrokracii a při správném nastavení by mohlo být rozpočtově neutrální.

Trestání nelegálních agentur práce může být rozpočtově neutrální, pokud se správně nastaví kontrolní a sankční činnosti inspektorátů práce.

Nehrozí, že to zase skončí fiaskem jako v roce 2017?

Zveřejnění základních myšlenek, kam má pracovní právo a trh práce směřovat, a alespoň roční odborná diskuse se širokým záběrem (politické strany, zaměstnavatelé, odbory, odborná veřejnost, praktici, akademici) mohou k úspěšnému projednání novely napomoci.

Při projednávání moderního pracovního práva také předpokládáme jiné politické složení Poslanecké sněmovny než v roce 2017.

Je návrh v souladu s evropským právem?

Výše uvedené hlavní myšlenky o moderním pracovním právu jsou v souladu s příslušnou evropskou úpravou a dokonce již zahrnují body, které je Česká republika povinna zavést do roku 2022.[5, 6]

Klidně si to ověřte

[1]
Návrh Pirátů na automatickou valorizaci minimální mzdy. Dostupné zde pod č. 5204.
[2]
Trexima. Metoda nastavení minimální mzdy. 2016 [cit. 2016]. Dostupné zde.
[3]
GROSSMANN, Jakub, JURAJDA, Štěpán a SMOLKA, Vladimír.  Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice. Praha: Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. Duben 2019. Dostupné zde.
[4]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza četnosti práce na dohodu a možnosti řešení výpadku příjmů zaměstnanců na dohodu. 25. 5. 2020 [cit. 25. 5. 2020]. Dostupné zde.
[5]
EUR-Lex. Směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. [cit. 11. 7. 2019]. Dostupné zde.
[6]
EUR-Lex. Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (WLB). [cit. 26. 4. 2017]. Dostupné zde.
[7]
LIŠKUTÍN, Tomáš. Náhled vedoucího odborného týmu na novelu zákoníku práce. Dostupné zde.
[8]
Zdrojem jsou právní předpisy v oblasti pracovního práva, zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
[9]
HRUZÍK, Adam. Dopad zvýšení minimální mzdy na daně, pojistné a státní rozpočet. Diplomová práce. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra účetnictví a daní. Vedoucí práce Jan ŠIROKÝ. 2017 [cit. 17. 1. 2021]. Dostupné zde.
[10]
PETRÁŇOVÁ, Marta a MEJSTŘÍK, Bohuslav. Počet odpracovaných hodin v ČR je jeden z nejvyšších v celé EU. Analýza. Praha: Český statistický úřad. 6. 5. 2016 [cit. 6. 5. 2016]. Dostupné zde. Analýza Marty Petráňové a Bohuslava Mejstříka z Českého statistického úřadu ze dne 6. května 2016 uvádí, že v hlavním zaměstnání na kratší úvazek pracuje v rámci členských zemí Evropské unie pětina všech osob v zaměstnání, v České republice však tento způsob využívá pouze 5,5 procent všech pracujících.
[11]
PYTLÍKOVÁ, Mariola. Rozdíly ve výši výdělků ve vztahu k mateřství a dítěti v rodině. Národohospodářský ústav AV ČR. 2015. ISBN 978-80-7344-357-3. Dostupné zde.
[12]
OECD. Economic Survey of the Czech Republic (December 2020). Organisation for Economic Co-operation and Development. [cit. 12/2020]. Dostupné zde.
[13]
NAJMON, Viktor. Zpráva o činnosti Úřadu práce ČR za rok 2019. Praha: Úřad práce ČR. 2019 [cit. 2019]. Dostupné zde. Dle Zprávy o činnosti Úřadu práce ČR za rok 2019 bylo v roce 2019 vynaloženo 19,9 mil. Kč na zaměstnávání osob se zdravotním postižením u běžných zaměstnavatelů, zatímco zaměstnavatelům na chráněném trhu práce („chráněným dílnám“) bylo vyplaceno 7,4 miliard korun). 
[14]
HYMAN, Benjamin G. Can Displaced Labor Be Retrained? Evidence from Quasi-Random Assignment to Trade Adjustment Assistance. University of Chicago. 23. 10. 2018 [cit. 23. 10. 2018]. Dostupné zde.   
[15]
U.S. Department of Labor. Employment and Training Administration. [cit. 2021]. Dostupné zde.
[16]
Evropská komise. Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council to strengthen the application of the principle of equal pay for equal work or work of equal value between men and women through pay transparency and enforcement mechanisms. Brusel: Evropská komise. 2021 [cit. 14. 3. 2021] Dostupné zde.
[17]
RICHTEROVÁ, Olga. Povinná otcovská dovolená? Bojím se, aby s tím ministerstvo nepřišlo, říká Richterová. Praha: DVTV. 2021 [cit. 14. 3. 2021]. Dostupné zde.

Dostupnější bydlení pro důstojné žití

Co kdyby nebylo na nájem? Ocitli bychom se v kůži statisíců Čechů – dospělých i dětí. Vraťme jim důstojné bydlení! Vydělá na tom i stát.

Takhle to dál nejde

Ve vážné bytové nouzi je cca 60 tisíc dospělých a 20 tisíc dětí, dalším statisícům bytová nouze hrozí.[1, 27] Vlastní bydlení je často nedostupné, nájemné drahé, obecních bytů je málo. Bytová nouze má negativní dopady na rodiny i společnost. Celkově ztrácíme kolem 3,6 miliardy korun ročně.[26]

V čem je problém

Bydlení je jednou ze základních lidských potřeb. V ČR nemá domov přes 80 tisíc lidí.[1] Přes 250 tisíc dalších domácností se neobejde bez finanční podpory.[27]  Covidová krize bude znamenat další zhoršení situace.

Jediným systémovým řešením jsou dnes dávky na bydlení, což je drahé a ve výsledku neúčinné.[3, 27] Navíc systém nedokáže zabránit obchodu s chudobou.[26]

Pro mnoho občanů je bydlení obtížně dostupné či zcela nedostupné. Ve městech dostupnost snižují investiční nákupy, krátkodobé pronájmy typu airbnb i pronájmy studentské. V mnoha menších obcích je bytů nedostatek i bez těchto vlivů.

Obce byty v minulých letech často zprivatizovaly, zůstal jim jen menšinový podíl na celkovém objemu nájemního bytového fondu[29] a výnosy se nevracely do údržby a rozvoje bytového fondu. I proto je obtížné pokrytí potřeb zranitelných skupin obyvatel, jako jsou senioři, zdravotně postižení, samoživitelé nebo rodiny v krizi. Chybí také byty určené k podpoře profesí důležitých pro chod obce.

Naše vize

Nikdo nebude muset bydlet nedůstojně. Stát a obce pomohou účinně řešit vážnou situaci s bydlením každému, kdo si nedokáže vlastními silami najít nebo udržet důstojné bydlení. Bude k dispozici dostatečná, funkční a místně dostupná síť sociálních bytů a služeb v bydlení.

Jak to chceme udělat?

  • Prosadíme přijetí zákona o podpoře v bydlení, jehož první návrh máme připravený. Zákon nabídne obcím soubor volitelných nástrojů, které umožní systematicky řešit situaci obyvatel v souladu s jejich konkrétními potřebami. Zároveň zákon jasně formuluje způsob a pravidla financování takových nástrojů. Nástroje připravíme na základě zahraničních a domácích příkladů dobré praxe – od různých forem poradenství (sociálního, realitního, právního, dluhového apod.) v kontaktních centrech bydlení, přes podporu bydlení v soukromém sektoru za využití státní garance až po samotnou výstavbu dostupných a sociálních obecních bytů. Zákon zároveň bude řešit vazbu na další služby, zejména služby asistence při zabydlování lidí, kteří žili v nevyhovujících podmínkách.
  • Rozšíříme síť kontaktních center bydlení do všech obcí s rozšířenou působností. Poradenství je základní nástroj, který by měl být dostupný i tam, kde dosud nebyla identifikována bytová nouze. Slouží též jako nástroj prevence před ztrátou bydlení.
  • Nastavíme parametry pravidelného zjišťování bytové nouze a mapování dostupnosti bydlení v obcích. 
  • Zapojíme služby podpory v bydlení do krajských sítí sociálních služeb. Tam, kde bude zjištěna bytová nouze, je třeba dostatek kvalitních služeb asistence v bydlení.
  • Nabídneme program pro koncepční zakládání nábytkových a zařizovacích bank. 
  • Vytvoříme podmínky, aby senioři mohli dle svých potřeb volit mezi bydlením v běžné domácnosti nebo komunitním bydlením  s dostupnými službami, např. formou podpory vzniku komunitního bydlení.
  • Oživíme aktivity v mezinárodních dohodách, které usilují o udržitelnost života a bydlení ve městech, jako je Nová agenda pro města (OSN) nebo Městská agenda EU.[11, 12]

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí budou mít perspektivu, že nastartují samostatný osobní i pracovní život v důstojných bytových podmínkách a budou mít možnost založit rodinu.

Pro rodiny s dětmi

Bydlení s dostatečným zázemím pro všechny členy rodiny znamená bezpečné prostředí. To ovlivňuje školní výsledky dětí, zdraví a pohodu rodin.[8]

Pro lidi ve zralém věku

Služby dostupného bydlení umožní flexibilněji reagovat na změny rodinné situace včetně spojování či rozdělování vícegeneračních domácností.

Pro seniory

Seniorům budou vytvořeny podmínky, aby mohli dle svých potřeb volit mezi bydlením v běžné domácnosti a komunitním bydlením s dostupnými službami.

Pro zaměstnance

Lepší dostupnost bydlení usnadní stěhování za pracovními příležitostmi. Zaměstnanci budou moci lépe sladit potřeby pracovní s rodinnými.

Pro živnostníky a podnikatele

Díky lepším službám v oblasti bydlení dojde ke snížení bariér při získávání nových zaměstnanců a ke stabilizaci lidského kapitálu firem.

Pro lidi ve finanční tísni

Občané v bytové nouzi, např. rodiče s dětmi a senioři z ubytoven, snadněji získají důstojné bydlení a budou moci využít účinných služeb.

Pro rozvoj obcí a měst

Obce budou místem pro spokojený život všech generací. Budou mít dostatečný bytový fond, jasné kompetence, vyvážený systém pomoci a kontroly.

Pro veřejné finance

Zákonem o podpoře v bydlení stát v dlouhodobém horizontu ušetří až 5 miliard korun ročně souvisejících s řešením dopadů  bytové nouze.[2, 8, 9]

Pro poskytovatele sociálních a zdravotních služeb

Dostupnost vhodného bydlení včetně komunitního podpoří nabídku specializovaných služeb péče a zvýší kvalitu života klientů.

Co pro to už děláme

  • Založili jsme s odborníky pracovní skupinu pro přípravu zákona o podpoře v bydlení. Na základě dat a důkazů ze zahraničí jsme zpracovali přehled nákladů a přínosů z pohledu celé společnosti, nejen ohrožených domácností.[6, 7, 23, 25, 26]
  • Nechali jsme vypracovat průzkum veřejného mínění o postoji veřejnosti k přijetí zákona o sociálním bydlení.[5]
  • Odborníci z pracovní skupiny zpracovali ekonomickou analýzu dopadů přijetí zákona na vývoj veřejných výdajů na vybrané veřejné služby.[2]
  • Máme prvotní návrh zákona včetně důvodové zprávy, základu analýzy nákladů a přínosů a hodnocení dopadů regulace (RIA).[14]
  • Spolu s odborníky jsme oslovili zainteresované organizace se žádostí o podporu v prosazování zákona.
  • Ve Sněmovně opakovaně interpelujeme vládu ohledně řešení situace vyloučených lokalit, bezdoplatkových zón, revize dávek na bydlení a řešení stavebního řízení.[15]
  • Praha – zakládáme kontaktní centra bydlení[16, 17], sestavujeme nová pravidla pronájmu obecních bytů[18, 19], zabydlujeme rodiny z ubytoven[20], rozšířili jsme síť sociálních služeb o služby asistence v bydlení[21], organizujeme humanitární projekty pro pomoc lidem bez domova.[22]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Při postupném náběhu systému by výdaje spojené s novým zákonem dosahovaly zpočátku zhruba 1,5 miliardy korun ročně, časem by se stabilizovaly na zhruba 2,5 miliardy korun ročně. Díky úsporám na veřejných službách by nový systém ale už od pátého roku generoval úspory pro veřejné rozpočty. V horizontu prvních 10 let po přijetí zákona podle ekonomické analýzy stát ušetří v celkové bilanci výdajů a úspor na systém 15 miliard korun a následně více než 5 miliard korun každý rok.[2] Neřešení bytové nouze totiž vede k obrovským výdajům na péči o ohrožené děti, na zdravotnictví či vězeňství a celkově destabilizuje společnost.

Nehrozí, že to zase skončí fiaskem jako v roce 2017?

Zákon o sociálním bydlení v roce 2017 ztroskotal především na stanovení povinnosti zajistit sociální bydlení přímo obcím, aniž by jim byla poskytnuta jakákoliv podpora. Jdeme na to opačně – podpoříme obce, aby měly reálné možnosti, jak se o své občany postarat.

Je tento model vyzkoušen v jiných evropských státech?

Návrh využívá odzkoušené principy např. systému Housing First, který je běžnou praxí v zahraničí již desítky let.[24] K dispozici jsou i pozitivní výsledky tříletého pilotního projektu sociálního  bydlení z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí.[25] Kontaktní centra bydlení jsou základním prvkem systému řešení bytové nouze například ve Velké Británii.[26]

Co z toho budou mít lidé, kteří si bydlení umí zajistit sami bez cizí pomoci?

Vysoký počet lidí v bytové nouzi je jedním z nejzávažnějších sociálních problémů Česka. Týká se převážně seniorů, rodičů samoživitelů a nízkopříjmových domácností. V závažné bytové nouzi vyrůstá 20 tisíc dětí. Bytová nouze vede k horším studijním výsledkům u dětí, horšímu zdravotnímu stavu či vyšší míře výskytu domácího násilí[13] a zvyšuje pravděpodobnost rozdělení rodin.  Efektivnější řešení bytové nouze pomůže nejenom ohroženým skupinám obyvatel, ale zprostředkovaně povede ke zdravější, stabilnější a sociálně soudržnější společnosti. Jde navíc o investici, která se už po několika málo letech pozitivně projeví na veřejných financích.

Co přinesou navrhované změny systému obcím a co to pro ně bude obnášet?

Je třeba, aby stát zajistil obcím takovou podporu, která jim umožní systematicky pomáhat jejich obyvatelům udržet si nebo získat přiměřené bydlení. To začíná od pravidelného mapování bytových potřeb obyvatel a stavu bytového fondu, pokračuje poskytováním poradenství, právní podpory, např. u složitých nájemních vztahů, dále dluhového poradenství a pomoci se získáním prostředků na kauce. Samozřejmě jde i o správu a v ideálním případě rozšiřování bytového fondu, výhledově potom o podporu různých alternativních forem výstavby. Pomoci by mohla i forma záruky při poskytnutí bytu v soukromém vlastnictví pro účely pronájmu pro žadatele obce. 

To vše musí být doprovázeno navázanými podpůrnými a asistenčními službami tam, kde to je třeba k úspěšnému zvládnutí bydlení. 

Zvládnutí všech těchto podmínek ve výsledku umožní žít důstojný a plnohodnotný život v každém věku.

Klidně si to ověřte

[1]
Platforma pro sociální bydlení a LUMOS. Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2018. Praha: Platforma pro sociální bydlení, Lumos. 2019. 31 s. Dostupné zde.
[2]
KLUSÁČEK, Jan a KLAZAR, Stanislav. Analýza ekonomických souvislostí přijetí zákona. 2019. 7 s. Dostupné zde.
[3]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 17/02 Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování. NKÚ. Dostupné zde.
[4]
BOČEK, Jan a  CIBULKA, Jan a DANELOVÁ, Michaela a KREMR, Tomáš. Interaktivní mapa bytové nouze. In: irozhlas.cz. Český rozhlas, 1997–2021 [cit. 12. 6. 2019]. Dostupné zde.
[5]
NMS Market Research. Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění k sociálnímu bydlení, Praha: agentura NMS Market Research. 2019. Pro Českou pirátskou stranu.
[6]
Parlamentní institut. Systémy sociálního bydlení (Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko). Praha: Parlamentní institut. 2019. 20 s. Námi zadaná neveřejná studie.
[7]
Parlamentní institut. Budování sociálního finančně dostupného bytového fondu. Nástroje veřejné politiky ve vztahu k developerům. Praha: Parlamentní institut. 2019. 29 s. Námi zadaná neveřejná studie. 
[8]
MEDIAN. Analýza dopadů nedostačujícího bydlení na školní a další problémy dětí v ČR. Praha: Median. 2017. 61 s. Dostupné zde.
[9]
MATOUŠEK, Roman. Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019. 18 s. Dostupné zde.
[10]
BEŇOVÁ, Nina a MATIAŠKO, Maroš. Právo na bývanie. Bratislava: Notabene. 2018. ISBN: 978-80-89851-16-4. Dostupné zde.
[11]
Habitat III. Nová agenda pro města. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, pracovní překlad. 2016. Dostupné zde.
[12]
Městská agenda pro EU. Amsterodamský pakt.  Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, pracovní překlad. 2016. Dostupné zde.
[13]
DVOŘÁČKOVÁ, Jana. Analýza existujících výzkumů v ČR v oblasti partnerského násilí (viz str. 63).  Praha: Úřad vlády ČR. 2017. Dostupné zde.
[14]
Piráti. Piráti seznámili ministryni Dostálovou se sérií koncepčních řešení k podpoře v bydlení. Piráti, 21. 2. 2020 [cit. 21. 2. 2020]. Dostupné zde.
[15]
Odkaz na interpelace např. zde,  zde nebo zde.
[16]
Magistrát hlavního města Prahy. Praha pokračuje ve finanční podpoře kontaktních míst pro bydlení. In: Praha.eu. Magistrát hlavního města Prahy, 9. 11. 2020 [cit. 9. 11. 2020]. Dostupné zde.
[17]
Městská část Praha 10. Praha 10 otevřela Kontaktní centrum bydlení Městská část Praha 10, 4. 6. 2019 [cit. 4. 6. 2019]. Dostupné zde.
[18]
Magistrát hlavního města Prahy. Hlavní město porušovalo při pronajímání bytů zákon. Radnice to nyní napravila. Magistrát hlavního města Prahy, 18. 3. 2019 [cit. 18. 3. 2019]. Dostupné zde.
[19]
Místní sdružení Pirátů Prahy 10. MČ Praha 10 upravuje pravidla pro pronájem svých bytů, fungující systém otevírá více lidem. Místní sdružení Pirátů Prahy 10, 9. 6. 2020 [cit. 9. 6. 2020]. Dostupné zde.
[20]
Magistrát hlavního města Prahy.  Prvních 28 rodin z ubytoven dostalo od města nabídku bytu. Magistrát hlavního města Prahy, 18. 2. 2019 [cit. 18. 12. 2019]. Dostupné zde.
[21]
Magistrát hlavního města Prahy. Portál pro sociální oblast města Prahy. Doplňková síť Krajské sítě sociálních služeb hl. m. Prahy. Magistrát hlavního města Prahy. 2008–2011  [cit. 2019]. Dostupné zde.
[22]
Magistrát hlavního města Prahy.  Praha zprostředkuje lidem bez domova ubytování, podpoří tak vládní opatření proti šíření nákazy. Magistrát hlavního města Prahy, 27. 3. 2020 [cit. 27. 3. 2020]. Dostupné zde.
[23]
PLEACE, Nicola. Evropská příručka Bydlení především. Praha: Úřad vlády ČR. 2017. ISBN: 978-80-7440-159-6. Dostupné zde.
[24]
Ministerstvo práce a sociálních věcí.  Shrnutí projektu a dobrá praxe v obcích. In: Sociální bydlení. MPSV, 27. 3. 2020 [cit. 27. 3. 2020]. Dostupné zde.
[25]
Scottish Government. Homelessness. Scottish Government [cit. 2020]. Dostupné zde.
[26]
OPLETALOVÁ, Magdalena,  MIKLUŠÁKOVÁ, Marta, MATOUŠEK, Roman a BEŇÁK, David. Náklady veřejných rozpočtů vyvolané bezdomovectvím a bytovou nouzí. Praha: Agentura pro sociální začleňování 2019. 31 s. Dostupné zde.
[27]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informace o vyplacených dávkách. MPSV, 23. 2. 2021 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné zde.
[28]
SZOLGAYOVÁ, Elena, Affordable Housing in 21 Century. Housing for all? From ideals to reality. In: fa.cvut.cz: Konference Dostupné bydlení pro 21. století hledala řešení naléhavé společenské výzvy. FA ČVUT, 21. 6. 2019 [cit. 21. 6. 2019]. Dostupné zde.
[29]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ukončení privatizace bytového fondu. In: Sociální bydlení. MPSV. Dostupné zde.

Rodinná politika

Změňme systém podpory, péče a služeb, aby se lidé o rodině rozhodovali skutečně svobodně. Těm, kteří rodinu chtějí, má stát vhodně pomoci.

Takhle to dál nejde

Rodinám chybí stabilní finanční i sociální zázemí, a je pro ně proto těžké plánovat budoucnost na desítky let dopředu. Podpora péče o děti, nemocné, seniory, o vzdělávání, sladění pracovního života, dávky a další systémy jsou pro rodiny nepřehledné a nefungují jako celek.[6]

V čem je problém

Často narážíme na dvě protichůdné teze „rodina je základ státu“ a „stát nemá do rodin co mluvit“. Paradoxně se pak potýkáme s tím, že rodinnou politiku máme trochu všude, ale v podstatě nikde.

Rodinná politika státu je roztříštěná do jednotlivých agend pod různými ministerstvy, která mají často zcela rozdílné priority. To vede k časté neschopnosti domluvit se na systémovém a efektivním řešení.

Zřetelný je tento problém u služeb péče o děti, kde neshody mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy aktuálně ohrožují stovky provozovatelů dětských skupin a tisíce rodičů.[1] Podobný problém je i v ústavní péči o děti, kde neshody mezi Ministerstvem zdravotnictví a MPSV brání efektivnímu zajištění dlouhodobé péče.

Na dané problematiky se dívají zástupci jednotlivých ministerstev pohledem svých agend, nikoliv pohledem rodin a životních situací, ve kterých se rodiny ocitají. To je třeba změnit a začít se o rodiny skutečně zajímat, a to včetně těch se specifickými potřebami – vícegeneračních, vícečetných, sendvičových, pěstounských, s osobami s postižením, s příslušníky národnostních a etnických menšin či rodin sociálně vyloučených.

Sjednocení systémů by ale nemělo vést ke ztrátě možnosti rodin zvolit si formu péče o děti (MŠ, dětská skupina, lesní školka atd.).[19] Právě příklad předškolní péče ukazuje, že snaha o prosazení striktních pravidel a omezení služeb neznamená krok kýženým směrem. Naopak je potřeba rodinám ponechat maximální možnost volby a ze strany státu dohlížet především na základní pravidla a ochranu před nátlakem, podvody a predátorským chováním.

Současnému nastavení rodinné politiky chybí systémová a finanční podpora prevence. Protože efekt prevence je složitě měřitelný, často draze a komplikovaně řešíme až následky.[20]

Naše vize

Budeme mít dostatek míst ve službách péče o děti a na druhé straně dostatečnou nabídku flexibilních pracovních úvazků. Otcům nic nebude bránit, aby se aktivněji zapojili do péče o děti. Podpora rodin bude dlouhodobě stabilní a přehledná, aby bylo možné plánovat na roky dopředu.

Jak to chceme udělat?

  • Vytvoříme systém kvalitních služeb péče o děti s dostatečnou kapacitou. Veřejný systém mateřských škol a jeslí bude doplněný o alternativní formy jako dětské skupiny, tzv. Tagesmutter[10], domácí hlídání či lesní školky. Při dodržení standardů se budou moci zapojit i privátní subjekty. Nastavíme finanční podporu podle věku dítěte a náročnosti péče, ne podle její formy. Rodiče tak dostanou skutečnou možnost volby.
  • Odstraníme „body zlomu“ z dávkových a daňových systémů, aby nároky na daňové slevy a sociální podporu byly plynulé a motivační.
  • Budeme důkladně kontrolovat, aby byl při změnách legislativy napříč agendami a ministerstvy kladen důraz na potřeby rodiny. Veřejná správa a organizace půjdou příkladem v nabídce slaďování práce a péče pro své zaměstnance.
  • Podpoříme možnost rovnoměrnější distribuce péče v rodině, delší dobrovolnou otcovskou (min. 40 pracovních dní, možnost čerpání na zkrácený úvazek) a flexibilní peněžitý příspěvek v rodičovství. Otcové se tak budou moci aktivněji zapojit do péče o děti.
  • Zajistíme podporu komunitních a sousedských aktivit, mateřských a rodinných center, volnočasových činností pro děti všech věkových kategorií a sociálních skupin.
  • Metodicky a finančně podpoříme systém pěstounské péče, především nepříbuzenské. Postupně snížíme počet dětí v ústavní péči, zejména těch nejmenších a předškolních.
  • Budeme metodicky podporovat služby, které přispívají k mezigeneračnímu soužití například výstavbou společných zařízení pro seniory a děti.[18]
  • Pomůžeme rodinám pracovat na vztazích a zvládat krize. Navýšíme a zpřehledníme dotace na prevenci ohrožení a rozpadu rodin. Terapie, manželské, vztahové a výchovné poradenství, práce s agresory či s traumatizovanými dětmi se musí stát dostupnou službou. Důstojný rozchod podpoří mediace či cochemský model.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí budou moci snáze plánovat budoucnost, rodinný i pracovní život, obdrží podporu na startu do života.

Pro rodiny s dětmi

Rodiny získají jednoznačný, přehledný a udržitelný systém, který jim umožní plánovat a hlavně slaďovat práci a péči dle vlastních potřeb.

Pro lidi ve zralém věku

Budou moci svobodně volit životní strategii, dospělé děti mají své bydlení, jsou finančně nezávislé a péče o vnoučata je volba, ne nutnost.

Pro seniory

Prarodiče si budou užívat života bez starostí o potomky, přitom s možností trávit s nimi čas či sdílet domácnost.

Pro zaměstnance

Zaměstnanci získají podporu ve slaďování práce a péče, aby nebyli nuceni vybírat si mezi rodinou a kariérou.

Pro živnostníky a podnikatele

Pro podnikající bude snazší flexibilně zapojit zaměstnance z řad rodičů a pečujících, zkrátí se doba, po kterou o ně přicházejí.

Pro lidi ve finanční tísni

Sociálně vyloučené rodiny získají podporu státu i komunity v místě bydliště. Děti budou mít větší šanci na vystoupení z dědičné chudoby.

Pro veřejné finance

Úspěšná rodinná politika bude v krátkodobém horizontu rozpočtově neutrální, ve středním až dlouhodobém bude pro veřejné finance přínosná.[21]

Co pro to už děláme

  • Při úpravách rodičovského příspěvku jsme prosadili zvýšení jeho měsíčního limitu.
  • Navrhli jsme pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku a připravili k tomu online kalkulačku pro snadný výpočet, na co mají lidé nárok.
  • Spolupředložili jsme návrh na transformaci kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Více zde a zde.
  • Máme prvotní návrh zákona o podpoře v bydlení včetně důvodové zprávy, základu analýzy nákladů a přínosů a hodnocení dopadů regulace (RIA).[22]
  • Zasazujeme se o víceleté a předvídatelné financování sociálních služeb. Prosazujeme změny, které povedou k jejich rozvoji, zkvalitnění pro klienty a zlepší podmínky pro zaměstnance. Více zde a zde.
  • Zabýváme se problémy pěstounské péče: dostupností péče o děti mimo ústavy a připomínkujeme vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Více zde a zde.
  • Připravili jsme několik přehledných webů jako příklad, jak by měl komunikovat s občany stát a jeho úřady: socialnisystem.cz, bydlimevsichni.cz.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Kvalitní rodinná politika se státu vyplatí. V dlouhodobém horizontu se projeví nejen vyšším počtem dětí, ale především jejich větší šancí na úspěšný start do života. Mnohá opatření, především služby péče o děti, se státu vyplatí nejen dlouhodobě.[21] Zvýšené výdaje přinese prodloužení dobrovolné otcovské dovolené, ale bude se jednat řádově o stovky milionů korun. Taktéž podpora poradenských a komunitních služeb přinese státu zvýšení výdajů v řádu desítek milionů korun. Tyto výdaje však budou více než kompenzovány zvýšením efektivity trhu práce a produktivity zaměstnanců[4], především z řad pečujících.

Náklady na peněžitý příspěvek v rodičovství se budou odvíjet od míry využití, půjde o stovky milionů až nižší jednotky miliard korun.

Jaké jsou hlavní principy a priority, ze kterých budete vycházet při navrhování systémových řešení pro oblast rodinné politiky?
  • Nechceme rodině říkat, jak má vypadat a kde a jak bude žít, ale podpoříme ji v jejích rozhodnutích.
  • Podporu zaměříme na slaďování soukromého a pracovního života.
  • Pomůžeme rodinám předcházet krizím, pracovat na vztazích a zvládat ohrožení, a to včetně důstojných dohod při rozchodu.
  • Umožníme zejména otcům větší zapojení do péče o dětí díky delší dobrovolné otcovské a flexibilnímu 40dennímu peněžitému příspěvku v rodičovství pro druhého rodiče.
  • Dostupná kvalitní péče o předškolní děti se nám vyplatí nejen dlouhodobě.[21]
  • Náhradní rodinnou péči i domácí péči o děti se zdravotním hendikepem budeme podporovat a preferovat před péčí ústavní.
  • Budeme podporovat rodičovství, komunitní a sousedské vztahy, mateřská a rodinná centra.
  • Nebudeme stavět generace proti sobě, naopak podpoříme mezigenerační vztahy a soužití.
V programech jiných stran se objevil návrh na přejmenování Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně přidáním „rodiny“. Jak se k tomu stavíte?

Rozhodně souhlasíme s tím, že je potřeba při přijímání zákonů vycházet především z potřeb a pohledu rodin. Přejmenování ministerstva má v tomto symbolickou rovinu, která je také významná. Ministerstva pro rodinu mají mnohé evropské státy, např. Německo, Rakousko, Francie. Debatě o přejmenování ministerstva se tedy nebráníme, otázkou je, jestli by v takovém případě neměl název zahrnovat také slovo „péče“.

Kolik přesně chybí míst v předškolní péči?

Aktuální situace je rozdílná v Praze, Středočeském kraji a jiných regionech. Chybí minimálně tisíce, ale spíše desetitisíce míst.[1] Nejistota kolem budoucnosti dětských skupin může přitom tento stav ještě výrazně zhoršit.

V programu se objevuje německý termín Tagesmutter. Co to znamená a proč nepoužíváte český výraz?

V programu je skutečně termín Tagesmutter, který můžeme doplnit o Tagesvater či obecně Tageseltern. Jedná se o službu, které je velmi populární právě v Německu a Rakousku, ale obdobné služby existují i v dalších zemích Evropy.[10] V principu jde o takovou službu, kdy si rodič ke svým vlastním dětem přibere na určitou část dne několik dětí dalších. Nejčastěji je samozřejmě tato služba využívána u dětí nejmenších, ale například v Rakousku je možné ji poskytovat až do 16 let věku. Tato služba je poskytována pro menší počet dětí (většinou 4, maximálně 6) za přiměřenou a státem dotovanou úplatu, a to fyzickou osobou ve vlastní domácnosti. Český ekvivalent neexistuje, ale bylo by dobré ho najít. Ambici zajistit podobnou službu péče o děti v malém kolektivu u nás měly mikrojesle. Bohužel však kvůli financování z evropských fondů muselo jít o právnické osoby a službu nešlo poskytovat v domácnosti.

Mluvíte o odstranění „bodů zlomu“, co tím myslíte?

Jde o taková nastavení daňového a dávkového systému, která způsobují, že se vyplatí pracovat nebo vydělávat jen do určité hranice, protože když tuto hranici překročíte, přijdete o mnohem vyšší sumu, než kolik si dodatečnou prací vyděláte. Jedná se například o daňovou slevu na nevydělávajícího rodiče nebo hodinové omezení docházky dítěte do předškolního zařízení. Stejným způsobem fungují některé sociální dávky, například přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Potřebujeme takový systém, který nebude trestat za úsilí.

Mluvíte o podpoře rodinných vztahů, ale zároveň o podpoře při rozchodu. Nejde to proti sobě?

Rozhodně nejde, pochopitelně chceme usilovat o to, aby rodiny nacházely pomoc a podporu při řešení svých problémů. Nelze však zabránit tomu, aby docházelo k rozpadům vztahů a rodin. Občas je to nakonec nejlepší řešení pro všechny zúčastněné. Je však důležité minimalizovat negativní dopady těchto rozchodů, a to především na děti. Od toho je třeba více využívat nástrojů, jako je mediace nebo cochemský přístup u rodinných soudů.

Zmiňujete volnočasové aktivity – co má co dělat zábava s rodinnou politikou?

Kvalitní nabídka kroužků, mimoškolního vzdělávání a volnočasových aktivit pro děti všech věkových kategorií a sociálních skupin je velmi důležitým prvkem prevence ohrožení rodin. Podporují jejich zdravé fungování. V případě sociálně ohrožených rodin je to způsob, jak alespoň částečně nahradit to, co v rodině není nebo nefunguje.

Klidně si to ověřte

[1]
ZYKANOVÁ, Tamara, JANHUBOVÁ, Kristýna. Analýza dostupnosti zařízení péče o děti. MPSV. 2020. Dostupné zde.
[2]
PERTOLD, Filip, ZAPLETALOVÁ, Lucie. Předškolní péče v Německu. IDEA, Studie 6. 2018. Dostupné zde.
[3]
KALÍŠKOVÁ, Klára. Rodinná politika ve volebních programech: přehled a rozbor. IDEA. 2017. Dostupné zde.
[4]
PERTOLD-GEBICKA, Barbara. Dopady reformy rodičovských příspěvků. IDEA, Studie 8. 2018. Dostupné zde.
[6]
Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Metodické doporučení. MPSV. 2008. Dostupné zde.
[7]
Koncepce rodinné politiky. MPSV. 2017. Dostupné zde.
[8]
Zpráva o rodině 2020. VÚPSV. 2020. Dostupné zde.
[9]
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Studie vypracované VÚPSV v oblasti rodiny a rodinné politiky od r. 1997 do současnosti. Dostupné zde.
[10]
BARVÍKOVÁ, Jana, POLONCYOVÁ, Jana: Tagesmutter a Tagesvatter v Rakousku. VÚPSV. 2017. Dostupné zde.
[12]
European Commission, Evropská platforma pro investování do dětí. Recent Trends in Child and Family Policy in the EU. 2019. Dostupné zde.
[13]
COFACE Families Europe. CHILD COMPASS 2030. 2020. Dostupné zde.
[14]
UNICEF. Family-Friendly Policies. 2019. Dostupné zde.
[15]
FORE, Henrietta H. Family-friendly policies benefit all of us. Světové ekonomické fórum, 2019. Dostupné zde.
[16]
Analýza situace v Německu: CHIRKOVA, Serafina: The Impact of Parental Leave Policy on Child-Rearing and Employment Behavior: The Case of Germany. IZA Journal of Labour Policy. 2019. Dostupné zde.
[17]
Education, healthcare and housing. How access changed for children and families in 2020. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 2021. Dostupné zde.
[18]
Early Childhood Education and Care Policy in Denmark, OECD 2000. Dostupné zde.
[19]
RICHTEROVÁ, Olga.Vláda zruší oblíbené dětské skupiny, zkomplikuje tím život tisícům rodičů. Echo24.cz, 22. 7. 2020. Dostupné zde.
[20]
OPLETALOVÁ, Magdalena, MIKLUŠÁKOVÁ, Marta, MATOUŠEK, Roman a BEŇÁK, David. Náklady veřejných rozpočtů vyvolané bezdomovectvím a bytovou nouzí. Praha: Agentura pro sociální začleňování 2019. Dostupné zde.
[21]
PERTOLD, Filip. Jakou cenu může zaplatit stát za jeden měsíc dítěte v dětské skupině? Květen 2021. Dostupné zde.
[22]
Piráti. Piráti seznámili ministryni Dostálovou se sérií koncepčních řešení k podpoře v bydlení. 21. 2. 2020 [cit. 21. 2. 2020]. Dostupné zde.

Smysluplná podpora ohroženým dětem a rodinám

Děti do ústavu nepatří. Podpora státu pro ohrožené děti[1] ať jde na přímou práci s rodinami nebo na pěstouny.

Takhle to dál nejde

Systém sociálně-právní ochrany dětí neplní řadu důležitých funkcí: prevenci, podporu ani spolupráci zúčastněných stran, tedy státu, rodin a služeb. Děti příliš často končí v ústavech.[2] Opatrovnické soudy a pracovníci OSPOD jsou zahlceni a nemají prostor poskytovat efektivní služby.

V čem je problém

V českém systému jsou instituce sociálně-právní ochrany dětí (SPOD) rodinami i dalšími aktéry (školami, lékaři) často vnímány jako represivně zasahující orgány, nikoli jako garanti ochrany a podpory ohrožených rodin.[2] Celý systém je nepružný a neefektivní, po jeho reformě odborníci volají už dlouhou dobu, vzniklo mnoho akčních plánů a analýz, ale změna je velmi pomalá.

Hlavní problémy:

Systém je roztříštěný, rozdělený mezi tři ministerstva (dědictví sovětské reformy z 50. let), nedaří se jej reformovat.

Většinu finančních prostředků spotřebuje nákladná ústavní péče (52 procent), přestože je nejméně vhodná a generuje mnoho problémů v budoucím životě dětí, zatímco na prevenci zbývá jen 19 procent.[3] Prevence je přitom násobně levnější, účinnější a navíc generuje nejméně traumat. Dostatečně podporována není ani náhradní rodinná péče.

Evropský výbor pro sociální práva konstatoval porušování práv dětí v ČR v souvislosti s jejich umisťováním do kojeneckých ústavů. To je drahé a ohrožuje zdravý vývoj dětí. Jsme poslední zemí v Evropě, která umisťuje malé děti do ústavů.[25] Stále dochází k odebírání dětí ze sociálně-ekonomických důvodů. Sociálně slabým rodinám není poskytnuta dostatečná podpora, která by vedla k vytvoření kvalitního zázemí pro výchovu dětí. Taková podpora pomůže předejít umístění dětí mimo biologickou rodinu, popřípadě umožní jejich rychlé navrácení z náhradní péče zpět.

OSPOD je nyní špatně zacílen. Musí intervenovat jako kolizní opatrovník při rozvodu, i pokud rodiče uzavřou funkční dohodu. Tato čistě formální práce a administrativní zátěž pak bere čas, který by šlo věnovat skutečně ohroženým rodinám.

Špatná je také situace v oblasti digitalizace. Spisy jsou stále tištěné a elektronicky zaslané dokumenty či záznamy jednání je třeba tisknout a ty papírové naopak skenovat.

Naše vize

Ohrožené rodiny dostanou včasnou kvalitní podporu, aby v nich mohlo zůstat co nejvíc dětí. Pokud to nepůjde, budeme mít přehlednou síť dobře připravených a prověřených pěstounů. Až posledním řešením bude ústav: malé komunitní zařízení se zkušenými odborníky.

Jak to chceme udělat?

  • Prosadíme zákaz umisťování dětí do tří let do ústavů a tento věkový limit budeme postupně zvyšovat. Cílem je dosáhnout stavu obvyklého v jiných zemích EU.[11,29, 30, 31]
  • Sjednotíme systém péče o ohrožené rodiny a děti ze tří resortů pod jeden – Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se zefektivnilo nakládání se zdroji.[3,4,5,6]
  • Působení orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) zaměříme na práci se skutečně ohroženými rodinami a dětmi, s důrazem na kvalitní plánování a koordinaci služeb. Jasně nastavíme spolupráci OSPOD a dalších aktérů, jako jsou školy, lékaři nebo neziskové organizace.[3,6]
  • Zajistíme kvalitní vzdělávání pracovníků OSPOD tak, aby znali aktuální trendy ve vyhodnocování situace dítěte a vhodné pomoci pro něj a jeho rodinu.[12]
  • Podpoříme přeměnu velkých ústavů do malých komunitních služeb.[26, 27, 29, 30,31]
  • Podpoříme kraje, aby transformovaly služby pro ohrožené děti, posílily kapacity sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a zlepšily systém výběru a přípravy pěstounů a zprostředkování náhradní rodinné péče.[3,6, 9, 13]
  • Budeme důsledně aplikovat prevenci (odchodů ze vzdělávání, patologických jevů apod.) místo drahého řešení následků.[14, 18, 19, 20]
  • Podpoříme a zkvalitníme systém náhradní rodinné péče; navrhneme oddělení příbuzenské péče od péče pěstounské, aby byly zohledněny specifické potřeby pečujících příbuzných, což bývají v naprosté většině případů prarodiče, tedy senioři.[9, 10] Zavedeme celostátní registr pěstounů a posílíme mezikrajovou spolupráci.[3]
  • Prosadíme metodickou změnu pojetí rozvodu, aby centrem byl zájem dětí a dohoda rodičů na péči o ně (tzv. cochemský model). Posílíme mediaci a další podpůrné služby pro rodiny tam, kde bude rozchod probíhat problematicky, aby byl hájen nejlepší zájem dítěte.[3]

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí lidé budou mít lepší podporu, nejlépe v rodině nebo v dobré sociální službě; získají lepší předpoklady pro osamostatnění po dokončení studia.[15, 16]

Pro rodiny s dětmi

Rodiny, které budou chtít poskytnout prostor ohroženému dítěti, dostanou kvalitní podporu a pomoc.

Pro lidi ve zralém věku

Dospělí, kteří ještě mají kapacitu poskytnout náruč a lásku, získají větší možnost věnovat se tomu, kdo jejich čas, péči a energii potřebuje.

Pro seniory

Prarodiče, kteří vychovávají svá vnoučata, získají podporu cílenou přímo na jejich potřeby.

Pro zaměstnance

Zaměstnaní náhradní rodiče získají lepší podporu pro sladění péče o svěřené děti a svého zaměstnání.

Pro lidi ve finanční tísni

Získají adekvátní podporu ve svých obtížích (rodiny s dětmi, pečující prarodiče).

Pro veřejné finance

Uspoříme za řešení budoucích následků ústavní péče: kriminality, nezaměstnanosti, bezdomovectví, závislosti na sociálních dávkách atd.[14, 18, 19, 20]

Pro odborníky

Dosažení dlouho očekávané a kýžené změny systému přinese větší radost ze smysluplné práce.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Národní strategie ochrany práv dětí počítá do roku 2029 s částkou přibližně 3 miliardy korun. Ta zahrnuje náklady na sjednocení přístupu k ochraně práv dětí (dnes roztříštěno do agendy několika ministerstev), podporu péče o děti v rodinném prostředí včetně preventivních opatření, stanovení minimálních kapacit pro vyrovnání příležitostí znevýhodněných dětí, vytvoření prostředí přátelského k participaci dětí na rozhodovacích procesech a nastavení systému sběru dat a řízení kvality služeb.[22]

Je nutná změna legislativy?

Ano. Problematika ochrany práv dětí je nekoncepčně upravena v mnoha různých předpisech. Důsledkem je odlišný přístup jednotlivých úřadů a nenavazující služby. V současném zákoně navíc schází základní principy a cíle, podle nichž by měl výkon sociálně-právní ochrany dětí probíhat.

Je nutné navrhovat takové změny?

Náš systém je pozůstatek poslepovaných sovětských reforem z 50. let. Zásadní je, že rozhodování o osudech dětí a např. takzvané párování při svěřování dětí do náhradní péče zůstává výlučným právem státních úřadů a nezávislých soudů.

Co s výzvami nové doby, jako je kyberšikana či digitální a jiné závislosti dětí?

Reforma předpokládá přesun nákladů směrem k prevenci. Ta zahrnuje i osvětové a vzdělávací programy pro lepší informovanost o rizicích ohrožujících zdravý vývoj dítěte, jako jsou různé formy násilí (šikana či kyberšikana, násilí v rodině, zneužívání atd.).

V současné době působí v Česku jen asi 80 klinických dětských psychologů na zhruba 2 miliony dětí, objednací lhůty jsou v řádu měsíců. Ještě horší situace je v oblasti pedopsychiatrie, kde jsou kapacity dramaticky nedostačující. Je proto nezbytné společně s Ministerstvem zdravotnictví analyzovat důvody tak obrovského nedostatku pediatrických kapacit a zvýšit motivaci odborníků do této praxe vstoupit.[23, 24]

Opatrovnické soudy a pracovníci OSPOD jsou zahlceni a nemají prostor poskytovat efektivní služby. Bude ke zlepšení situace stačit, když jim odpadne agenda neproblematických rozvodů?

Nebudou-li pracovníci OSPOD nuceni vést spis a docházet na soudní jednání rozvodového řízení, v rámci něhož jsou manželé na všem dohodnuti, agendu OSPOD to významně odlehčí. V současné době je však dle standardu stále limit 80 rodin na jednoho pracovníka OSPOD[28], což má k ideálu daleko. Cílem je proto zaměřit pozornost především na preventivní služby a kvalitní síť navazujících služeb aktivizačních, díky nimž by se dařilo řešit problémy dětí a jejich rodin včas, a předejít tak nutnosti jejich vedení v agendě OSPOD.

Nepovede zavedení mediace a cochemského modelu naopak k vyšší časové náročnosti?

Mediace a cochemský model je určen pro rodiče, kterým se nedaří dohodnout, což mnohdy vede k neustálému zahajování nových a nových opatrovnických řízení, která soud významně vytěžují. Soudní řízení se v takových případech často neobejde bez nákladných znaleckých posudků, výslechů, dokazování, opakovaných jednání, což je nesmírně časově náročné. Mediace a vhodná aplikace cochemského modelu může pomoci k urovnání konfliktu a zabránit eskalaci sporu, v důsledku čehož odpadnou náročná soudní jednání či dokonce opakovaná soudní řízení, která jinak mohou trvat až do zletilosti dětí. Naopak není-li v daném případě mediace ani jiná podpůrná služba úspěšná, dojde v rámci řízení k určité časové ztrátě, nicméně ji nelze považovat za příliš významnou vzhledem k tomu, že vyostřené opatrovnické řízení samo o sobě trvá měsíce až roky.

Klidně si to ověřte

[1]
Náklady veřejných rozpočtů na financování péče o ohrožené děti. Deník veřejné správy. 2021. Dostupné zde.
[2]
Akademie Havel, Holásek & partners. Vymezení pojmů ohrožené dítě a ohrožená rodina např. in: Analýza současné právní úpravy ochrany práv dětí a systému péče o ohrožené děti v České republice. Dostupné zde.
[3]
SocioFactor s. r. o. Návrh optimalizace řízení systému ochrany práv dětí. Dostupné zde.; MVCR.
[4]
Transformace systému péče o ohrožené děti. 2009. Dostupné zde.
[5]
Sjednocení systému péče o ohrožené děti. Dítě a rodina. Dostupné zde.
[6]
Monitoring problematiky ohrožených dětí v České republice. Nadace Sirius. Dostupné zde.
[7]
Asociace Dítě a rodina. Žádáme o stanovení věkového limitu 3 let věku dítěte pro zákaz umisťování do ústavní péče a podmínek adekvátní podpory náhradní rodinné péče. 12. 4. 2021. Dostupné zde.
[8]
Česká televize. Návrh na zrušení ústavů pro děti do 3 let. 24. 4. 2021. Dostupné zde.
[9]
MPSV. Návrh systémového řešení výkonu a podpory příbuzenské pěstounské péče. 2019. Dostupné zde.
[10]
MPSV. Analýza situace příbuzenské pěstounské péče. 2017. Dostupné zde.
[11]
MPSV. Rodinné prostředí místo ústavní péče. 2021. Dostupné zde.
[12]
MPSV. Analýza dalšího vzdělávání pracovníků pověřených osob v České republice. 2019. Dostupné zde.
[13]
Lumos. Podpora ohrožených rodin v České republice. Výzkumná zpráva o kapacitách sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. 2021. Dostupné zde.
[14]
Lumos. Investice do dětí. Proč přesunout finanční prostředky vynakládané na ústavní péči do podpory rodin a komunit. 2018. Dostupné zde.
[15]
PTÁČEK, Radek. Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. Dostupné zde.
[16]
IPSOS. Potřeby dětí při odchodu z dětského domova. 2015. Dostupné zde.
[17]
Kulatý stůl na téma Role státu v podpoře dlouhodobých pěstounů (20. 9. 2018). Dostupné zde.
[18]
Dobrý start. Dítě v nouzi: výzva pro zodpovědné (shrnutí dlouhodobých následků ústavní péče vč. těch ekonomických). Dostupné zde.
[19]
MVČR. Hodnocení systému péče o ohrožené děti: analytická část. Dostupné zde.
[20]
PRUDKÝ, Libor. Bezdomovectví a jevy, které ho předcházejí. Dostupné z portálu Šance dětem zde.
[21]
ECHO24. Česko má jeden z nejvyšších počtů dětí v ústavech, systém se nedaří změnit. 2018. Dostupné zde.
[22]
MPSV. Národní strategie ochrany práv dětí 2021–2029. Ministerstvo práce a sociálních věcí, program Právo na dětství. Dostupné zde.
[23]
POSTRÁNECKÁ, Barbora. Češi marně shánějí dětské psychology. Medici jsou bez motivace, rodiče v koncích. 6. 10. 2020. Deník.cz. Dostupné zde.
[24]
Zdravotnický deník.cz ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR: Zvládneme se dobře postarat o duševní zdraví dětí? Nejpovolanějších odborníků je zoufalý nedostatek. Záznam z konference k duševnímu zdraví dětí. 21. 4. 2021. Dostupné zde.
[25]
ZLATKOVSKÝ, Michal, KŘUPKOVÁ, Kristýna. Levnější pro stát, lepší pro děti. Přechodní pěstouni nahrazují kojenecké ústavy. 2018. Dostupné zde.
[26]
Iniciativa pro podporu transformace péče o ohrožené děti v krajích 8000 důvodů. Dostupné zde.
[27]
Příklad transformace kojeneckého ústavu na komunitní zařízení a služby pro rodiny zde. (Ředitelkou zařízení je zastupitelka MČ Praha 11 za STAN Radka Soukupová.)
[28]
Standardy kvality sociálně-právní ochrany pro orgány sociálně právní ochrany. MPSV. 2014. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. Dostupné zde.
[29]
JANDA, Jiří: Nelijte peníze do ústavů, podpořte rodiny, říká odborník. Denik.cz. 20. 4. 2021. Dostupné zde.
[30]
Záznam z konference V nejvyšším zájmu dítěte, 5. 10. 2020. Dostupné zde.
[31]
RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Kojenecké ústavy do moderní země nepatří. Drahé, neefektivní a mají zničující dopady na děti. iRozhlas.cz. 29. 3. 2021. Dostupné zde.

Důstojná domácí a komunitní péče

Nikdo nechce strávit stáří v cizím prostředí. Poskytujme důstojnou komunitní péči a systémovou podporu pečujícím rodinám. Jde to i doma!

Takhle to dál nejde

Lidé, kteří potřebují péči druhých, si přejí žít a dožít doma.[18] Často se zbytečně či předčasně ocitají v ústavních zařízeních, neboť nabídka péče v domácnosti a komunitě je nedostatečná a blízcí náročnou situaci obtížně zvládají. Komunitních a menších zařízení je stále málo.[17, 19]

V čem je problém

Potřeba dlouhodobé péče může nastat v životě každého. Obvykle přichází ve stáří, v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem se ale nevyhýbá ani mladším osobám a dětem. Přirozenou touhou většiny lidí je žít co nejdéle plnohodnotně – doma, ve známém prostředí, obklopeni rodinou.[18] To se týká i lidí osamělých, kteří se na pomoc rodiny nemohou spolehnout a jsou plně odkázáni na veřejné služby.[17]

Ačkoliv by v případě dostupných služeb zvládli i nadále setrvat  ve své domácnosti, často odcházejí do ústavních zařízení. Rodiny náročnou péči obtížně zvládají zejména z důvodu nedostatečné kapacity a propojenosti sociálních a zdravotních služeb komunitního typu, včetně služeb paliativních.[17, 19]

Ústavní péče je v Česku nadužívaným řešením[1]. Může být také problematická ve věci respektování lidských práv či zdravotní bezpečnosti, jak aktuálně ukazuje epidemie covid-19.  

Neformálních pečujících je v Česku 250 až 300 tisíc a celkově zajišťují téměř 70 procent veškeré dlouhodobé péče. Přes 30 procent pečujících se věnuje této činnosti více než 20 hodin týdně. Mnoho z nich se zároveň stará o nezletilé děti – typickou pečující osobou je žena mezi 35 a 64 lety.[17]

Význam a potřeba rodinné péče roste v souvislosti s demografickým vývojem, přesto zůstávají neformální pečující stále na okraji pozornosti a podpory. Nezřídka musí volit mezi péčí a zaměstnáním.[14, 15] Ocitají se v nepříznivé finanční situaci, jsou vyčleněni z trhu práce a ve stáří ohroženi chudobou z důvodu nízkých starobních důchodů. V souvislosti s péčí trpí psychickými i fyzickými problémy, těžkostmi v partnerských vztazích, nedostatkem času na odpočinek a seberealizaci. Výjimkou nejsou ani stavy vyhoření a beznaděje. Taková situace je neudržitelná. Pečující jsou páteří systému neústavní péče a zasluhují všestrannou systémovou podporu.

Naše vize

Žít a dožít doma bude běžné a přirozené. Komunitní sociální a zdravotní služby budou široce dostupné. Těm, kteří o své blízké pečují, bude poskytována účinná systémová podpora. Volba důstojné a přívětivé ústavní péče bude svobodná, odpovídající skutečným potřebám a přáním lidí.

Jak to chceme udělat?

  • Zasadíme se o úpravy legislativních mezer, kvůli kterým se dostávají pečující osoby do potíží.
  • Ve spolupráci s kraji zajistíme dostupnost terénních a ambulantních služeb sociální a zdravotní péče tak, aby byly v co největší míře poskytovány v domácím prostředí a místní komunitě.
  • Ve spolupráci s kraji podpoříme rozvoj sítě odlehčovacích služeb všech forem (terénních, ambulantních i pobytových).
  • Zajistíme kvalitní péči v pobytových zařízeních. Zasadíme se o přechod z velkých ústavů ke komunitnímu formátu. V menších spádových zařízeních budou moci ti, kteří ústavní péči potřebují, zůstat v blízkosti svých příbuzných a známých.  
  • Podpoříme inovativní možnosti péče v komunitě včetně rozvoje dobrovolnictví a organizované sousedské výpomoci.
  • Zajistíme, aby každý získal potřebné informace nejdále na svém obecním úřadě a bez bariér.
  • Prosadíme rozvoj zejména terénní paliativní péče, včetně dětské hospicové péče a profesionálního provázení pozůstalých rodin.
  • Podpoříme obce při zajištění dostupného nájemního bydlení pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním, čímž umožníme, aby lidé neodcházeli do ústavních služeb z finančních důvodů. Dotačními programy podpoříme výstavbu bezbariérových domů a bytů, včetně úprav stávajících domácností (viz Dostupnější bydlení pro důstojné žití).
  • Zajistíme účinnou podporu neformálních pečujících: dostupnost potřebných pomůcek a podpůrných technologií,  psychosociální podporu hrazenou státem, informovanost a vzdělávání, například online kurzy a  instruktážní videa. 
  • Na základě dobré zahraniční praxe navrhneme účinné propojení služeb na sociálně-zdravotním pomezí. Cílem je ucelený systém péče o člověka se sníženou soběstačností v přirozeném prostředí.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Více mladých lidí se sníženou soběstačností bude žít v přirozeném prostředí. Mladí pečující budou podporováni v souladu se svými potřebami.

Pro rodiny s dětmi

Pečující rodina bude systémově podporována jako celek včetně zohlednění potřeb všech svých členů, například sourozenců pečovaného dítěte.

Pro lidi ve zralém věku

Dospělí se sníženou soběstačností budou moci žít doma. Pečujícím ve zralém věku bude poskytována všestranná podpora.

Pro seniory

Senioři se sníženou soběstačností budou mít možnost žít a dožít doma, jejich partneři nebudou na péči sami.

Pro zaměstnance

Neformální pečující budou lépe chráněni před ztrátou zaměstnání. Zaměstnanci služeb budou důstojně odměňováni a podpořeni v profesním růstu.

Pro živnostníky a podnikatele

Na domácí péči navazuje poptávka po běžných komerčních službách (stravování, úklidy, wellness). Tento segment bude druhotně posílen.

Pro lidi ve finanční tísni

Díky systémové podpoře budou rodinní pečující, zejména ženy, lépe chráněni před ztrátou zaměstnání, chudobou a důchodovou nerovností.

Pro veřejné finance

Navrhovaná opatření budou rozpočtově neutrální a hodnota efektu bude též finančně nevyčíslitelná v kontextu obhajoby lidských práv a potřeb.

Co pro to už děláme

  • Zasadili jsme se o férové navýšení příspěvku na péči, aby mohli lidé s postižením důstojně žít v domácím prostředí. Více zde.
  • Spustili jsme vlastní web s přehledem sociálních dávek i s možností vyhledávání a našimi návrhy, jak systém změnit. Web pomáhá lidem zjistit, na jakou podporu mají nárok a jak ji získat.
  • Spolupředložili jsme návrh na transformaci kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Více zde a zde.
  • Podíleli jsme se na vybudování menších zařízení s pečovatelskou službou. Příklad zde
  • Aktivně řešíme, jak pomoci lidem zasaženým koronavirovou krizí. Více zde.
  • Dlouhodobě prosazujeme změny v oblasti financování sociálních služeb, které povedou k jejich rozvoji, zkvalitnění pro klienty a zlepšení podmínek pro zaměstnance. Více zde a zde.
  • Podporujeme rozvoj služeb pro seniory, dostupnost služeb domácí péče a zvýšení kvality ústavní péče. Více zde.
  • Aktivně připomínkujeme vládní návrh zákona o sociálních službách, aby bylo zajištěno jejich stabilní i dlouhodobé financování, a tedy i možný rozvoj. Více zde.
  • Vystupujeme proti vládnímu návrhu na úpravu dávek na bydlení, který by zhoršil dostupnost bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel.Více zde.
  • Zabýváme se problémy v oblasti pěstounské péče, dostupností péče o děti mimo ústavy a připomínkujeme vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Více zde a zde.
  • Prosazujeme podporu terénních služeb a lepší fungování služeb na zdravotně-sociálním pomezí. Více zde.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Ucelený systém sociálních a zdravotních služeb dostupných v komunitě, včetně podpory neformálních pečujících, nebude dražší než strategie založená na navyšování lůžek ústavní péče. Nezačínáme v „bodě nula“. Už v současné době jsou terénní a ambulantní služby na mnoha místech České republiky na velmi dobré úrovni a pro kraje je jejich rozvoj prioritní. Novinkou není ani bezbariérovost či otázka dostupného bydlení – všechny tyto nástroje jsou již v různé míře uplatňovány. V kontextu respektu k lidským právům jsou tyto procesy navíc nevyhnutelné a dílčím způsobem už nyní legislativně ukotvené (například současný zákon o sociálních službách definuje, že služba má být člověku poskytována v co nejméně omezujícím prostředí). Jádrem našeho řešení je odstranění faktické a legislativní rozpolcenosti systému péče, ze které vznikají „bílá místa“ či naopak duplicity.

A synergie vždy přináší lepší poměr cena/výkon.

Kdy se změny, o kterých mluvíte, projeví?

Uvažujeme primárně v horizontu volebního období, kdy máme šanci potřebné změny podle jejich charakteru buď legislativně prosadit, nebo z pozice vlády (prostřednictvím činnosti příslušných ministerstev) prakticky podnítit. V oblasti služeb sociální péče to například znamená reálné posilování kapacit terénních a ambulantních služeb. V případě přerodu velkých ústavů do komunitních zařízení to bude samozřejmě trvat déle, lze ale například zajistit, aby nově vznikající zařízení tyto požadavky splňovala. U služeb domácí zdravotní a paliativní péče můžeme během volebního období například prosadit změny v posuzování, kdy má poskytovatel nárok na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. A celkově bude naší prioritou prosadit potřebné legislativní změny, aby se systémy sociální a zdravotní péče sblížily, vyřešila se otázka úhrad či zlepšila spolupráce na financování. 

Když v rodině o někoho dlouhodobě pečuji, co se pro mě změní?

Především prosadíme takové legislativní změny, aby pečující na své rozhodnutí, že se budou o svého blízkého starat, nedopláceli. Aby nebyli stavěni před volbu mezi kvalitou svého života a péčí, nemuseli mít obavy, zda péči finančně, psychicky a fyzicky zvládnou, a nebyli ve své roli osamocení. Cílíme na nastavení statutu neformálního pečujícího a jeho podpory ze strany státu (ideálně zavedení náhrad odvodů zdravotního a sociálního pojištění, z něhož vyplývají výhody typu nemocenská, nárok na dovolenou z celodenní péče, na využití odlehčovací služby atd.). Současně vnímáme jako vhodné nastavení určité „garance kvality neformální péče“ prostřednictvím systémově ukotveného akreditovaného vzdělávání neformálních pečujících (s jejich minimální finanční účastí) zahrnujícího například základy ošetřovatelství, specifika komunikace s různými příjemci péče, sociálně-právní minimum, základy fyzioterapie, použití kompenzačních pomůcek, základy psychohygieny atd. I mimo rámec legislativních změn budeme téma ve spolupráci se samosprávami, poskytovateli služeb, médii a dalšími aktéry řešit tak, aby neformální pečující co nejdříve pocítili rozdíl v dostupnosti informací a podpory.

Klidně si to ověřte

[1]
  Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza potřebnosti a financování sociálních služeb. Praha: MPSV. 2019 [cit. srpen 2019]. Dostupné zde.
[2]
 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Východiska pro systémovou úpravu financování a další návrhy na úpravu sociálních služeb. Praha: MPSV, 10. 6. 2019 [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné zde.
[3]
 RICHTEROVÁ, Olga. Máme vizi, jak zajistit předvídatelné financování sociálních služeb a sociální práce. Ministerstva se musí dohodnout. In: Revue pro sociální politiku a výzkum. 2019 [cit. 24. 5. 2019]. ISSN 2570-8481.  Dostupné zde.
[4]
  Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza možného zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi a návrh opatření k zabránění zneužívání sociálních dávek. 2019. Není dostupné online. 
[5]
  PEMOVÁ, Terezie a PTÁČEK, Radek. Odborná analýza k novele zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. EDUin. 2019 [cit. 5/2019]. Dostupné zde.
[6]
 TOPINKA, Daniel a kolektiv. Sociodemografická analýza, mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR. Ostrava: SocioFactor, s. r. o. 2013. Dostupné zde.
[7]
 BERDYCHOVÁ, Martina. Financování veřejně prospěšných služeb. Praha. 2018 [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné zde.
[8]
Nejvyšší kontrolní úřad. Výroční zpráva NKÚ za rok 2019. 2020 [cit. 3/2020]. Dostupné zde.
[9]
  Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/09. Peněžní prostředky určené na podporu sociálních služeb. Nejvyšší kontrolní úřad. 21. 1. 2019 [cit. 21. 1. 2019]. Dostupné zde.
[10]
HRUBÝ, Jiří, ed. Sborník z odborného sympozia. Sociální pomoc na rozcestí? Sborník z odborného sympozia, Kancelář veřejného ochránce práv, 19.–20. října 2017. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv. 2019. ISBN 978-80-7631-003-2. Dostupné zde.
[11]
Social Services Europe. Towards the Implementation of the European Pillar of Social Rights – the Role of Social Services. Position Paper. April 2018 [cit. 4/2018]. Dostupné zde.
[12]
COFACE: Konfederácia rodinných organizácií európskej únie. 2009. Európska charta rodinných opatrovateľov. Brusel. Dostupné zde.
[13]
COLOMBO, F. et al. Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care. OECD Health Policy Studies. OECD Publishing. 2011. Dostupné zde.
[14]
DUDOVÁ, R. Kombinace práce a péče u osob pečujících o zdravotně postiženého člena rodiny. In: Mosty: Časopis pro integraci. 2013, roč. 14, č. 1. Dostupné zde.
[15]
SCHULZ, Stefan. Sociální politika a politika zaměstnanosti: obecné zásady. Evropský parlament. 2019 [cit. 16. 4. 2020]. Dostupné zde.
[16]
Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 31. 3. 2006, o sociálních službách. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. Dostupný zde.
[17]
Výstupy projektu Podpora neformálních pečovatelů. FDV Koopolis: Knihovna. 2015 [cit. 16. 4. 2020]. Dostupné zde.
[18]
Cesta domů. Nejnovější data o postojích veřejnosti a zdravotníků k umírání a smrti. 2015 [cit. 2015]. Dostupné zde.
[19]
DOBIÁŠOVÁ, Karolína a KOTRUSOVÁ, Miriam. Situace pečujících osob a poskytovatelů sociálních služeb ve Středočeském kraji. Evropský sociální fond v ČR. 2014. Dostupné zde.

Dostupné a efektivní sociální služby

Pomoc dává smysl, jen když přijde včas. Systém sociální podpory a péče musíme zjednodušit. Pomoci potřebným dnes znamená ušetřit zítra!

Takhle to dál nejde

Systém dávek je nepřehledný a neefektivní. Služby nejsou všude dostupné, kvůli nestabilnímu financování nelze plánovat další rozvoj.[13, 14, 15, 27] Nejzranitelnější lidé systémem propadávají.[16] Změny v ústavní péči jsou pomalé.[18, 26] Sektor trápí nízké mzdy a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.[17, 18, 19, 26]

V čem je problém

Sociální služby jsou financovány vícezdrojově, velká část peněz jde z projektů EU, což má za následek odlišnou dostupnost i kvalitu v různých místech ČR.[10] Obce, kraje a neziskové organizace – tedy ti, kdo služby zajišťují, zároveň zažívají každoroční nejistotu, zda peníze získají, v jaké výši, a kdy je budou mít k dispozici. To znamená jak nemožnost dlouhodobě plánovat rozvoj služeb, tak personální nestabilitu – kvalifikovaní pracovníci odcházejí jinam.

S nedostatkem financí pak nejvíce trpí služby terénní a služby prevence. Jejich fungování je přitom podmínkou toho, aby lidé mohli zůstávat v domácím prostředí. Zároveň víme, že kvalitní prevence dokáže ušetřit státní kase řádově jednotky miliard ročně.[5, 24, 25, 29]

Nedostatek služeb domácí péče pak brzdí i možnost transformace ústavů na moderní pobytová zařízení komunitního nebo rodinného typu. Ta jsou sice co do finanční náročnosti srovnatelná s velkými ústavy, poskytují ale klientům přívětivější a kvalitnější prostředí.[26]

Stát dostatečně nevyužívá data, výstupy a evaluace z vlastních projektů. Nedokáže tedy replikovat zkušenosti z dobré praxe. Z velké míry tak záleží na vedení jednotlivých krajů, jak je kvalitní a aktivní v dané oblasti. 

V oblasti dávek potom systém zatěžují především vleklé problémy s budováním přehledných, uživatelsky jednoduchých a efektivních informačních systémů. Větší efektivity by šlo dosáhnout lepším propojením s daňovým systémem. Systém musí být spravedlivý a zároveň dlouhodobě udržitelný. Zásadní je pro mnoho sociálních služeb fungování Úřadu práce, kde dlouhodobý nedostatek  personálu, zejména ve větších městech, ztěžuje efektivitu fungování.  

Naše vize

Pestrá nabídka služeb bude díky předvídatelnému víceletému financování a kvalitnímu personálnímu zajištění dostupná ve všech regionech. Prevence bude mít přednost před drahým řešením následků.[24] Systém dávek bude přehledný, udržitelný, provázaný s daňovým systémem a digitalizovaný.

Jak to chceme udělat?

  • Nastavíme efektivní systém sociálních služeb a sociální práce s jasnými cíli a víceletým financováním, se zohledněním regionálních potřeb.
  • Prosadíme rozvoj péče komunitní a terénní především v domácím prostředí, včetně všestranné podpory rodinných pečujících.
  • Zasadíme se o pokračování změn pobytové péče, aby domovy a ústavy byly lidské a přívětivé. 
  • Zlepšíme informovanost – online průvodce služeb a dávek poskytne přehledně uspořádané informace pro každého, kdo potřebuje pomoc.
  • Zajistíme funkční IT systémy pro efektivní vyplácení podpor, podporu plánování sociálních  služeb a sledování efektivity jejich poskytování. Toto je předpokladem pro budoucí koncepční změny systému dávek.
  • Prosadíme systém pravidelných valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost dávek, např. u rodičovského příspěvku.[28]
  • Podpoříme kvalitnější plánování a koordinaci v sociální oblasti v krajích a obcích s rozšířenou působností, například lepším využitím výstupů úspěšných pilotních projektů. Krajům a obcím chceme umožnit, aby pro seniory zajistily zvýhodněnou dopravu k lékaři nebo na nutné nákupy – bezbariérovou MHD, dostupnější taxi službou, komunitní výpomocí.
  • Podpoříme zachování a rozvoj věrnostních programů a zvýhodněných vstupů pro seniory.
  • Zefektivníme procesy sociálně-právní ochrany dětí tak, aby maximálně reflektovaly potřeby dětí a rodin a současně minimalizovaly administrativu. Změníme a posílíme systém náhradní rodinné péče tak, aby co nejvíce dětí mohlo vyrůstat v bezpečném a láskyplném rodinném prostředí.
  • Přiznáme důležitost a nezastupitelnost profesím v sociální oblasti. Pro odborníky zajistíme odpovídající mzdové ohodnocení na úrovni např. hasičů či policistů a kvalitní profesní přípravu včetně celoživotního vzdělávání.
  • Bydlení podpoříme systematicky vydáním zákona o podpoře v bydlení (viz bod Dostupnější bydlení pro důstojné žití).
  • Nastavíme podmínky pro spolupráci úřadů práce s obcemi, neziskovkami a zaměstnavateli, aby pomoc byla poskytována včas a občané získali jejich služby i bez osobní návštěvy pobočky.

Kolik na to chceme času?

4 roky. V případě transformace ústavní péče jde nicméně o proces s dlouhodobým výhledem, který zcela jistě přesáhne jedno volební období.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladým odcházejícím z dětských domovů či pěstounské péče bude poskytnuta systémová pomoc s adaptací na samostatný život.

Pro rodiny s dětmi

Pro rodiny v tíživé situaci budou dostupné moderní a odborné služby umožňující sladit profesní a rodinný život všech členů domácnosti.

Pro lidi ve zralém věku

Pro lidi v obtížných situacích budou dostupné moderní a odborné služby především v domácím prostředí, včas a s důrazem na prevenci.

Pro seniory

Pro seniory v tíživé situaci budou dostupné jak služby v domácím prostředí, tak kvalitní a přívětivé pobytové služby tam, kde to bude třeba.

Pro zaměstnance

Zaměstnanci sociálních služeb získají perspektivu stability, důstojných mezd, kvalitní profesní přípravy, seberozvoje a dalšího vzdělávání.

Pro lidi ve finanční tísni

Domácnostem v tíživé situaci se včas dostane účinné pomoci. Budou existovat preventivní nástroje, které zabrání jejich pádu na úplné dno.

Pro rozvoj obcí a měst

Obce budou mít nástroje pro podporu sociální práce v souladu s komunitním plánováním, vzniknou poradenská pracoviště pro bydlení.

Pro veřejné finance

Stabilní systém kvalitních sociálních služeb bude pro veřejné finance předvídatelný a udržitelný, zvýšením efektivity lze očekávat úspory.

Pro poskytovatele sociálních služeb

Poskytovatelé budou moci plánovat rozvoj dle regionálních potřeb, zajistit personální stabilitu, podpořit komunitní služby, transformovat.

Pro úřady práce

Úřad práce bude poskytovat moderní služby, dávky budou spravedlivé a motivační, bude podpořena spolupráce se zaměstnavateli a obcemi.

Pro ČSSZ

Digitalizace procesů povede k efektivnější práci úřadu a lepší dostupnosti informací pro klienty.

Co pro to už děláme

  • Při úpravách rodičovského příspěvku jsme prosadili zvýšení jeho měsíčního limitu, navrhli pravidelné navyšování a spustili webovou kalkulačku pro snadný výpočet, na co mají lidé nárok. Více zde a zde.
  • Zasadili jsme se o férové navýšení příspěvku na péči, aby mohli lidé s postižením důstojně žít v domácím prostředí. Více zde.
  • Spustili jsme vlastní web s přehledem sociálních dávek i s možností vyhledávání a našimi návrhy, jak systém změnit. Web pomáhá lidem zjistit, na jakou podporu mohou mít nárok a jak ji získat.
  • Spolupředložili jsme návrh na transformaci kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Více zde a zde.
  • Zasadili jsme se o lepší využití potravinových bank. Více zde.
  • Aktivně řešíme, jak pomoci lidem zasaženým koronavirovou krizí. Více zde a zde.
  • Opakovaně interpelujeme Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednáme s Úřadem práce o jeho fungování tak, aby nedocházelo k prodlevám při vyplácení dávek a dlouhému čekání při vyřizování žádostí. Např. interpelace „Personální fungování úřadů práce“. Více zde.
  • Ve financování sociálních služeb dlouhodobě prosazujeme změny, které povedou k jejich rozvoji, zkvalitnění pro klienty a zlepšení podmínek pro zaměstnance. Více zde a zde.
  • Podporujeme rozvoj služeb pro seniory, dostupnost služeb domácí péče a zvýšení kvality ústavní péče. Více zde.
  • Aktivně připomínkujeme vládní návrh zákona o sociálních službách, aby bylo zajištěno jejich stabilní i dlouhodobé financování, a tedy i možný rozvoj. Více zde.
  • Vystupujeme proti vládnímu návrhu na úpravu dávek na bydlení, který by zhoršil dostupnost bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Více zde.
  • Zabýváme se problémy pěstounské péče – dostupností péče o děti mimo ústavy – a připomínkujeme vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Více zde a zde.
  • Prosazujeme podporu terénních služeb a lepší fungování služeb na zdravotně-sociálním pomezí. Více zde.

Na co se nás často ptáte

Jakým způsobem zefektivníte systém sociálních dávek?

Zejména díky propojení databází různých IT systémů bude možné sledovat efektivitu sociálních dávek, analyzovat vývoj rizikových jevů v čase a včas zasáhnout na potřebném místě. Cílíme na podporu, která je adresná a poskytovaná v odpovídající míře. 

Jak budete garantovat spravedlivé přerozdělení více jak 100 miliard korun ze státního rozpočtu?

Prevence sociálních problémů je levnější než řešení následků – tento přístup sám o sobě znamená zvýšení efektivity.[20, 21, 25] Stejně tak jsou pro efektivitu nutné provázané  nástroje, např. zaměstnávání skrze sociální integrační podnik nebo bydlení za doprovodu sociální práce.  

Je tento model vyzkoušen v jiných evropských státech?

Půjdeme cestou postupného vylepšování našeho systému s inspirací opřenou o vědecky prověřené zahraniční zkušenosti.[22]

Jak zajistíme místní dostupnost sociálních služeb?

Se zvláštním zřetelem na ohrožené regiony a odlehlá místa podpoříme důkladný a průběžný průzkum potřebnosti sociálních služeb. Zasadíme se o rozvoj spolupráce sousedících krajů. Neméně důležité bude nastavení financování služeb s určením podílu obcí, krajů a státu. Rozhodování o tom musí probíhat na tzv. principu subsidiarity, aby výsledek co nejvíce odpovídal skutečným potřebám občanů. 

Jak to bude s OSPODem?

Procesy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí budou reflektovat potřeby dětí a rodin a především dojde k minimalizaci administrativních úkonů a postupů.

Navrhneme mechanismus oddělení příbuzenské pěstounské péče.

Jak to bude s rodičovským příspěvkem a přídavky na děti?

Podle odborných analýz[24] přídavky na děti významně snižují ohrožení příjmovou chudobou, podporujeme tedy jejich navýšení a dostupnost pro více rodin. 

Jak to bude do budoucna s domovy a ústavy?

Podporujeme další transformaci služeb. Rozvoj domácí péče a terénních sociálních a komunitních služeb postupně povede ke snižování počtu klientů v domovech a ústavech. Domácí péče je levnější[23] a klienti ji upřednostňují. Pobytové služby zůstanou nezbytnou součástí sítě služeb i v budoucnu, budou ale modernější a přiměřeně velké. Důraz klademe i na bezpečnost jejich obyvatel a pracovníků, např. epidemiologickou či požární.

Proč pořád v souvislosti se sociální oblastí mluvíme o IT systémech?

Funkční IT systémy přispějí ke včasnému a nerozpornému vyplácení podpor, bude možné sledovat účinnost poskytnuté pomoci ze strany sociálních služeb a dávek a adekvátně ji vyhodnocovat, případně upravovat.

Jak si představujete budoucnost Úřadu práce?

Občané budou mít možnost vyřizovat své záležitosti distančně, ne čekat v dlouhých frontách. Pobočky ÚP budou spolupracovat s obcemi, neziskovkami a zaměstnavateli i napříč republikou. Pomoc občanům bude poskytována kvalifikovaně, včas a spravedlivě, včetně provázanosti se službami.

Co je nejdůležitější pro obce, kraje a poskytovatele?

Na obcích a krajích musí být jasné, na jakou kvalitu a rozsah sociální práce a služeb cílíme. Poskytovatelé musí mít možnost zajistit takové podmínky, aby bylo možné věnovat intenzivní péči i komplikovanějším případům – např. rodinám s dluhy a s problémy s bydlením. To dnes bez možnosti plánovat lze jen obtížně. Stejně tak je třeba zajistit regionálně vyvážené pokrytí službami.

Co je v této oblasti nejdůležitější?

Bydlení. Proto mu věnujeme samostatný programový bod.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza potřebnosti a financování sociálních služeb. Praha: MPSV. 2019 [cit. srpen 2019]. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Východiska pro systémovou úpravu financování a další návrhy na úpravu sociálních služeb. Praha: MPSV. 10. 6. 2019 [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné zde.
[3]
RICHTEROVÁ, Olga. Máme vizi, jak zajistit předvídatelné financování sociálních služeb a sociální práce. Ministerstva se musí dohodnout. In: Revue pro sociální politiku a výzkum. 2019 [cit. 24. 5. 2019]. ISSN 2570-8481. Dostupné zde.
[4]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza možného zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi a návrh opatření k zabránění zneužívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2019. Není dostupné online.
[5]
PEMOVÁ, Terezie a PTÁČEK, Radek. Odborná analýza k novele zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. EDUin. 2019 [cit. 5/2019]. Dostupné zde.
[6]
TOPINKA, Daniel a kolektiv. Sociodemografická analýza, mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR. Ostrava: SocioFactor, s. r. o. 2013. Dostupné zde.
[7]
PALEČEK, Jakub, VOŠAHLÍK, Ondřej a STULÍK, Ondřej. Politika osvojování v České republice. Výzvy a problémy v kontextu OSPOD. Centrum analýz regionálních politik. 2018. Dostupné zde.
[8]
BERDYCHOVÁ, Martina. Financování veřejně prospěšných služeb Praha. 2018 [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné zde.
[9]
Nejvyšší kontrolní úřad. Výroční zpráva NKÚ za rok 2019. Praha: Nejvyšší kontrolní úřad. 2020 [cit. 3/2020]. Dostupné zde.
[10]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/09. Peněžní prostředky určené na podporu sociálních služeb Nejvyšší kontrolní úřad, 21. 1. 2019 [cit. 21. 1. 2019]. Dostupné zde.
[11]
HRUBÝ, Jiří, ed. Sociální pomoc na rozcestí? Sborník z odborného sympozia, Kancelář veřejného ochránce práv, 19.–20. října 2017. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv. 2019. ISBN 978-80-7631-003-2. Dostupné zde.
[12]
Social Services Europe. Towards the Implementation of the European Pillar of Social Rights – the Role of Social Services. Position Paper. Duben 2018 [cit. 4/2018]. Dostupné zde.
[13]
WIJA, Petr, BAREŠ, Pavel a ŽOFKA, Jan. Analýza sociálních a zdravotních služeb dlouhodobé péče v ČR. Praha: Institut pro sociální politiku a výzkum, z.s.,  2019. ISBN 978-80-907662-2-8. Dostupné zde.
[14]
Český rozhlas. Lidi v hmotné nouzi učíme, jak přežít v nepřehledném systému. Ne jak nakládat s penězi, říká poslankyně. 2018 [cit. 27. 6. 2018]. Dostupné zde.
[15]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozcestník formulářů. Dostupné zde.
[16]
Charita Česká republika. Mimo systém. Charita zkoumá, proč pro některé lidi neexistuje vhodná pomoc. 21. 5. 2019 [cit. 21. 5. 2019]. Dostupné zde.
[17]
European Commission. Přechod od ústavních ke komunitním službám (deinstitucionalizace). Dostupné zde.
[18]
Revue pro sociální politiku a výzkum. Zasaďte se o deinstitucionalizaci, vyzývají organizace a akademici ministryni Maláčovou. 2020 [cit. 6. 5. 2020]. ISSN 2570-8481. Dostupné zde.
[19]
Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Analýza systému vzdělávání sociálních pracovníků se zaměřením na téma deinstitucionalizace sociálních služeb. 2020. Dostupné zde.
[20]
Agentura pro sociální začleňování. Index sociálního vyloučení. 2018 [cit. 2018]. Dostupné zde.
[21]
KRAWIECOVÁ, Nela, LIOLIASOVÁ, Pavla a CIBULKA, Jan. Nemají kde spát, natož kde se učit. Projděte si unikátní mapu vzdělávacích podmínek v Česku. Český rozhlas, 1997–2021 [cit. 27. 11. 2019]. Dostupné zde.
[22]
FRISCIC, Josipa. Two Inclusion Europe members receive the Zero Project 2021 award. Inclusion Europe. 2020 [cit. 14. 12. 2020]. Dostupné zde.
[23]
POSPÍŠIL, David a kolektiv. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí.  2016. ISBN 978-80-7421-126-3. Dostupné zde.
[24]
JANSKÝ, Petr, KALÍŠKOVÁ, Klára a MÜNICH, Daniel. Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v České republice. Studie 7/2016. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. 2016. ISBN 978-80-7344-371-9. Dostupné zde.
[25]
Asociace Dítě a rodina. Asociace Dítě a Rodina žádá, aby nebyly kráceny příspěvky na preventivní služby ze stran obcí a krajů. 2020 [cit. 2020]. Dostupné zde.
[26]
LEJSAL, Matěj. Analýza nákladů transformace u vybraných organizací. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2013. Dostupné zde.
[27]
PRŮŠA, Ladislav. Úhrada klientů za poskytování ubytování a stravování v pobytových zařízeních sociálních služeb. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.,  2019. ISBN 978-80-7416-365-4. Dostupné zde.
[28]
Piráti. Piráti chtějí pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku. Odmítnutí MPSV považují za absurdní. 10. 9. 2019 [cit. 10. 9. 2019]. Dostupné zde.
[29]
MATOUŠEK, Roman. Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019. Dostupné zde.

Férové příležitosti pro lidi na okraji

Ze společenského ghetta musí vždy vést cesta ven. Vybudujme ji kvalitním vzděláním, pomocí s hledáním práce i nabídkou dostupného bydlení.

Takhle to dál nejde

Více než 400 obcí se potýká s rozsáhlým sociálním vyloučením. Chudoba ohrožuje přes 900 000 lidí. Nerovnost v přístupu ke vzdělání, bydlení a práci vede ke zhoršené kvalitě života části občanů v ohrožených regionech.[1, 2, 3] Řešení problémů generuje vysoké finanční i společenské náklady.[12]

V čem je problém

Problém sociálního vyloučení je dlouhodobý, v době pandemie se navíc zhoršuje.

Nevhodná opatření typu bezdoplatkových zón, zanedbávání prevence a nesystematičnost v poskytované podpoře stojí stát každý rok stamiliony.[12, 16, 17]

Příčiny vidíme v zanedbání 5 oblastí sociální politiky:

– kvalitního a levného bydlení,

–vhodného zaměstnání,

–služeb (zdravotních, sociálních, komunitních),

– dluhových poraden a možností řešení situace předlužených domácností,

– kvalitního vzdělávání, což vede mj. k předčasným odchodům ze škol.[12, 14, 16]

Tyto oblasti jsou provázány a mezery v nich vedou k nedostupnosti služeb kapacitně i regionálně. V nejzávažnější podobě sociálního vyloučení se potíže týkají cca 73,8 tisíc osob (0,7 procent populace).[1] Jedná se o dlouhodobě nezaměstnané osoby, rodiny sólo rodičů a rodiny se 3 a více dětmi. Až 5 procent dětí nedokončí základní vzdělání a nepokračuje na střední školy.[12, 16] Téměř každý desátý dospělý je v exekuci.[13]

Míra chudoby a její riziko se liší: v roce 2018 byla chudobou ohrožena více než pětina mladých lidí v ČR (22 procent, výzkum agentury Median). Mezi mladými lidmi bez maturity je ohroženo chudobou alarmujících 40 procent. Nejhorší situace je v Ústeckém a Karlovarském kraji. Romové byli vystaveni riziku chudoby šestkrát častěji.[1]

Ve všech oblastech se dále prohlubují rozdíly mezi jednotlivými kraji a  mikroregiony. Rozdíl mezi Karlovarským krajem a zbytkem ČR je významný – ohroženo je 22,4 procent obcí, v celé ČR je to potom 8,3 procent obcí.[19]

Vzdělání úzce souvisí se sociálním postavením rodičů dětí, také rozdíly mezi školami jsou v ČR v mezinárodním srovnání velmi vysoké.[10]

Počítat s rychlým zázračným řešením nelze. Je třeba nastavit takové podmínky, aby se jednotlivé oblasti veřejného zájmu dařilo postupně posouvat od označení „nedostupné“ k hodnotě „dostupné“.

Naše vize

Lidé budou mít rovné šance bez ohledu na to, kde a komu se narodili. Zdravotní péče, kvalitní vzdělání a pomoc s bydlením budou dostupné všem a ve všech regionech. Legální práce se bude vyplácet i nízkopříjmovým. Ve společnosti poroste soudržnost.

Jak to chceme udělat?

  • Na řešení sociálních problémů na místní úrovni zajistíme finanční a metodickou podporu obcím a školám.
  • Prosadíme zákon o podpoře v bydlení, který upraví podmínky pro rozhodování o bydlení na místní úrovni, nastaví postupy a financování sociální práce s lidmi v bytové nouzi a prováže tuto pomoc s dávkovým systémem. Zavedeme návratnou úhradu kauce na bydlení. 
  • Zajistíme dostupnost všech stupňů vzdělávání pro děti ohrožené školním neúspěchem. Počínaje včasnou podporou rodin od předškolní přípravy přes pomůcky a doučování zajištěné školou, obědy a svačiny ve školkách a školách, účast  chudých dětí na kroužcích a zájmových aktivitách až po zajištění stipendií po dobu studia středních a vysokých škol.
  • Zohledníme náročnost práce v strukturálně postižených lokalitách ve financování škol.
  • Sestavíme podpůrné týmy založené na přístupu case managementu. Budou pracovat s rodinami znevýhodněných dětí a meziresortně propojí školy a pracovníky sociálních služeb, zdravotnictví a neziskových organizací.
  • Sociálně znevýhodnění uchazeči o zaměstnání budou na úřadech práce připravováni k nástupu a setrvání na běžném trhu práce. Od krátkodobé práce na částečný úvazek přes tréninková pracovní místa u obcí a integračních sociálních podniků s podporou dluhového poradenství a rekvalifikace až po zprostředkování zaměstnání s asistencí zaměstnancům i zaměstnavatelům po dobu jejich zaškolení. 
  • Zajistíme, aby bylo ve všech obvodech obcí s rozšířenou působnost s vysokým podílem předlužených osob dostupné poradenství v řešení exekucí a dluhových pastí.
  • Podpoříme pravidelné supervize a možnosti seberozvoje pro učitele ve strukturálně vyloučených regionech.

Kolik na to chceme času?

Je to proces s dlouhodobým výhledem, který zcela jistě přesáhne jedno volební období.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí ze sociálně slabého prostředí získají přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Pro rodiny s dětmi

Pro děti bude dostupné vzdělání, pro rodiny bydlení a zaměstnání. To vše povede k využití jejich potenciálu.

Pro seniory

Dostupná zdravotní péče v regionech, důstojné bydlení a služby odpovídající potřebám seniorů zaručí důstojné stáří.

Pro zaměstnance

Zaměstnávání s podporou a bez diskriminace bude dostupnější. Legální práce se vyplatí i lidem v exekuci.

Pro živnostníky a podnikatele

Odstraňování bariér a výhody při zaměstnávání lidí, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní, umožní rozvinout potenciál i okrajových regionů.

Pro lidi ve finanční tísni

Lidé budou mít možnost vrátit se na trh práce či získat kvalifikaci. Zaměstnání se vyplatí i lidem v exekuci.

Pro rozvoj obcí a měst

Obce získají lepší podporu v tom, jak řešit potřeby občanů, ať už se jedná o bytovou politiku, sociální práci, či zdravotní služby.

Pro veřejné finance

Změny přinesou pozitivní ekonomické dopady díky využití potenciálu dnes vyloučených lidí a regionů, prevenci sociální patologie a nakonec i vyšší daňové výnosy.

Co pro to už děláme

  • Spustili jsme vlastní web s přehledem sociálních dávek i s možností vyhledávání a našimi návrhy, jak systém změnit. Web pomáhá lidem zjistit, na jakou podporu mají nárok a jak ji získat.
  • Zasadili jsme se o lepší využití potravinových bank. Více zde.
  • Aktivně řešíme, jak pomoci lidem zasaženým koronavirovou krizí. Více zde a zde.
  • Opakovaně interpelujeme Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednáme s úřady práce o jejich fungování tak, aby nedocházelo k prodlevám při vyplácení dávek a dlouhému čekání při vyřizování žádostí o ně, např. interpelace „Personální fungování úřadů práce“. Více zde.
  • Vystupujeme proti vládnímu návrhu na úpravu dávek na bydlení, který by zhoršil dostupnost bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Více zde.
  • Prosazujeme podporu terénních služeb a lepší fungování služeb na zdravotně-sociálním pomezí. Více zde.
  • Podali jsme žádost o přepracování zprávy, která referuje o plnění závěrů rozsudku ve věci D. H. proti České republice, který není ani po třinácti letech uspokojivě naplňován.
  • Snažíme se o zavedení místní příslušnosti exekutorů, díky níž by se mohli lidé ze sociálního vyloučení vrátit do plnohodnotného ekonomicky aktivního života. Řešíme dětské exekuce.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Například oblast dostupného bydlení se má takto: Při postupném náběhu systému, dle námi navrhovaného zákona, by výdaje spojené s novým zákonem dosahovaly zpočátku zhruba 1,5 miliardy korun ročně, časem by se stabilizovaly na zhruba 2,5 miliardách korun ročně. Díky úsporám na veřejných službách by nový systém ale už od 5. roku generoval úspory pro veřejné rozpočty. V horizontu prvních 10 let po přijetí zákona dle ekonomické analýzy stát ušetří v celkové bilanci výdajů a úspor na systém 15 miliard korun a následně více než 5 miliard korun každý rok.[2] Neřešení bytové nouze totiž vede k obrovským výdajům na péči o ohrožené děti, zdravotnictví či vězeňství a celkově destabilizuje společnost.

Jedna osoba, která díky podpoře neskončí vzdělávání na základní škole, ale absolvuje střední školu, přinese státu na daních, odvodech nebo nižším riziku nezaměstnanosti za svůj život více než 2 miliony korun.

Jak se projeví opatření v oblasti zaměstnanosti?

Sociálně znevýhodnění uchazeči o zaměstnání získají přístup ke službám úřadu práce, které jim pomohou postupně se vymanit ze závislosti na sociálních dávkách. Po nástupu do zaměstnání nepřijdou hned o možnost podpory státu využívat, ale budou ji potřebovat stále méně, úměrně tomu, jak budou řešit své zadlužení, získávat zkušenosti a doplňovat si svou kvalifikaci. Dostanou šanci nastoupit na běžný trh práce jako lidé s kvalifikací a praxí. Zaměstnavatelé získají připravené a osvědčené zaměstnance a také pomoc s odstraňováním administrativních bariér při zaměstnávání osob s exekucemi a dalším znevýhodněním.

Kdo bude zajišťovat doučování, když školy už toho takhle mají dost?

Doučování zajištěné školou neznamená, že to musí nutně dělat škola. Lze zapojit neziskovky, se kterými učitelé komunikují to, co žákovi nejde nebo kde potřebuje „zabrat“.

Z čeho se budou hradit stipendia, která navrhujete?

Stipendia jsou často ochotni hradit budoucí zaměstnavatelé, jindy nejrůznější nadace. Nemusí jít nutně o veřejný výdaj. Podstatnější než finanční podpora je jejich nastavení – ideálně jako retrostipendia za docházku a prospěch, protože problém se středoškolským vzděláním je hlavně vydržet – do konce září, do konce pololetí atd. Na VŠ jsou to pak spíše už stipendia sociální a prospěchová, která je někdy nutné doplnit o podporu dojíždění a bydlení či ubytování studentů bez podpory z rodin.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Strategie sociálního začleňování 2021−2030. Dostupné zde. 
[2]
WALACH, Václav. (Ne)bezpeční Romové? Analýza výzkumu bezpečnosti ve vztahu k Romům ve vládních dokumentech České a Slovenské republiky. Sociologia. 48(2), 172–191. 2016. Dostupné zde. 
[3]
KUPKA, Petr, BRENDZOVÁ, Alica, WALACH, Václav, PLACHÝ, Ondřej, LUPTÁK, Lubomír, TOUŠEK, Laco, TVRDÁ, Kateřina, VANKOVÁ, Klára. Obchod s chudobou: Kvantitativní obsahová analýza českých  zpravodajských  médií v období 2006–2017. Středoevropská politická studia. 2018. Dostupné zde.
KUPKA, Petr, BRENDZOVÁ, Alica, WALACH, Václav, PLACHÝ, Ondřej, LUPTÁK, Lubomír, TOUŠEK, Laco, TVRDÁ, Kateřina, VANKOVÁ, Klára., Obchod s chudobou: kvalitativní obsahová analýza českých médií. Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. 11(1), 19–42. 2018. Dostupné zde.
[4]
Matoušek, R., Lang, P., Galan, S. Úspěšnost dávek mimořádné okamžité pomoci na úhradu jistoty (kauce). 2020. Dostupné zde.
[5]
WALACH, Václav, Petr KUPKA, Lubomír LUPTÁK, Kateřina TVRDÁ, Laco TOUŠEK, Alica BRENDZOVÁ, Petra BURZOVÁ, Barbora MENDLOVÁ, Ondřej PLACHÝ a Klára VANKOVÁ. Dobývání kriminality: Reflexe viktimizačního šetření v českých sociálně vyloučených lokalitách. Cargo: Journal for Cultural and Social Anthropology. (1–2), 25–45. 2018. Dostupné zde.
[6]
Agentura pro sociální začleňování. Zpráva o realizaci komunitní práce. 2016. Dostupné zde.
[7]
Úřad vlády ČR. Strategie romské integrace 2021–2030. Dostupné zde.
[8] MEDIAN pro Charitu Česká republika a římskokatolickou církev. Chudoba mladých v ČR. Median. 2018 [cit. 13. 6. 2018]. Dostupné zde.
[9]
AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO ZÁKLADNÍ PRÁVA (FRA). Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii. Romové – vybrané výsledky. 2016. Dostupné zde.
[10]
OECD. School autonomy and accountability: Are they related to student performance? 2011/9. Dostupné zde.
[11]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 [cit. 4. 12. 2019]. Dostupné zde.
[12]
OPLETALOVÁ, Magdalena, MIKLUŠÁKOVÁ, Marta, MATOUŠEK, Roman a BEŇÁK, David. Náklady veřejných rozpočtů vyvolané bezdomovectvím a bytovou nouzí. 31 s. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019. Dostupné zde.
[13]
HÁBL, Radek, TRLIFAJOVÁ Lucie. Proč je u nás 5 milionů exekucí? 2021. Dostupné zde.
[14]
Nadace České spořitelny. PAQ Research: Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. 2020. Dostupné zde.
[15]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 17/02. Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování. 2018. Dostupné zde.
[16]
MATOUŠEK, Roman. Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce. 18 s. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019.  Dostupné zde.
[17]
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Informace o vyplacených dávkách. 2021 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné zde.
[18]
PROKOP, Daniel. Pandemie upozornila na velké rozdíly mezi školami, říká sociolog Daniel Prokop. Překvapivé je, že rodiče teď hodnotí učitele pozitivněji než dřív. 2020. Dostupné zde.
[19]
MATOUŠEK, R., LANG, P. Metodika pro posouzení míry a rozsahu sociálního vyloučení v území. 2020. Dostupné zde.

Porod v bezpečí a úctě

Máme sice právo volby, ale uplatňuje se jen těžko. V těhotenství, při porodu i po něm usnadněme rodičkám přístup k bezpečné péči dle výběru.

Takhle to dál nejde

Postupy porodní péče napříč republikou nejsou jednotné.[5] Hrazená poporodní péče v domácím prostředí dnes není dostupná. Ženy tak mají omezenou možnost volby péče, zvláště v náročném období po porodu. Center porodní asistence podporujících fyziologické porody je stále málo.

V čem je problém

Porodnictví u nás potřebuje úpravu, především v péči o nízkorizikové rodičky. Česká republika je dlouhodobě kritizována ze strany OSN (Committee on the Elimination of Discrimination against Women, CEDAW) a dalších institucí mimo jiné za neadekvátní nerespektující metody či za omezování kompetencí porodních asistentek.[1] Jako velký problém vnímáme nedostatečný respekt k autonomii rodičky, k jejím přáním a volbám ohledně poskytované péče.

I přes to, že má žena právo na volbu poskytovatele zdravotní péče, není u nás tato volba snadno realizovatelná. Péči v těhotenství hrazenou ze zdravotního pojištění může poskytovat pouze lékařka či lékař se specializací na gynekologii, ačkoliv i porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaným zdravotníkem, který může vést péči o nízkorizikové rodičky nebo o rizikové rodičky pečovat společně s lékaři.[2]

Ženy si mohou vybrat porodnici bez ohledu na spádovou oblast, ale v současnosti k tomu nemají souhrnná a objektivní data. Recenze jednotlivých porodnic a dotazníková šetření jsou momentálně jediným zdrojem dat, což je nedostačující.[3, 4]

Data z porodnic o jednotlivých výkonech jsou velmi důležitým ukazatelem. Díky nim lze pak provádět analýzu postupů v zařízeních a v kontextu dat z ostatních porodnic pak navrhovat doporučení, která povedou ke zlepšení péče.

V souvislosti s tím je potřeba, aby byly sjednocené postupy péče napříč republikou, a to v souladu s nejnovějším dostupným poznáním.[5] Je třeba se vyhnout rutinním a někdy i poškozujícím praktikám, které v systému přetrvávají.[6, 7]

Dále je potřeba do systému hrazené péče zařadit porodní asistentky, především z důvodu aktuálně neexistující návazné poporodní péče v domácím prostředí. Podpořit bychom chtěli i spolupráci porodních asistentek s dětskými lékaři.

Naše vize

Jednotné postupy dle nejnovějších poznatků zajistí vysokou kvalitu péče napříč republikou. Díky veřejně dostupným datům o poskytované péči si ženy budou moci vybrat porodnici dle vlastních kritérií. Péče porodních asistentek bude široce dostupná a hrazená pojišťovnami.[8]

Jak to chceme udělat?


  • Finančně podpoříme porodnice, aby vznikala další centra porodní asistence.[16]
  • Zajistíme, aby data o poskytované porodnické péči v nemocnicích byla sbírána a z nich získané statistiky byly veřejně publikovány. Rodičky si podle nich budou moci zvolit porodnici dle vlastního uvážení.
  • Zavedeme hrazení péče porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění bez nutnosti indikace lékařem. Tím zjednodušíme systém péče a pomůžeme rozšířit služby porodních asistentek. Zlepšíme tak péči o ženy a novorozence a zároveň uvolníme kapacity gynekologům.
  • Zajistíme vytvoření doporučených postupů pro poskytovatele péče založené na nejnovějších poznatcích. Tím dojde ke sjednocení poskytované péče a zlepšení její kvality napříč republikou. V postupech budou jasně vymezená práva a povinnosti všech účastníků, tedy poskytovatelů i příjemců péče.
  • Budeme podporovat funkční systém celoživotního vzdělávání pro porodní asistentky s cílem prohlubovat jejich schopnosti a kompetence.
  • Zavedeme pravidelné vyhodnocování získaných dat o péči v jednotlivých porodnicích s cílem předcházet rutinnímu používání nadbytečných praktik (nástřih hráze, medikace), či dokonce praktik dávno překonaných a poškozujících (Kristellerova exprese, separace novorozence od matky, nemožnost bondingu, nejednotné a často protichůdné rady o kojení).
  • Podpoříme ženy v jejich volbě poskytovatele péče v těhotenství, při porodu i po něm tím, že zpřístupníme péči porodních asistentek s důrazem na kontinuálnost péče poskytované jednou osobou.
  • Budeme podporovat kojení sjednocenými postupy laktačního poradenství a plošně dostupnou pomocí v průběhu celého období kojení.

Kolik na to chceme času?

2-6 let

Pro koho to chceme hlavně

Pro rodiny s dětmi

Ženy získají snazší přístup k moderní, kvalitnější a respektující porodnické péči, následnou péči v šestinedělí a podporu v období kojení.

Pro lékaře a zdravotníky

Porodní asistentky převezmou část péče o nízkorizikové rodičky, uvolní se tak kapacity pro péči o rizikovější případy.

Pro lidi ve finanční tísni

Lepší poporodní péče a podpora kojení představuje znatelnou úsporu financí.

Pro veřejné finance

Péče porodních asistentek je levnější než specializovaná lékařská péče. Jejich širším zapojením se uvolní kapacity pro zlepšení porodnictví.[10]

Pro porodní asistentky

Umožníme porodním asistentkám vykonávat plnohodnotně jejich povolání v rámci ústavní i komunitní péče.

Co pro to už děláme

  • V souladu s programem jsme se zasazovali o diskusi se všemi aktéry v současném českém porodnictví, tedy i s rodičkami a s porodními asistentkami. Osobní účastí na akcích věnovaných podpoře porodů a zorganizováním semináře se zdravotníky ve Sněmovně jsme přispívali k šíření povědomí o osvědčených postupech doporučovaných WHO.[11]
  • Poslankyně Olga Richterová předložila pozměňovací návrh, aby působení porodních asistentek hrazené pojišťovnou nebylo vázané pouze na nutnost žádanky od lékaře.[12]
  • Zasadili jsme se o co nejdřívější rozvolnění zákazu přítomnosti otců u porodu v době epidemie covid-19 při dodržení hygienických opatření.[13]

Na co se nás často ptáte

Kde se na to vezmou finance?

Péče porodní asistentky je levnější než péče lékaře specialisty. Když porodní asistentky lépe zapojíme do systému veřejného zdravotního pojištění a budou moci samostatně pečovat o zdravé nerizikové rodičky tak, jak mají v kompetencích už nyní, ušetří se prostředky, které se pak mohou použít ke zlepšení jiných oblastí péče.

Co se týká financování center porodní asistence, velmi záleží na konkrétní porodnici. Někde by se jednalo o náklady v řádu stovek tisíc korun (úprava porodních pokojů), v případě kompletní přestavby porodnic fakultních nemocnic jde o stamiliony korun – například přestavba porodnice U Apolináře má odhadované náklady kolem dvou miliard korun, zde se ovšem nejedná pouze o transformaci na centrum porodní asistence, ale i o dovybavení neonatologie.[17]

Co to je centrum porodní asistence, čím se liší od porodnice?

Centrum porodní asistence je nejčastěji oddělení nebo samostatná jednotka v rámci porodnice, kde se soustřeďují nízkoriziková těhotenství a kde o ženy pečují vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky. Zpravidla se jedná o prostředí, které má být co nejpříjemnější a nejkomfortnější, respektující a podporující přirozený porod. To vše při zachování odbornosti a bezpečnosti pro rodičku, neboť v případě komplikací je lékařská péče na dosah v řádu minut. Tím, že porodní asistentky převezmou část péče o nízkorizikové rodičky, se uvolní ruce lékařům specialistům pro komplikovanější případy.

Proč něco měnit, když naše porodnictví je jedno z nejlepších na světě?

Právě proto, že máme tak nízká čísla mateřské a perinatální úmrtnosti[14], bychom si měli posunout laťku výš a zaměřit se na další aspekty péče. Musíme se ptát, jak porod následně ovlivňuje kvalitu života. Žena či dítě si mohou odnést jak fyzické, tak psychické šrámy, a proto je potřeba aktivně pracovat na minimalizaci všech rizik. Kvalitu péče nelze měřit pouze novorozeneckou úmrtností.

Proč nechcete, aby o ženy pečovali kvalifikovaní lékaři?

Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaný zdravotník, který se přímo specializuje na péči o ženu především v reprodukčním období a na péči o novorozence. Porodní asistentka má kompetence k vedení péče o nerizikové rodičky nebo aby spolupracovala na péči o rizikovou rodičku s lékařem. Pro zařazení rodičky do kategorie „nízkorizikové těhotenství“ existují kritéria. Porodní asistentka je schopna posoudit fyziologický průběh a při výskytu jakékoli patologie odesílá rodičku neprodleně k lékaři nebo si vyžádá jeho pomoc. Porodní asistentka může uvolnit ruce lékařům a ti budou moci věnovat více času rizikovým ženám. Pro všechny rodičky bude taková spolupráce znamenat, že na ně bude mít poskytovatel péče větší kapacitu.

Chcete umožnit ženám volbu péče. Znamená to tedy i podporu domácích porodů?

Chceme se primárně zaměřit na odstranění příčin, proč vůbec k domácím porodům dochází. Mezi hlavní důvody porodu doma patří přístup k ženám v porodnicích – zákroky bez souhlasu, znevažování pocitů a schopností rodičky, nadužívání rutinních zákroků, jako je např. nástřih.[15] Porody doma jsou tedy důsledkem často ne zcela přátelského systému péče v porodnicích. Máme za to, že pokud se rodičky budou cítit v porodnicích respektovány, zmizí významný důvod pro porody doma. Ideálem je prostředí, ve kterém se žena bude cítit dobře a zároveň jí bude poskytována vysoce odborná zdravotní péče. Porodní asistentky by neměly být postihovány za odborně provedenou pomoc u domácího porodu.

Klidně si to ověřte

[1]
Committee on the Elimination of Discrimination against Women. Concluding observations on the sixth periodic report of the Czech Republic. 2016. Dostupné zde.
[2]
§ 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dostupné zde.
[3]
Biostatisticka.cz. ÚZIS má zavřeno. 2016. Dostupné zde.
[4]
MujPorod.eu. Vyberte si tu pravou porodnici, dotazníkové šetření od mujporod.eu. Dostupné zde.
[5]
Magazín UK Forum. Lékař: Osmdesát procent porodů zvládnou asistentky. 2021. Dostupné zde.
[6]
PAŠKOVÁ, Sandra. Diplomová práce na téma Porodnické násilí. 2018. Dostupné zde.
[7]
Heroine. Porodnické násilí nevede k ochraně dítěte, ale jen k násilí na ženách. 2021. Dostupné zde.
[8]
WHO recommendations – Intrapartum care for a positive childbirth experience. 2018. Dostupné zde.
[9]
World Health Organization. Long-term effects of breastfeeding: a systematic review. 2013. Dostupné zde.
[10]
TRACY, Sally K., HARTZ, Donna L., TRACY, Mark B., ALLEN, Jyai, FORTI, Amanda, HALL, Bev Hall et al. Studie z Austrálie srovnávající péči porodní asistentky a lékaře – gynekologa, porodníka. Caseload midwifery care versus standard maternity care for women of any risk: M@NGO, a randomised controlled trial. 2013. Dostupné zde.
[11]
Piráti. Piráti podporují dobrou praxi v porodnictví a postupy doporučené Světovou zdravotnickou organizací. 2019. Více zde.
[12]
Piráti. Piráti navrhli lepší dostupnost péče porodních asistentek a méně administrativy pro lékaře. 2021. Dostupné zde.
[13]
Piráti. Komentář Olgy Richterové: Náměstek Prymula přislíbil účast otců u porodu už za dva dny, potvrdí to vláda? 2020. Dostupné zde.
[14]
Euro Peristat. The European Perinatal Health Report. 2015. Dostupné zde.
[15]
Fakulta sociálních věd UK. Výsledky studie FSV UK: Češky rodí doma hlavně kvůli stavu porodní péče. 2020. Dostupné zde.
[16]
Fakultní nemocnice Bulovka. Centrum porodní asistence Bulovka. Dostupné zde.
[17]
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Porodnici U Apolináře čeká modernizace za dvě miliardy. 2020. Dostupné zde.

Práva pacientů ve zdravotnických zařízeních

Vztahy pacientů a poskytovatelů péče bývají vyhrocené. Často zbytečně! Sbližme obě strany tím, že v nich posílíme vědomí práv a povinností.

Takhle to dál nejde

Některé nemocnice mají potíže s dodržováním práv pacientů, například ve věci nahlížení do zdravotnické dokumentace či přítomnosti osob blízkých. Problém je v nedostatečném právním povědomí zdravotníků a také ve vymahatelnosti práv pacienta přímo na místě při poskytování péče.

V čem je problém

Některé nemocnice odmítají práva pacientů akceptovat s odvoláním na personální nebo prostorové kapacity.[6, 7] Provozní dokumenty nemocnic jsou mnohdy v přímém rozporu s platnou legislativou ČR. Někteří zdravotníci také uplatňují paternalistický přístup k péči a jsou přesvědčeni, že mají za život pacienta a jeho rozhodnutí na poli zdravotní péče stoprocentní odpovědnost. Často mají zdravotníci obavu z případného právního sporu. Osoby blízké jsou často z procesu uzdravování vyřazovány, opakovaně se objevily případy, kdy byl rodičům zamezen přístup k dítěti při hospitalizaci. Pacientské organizace, které se s tímto problémem obrátily na Ministerstvo zdravotnictví, neuspěly a bylo jim řečeno, že ministerstvo v tomto nemůže pomoci, přestože je řada nemocnic pod jeho přímou správou. Krajským úřadům chybí metodika a často i odborně vzdělaný personál, který by nemocnice v problematice práv pacientů vedl správným směrem.

Při hospitalizaci zvlášť zranitelných skupin pacientů (děti, rodičky, umírající) dochází k porušování zákona, narůstá počet konfliktních situací mezi lékaři a pacienty či jejich blízkými, kteří se brání.[8]

Zvyšuje se počet stížností na nemocnice.[9, 10] Pacientům není umožňováno nahlížet do zdravotnické dokumentace, není respektováno právo pacienta na svobodnou volbu formy poskytované zdravotní služby a stále více pacientů odmítá akceptovat nepartnerský vztah a protiprávně nastavené provozní řády nemocnic. Narůstá tlak na systém a lze očekávat nárůst počtu žalob na nemocnice i krajské úřady, což jistě není vhodným cílovým stavem. Situace vyžaduje okamžité řešení.

Problém zvýraznila aktuální proticovidová opatření, nicméně jde o dlouhodobý stav. Celá problematika je dobře upravena v zákoně, avšak nemocnice platnou legislativu často nereflektují.

Naše vize

Práva pacientů budou dodržována a zdravotníci budou mít při poskytování zdravotní péče jasnou metodiku, která umožní vytvoření respektujícího a partnerského prostředí.

Jak to chceme udělat?

  • Vytvoříme standardy kvality pro dodržování práv pacientů a pro kontrolu jejich dodržování. Nyní není podle čeho dodržování práv kontrolovat. Vznikne např. standard, jak má mít nemocnice ošetřenou možnost přítomnosti pečující osoby při hospitalizaci dítěte či jak má být vyřešeno odmítnutí poskytování péče prostřednictvím negativního reversu.
  • Spustíme osvětovou kampaň o právech pacientů a zdravotníků. Soustavně narážíme na nedostatek informací u poskytovatelů i příjemců péče. Podpoříme pravidelné vzdělávání zdravotníků ve věci práv pacientů a aktuální legislativy.
  • Vytvoříme doporučené standardy vybavenosti a podpoříme nemocnice, které při stavbě nebo rekonstrukci budou v projektu počítat s přítomností osoby blízké („family centered care“).
  • Umožníme jednodušší nahlížení do zdravotnické dokumentace ze strany pacienta – lhůtu 5 dnů, kterou má nemocnice na umožnění nahlédnutí, zkrátíme.
  • Pracovníci odborů zdravotnictví na krajských úřadech, pracovníci odboru práv pacientů na Ministerstvu zdravotnictví a pracovníci právních oddělení v nemocnicích budou povinni absolvovat pravidelné akreditované vzdělávání v oblasti práv pacientů, aby byli schopni efektivně řešit stížnosti na porušování práv pacientů v nemocnicích.
  • Formou otevřených grantových výzev umožníme sdílení příkladů dobré praxe napříč nemocnicemi a vzdělávacích programů k budování partnerských vztahů mezi zdravotníky a pacienty.
  • Budeme podporovat supervize pro zdravotníky, stejný koncept funguje a velmi dobře se osvědčil v sektoru sociálních služeb.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro rodiny s dětmi

Nebude docházet k traumatizaci dětí v nemocnicích tím, že jsou separovány od rodičů. Rodiče budou moci s dětmi zůstat.

Pro seniory

Nebude docházet k traumatizaci seniorů a umírajících separací od jejich blízkých. Rodiny se také budou moci rozloučit.

Pro lékaře a zdravotníky

Zdravotníkům dáme právní jistotu, že postupují správně, nebudeme je stresovat výkladem práva, ve kterém nemohou být odborníky.

Pro osoby blízké

Osoby blízké budou vítanou součástí procesu péče o jejich nejbližší. Sníží se jejich psychická zátěž při hospitalizaci bližního.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Pro umožnění přítomnosti osoby blízké mohou být náklady nemocnic řádově ve výši desítek tisíc na pořízení přistýlek, v případě stavebních úprav nově vznikajících nemocnic náklady začínají na jednotkách milionů korun.

Místo komunikace s pacienty a budování skutečného respektu k jejich právům věnují lékaři a sestry čas a energii papírování, někdy dochází ke zbytečným konfliktům. To vše mimo jiné draze platíme. Každá neplodně strávená hodina práce zdravotníka stojí veřejné fondy 500 a více korun. Zdravotníci navíc administrativní práce a papírování nesnášejí, i proto odcházejí. Tyto náklady ušetříme.

Osvětová opatření zaměřená přímo na přítomnost osoby blízké a vzdělávání zdravotníků budou mít dlouhodobý charakter a jejich finanční náročnost odhadujeme na desítky milionů korun ročně.

Nepovedou opatření ke snížení kapacit nemocnic?

Nynější kapacity nemocnic jsou primárně závislé na počtu ošetřujících zdravotníků, ne tolik na fyzických prostorech. České zdravotnictví trpí nedostatkem zdravotních sester a lékařů, to je skutečným limitem poskytování péče.[11] Přítomnost osob blízkých naopak může při správném nastavení spolupráce zdravotníkům uvolnit ruce – rodič je schopen se postarat o hospitalizované dítě ve smyslu základní obsluhy – hygiena, podání jídla, pití. Zdravotníci se tak mohou věnovat kvalifikované práci.

Nejsou ve zdravotnictví důležitější věci, kam by se mělo investovat?

Když se mluví o investicích do zdravotnictví, často si představujeme novou, krásně vybavenou nemocnici či inovativní přístroje. To jistě nelze zanedbat, ale při léčbě nemoci je velmi důležité i to, jak se pacient cítí, zda má pocit přátelského, bezpečného a respektujícího prostředí. A právě tento aspekt je z hlediska rozvoje zdravotnictví nezřídka opomíjen, musíme investovat i do vzdělání zdravotníků na poli komunikace s pacientem a jeho práv, na straně druhé do osvěty samotných pacientů. Je potřeba uvést předpisy týkající se práv pacientů a zdravotníků do praxe, téma se dotýká tisíců až desetitisíců příjemců péče ročně.[2]

To poté může odstartovat změny větší: naším cílem je, aby celé zdravotnictví chápalo péči jako proces orientovaný na pacienta, nikoliv na instituci.

Proč požadujete právo na osobu blízkou? V nemocnicích existují návštěvní hodiny, to podle vás nestačí?

Přítomnost osoby blízké prokazatelně zlepšuje kvalitu péče a dopadů léčebných procesů.[4] Právo na přítomnost osoby blízké je dnes už garantováno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb. Nejde o rozptýlení při pobytu v nemocnici, ale o možnost mít ve chvíli, kdy je člověk zranitelný, snadno manipulovatelný nebo dokonce bezmocný, u sebe někoho, kdo v této pozici není a může ve prospěch příjemce péče využít všech výhod z toho plynoucích.[3] Návštěvní hodiny bohužel nestačí – jsou určeny jen dle libovůle nemocnice, dochází tedy k situacím, kdy je například rodičům umožněn vstup k osmiletému dítěti pouze na 20 minut denně, což je zcela nedostatečné. Není jasné, jak by delší přítomnost rodiče v takových případech narušila poskytování lékařské péče.

Když mě tam personál nechce, tak bych tam asi být neměl, nechci zdravotníky rozptylovat při práci…

V naprosté většině případů lze poskytovat péči potřebným způsobem, aniž by tomu byla přítomnost osoby blízké nějak na překážku. Právě naopak, personál se může naučit s blízkými spolupracovat a využívat je ke zvýšení komfortu poskytované péče a k vlastní úlevě. Blízcí mohou usnadnit komunikaci, přispět k dobré psychické kondici klienta, zastat základní obsluhu. Moderní zdravotnictví a sociální služby jdou cestou tzv. péče zaměřené na člověka („human centered health care“). Tento koncept upřednostňuje potřeby klienta před potřebami poskytovatele péče.[4]

Pokud někdo chce řešit svou nespokojenost s postojem nemocnice vůči jeho právům, může podat stížnost a tím to vyřešit. Proč se toto neděje?

Kancelář veřejného ochránce práv (ombudsmana) zaznamenává vzrůstající trend podávání stížností; bohužel stížnostní mechanismy nefungují. Úředníci odboru zdravotnictví na krajských úřadech nejsou dostatečně vzděláni v oblasti práv pacientů a například protiprávnost některých nařízení uvedených ve vnitřních a provozních řádech nemocnic neřeší. Ministerstvo zdravotnictví se od řešení situace distancuje i u zařízení jím přímo řízených a fakultní nemocnice nepovažují metodická doporučení Ministerstva zdravotnictví za závazná. Jedinou možností, jak dosáhnout kladného vyřízení stížnosti, je nyní soudní proces.

Chcete podpořit vytváření prostor pro osoby blízké – to chcete přestavovat všechny nemocnice?

Často není třeba významných stavebních úprav, ale stačí jen pořídit rozkladatelná lůžka (potažmo jiné prostředky), která by se v případě hospitalizovaných dala rozložit vedle fixních lůžek. Nechceme z gruntu přestavovat všechna zařízení. Jde o to, aby ve chvílích, kdy dochází k plánovaným rekonstrukcím, nemocnice pamatovaly na to, aby konečný výsledek umožňoval přítomnost osoby blízké. Stát na straně jedné zavazuje nemocnice k pozitivním postupům, jako je umožnění nepřetržité přítomnosti osoby blízké u nezletilého pacienta, ale na straně druhé už jim leckdy nedává dostatek prostředků a metodologického vedení, aby takovou přítomnost ve svých prostorách mohly technicky zajistit. To chceme změnit.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Metodické doporučení k přítomnosti zákonných zástupců u nezletilých pacientů v době nouzového stavu. 2020 [cit. 5. 11. 2020]. Dostupné zde.
[2]
World Health Organization, OECD, and International Bank for Reconstruction and Development/The World Bank. Delivering quality health services: A global imperative for universal health coverage. 2018. [cit. 5. 11. 2020]. Dostupné zde.
[3]
Institute for Patient and Family Centered Care. Changing hospital “visiting” policies and practices: Supporting family presence and participation [cit. 5. 11. 2020]. Dostupné zde.
[4]
McCABE, Michelle. Family Presence: Impact of Family Presence in the Healthcare Setting. 2014. Dostupné zde.
[5]
ŠIMŮNKOVÁ, Monika. Monika Šimůnková k porodům a omezením návštěv ve zdravotnických zařízeních. Veřejný ochránce práv. 2020. Dostupné zde.
[6]
ŠIMŮNKOVÁ, Monika. Návštěvy pacientů v terminálním stadiu ve zdravotnickém zařízení. Veřejný ochránce práv. 2020. Dostupné zde.
[7]
Pardubická nemocnice: Doprovod při porodu. Dostupné zde.
[8]
PŘÁDOVÁ, Daniela. Spor o návštěvy na intenzivní péči. Rodiče na lékaře posílají policii. Seznam zprávy. 20. 5. 2020. Dostupné zde.
[9]
HORÁK, Jan. Už nejsou návštěvní hodiny, děti nedostanete, hádala se sestra bez roušky s matkou. Aktuálně.cz. 26. 3. 2020. Dostupné zde.
[10]
ČT24. Rodiče mají právo být s dětmi v nemocnici nepřetržitě, zdravotníci to vždy neumožňují. 1. 11. 2020. Dostupné zde.
[11]
iRozhlas. Nemocnicím chybí přes tisíc sester a stovky lékařů. Podívejte se, jak je na tom ta vaše. 2020. Dostupné zde.

Život bez bariér

Každý desátý Čech žije s postižením.[1] Je třeba, aby na to společnost brala ohled. Zbavme bariér veřejný prostor, bydlení i pracovní trh.

Takhle to dál nejde

Odstraňování bariér různého typu z veřejného prostoru se týká statisíců osob.[16] Stát nevyžaduje plnění svých vlastních předpisů v této oblasti. Odstraňování bariér z veřejného prostoru nemá jasná pravidla. Podpora zaměstnávání osob s postižením není efektivní.

V čem je problém

Lidí s nějakým druhem postižení je v ČR 1,2 milionu.[16] Tito lidé zůstávají často zbytečně odkázáni na pomoc druhých kvůli různým omezením samostatného pohybu ve veřejném prostoru, včetně různých typů úřadů, škol a dalších institucí. I bezbariérové přístupy v nekvalitním provedení se stávají překážkou. Často je to jen proto, že chybí kontrola státních institucí nebo dostatek motivačních programů na krajích a obcích, které by budování kvalitních bezbariérových přístupů podpořily.

Problémem je také bariérovost veřejné dopravy pro cesty do zaměstnání, do školy nebo kamkoliv jinam. Stále je mnoho budov všech typů škol špatně dostupných, není dostatek studijních materiálů upravených pro potřeby lidí s různými formami postižení.

Každý člověk může být dočasně omezen v oblasti mobility, proto se bezbariérovost týká všech. Je důležitá pro všechny se sníženou pohyblivostí a orientací a přechodně i pro rodiny s malými dětmi nebo pro poúrazové období.

V oblasti zaměstnanosti stát vynakládá velký objem finančních prostředků, které by měly být motivační jak pro člověka s postižením, tak pro zaměstnavatele. Bohužel programy na podporu zaměstnávání osob s postižením jsou nepříliš efektivně roztříštěny do více než 20 programů pod různými institucemi.[23] Pro osoby s postižením je tedy obtížné se v systému vyznat a využít tak např. účinnou pracovní rehabilitaci, která úspěšně funguje ve všech vyspělých státech Evropy.

Stále chybí zákon o sociálním podniku, který by upravil podporu znevýhodněných osob nejen v oblasti zdravotní, ale také se zřetelem na jejich sociální začlenění a pracovní uplatnění.

Naše vize

Doprava, veřejný prostor, bydlení i veřejné instituce jsou dostupné bez bariér napříč republikou. Požadavky na bezbariérovost jsou součástí zadávacích dokumentací. Účinně podporujeme zaměstnávání lidí s hendikepem, sociální podniky připravují ke vstupu na otevřený pracovní trh.[1, 2, 3, 4, 5, 13, 22]

Jak to chceme udělat?

  • Bezbariérová veřejná doprava musí být dostupná v celé ČR. Zaměříme se na bezbariérové rekonstrukce vlakových nádraží, nákup nízkopodlažních vlakových souprav a vozů, posílení bezbariérových spojů v dálkové autobusové dopravě.[1, 12]
  • Rozšíříme motivační programy pro kraje a obce, které řeší přístupnost úřadů, obchodů, služeb, veřejných toalet, zdravotnických zařízení[6], kulturních akcí a památek.[7, 9, 10, 11]
  • Bez přístupných vzdělávacích institucí nelze realizovat inkluzivní vzdělávání pro všechny. Podpoříme vysoké školy, kraje a obce v bezbariérových rekonstrukcích a v tvorbě přístupných výukových materiálů.[1]
  • Podpoříme výstavbu bezbariérových bytů. Lidem se specifickými potřebami umožníme žít v přirozeném prostředí, aby nemuseli vyhledávat ústavní péči.[1]
  • Zrevidujeme proces přidělování pomůcek ze zdravotního pojištění a přes Úřad práce, aby kompenzační pomůcky a moderní technologie byly dostupné a lidé s postižením tím pádem maximálně soběstační.[1, 18]
  • Budeme vzdělávat odbornou i laickou veřejnost i státní správu v oblasti přístupnosti prostředí, produktů a služeb, aby klíčové informace byly přístupné a srozumitelné všem bez ohledu na typ postižení.[24, 25]
  • Prosadíme zákon o sociálním podnikání, který rozšíří možnosti zaměstnávání osob s postižením od chráněných dílen k integraci s využitím sociálních podniků. Ty pak připraví zaměstnance se znevýhodněním k přechodu na otevřený trh práce. Zákon o sociálním podnikání funguje na Slovensku, v Rakousku, Polsku a dalších evropských zemích.[19, 20, 21]
  • Podpoříme organizace, které se věnují zaměstnávání osob s postižením a pracovní rehabilitaci, prosadíme také finanční úlevy pro zaměstnavatele osob s postižením.
  • Zaměříme se na důslednou kontrolu a aplikaci „bezbariérové legislativy“ (vyhl. 398/2009 Sb.). Zasadíme se o praktické využívání principu univerzálního designu, tj. řešení pro všechny.[8]

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí lidé s hendikepem budou mít stejné podmínky pro formování osobnosti, vzdělání, koníčky a volnočasové aktivity jako jejich vrstevníci.

Pro rodiny s dětmi

Rodinám s hendikepovaným členem umožníme čerpat výhody moderní společnosti bez překážek a účastnit se běžného života bez omezení.

Pro lidi ve zralém věku

Lidé s hendikepem budou moci čerpat výhody moderní společnosti bez překážek a účastnit se běžného života bez omezení.

Pro seniory

Bude možné být soběstačný a žít samostatně ve svém přirozeném prostředí bez omezení a bariér.

Pro živnostníky a podnikatele

Bude možnost snáze získat podporu pro zaměstnávání osob s postižením.

Pro lidi ve finanční tísni

Lidem s hendikepem se usnadní přístup k pracovním příležitostem, budou moci snáze cestovat nebo dosáhnout na kvalitní vzdělání.

Pro osoby s postižením

Umožníme lidem s hendikepem žít samostatněji a být soběstačnější v jejich domácím prostředí. Zmenší se závislost na pomoci druhé osoby.

Pro zaměstnance s postižením


Lidé s hendikepem snáze překonají bariéry ve vstupu na otevřený trh práce.

Pro zařízení sociálních služeb

Pracovníci v sociálních službách budou poskytovat služby v přirozeném prostředí klienta.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Při zapracování principu univerzálního designu[14, 15] a dodržování legislativy zůstane objem alokovaných peněz stejný jako dnes. Tento způsob totiž předchází nutnosti dodatečných investic na individuální opatření v budoucnu. Aktuálním problémem je, že se kvůli nepřehlednému systému nečerpají veškeré uvolněné finance. Finanční prostředky, kterých je relativně dost, jsou bez jakéhokoliv provázání rozděleny pod různé instituce, od MPSV po Úřad vlády. Například Národní rozvojový program Mobility pro všechny je v praxi tak složitý, že je málo využívaný. Je tedy třeba začít zjednodušením a lepším zacílením podobných zdrojů.

Samozřejmě dílčí investice do přístupnosti jsou potřebné (např. vybudování výtahu v metru). U historických budov může být důsledné dodržování těchto principů nákladnější, záleží tedy na individuálním posouzení efektivity takové úpravy. Přístupnost je třeba chápat jako barometr kvality života moderní společnosti a každý ji v určité životní etapě ocení. Jen přijetí vhodné strategie a její dodržování na úrovni jednotlivých resortů posunou problematiku výrazně vpřed.

Které veřejné prostory chcete prioritně začít řešit?

Prioritou je dostat do hlav zadavatelů stavebních zakázek zásadu, že všechny veřejné prostory mají být automaticky koncipovány s ohledem na osoby se zhoršenou orientací nebo možností pohybu. Nejde o žádnou nadstavbu jen pro postižené, ale v případě chodníků, přechodů, zastávek MHD, vstupů do budov a dalších veřejných prostor, ať již nových, nebo procházejících rekonstrukcí, jde o opatření zvyšující bezpečnost nás všech. Prioritou by měly být veřejné instituce typu ministerstev a státních podniků, které by měly jít příkladem a v nichž by se tak i zvýšila možnost zaměstnávání osob s postižením.

Nejsou „rekonstrukce“ prostoru na bezbariérový prostor příliš nákladné?

Vyhloubit výtah do metra jistě nákladné je. Zkrátit tím ale lidem s postižením cestu do zaměstnání o víc než hodinu, znamená mít více těch, kteří odvádějí daně. Některá opatření jsou jednoduše i přes jisté náklady v dlouhodobějším horizontu levnější než následky, pokud by nebyla uplatňována.

Rekonstrukce historických budov a prostoru jistě mohou být nákladné. Musíme však mít na zřeteli, že tyto úpravy se netýkají pouze úzké skupiny lidí. Každému z nás se může přihodit úraz, malé děti vozíme v kočárku, každý z nás bude jednou senior. Bezbariérovost lze vnímat jako barometr kvality života celé společnosti.

Nespadne na potenciální zaměstnavatele nadbytečná administrativa?

Práce integračních sociálních podniků nekončí tím, že získají a zapracují si zaměstnance z řad znevýhodněných osob, ale tím, že svého zaměstnance vyšlou dál na otevřený trh práce. To se neobejde bez služeb poskytovaných jak zaměstnanci, tak jeho novému zaměstnavateli. Zaměstnavatelé mohou navíc žádat o příspěvky od Úřadu práce. Důležitější je ale zpravidla člověk na telefonu, na kterého se mohou v případě obtíží s adaptací zaměstnance kdykoli obrátit.

Je tento model vyzkoušen v jiných evropských státech?

Ano. Ve vyspělých zemích je bezbariérovost staveb a dopravy běžná.[8]

Klidně si to ověřte

[1]
MPSV. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dostupné zde.
[2]
Evropská sociální charta. Dostupné zde.
[3]
Rada Evropy. Human Rights: A Reality For All. Council of Europe Disability Strategy 2017–2023. Strategie na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na období 2017–2023. Dostupné zde.
[4]
Evropská komise. Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu. Dostupné zde.
[5]
Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/882/ES European Accessibility Act – Evropský akt přístupnosti. Dostupné zde.
[6]
Bezbariérová ordinace není luxus, ale nezbytnost. Veřejný ochránce práv. 6. 10. 2020. Dostupné zde.
[7]
Stavby sloužící veřejnosti musí být bezbariérové. Veřejný ochránce práv. 11. 2. 2016. Dostupné zde.
[8]
Příklad dobré praxe. Vídeňský projekt Aspern Die Seestadt využívající přístupu Universal design. Dostupné zde. Bezba svět. Inspirace Vídní, 1. díl zde, 2. díl zde.
[9]
Posouzení námitky diskriminace ve věci zamezení provozu výtahu do prodejny. Evidence stanovisek ombudsmana. 20. 4. 2020. Dostupné zde.
[10]
Souhrnná zpráva k problematice výkonu volebního práva u lidí se zdravotním postižením. Evidence stanovisek ombudsmana. 19. 2. 2020. Dostupné zde.
[11]
Práva osob se zdravotním postižením. Evidence stanovisek ombudsmana. 1. 2. 2019. Dostupné zde.
[12]
Právo lidí s postižením na přístupnost vlakové dopravy. Evidence stanovisek ombudsmana. 26. 9. 2019. Dostupné zde.
[13]
Evropská komise. Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030. Dostupné zde.
[14]
Universal design. Wikipedia. Dostupné zde nebo zde.
[15]
National Disability Authority. What is Universal Design. Dostupné zde.
[16]
Výběrové šetření osob se zdravotním postižením – 2018. ČSÚ. 2018. Dostupné zde.
[17]
Návrh zákona o asistenčních psech. Dostupné zde.
[18]
Interpelace Radka Holomčíka na téma bariérovosti v železniční dopravě. Dostupné zde.
[19]
CHLUPOVÁ, Danuta. Sociální podnikání v Polsku se mění. České sociální podnikání. 8. 6. 2020. Dostupné zde.
[20]
HOLEC, Petr. Dobře vyhozené peníze. České sociální podnikání. 2. 1. 2013. Dostupné zde.
[21]
MACHOTKA, Karel. Na Slovensku ho už mají! isp21.cz. 4. 6. 2018. Dostupné zde.
[22]
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod. Dostupné zde.
[23]
ŠTĚPÁNKOVÁ, Zdena. Ochranná známka a možnosti dotace. Dostupné zde.
[24]
Online konference Pojďme dělat Česko bezbariérové. Dostupné zde.
[25]
Webinář – právní rámec bezbariérovosti. Dostupné zde.

Resort: Místní rozvoj

Efektivní rozhodování blíže občanům

Starosta nám vždycky bude blíž než ministr. Z radnice lépe vnímá svou obec i své sousedy. Nechme samosprávám volnost, dejme slovo i občanům.

Takhle to dál nejde

V ČR je cca 6250 obcí nejrůznější velikosti, od maličkých vesnic po velká města, a každá je unikátní. Stát se ale k samosprávám chová macešsky, neváhá jim sahat na příjmy a zároveň po nich chce stále více byrokracie. Obce ani kraje nemají stabilní finanční rámec pro rozvoj.

V čem je problém

Velmi rozvinutý systém obecní a krajské samosprávy je sice komplikovaný a nákladný[1], ale zároveň je projevem vysoké úrovně demokracie. Umožňuje občanům participovat na místní a regionální správě věcí veřejných v míře, která není ani jinde v Evropě samozřejmá. Řešit vysoký počet obcí jejich slučováním shora je nepřípustné – místo toho je vhodné podporovat modely meziobecní spolupráce (jako např. ve Francii)[2, 3] a obce k této spolupráci finančně motivovat.
Slabinou českého systému je sešněrovanost všech obcí do jediného obecního zřízení. Tentýž model pro statisícové město i nevelkou ves ale nemůže fungovat dobře. Jiné státy se vyznačují větší variabilitou mezi jednotlivými velikostními typy – co do participace občanů, volebního systému nebo způsobu řízení.[4]
Všem obcím bez ohledu na velikost je společné administrativní zatížení, které na ně stát uvaluje. Právě na základě jednotného obecního zřízení musí i ty nejmenší obce plnit náročné úkoly v přenesené působnosti.[5]
Nejmenší obce si nemohou dovolit uvolněného funkcionáře, přitom základní samosprávné úkony jsou neměnné. Řada obcí také bojuje s tím, že mnoho obyvatel v nich není trvale přihlášeno, což má na jejich rozpočty zásadní dopad. Obce zatěžuje např. i veřejné opatrovnictví, aniž by stát tento úkol patřičně kompenzoval (dědicem po opatrovanci přitom není obec, ale stát).[6]

S množstvím povinností uložených státem se musejí potýkat i kraje, které přitom nemají mnoho významných samosprávných kompetencí, což se projevuje i malým zájmem občanů o krajskou samosprávu.[7]

V krizi se ukazuje, že stát nezajišťuje dostatečně stabilní finanční rámec pro rozvoj obcí a krajů.[8] Spoléhat se tolik na státem organizované rozdělování dotací není efektivní cesta, ačkoliv zvláště pro nejmenší obce musí být dotační programy zachovány.

Naše vize

Model samosprávy bude odpovídat velikosti obce a umožňovat občanskou participaci. Fungující demokracie na lokální úrovni pozitivně ovlivní demokracii jako takovou, posílí soudržnost společnosti a zeslabí odstředivé tendence. Stát zajistí stabilní financování obcí i krajů.

Jak to chceme udělat?

  • Po diskusi s obcemi, městysy a městy navrhneme přizpůsobení obecních zřízení včetně volebního systému jednotlivým typům obcí a posílení forem meziobecní spolupráce. Nebudeme obce slučovat, ale propojovat na základě dobrovolnosti. Na všech úrovních budou přítomny prvky přímé demokracie.
  • Zrevidujeme agendy v samostatné i přenesené působnosti za účelem redukce administrativy. U obcí 1. typu omezíme přenesenou působnost na minimum.[5] Obce budou moci vykonávat i úkoly státní správy, ale pouze tehdy, pokud to samy chtějí nabízet jako službu občanům (např. stavební agenda).
  • Na základě analýzy dat vytvoříme typologizaci obcí (nejen na základě velikosti a počtu obyvatel, ale též socioekonomických ukazatelů) a stanovíme pro každou kategorii doporučenou úroveň vybavenosti.
  • Zabezpečíme udržitelné financování krajů a obcí. Do finančního zajištění místních projektů více zapojíme státní rozvojovou banku (ČMZRB).[9] Zachováme účelné dotační programy, zvláště pro nejmenší obce. Jinak ale raději pošleme peníze přímo do krajských a obecních rozpočtů – samosprávy nejlépe vědí, kam peníze nasměrovat. Prozkoumáme možnosti posílení vlastních příjmů obcí.
  • Byrokracii odbouráme i digitalizací. Státní správu z pohledu občana výrazněji oddělíme od samosprávy.
  • Počet přihlášených obyvatel vyvážíme pro rozpočtové určení daní i dalšími ukazateli (v případě krajů zohledníme např. silniční síť).[10]
  • Po zkušenostech s epidemií posílíme připravenost samospráv na krizové situace. Vláda s nimi bude lépe spolupracovat.
  • U vybraných centrálních úřadů povedeme diskusi o jejich přesunu do regionů.
  • Rozšíříme veřejné opatrovnictví na svazky obcí a kraje a zajistíme jim odpovídající postavení v dědickém řízení.

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Efektivní samospráva pomůže ekonomické aktivitě v obcích i krajích a zvýší zapojení mladých lidí do správy věcí veřejných.

Pro rodiny s dětmi

Díky kvalitně řízeným obcím a krajům se zvýší dostupnost bydlení, škol i ostatních veřejných služeb.

Pro seniory

Dostupnost služeb a sociální péče zajišťovaná samosprávou zvyšuje kvalitu života seniorů.

Pro živnostníky a podnikatele

Podnikatelé budou mít zajištěné příznivé podmínky pro svou činnost a nebudou omezováni nadbytečnou byrokracií.

Pro lidi ve finanční tísni

Fungující samospráva dokáže díky své místní znalosti pomoci ohroženým skupinám rychleji a efektivněji než státní aparát.

Pro veřejné finance

Díky vzájemnému propojení obcí a digitalizaci administrativních agend a procesů dojde k úspoře veřejných financí.

Co pro to už děláme

  • Bojujeme za zachování stavebních úřadů s místní znalostí v obcích (viz bod Jednodušší výstavba se zapojením veřejnosti).
  • Prosadili jsme možnost snáze a úsporněji konat místní a krajská referenda.[11]
  • Prosazovali jsme opakovaně kompenzaci výpadku příjmů obcí a krajů, ať už způsobených koronavirem, nebo daňovými změnami.[12, 13]
  • Přiměli jsme vládu, aby upustila od záměru rušit poštovní pobočky a matriky.[14] Stejně tak jsme bojovali za zachování finančních úřadů a policejních stanic v regionech.
  • Usilovali jsme o zrušení místní příslušnosti při jednání s úřady a úspěšně jsme to navrhli a prosadili u řidičských průkazů.[15]
  • Prosazovali jsme úpravu rozpočtového určení daní pro kraje tak, aby zohledňovalo délku silniční sítě.[16]
  • Spustili jsme projekt Absurdity – v projektu shromažďujeme podněty občanů, kteří popisují absurdní problémy, s nimiž se setkali v rámci jednání s úřady či státní správou.[17]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Digitalizace veřejné správy, snižování byrokratické zátěže obcí a posilování meziobecní spolupráce by obecně mělo vést k systémovým úsporám. Změny rozpočtového určení daní a jiné posilování příjmů samospráv by nemělo zasáhnout rovnováhu veřejných financí.

Proč by mělo občany zajímat fungování samospráv?

Právo na územní samosprávu je důležitým ústavním právem každého z nás. Fungující demokracie na lokální úrovni dává solidní základ, aby dobře fungovala demokracie na úrovni státu. Zároveň obce a kraje svým občanům slouží – i ony by měly vykonávat veřejnou správu přátelsky a orientovat se na potřeby klienta/občana. To usnadníme, pokud nebudeme samosprávy zahlcovat spoustou zbytečných úkolů, které jim na bedra nakládá stát, aniž by jim dodával odpovídající finanční prostředky.

Budou se samosprávám odebírat kompetence?

Samosprávné kompetence v samostatné působnosti se omezovat nebudou. U výkonu státní správy v přenesené působnosti chceme snížit zatížení obcí – ne ale tak, že jim budeme rozhodnutím shora odebírat agendy, které si chtějí ponechat (např. stavební řízení). Stejně tak stát nesmí donekonečna nutit obce k přebírání stále většího množství státní byrokracie.

Přenesená působnost by měla u menších obcí fungovat více na bázi dobrovolnosti – pokud chce obec vzít na svá bedra část státní správy a zvýšit tak její dostupnost pro své občany, bude to možné, ale jen pokud se tak sama rozhodne.

Jaké agendy přestanou obce vykonávat?

Do základního rozsahu přenesené působnosti, kterou musí vykonávat každá obec, dnes patří např. požární ochrana, řízení o poplatcích, silniční správní agenda nebo ochrana přírody. Malé obce mohou výkon této státní správy přenést veřejnoprávní smlouvou na větší obce, to se ovšem děje zpravidla za úhradu. Pro nejmenší obce je to tedy značná zátěž. Řešením je základní rozsah přenesené působnosti delegovat v maximální možné míře na obce 2. typu – výjimkou mohou být ty agendy, které obec může sama využívat (např. evidence obyvatel) nebo které si bude chtít dobrovolně ponechat.

Jak zajistíme samosprávám stabilní financování?

Kromě posílení příjmů obcí a krajů úpravou rozpočtového určení daní budeme klást důraz na to, aby rozdělování dotací nebylo nahodilé, nýbrž aby byly vypisovány předvídatelné, jednoduché a víceleté dotační tituly pro jednotlivé kategorie obcí na základě jejich typologizace. Více zapojíme též státní rozvojovou banku (ČMZRB). Budeme dbát na spravedlivou kompenzaci výkonu státní správy obcím i krajům. Také prozkoumáme další možnosti posílení vlastních příjmů obcí, např. co se týče místních poplatků.

Klidně si to ověřte

[1]
OECD Economic Surveys: Czech Republic 2016, str. 110–126.
[2]
JÜPTNER, Petr, POLINEC, Martin, ŠVEC, Kamil a kol. Evropská lokální politika. Praha. 2007, str. 23–30.
[3]
JETMAR, Marek a kol. Meziobecní spolupráce. Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti. Praha: Svaz města a obcí ČR. 2015. Dostupné zde.
[4]
Např. Francie, Španělsko, Německo, Spojené království aj. JÜPTNER, Petr, POLINEC, Martin, ŠVEC, Kamil a kol. Evropská lokální politika. Praha. 2007.
[5]
Ministerstvo vnitra ČR. Koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, str. 34–36. Dostupné zde.
[6]
Veřejné opatrovnictví – služba státu na účet obcí? Článek na webu Deníku veřejné správy. 2020. Dostupné zde.
[7]
STEM. Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým. 2020. Dostupné zde.
[8]
Úřad Národní rozpočtové rady. Dopady koronavirové krize na hospodaření územních samosprávných celků v roce 2020. Dostupné zde.
[9]
ČMZRB. Produkty pro města a obce. Dostupné zde.
[10]
Starostové mění pravidla. Chtějí více peněz pro chudé regiony. 9. 1. 2020. Dostupné zde.
[11]
Piráti prosadili vylepšení místních a krajských referend. 23. 1. 2019. Dostupné zde.
[12]
Piráti trvají na zachování slevy na poplatníka a navrhují kompromisní podobu daňového balíčku. Pirátské listy, 26. 11. 2020. Dostupné zde.
[13]
Kovářová: Obce také potřebují kompenzace za výrazný pokles příjmů. 9. 2. 2021. Dostupné zde.
[14]
Matriky se plošně rušit nebudou. Česká televize. 2018. Dostupné zde.
[15]
Řidičům se díky STAN zjednoduší jednání s úřady. 19. 5. 2017. Dostupné zde.
[16]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisky 753, 766 a 774.
[17]
Setkání s absurditou na úřadě? Dnes jsme je začali lovit. 1. 4. 2018. Dostupné zde.

Jednodušší výstavba se zapojením veřejnosti

Vyběhat razítka pro dům trvá hrozně dlouho, jinde zase rostou obchoďáky ve velkém. Postavme to jinak! Ti, kdo v místě žijí, musí být slyšet.

Takhle to dál nejde

Chybí vyvážené podmínky pro rychlé povolování staveb s respektem k prostředí, veřejným zájmům i potřebám rezidentů, nebrzdící rozvoj území. Stavební řízení trvá až 246 dní, je příliš složité a byrokratické.[1] Vládou prosazovaný stavební zákon je nedomyšlený.

V čem je problém

Současný systém stavebního řízení je komplikovaný a často značně nepřehledný[3], a to zejména pro stavebníky z řad občanů, malých firem a obcí.[1] Tento stav nejenže omezuje investiční činnost, ale také zvyšuje náklady všech skupin investorů.[3]

V žebříčku Světové banky porovnávajícím stavební řízení v různých zemích se ČR nachází na 157. místě. Povolení modelové stavby skladu, kterou Světová banka porovnává, by v ČR trvalo 246 dní.[1]

Současná vláda se vydala zcela nevhodnou cestou centralizace, která znamená stažení stavební správy z menších obcí a rozhodování bez znalosti místních poměrů.[19] Budování nové soustavy úřadů by znamenalo značné náklady.[20] Vládní návrh je silně kritizován řadou odborných autorit.[23]

Naše vize

Stavební řízení bude digitální, s minimem administrativy, předvídatelné, přizpůsobené různým typům staveb a vyvažující veřejné a soukromé zájmy. Veřejnost bude zapojena, aniž by to řízení zdržovalo. Stavebník bude jednat jen s jedním úřadem a ten si sám zajistí další podklady. 

Jak to chceme udělat?

  • Provedeme revizi dotčených orgánů státní správy, tedy toho, které úřady se vyjadřují ke stavebnímu záměru. Upravíme legislativu tak, aby se vyjadřovaly skutečně jen ty úřady, u kterých je to v daném případě nezbytné. Zjednodušíme podmínky a zkrátíme lhůty u jednoduchých staveb.
  • Zachováme stavební úřady na místní úrovni, aby rozhodovaly se znalostí prostředí. Centralizovaný stavební superúřad odmítáme. 
  • Sladíme podmínky a postupy povolování staveb napříč stavebními úřady.
  • Již na začátku stavebního řízení by investor měl mít dostatek informací, aby dokázal posoudit, jestli bude jeho záměr realizovatelný, či nikoliv. Místo centralizace posílíme metodickou podporou stavebních úřadů tak, aby byl dostupný jednoznačný výklad stavebního zákona a územněplánovací dokumentace. 
  • Prosadíme plnou digitalizaci celého procesu po vzoru Skandinávie, kde se termíny hlídají automaticky. Průběh stavebního řízení je transparentní v každém momentu a klient ví, v jaké fázi se nachází jeho žádost, jaké podmínky musí splnit a jaké podklady má v daný moment dodat. Existuje jediná verze elektronické dokumentace, pro řízení se využívá Portál stavebníka a jako podklad slouží elektronické mapy. Díky Portálu stavebníka a digitalizaci také zrychlíme doručování rozhodnutí účastníkům řízení. 
  • Budeme chtít princip jeden úřad – jedno razítko.
  • Občané a spolky budou mít právo smysluplně se vyjádřit – veřejnost musí mít právo ovlivňovat stavby s dopadem na okolí, kde lidé žijí.
  • Velká města si budou moci přizpůsobit stavební předpisy v souladu se svými specifickými podmínkami.
  • Obce budou mít možnost zavést příspěvek developerů na infrastrukturu, který nahradí současné neprůhledné prostředí.
  • Pokud vláda svůj nový stavební zákon prosadí na sílu, náprava škod – především přiblížení rozhodování zpátky k lidem na lokální úrovni – bude naší prioritou.

Kolik na to chceme času?

4 roky (1 rok analýzy a vypořádání připomínek ke stávajícímu návrhu, 1 rok tvorba nového stavebního zákona, 1 rok schvalování, 1 rok příprava na spuštění)

Pro koho to chceme hlavně

Pro rodiny s dětmi

Rodinné bydlení bude dostupnější, neboť získání stavebního povolení pro rodinný dům bude jednodušší. Rychlejší výstavba také zlevní byty.

Pro nás pro všechny

Občan vyřídí vše jedním podáním na úřadu s jistotou, že má vše v pořádku. Nebude také muset nečinně přihlížet, jak mu u okna staví halu.

Pro veřejné finance

Přínos efektivnějšího stavebního řízení bude cca 7–8 miliard korun ročně, to znamená přínos pro veřejné rozpočty asi 3 miliardy.[3]

Pro obce

Obce lépe ovlivní rozvoj území, vliv staveb na okolí i veřejnou vybavenost. Mohou přimět developery, aby přispívali na infrastrukturu.

Pro firmy

Získání stavebního povolení bude trvat mnohem kratší dobu a bude spojeno s mnohem menšími náklady.[2]

Pro stavební sektor

Projekty ve stavebnictví budou vyžadovat méně času a nižší administrativní náklady, což je zlevní a zrychlí.[2] Zvýší se právní jistota.

Co pro to už děláme

  • Společně s dalšími opozičními stranami jsme předložili alternativní návrh stavebního zákona, který zachovává stavební úřady v menších obcích, posiluje roli samospráv a výrazně usnadňuje stavební řízení.[9]
  • Ministryni Kláře Dostálové jsme v prosinci 2018 zaslali základní teze k připravované rekodifikaci stavebního řízení a předběžné dotazy na postoj MMR[4], v nichž jsme na prvním místě uvedli, že odmítáme politiku „o nás bez nás“ – účast veřejnosti při povolování výstavby musí být zachována.
  • Uspořádali jsme mezinárodní odborný seminář a ujasnili roli územní a plánovací dokumentace při plánování výstavby, včetně regulačních plánů.[5, 6]
  • Prosadili jsme klíčový zákon pro digitalizaci stavebního řízení – digitální technickou mapu.[2, 10] Díky její existenci bude možné provádět přesnější územní plánování, zjednoduší se stavební řízení a zefektivní se procesy veřejné správy.
  • Připomínkovali jsme věcný záměr i návrh nového stavebního zákona.[7, 8] 
  • Zaslali jsme ve spolupráci s Prahou ministryni Dostálové podněty ke sdílení dat, aby byly dodržovány lhůty k vyřizování stavebních povolení.[21]
  • Tlačili jsme Ministerstvo spravedlnosti k navýšení kapacit správních soudů, kde se táhne řada žalob ve věcech stavebních projektů a územních plánů.[22]
  • Navrhli jsme lepší kontrolu fungování Státního fondu dopravní infrastruktury ve věci dopravních staveb.[18]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Není třeba a určitě není žádoucí, aby soukromý sektor platil přípravu takto důležitého zákona.[11, 12] Ministerstvo pro místní rozvoj uzavřelo s Hospodářskou komorou Memorandum o spolupráci na projektu rekodifikace veřejného stavebního práva ČR. Podstatou byl závazek provést, odborně zpracovat a bezúplatně MMR poskytnout návrh nového stavebního zákona. HK pak svěřila samotné psaní zákona největší advokátní kanceláři v ČR, která poskytuje právní služby v oblasti nemovitostí a stavebnictví. 

Bude nutné shromáždit data a informace o stavebním řízení, abychom přesně identifikovali problémy a jejich příčiny. Ačkoliv to zní neuvěřitelně, ministerstvo tato data nemá.[3]  Náklady budou řádově nižší jednotky milionů (vytažení dat z IS všech stavebních úřadů, dotazy na úředníky, průzkum mezi stavebníky atd.).

Jak chcete přimět developery, aby přispívali na vybavenost obce?

Podporujeme rozšířené používání institutu plánovacích smluv. Navrhneme posílení pravomocí obcí požadovat od developerů dodanění jejich zisků ze zhodnocení pozemků v důsledku změny územního plánu[13],  například v podobě investic developera do infrastruktury či občanské vybavenosti. Úředníci by měli být schopni uzavřít s developerem plánovací smlouvu.[14, 15] Výsledky práce a vyšší standard komunikace úředníků musí být zohledněn v jejich odměňování. 

Jak zajistíte zrychlení řízení?

U srovnatelných projektů budeme usilovat o veřejný benchmark (porovnání) lhůt a míry rušení rozhodnutí stavebních úřadů, kontroly u problematických případů a vyvažovací mechanismy při přetížení některých úřadů.

Nebudou spolky a veřejnost, které chcete zapojit, naopak blokovat výstavbu?

Spolky nemají žádné nástroje, jakými řízení zdržovat. Odvolání musí být vyřízeno do 30 dnů a případné podání žaloby nezastavuje stavební řízení, ani neprodlužuje lhůtu pro další úkony, pokud odkladný účinek nepřizná soud. V drtivé většině řízení, která trvala několik let, byl důvod prodloužení stavebního řízení na straně žadatele, např. chybějící dokumentace, nesouhlasy vlastníků nebo nesoulad s územním plánem.[16] Spolky podaly odvolání v 0,46 procenta případů a žalobu v 0,025 procenta případů[17], rozhodně tedy nemohou být příčinou současného pomalého rozhodování. Pokud budou připomínky oprávněné, stavební úřad je zahrne do stavebního povolení. Pokud ne, stavební úřad je odmítne. Prostor pro průtahy je minimální.

Pokud bude vše na jednom místě, jak zajistíte odbornost rozhodování, když nyní jsou v procesu zapojeny různě specializované úřady?

Specializované úřady zůstanou zapojeny nadále. Rozdíl je v tom, že je nebude „obíhat“ stavebník, ale samotný stavební úřad, který bude rovněž vypořádávat jejich případné rozpory mezi sebou. Tak bude zachována maximální odbornost, a přitom se sníží administrativní a časová náročnost pro žadatele.

Zajistíte do budoucna bezbariérovou výstavbu pro vozíčkáře či seniory, ale i pro dětské kočárky?

Tuto oblast upravuje zvláštní vyhláška č. 398/2009 Sb., která stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Vztahuje se jak na novou výstavbu, tak na úpravy. U kulturních památek se tyto podmínky uplatňují s ohledem na zájmy památkové péče. Tuto vyhlášku rozhodně rušit nehodláme, naopak budeme sledovat, zda odpovídá aktuálním potřebám. 

Klidně si to ověřte

[1]
World Bank Group. Doing Business 2020. Data za ČR dostupná zde. Výklad potvrzující faktickou správnost výroku dostupný zde. Celá studie ke stažení zde.
[2]
Piráti. Digitální technická mapa dostala ve Sněmovně zelenou. 2019. Dostupné zde.
[3]
Poslanecká sněmovna. Analýza RIA k vládnímu návrhu stavebního zákona. 2020. Dostupné zde.
[4]
Základní teze Pirátů k připravované rekodifikaci stavebního řízení a dotazy na postoj MMR zde.
[5]
Piráti. Územní plánování v ohrožení kvůli chybějícímu regulačnímu plánu. 2019. Dostupné zde.
[6]
Informace o semináři Stavební právo a regulační plány. 2019. Dostupné zde.
[7]
Zásadní připomínky k návrhu stavebního zákona zde.
[8]
Připomínky Pirátů ke schválenému věcnému záměru stavebního zákona vládou dne 24. 6. 2019. Dostupné zde.
[9]
Alternativní návrh stavebního zákona podaný opozičními stranami. Sněmovní tisk 1008/6. Dostupné zde.
[10]
Poslanecká sněmovna. Novela zákona o zeměměřictví zde.
[11]
Neovlivni.cz. Právníci GHS Legal: Nový stavební zákon aneb developeři developerům. 2020. Dostupné zde.
[12]
Lidovky.cz. Nový stavební zákon se rodil v prostředí klientelismu a těžkého střetu zájmů, říká Svoboda. Rozhovor s advokátem a odborníkem na správní právo Petrem Svobodou. 2020. Dostupné zde.
[13]
Daň ze zhodnocení pozemku při změně ÚP (zdanění developerů), jednání na Fóru Pirátské strany zde.
[14]
OECD. Land value capture (podíl veřejného sektoru na zhodnocení pozemku v důsledku kroků veřejného sektoru). Dostupné zde.
[15]
Doporučení D3 konference OSN Habitat k lidským osídlením, 1976. Dostupné zde.
[16]
Arnika.org. Dlouhé povolování výstavby v Česku – data, praxe a nová legislativa. Dostupné zde.
[17]
Arnika.org. Dlouhé povolování výstavby v Česku – data, praxe a nová legislativa. Dostupné zde.
[18]
Poslanecká sněmovna. Návrh zákona o SFDI. Dostupné zde.
[19]
Poslanecká sněmovna. Vládní návrh stavebního zákona. Dostupné zde.
[20]
Ministerstvo vnitra. Dopadová studie rekodifikace stavebního práva. Dostupné zde.
[21]
Piráti. Piráti požadují po ministryni Dostálové zrychlení stavebního řízení. 2020. Dostupné zde.
[22]
Česká justice. Rozsudky správních soudů by měly být vymahatelné, prosazuje pirát Michálek. 2020. Dostupné zde.
[23]
Viz např. výzva více než stovky předních akademiků. Dostupné zde.

Transparentní a efektivní veřejné zakázky

Naučme úředníky nakupovat, jako by to platili z vlastního. Ať pořizují jenom to, co za to státu stojí, bez průtahů a pod dohledem nás všech!

Takhle to dál nejde

Státní nákupy tvoří přes 10 procent HDP, v roce 2019 to bylo 666 miliard korun.[1] Některé zakázky jsou přitom netransparentní či nedosahují potřebné kvality. Úředníci tráví čas formalitami. Navíc se mnoho firem státním zakázkám vyhýbá a státu se ztenčuje nabídka.

V čem je problém

I když se situace oproti minulosti zlepšila, veřejné zakázky a dotace bohužel získávají nezřídka neprůhledné společnosti. V roce 2015 Transparency International a společnost Bisnode spočítaly, že v průběhu 8 let získaly firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun.[20]

Zadávání veřejných zakázek je velmi byrokratické – nejen pro zadavatele, ale i pro menší dodavatele. IT systémy pro veřejnou evidenci zakázek nejsou dostatečně propojené. Centrální nákupy, které by mohly přinášet úspory z rozsahu, jsou využívány v nedostatečné míře.[4, 5] Komplikované může být nevhodné použití jiných než cenových kritérií, což může vést k nekvalitním dodávkám. Nebývají zohledněny náklady na životní cyklus produktu ani náklady na administraci zakázky. Problémem je leckdy i účelové dělení zakázek, aby nemusely být vypisovány veřejně.[1]

Ne vše je otázkou legislativy, v řadě případů by pomohlo lepší metodické vedení, nejlépe ze strany dozorových orgánů, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj. Pomoci mohou také příklady dobré praxe, například u společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek nebo u použití nefinančních kritérií.

Reformu také potřebuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kde jsou rozhodovací pravomoci příliš koncentrovány do rukou jeho předsedy. Zároveň je jeho rozhodování pomalé a prozatím neposkytuje dostatečně stabilní a předvídatelné tržní prostředí pro zadavatele veřejných zakázek ani pro jejich dodavatele.

Naše vize

Veřejný sektor transparentně nakupuje kvalitní a potřebné zboží a služby. Běžné zakázky jsou řešeny centrálním nákupem, pro ty ostatní existuje profesionální podpora. O zakázky se ucházejí i malé a střední firmy, což pozitivně dopadá na celou ekonomiku.

Jak to chceme udělat?

  • Zvýšíme transparentnost problematických typů zakázek (například zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun nebo jednací řízení bez uveřejnění). Úřady by měly zveřejňovat, že se chystají tyto typy zakázek využít. Inspirujeme se již existujícími návrhy.[6, 7]
  • Zvýšení transparentnosti ale nesmí znamenat více administrativy, obzvláště pro malé obce. IT systémy pro veřejnou evidenci zakázek musí být kvalitní a propojené, aby se eliminovaly duplicitní úkony. Tím se sníží celková administrativní zátěž pro obce, centrální úřady, ale i pro dodavatele.
  • Odstraníme zákonné bariéry pro centrální zadávání.[4] Po vzoru Rakouska[5] vytvoříme e-shop, kde úřadům nabídneme centrálně vysoutěžené produkty při minimální administrativě. Začneme se softwarem, včetně řešení s otevřeným zdrojovým kódem.
  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potřebuje reformu, aby se zvýšila jeho transparentnost, předvídatelnost a rychlost.[14] Úřad by měl podporovat zdravé tržní prostředí a motivovat k nákupu kvalitních řešení, ne pouze lpět na formalismech. 
  • U zadavatelů budeme podporovat důraz na výsledek zakázky.  Často je zbytečné vymýšlet kolo, když podobnou zakázku již realizoval někdo jiný. Důležité je také využívání předběžných tržních konzultací[2] nebo aktivní prevence závislosti na jednom dodavateli.[3] Dokumentace strategických zakázek by měla podléhat odborné kontrole.
  • Rozšíříme metodickou podporu, aby bylo jednodušší zohlednit kvalitu, celkový společenský přínos a další nefinanční kritéria.
  • Využití kvalifikačních kritérií by mělo být odůvodněné, aby nebylo zbytečně přísné a neomezovalo zdravou soutěž. Tomu lze předejít například tržními konzultacemi.
  • Revidujeme současné možnosti vyloučení uchazečů o zakázku pro jejich dřívější vážná pochybení. 

Kolik na to chceme času?

Do dvou let chceme zefektivnit IT systémy a procesy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Součástí těchto změn bude i zvýšení transparentnosti. Do dvou let chceme také nalézt shodu nad všemi prvky reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a v následujících dvou letech ji realizovat.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Dobře nastavené a transparentní veřejné nákupy zajistí úsporu peněz a kvalitnější veřejné služby.

Pro zaměstnance

Více státních zakázek pro malé a střední podniky pomůže i jejich zaměstnancům.

Pro živnostníky a podnikatele

Sníží se administrativa pro OSVČ a firmy, které chtějí o zakázky soutěžit. Díky tomu se veřejné zakázky otevřou i malým a středním podnikům.

Pro lidi ve finanční tísni

Posílením metodické činnosti lze zvýšit podíl veřejných zakázek zadávaných na základě sociálních kritérií.

Pro veřejné finance

Úspora 1 procenta z vysoutěžené ceny všech zakázek by znamenala úsporu pro veřejné finance ve výši 6,6 miliard korun.[1]

Pro zadavatele

Reformou ÚOHS dosáhneme posílení koordinované metodické podpory k různým způsobům zadávacích řízení.

Co pro to už děláme

  • Pomohli jsme připravit a prosadit registr smluv. To byl obrovský krok vpřed v transparentnosti státních nákupů.[16]
  • Varovali jsme před novým zákonem o zakázkách, protože hrozily „malé domů“  do daňových rájů.[8]
  • Prosadili jsme transparentnější proces udělování dotací a zakázek.[9]
  • Pravidelně upozorňujeme na předražené IT zakázky (např. Europeana[10] nebo e-shop na dálniční známky[11]) a na zakázky, kde je Andrej Babiš ve střetu zájmů.
  • Navrhli jsme zrušení poplatku za podání podnětu k přezkumu veřejných zakázek na ÚOHS, který komplikoval občanům a menším podnikatelským subjektům  možnost upozorňovat na porušení zákona a vyústil v naprostou nečinnost Úřadu.[12] Protiústavní poplatek byl následně zrušen Ústavním soudem.[13]
  • Soustavně jsme upozorňovali na problematické kroky ve vedení ÚOHS, podezření z klientelismu a korupce předsedy Rafaje v konkrétních kauzách (Brno-střed, Kapsch, BusLine). Opakovanými interpelacemi premiéra se podařilo vyvinout tlak na odstoupení předsedy ÚOHS Rafaje.
  • Podařilo se nám donutit vládu ke konání veřejného výběrové řízení na post nového předsedy ÚOHS.
  • Uspořádali jsme kulatý stůl se zástupci politických stran, vlády a nevládních organizací, kde byla nalezena shoda na základních pilířích reformy ÚOHS.[14]
  • Společně s dalšími politickými stranami a zástupci neziskového sektoru jsme předložili konkrétní návrh zákona.[15]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Investice do IT systémů mohou znamenat výdaje ve výši desítek milionů korun. Očekáváme ale, že se tato investice brzy vrátí díky úspoře provozních nákladů a že celkově peníze ušetříme.

Jak chcete dosáhnout úspor při soutěžení zakázek?

Snížíme administrativní zátěž i pro firmy, takže se zakázky otevřou novým podnikům a stát dostane lepší produkt. Firmy si navíc administrativní náklady kalkulují do cen, vysoutěžený produkt tedy bude i levnější.

Jaké IT systémy chcete změnit? Jak by měl fungovat avizovaný e-shop?

Zefektivnit chceme dva centrální systémy pro administraci veřejných zakázek – Národní elektronický nástroj (NEN) a Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ), jehož součástí je také Věstník veřejných zakázek. Zvážíme také možnost zrušení NENu a jeho nahrazení interoperabilními soukromými systémy. 

V případě e-shopu se inspirujeme Rakouskem, kde už podobné řešení funguje a osvědčilo se. Detailní popis je k dispozici na blogu pirátského poslance Ondřeje Profanta.[5]

Jaké by měly být hlavní prvky reformy ÚOHS?

Vznikne stálý nezávislý kolektivní orgán pro rozhodování v řízení o přezkumu zadávání veřejných zakázek. O návrzích dodavatelů bude rozhodovat kolektivní orgán v jedné instanci. Pravomoci předsedy budou zákonem vymezeny tak, aby nemohl ovládat rozhodování v přezkumu sám. Předseda bude do funkce jmenován podle výsledků otevřeného výběrového řízení. Pro funkci předsedy i členů kolektivního rozhodovacího orgánu budou stanoveny minimální odborné požadavky, funkční období a odvolací důvody.  Úřad bude otevřený účastníkům na trhu veřejných zakázek i veřejnosti a bude poskytovat koordinovanou metodickou podporu zadavatelům a ochranu dodavatelům.

Jak přesně by měla vypadat nová metodická podpora?

V oblasti zadávání veřejných zakázek je v České republice dlouhodobě neuspokojivá situace, kdy dozorový orgán, který jako jediný autoritativně zakládá, mění či ruší práva a povinnosti osob v oblasti veřejného zadávání, zároveň neposkytuje zadavatelům metodickou podporu. Vede to k zásadně nepříznivému stavu, ve kterém se zadavatelé nemohou spolehnout na metodiky tvořené Ministerstvem pro místní rozvoj. To nemá jak garantovat zadavatelům, že jejich doporučený postup zadávání nebude postihnut ÚOHS. Smysl a účel veškeré současné metodické činnosti je tak zásadně oslaben.

Úřad by pro zadavatele měl vytvářet nejen materiály, které budou vycházet z jeho ustálené rozhodovací praxe, ale také kvalitní doporučení širokého spektra způsobů veřejného zadávání. Konkrétně by se mělo především jednat o manuály pro zadavatele, jak zadávat veřejné zakázky nejen na základě kritéria nejvýhodnější ceny, ale také na základě kvalitativních (metoda Best Value), sociálně odpovědných nebo environmentálních kritérií.

Inspirací může být činnost slovenského ÚVO, u kterého byly vytvořeny poradní orgány – pracovní skupiny předsedy úřadu pro účely analýzy vybraných problematik tzv. odpovědného veřejného zadávání. Obsahem činnosti těchto pracovních skupin pro veřejné zakázky je analyzování možností veřejných zakázek zohledňujících jednak různé environmentální aspekty s cílem snížení negativních vlivů objednání zboží, služeb a stavebních prací na životní prostředí a dále pak také sociální hlediska, která může zadavatel zohlednit v různých fázích procesu zadávání zakázky. V rámci reformy lze rovněž uvažovat o sloučení metodického odboru MMR s dozorovým orgánem.

Klidně si to ověřte

[1]
Hospodářská komora ČR. Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2019. 2020. Dostupné zde.
[2]
SOVZ. Předběžné tržní konzultace. SOVZ.cz. Dostupné zde.
[3]
KOUBEK, Ladislav, PROFANT, Ondřej. Akční plán pro boj s vendor lock-inem a rozšíření využití open source ve veřejné správě. 2019. Dostupné zde.
[4]
SKUHROVEC, Jiří. Centrální zadávání v ČR: současný stav a doporučení. 2016. Dostupné zde.
[5]
PROFANT, Ondřej. Centrální nákup v Rakousku. 2020. Dostupné zde.
[6]
Rekonstrukce státu. Férové soutěžení veřejných zakázek malého rozsahu. Dostupné zde
[7]
Piráti. Připomínky k návrhu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. 2020. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Piráti varují před novým zákonem o zakázkách, hrozí malé domů do daňových rájů. 2020. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Prosadili jsme vyšší stupeň transparentnosti do procesu udělování dotací. 2020. Dostupné zde.
[10]
Piráti. Ministr kultury zrušil podezřelou zakázku za 450 milionů, na kterou již v lednu upozornili Piráti. 2020. Dostupné zde.
[11]
PROFANT, Ondřej. Eshop na dálniční známky aneb Jak nedělat egovernment. 2020. Dostupné zde.
[12]
Poslanecká sněmovna. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek. 2019. Dostupný zde.
[13]
Ústavní soud. Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 07/19. 2019. Dostupný zde.
[14]
Poslanecká sněmovna. Závěry kulatého stolu k reformě ÚOHS. 2020. Dostupné zde.
[15]
Poslanecká sněmovna. Reforma dohledu nad veřejnými zakázkami. Návrh zákona. 2021. Dostupný zde.
[16]
SMLSAL, Matěj. Už mi docházejí síly. Ale registr smluv aspoň svlékl politiky donaha, říká jeho autor. iHNed.cz. 2014. Dostupné zde.

Prosperující venkov jako místo pro život

Země oplývá mlékem a strdím, ale na život mimo města stát setrvale zapomíná. Chceme rozvoj všech regionů bez výjimky. Vraťme venkovu lesk!

Takhle to dál nejde

Regionální politika státu neplní svůj cíl, rozdíly mezi regiony se stále zvětšují.[1] Stát nesystémově rozděluje evropské i národní dotace, chybí mu koncepce a data o potřebách konkrétních lokalit – nedokáže tedy efektivně podpořit rozvoj venkova a dotace míří naslepo.

V čem je problém

ČR je stát se značně roztříštěnou sídelní strukturou. Z evropského hlediska je výjimečná též velmi rozvinutým systémem územní samosprávy a vysokou mírou místní demokracie. Cca 80 procent obcí má méně než 1000 obyvatel. Hlavním smyslem regionální politiky je zabránit tomu, aby se rozdíly mezi regiony stále zvětšovaly. Státu se to ovšem dlouhodobě nedaří a převážná část venkova tedy kvalitou života zaostává.[2] Vznikly nejen periferní oblasti na hranicích ČR, ale i tzv. vnitřní periferie, potýkající se především s vylidňováním a absencí základních služeb.
Je to způsobeno několika faktory. Předně, stát není schopen svou regionální politiku účinně koordinovat. Ministerstvo pro místní rozvoj je sice schopno připravit koncepční dokumenty, ale jejich naplnění závisí na ostatních resortech. Regionální politika musí být přítomná ve všech ostatních politikách státu (hospodářské, dopravní, školské, sociální, digitální aj.), což ovšem vyžaduje účinnou koordinaci, kterou dnešní způsob řízení státu nezná.

Dále stát neumí dostatečně pracovat s daty, aby prostředky investované do rozvoje venkova byly vždy přesně zacílené a naplňovaly svůj smysl. Kvůli absenci dlouhodobé vize, chybějícímu přehledu o potřebách konkrétních lokalit a neexistenci stanovené doporučené úrovně vybavenosti pro jednotlivé typy obcí stát nemůže plnění těchto potřeb účinně podporovat.

Do třetice pak stát zcela spoléhá na rozdělování evropských a jiných fondů. Do budoucna však bude třeba tyto prostředky postupně nahradit z vlastních zdrojů, na což je třeba myslet dopředu.

Venkovský prostor nemůže poskytnout totožné podmínky k životu jako velká města, má však potenciál nabídnout jinou přidanou hodnotu kvality života, např. klid, čisté životní prostředí, sousedské mezilidské vztahy, dostupné bydlení.

Naše vize

Život na venkově je plnohodnotnou alternativou života ve městě. Mladí a vzdělaní zůstávají, venkov je hrdý a autentický a plně využívá a rozvíjí svůj potenciál. Stát má promyšlenou koncepci podpory venkova.

Jak to chceme udělat?

  • Na základě důkladné práce s daty vytvoříme doporučenou úroveň vybavenosti pro různé typy obcí (např. pro vzdělání, lékařskou a sociální péči, veřejnou dopravu a další mobilitu, internet[3], sport a volný čas, dostupné bydlení, bezpečnost, podporu podnikání, maloobchod, oběhové hospodářství, vodohospodářství). Díky tomu zacílíme pomoc podle skutečných potřeb. Dnes stát v podstatě střílí naslepo. Na doporučenou úroveň napojíme potřebné financování. 
  • Při plánování strategických investic státu vždy zohledníme úroveň rozvoje a potřeby regionů.
  • Zajistíme účinnou koordinaci regionální politiky napříč všemi resorty a posílíme spolupráci vlády s kraji a obcemi. Všude, kde to bude účelné (např. při přijímání zákonů ovlivňujících rozvoj obcí), zavedeme v souladu s principem řízení státu na základě faktů hodnocení územních dopadů (TIA). Budeme důsledně vyžadovat, aby všechny politiky státu zahrnovaly tzv. venkovskou dimenzi („Rural Proofing“).
  • Při rozvoji venkova plně využijeme potenciál technologické revoluce. Služby, práce a stát budou obíhat lidi, nikoliv naopak, což otevírá nové příležitosti pro venkovské a strukturálně postižené oblasti.
  • Podpoříme hlubší spolupráci město–venkov a budování systémových vazeb, např. v oblasti vzdělávání, dopravy či oběhového hospodářství.[16]
  • Využijeme fondy EU i státní rozvojovou banku pro účelné investice do smart řešení a lepších podmínek pro lokální podniky a zemědělce. Z toho pak bude těžit i místní ekonomika a služby (např. hospody, živnosti, družstva, rodinná hospodářství).
  • Budeme investovat do krajiny, podpoříme její odolnost, pestrost, udržitelnou péči a posílení mimoprodukčních funkcí, zvláště retenci vody a protipovodňovou ochranu.
  • Zlepšíme fungování malých obcí (posílení meziobecní spolupráce, metoda LEADER/CLLD[4], Místní agendy 21).

Kolik na to chceme času?

4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Zlepšení kvality života na venkově zvýší motivaci studentů vrátit se po studiích zpátky z měst.

Pro rodiny s dětmi

Kvalitní dopravní spojení, dostupné školství, rychlý internet a vzkvétající krajina zatraktivní venkov jako místo pro rodinné bydlení.

Pro seniory

Odchod mladších lidí do měst způsobuje, že senioři zůstávají na venkově bez rodiny, bez dostupných služeb a bez potřebné péče. Změníme to.

Pro zemědělce

Agrokomplex ve vsi nežije, sedlák ano. Podpoříme rodinná hospodářství a zemědělské podniky, což povzbudí lokální ekonomiku i spotřebu.

Pro veřejné finance

Místo dotací posílíme přímo rozpočty obcí. Dotačně podpoříme infrastrukturní projekty. Na efektivních investicích stát i obce vydělají.

Co pro to už děláme

  • Prosazovali jsme opakovaně kompenzaci výpadku příjmů obcí a krajů, ať už způsobených koronavirem nebo daňovými změnami.[5, 6]
  • Navrhli jsme změny v rozpočtovém určení daní ve prospěch obcí a krajů.[7]
  • Formou pozměňovacího návrhu státního rozpočtu 2019 jsme zajistili dotaci pro údržbu a opravy školních budov v malých obcích.[8, 9, 10]
  • Opakovaně jsme upozorňovali na nedostatečnou kapacitu škol a tlačili na vládu, aby zajistila finanční zdroje.[11]
  • Prosadili jsme snížení sazby DPH na veřejnou dopravu z 15 na 10 procent. Pomůže to udržení kvalitního dopravního spojení ve venkovských oblastech.[12]
  • Prosadili jsme v Evropském výboru regionů stanovisko požadující posilování tzv. územní dimenze politiky soudržnosti EU s důrazem na využití komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).[13, 14]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Místo sypání peněz do dotací se štítkem „Rozvoj venkova“ věříme, že venkovu pomohou koordinovaná opatření napříč jinými politikami státu. Pokud bude při sestavování plánu investic (např. na dopravní infrastrukturu) brán v potaz i rozměr regionální politiky, nepřímo se podpoří i rozvoj venkovských oblastí. Proto ve výsledku nezvyšujeme nároky na státní rozpočet.

Doposud se stát do velké míry spoléhá na peníze z fondů EU, jejichž objem a zaměření po roce 2026 je velmi nejisté. Již dnes je tedy třeba pracovat na tom, jak by bylo možné tyto zdroje případně nahradit. Plán rozvoje venkova tedy směřuje k tomu, aby byla závislost na dotacích omezena.

Je reálné, aby se na venkově žilo stejně jako ve městě?

Nejde o to, aby život na venkově byl nerozeznatelný od městského, ale aby výhody života na venkově (klid, čisté životní prostředí, sousedské mezilidské vztahy, levnější bydlení), které město nabídnout neumí, představovaly plnohodnotnou alternativu k městu, které má zase výhody jiné. S výjimkou příměstských oblastí, které čelí masivnímu náporu obyvatel, je dnes venkov vnímán spíše jako méně atraktivní, takže se vylidňuje.[15]

K čemu je další sbírání dat?

Stát nemůže mít efektivní politiku rozvoje venkova, pokud nebude mít komplexní data. Z běžných statistických dat, která jsou ekonometrická či technická, si ovšem nedokáže udělat dostatečně komplexní obrázek o potřebách venkova, natož pak zacílený na konkrétní obec. Pro taková zjištění jsou kromě tvrdých dat potřeba i data vyžadující subjektivní hodnocení, která lze získat pouze na místě (např. jaká je bezpečnostní situace, co vnímá obec jako největší problém, jaká je kvalita veřejného prostoru, jaký místní projekt má potenciál nastartovat rozvoj). Stát tedy dnes jen velmi zhruba odhaduje, jaké má venkov problémy a jak mu pomoci, a není schopen svou pomoc efektivně zacílit.

Jak povzbudíme ekonomickou aktivitu na venkově?

Vedle intenzivní práce s daty a opatření všeobecně podporujících živnosti a malé (rodinné) podniky, budeme podporovat princip rozvoje „zezdola nahoru“, tedy komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Kromě participace místních občanů zapojíme i další ekonomické a společenské aktéry venkovského prostoru (Místní akční skupiny, metoda LEADER). Budeme také posilovat zapojení obcí do Místní agendy 21 (princip udržitelného rozvoje).

Pomocí jakých nástrojů chceme dosáhnout doporučené úrovně vybavenosti pro různé typy obcí?

Základními nástroji mohou být především nástroje rozpočtové a daňové zvýhodnění méně rozvinutých regionů (např. posílení příjmové stránky obecních a krajských rozpočtů se závazkem účelového využití části prostředků k naplnění doporučené úrovně vybavenosti), dotační politika na úrovni evropské, národní i krajské, jakož i další finanční nástroje (např. programy Českomoravské záruční a rozvojové banky). Rozvoji venkova dále pomůže rozvíjení eGovernmentu, který umožní styk s úřady z obýváku bez nutnosti dojíždět do měst, nebo podpora institucí umožňujících uplatnění kvalifikované pracovní síly v regionech (inovační centra, univerzity, možný přesun vybraných centrálních úřadů). 

Klidně si to ověřte

[1]
ZÁBOJNÍKOVÁ, Karolína. Rostoucí propast mezi metropolí a regiony. Statistika a my. 2020(3), str. 14–15.
[2]
Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce rozvoje venkova. Praha. 2019, str. 18–40. Schváleno usnesením vlády ČR č. 36 ze dne 13. 1. 2020.
[3]
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou. 2020. Dostupné zde.
[4]
Národní síť Místních akčních skupin. Materiály ke komunitně vedenému místnímu rozvoji (CLLD) a metodě LEADER dostupné zde.
[5]
Piráti. Piráti navrhují záplaty pro kompenzační programy vlády. 26. 5. 2020. Dostupné zde
[6]
Piráti. Piráti trvají na zachování slevy na poplatníka a navrhují kompromisní podobu daňového balíčku. 26. 11. 2020. Dostupné zde.
[7]
Starostové a nezávislí. Kraje potřebují peníze na údržbu silnic. Chceme změnu rozpočtového určení daní. 7. 7. 2020. Dostupné zde.
[8]
Pozměňovací návrh na naplnění dotačního titulu 98220 – Akce financované z rozhodnutí PSP a vlády ČR, odkud bude možné žádat o příspěvek na údržbu a opravy ZŠ. 2018. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Představení pozměňovacího návrhu na plénu PSP 5. 12. 2019. Dostupné zde.
[10]
Program 29822 – Výzva č. 4 Ministerstva financí k předložení žádostí o dotaci z podprogramu 298D2280 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství v působnosti obcí (pro rok 2019). Dostupné zde.
[11]
Starostové a nezávislí. Kovářová: Přestává všechna legrace. Na školy a školky musí jít víc peněz. 24. 2. 2020. Dostupné zde.
[12]
Starostové a nezávislí. Senát dal zelenou snížení DPH ve veřejné dopravě. 20. 12. 2018. Dostupné zde.
[13]
European Committee of the Regions. Community-led local development: strengthening territorial cohesion, European Committee of the Regions. 10. 10. 2019. Dostupné zde.
[14]
Evropský výbor regionů. Příspěvek VR k obnovené územní agendě se zvláštním důrazem na komunitně vedený místní rozvoj, Stanovisko Evropského výboru regionů. 8. 10. 2019. Dostupné zde.
[15]
HAMPL, Martin, MARADA, Miroslav. Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie. 2015. 120(3), str. 397–421.
[16]
European Commission. Urban-rural linkages. Dostupné zde.

Přeshraniční spolupráce

Miliony Čechů jsou trvale znevýhodněny tím, že žijí v pohraničí. Změňme to ve výhodu – zjednodušme jim cesty do regionů za hranicemi.

Takhle to dál nejde

Přeshraniční spolupráce není v České republice dostatečně podporována. Potenciál těchto regionů je trvale podceňován především ve vytváření vhodných právních a administrativních podmínek, podpory euroregionů a jejich financování.[1] Regiony tak přicházejí až o 2 procenta HDP.[2]

V čem je problém

Značná část občanů ČR (přes 4,2 milionu) žije a pracuje v příhraničních regionech , tedy do 25 km od hranic. Státní hranice mají přímý i nepřímý dopad na jejich život. Lidé se zde často potýkají se zvláštními výzvami, ať už jde o hledání zaměstnání, přístup ke zdravotní péči, kvalitnímu vzdělání a dalším veřejným službám nebo o každodenní dojíždění a překonávání administrativních problémů. V jejich každodenním životě se často projevují rozdílná centrálně přijímaná opatření vlád z obou stran hranic, která nezohledňují jejich vzájemný dopad. A to nejen při pandemické krizi. Kdyby se podařilo odstranit pouhých 20 procent stávajících překážek, zvýšilo by se HDP příhraničních regionů o celá dvě procenta.[2]

Nejúčinnějším nástrojem pro překonání bariérového efektu a dělícího účinku hranic i pro posílení územní soudržnosti těchto regionů je prokazatelně přeshraniční spolupráce.

Pro její rozvoj jsou zásadní tři předpoklady.

V první řadě je nezbytné zajistit právní rámec, který by umožnil jednotlivým aktérům na regionální a místní úrovni snadné zapojení do přeshraniční spolupráce.

Dále je potřeba vytvářet platformu pro dlouhodobou a soustavnou spolupráci jednotlivých aktérů na obou stranách hranic. K tomuto slouží obzvláště důležitý nástroj, kterým je tvorba přeshraničních struktur, tzv. přeshraničních euroregionů.

V neposlední řadě je třeba zajistit financování. Přeshraniční spolupráce tvoří zvláštní kapitolu na pomezí místního rozvoje a mezinárodní politiky, a proto bývá při plánování rozpočtů opomíjena.

Naše vize

Díky přeshraniční spolupráci a cílené podpoře regionálního rozvoje z národních a evropských zdrojů se zlepšuje život občanů v pohraničí. Stát právně a finančně podporuje činnost přeshraničních struktur a zapojení obcí, krajů a dalších institucí a občanské společnosti.

Jak to chceme udělat?

  • Prosadíme lepší podmínky pro pendlery a obyvatele pohraničí, které umožní např. snadnější překračování hranic i v době jejich částečného uzavření nebo poradenství ohledně pravidel pro sociální, důchodové a zdravotní pojištění, uznávání kvalifikací, kariérní poradenství atd. V EU, případně ve vztazích se sousedními státy, prosadíme stanovení minimálního rozsahu spolupráce, která by měla být zachována i v době krize.
  • V oblastech s horší dostupností zdravotní péče umožníme obyvatelům příhraničí využívat nemocnice na obou stranách hranice. Umožníme zdravotnickým záchranným službám zasahovat za hranicí na principu vzájemnosti. Vytvoříme podmínky pro dopravní spoje a krizové řízení (např. při povodních). Umožníme dětem studovat za hranicí.
  • Podpoříme Asociaci euroregionů ČR. Na ministerstvech vzniknou kontaktní místa, na která se budou příhraniční obce, kraje a euroregiony obracet. Zajistíme podporu přenosu příkladů dobré praxe ze zahraničí a nové přístupy.
  • Zrychlíme dojednávání mezivládních dohod. Využijeme i stávající mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci.
  • Plně využijeme evropské programy na podporu spolupráce (Interreg) a zlepšíme jejich dostupnost. Do jejich správy v co nejvyšší míře zapojíme příhraniční obce, kraje a euroregiony. Obnovíme pětiprocentní spoluúčast státního rozpočtu pro realizované projekty a omezíme s nimi spojenou byrokracii. Zjednodušíme kontroly, které zaměříme především na výsledky, a prosadíme jednoduché vyúčtování.

  • Podpoříme Fondy malých projektů spravované euroregiony a tím i spolupráci školek, škol, obcí, hasičů, spolků a dalších neziskových organizací. Podpoříme vyšší dotace ze strany státu a zálohové financování.
  • Podpoříme další fungování Česko-německého fondu budoucnosti pro přeshraniční spolupráci a vytvoříme podobné nástroje na dalších hranicích.

Kolik na to chceme času?

Legislativa upravující využívání stávajících fondů, veřejné rozpočty a další zákony by měly být upraveny do 18 měsíců. Vznik kontaktních míst očekáváme do konce roku 2023.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Zjednodušíme přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem mladých lidí. Tím získají jazykové znalosti a vztah k regionu.

Pro rodiny s dětmi

Zasadíme se o dostupnější využití volnočasových, turistických a kulturních nabídek pro rodiny s dětmi v euroregionech.

Pro lidi ve zralém věku

Zlepšíme nabídku pracovních příležitostí.

Pro seniory

Zlepšíme přístup ke zdravotní péči v odlehlých oblastech (Šluknovský výběžek, Chebsko...).

Pro zaměstnance

Zlepšíme nabídku pracovních příležitostí v regionech, aby se místní obyvatelé cítili spokojeně a neocházeli za prací do velkých měst.

Pro živnostníky a podnikatele

Vytvoříme obchodní příležitosti spojené s přeshraniční ekonomickou aktivitou. Podpoříme přeshraniční poskytování služeb.

Pro lidi ve finanční tísni

Zlepšíme nabídku pracovních příležitostí.

Pro pendlery

Zjednodušíme každodenní život a poskytneme větší jistotu a stabilitu v zaměstnání.

Co pro to už děláme

  • Přiměli jsme vládu, aby umožnila převoz českých pacientů z přetížené chebské nemocnice do Německa.[3]
  • Prosadili jsme, aby premiér Babiš podpořil plán obnovy EU.[4]
  • Na evropské úrovni jsme zakotvili podporu people-to-people projektů v programech přeshraniční spolupráce (Interreg).[5]
  • V Evropském výboru regionů jsme prosadili posílení přeshraničních veřejných služeb.[6]
  • Restartujeme přeshraniční spolupráci po pandemii.[7]
  • Stovky našich starostů rozvíjejí přeshraniční spolupráci se svými sousedy prostřednictvím projektů i bez nich. Více zde a zde.
  • Naši starostové a hejtmani prostřednictvím euroregionů posilují přeshraniční spolupráci především s pomocí fondů malých projektů. Evropské fondy jsou tak dostupnější i menším žadatelům a neziskovému sektoru. Více zde a zde.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Spoluúčast České republiky na spolufinancování projektů z dotačních programů Interreg v České republice je pětiprocentní. Tato částka bude vypočtena z celkové alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj na všechny programy Interreg v České republice, ta by měla činit na období 2021–2027 celkem 277 milionů eur. Další podpora ze strany Unie spočívá v metodické a technické podpoře organizacím, které zmiňované projekty administrují.

Náklady na koncepční podporu činnosti euroregionů odhadujeme přibližně na 3 miliony korun ročně a roční provoz kontaktních center taktéž.

Co bude zahrnovat minimální rozsah přeshraniční spolupráce?

Konkrétní obsah bude teprve předmětem diskusí na úrovni EU. Určitě by tam mělo být zahrnuto poskytování přeshraničních veřejných služeb, oblast sociální i zdravotní péče, spolupráce v oblasti krizového řízení, pendleři, možná i studenti... Ukázalo se, že uzavření hranic kvůli epidemii covid-19 mělo i velmi negativní vliv na rodinné vazby především u smíšených rodin.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+. Dostupné zde.
[2]
Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku. Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU. 2017. Dostupné zde.
[3]
Piráti. Piráti tlačí na vládu, aby umožnila převoz českých pacientů z přetížené chebské nemocnice do Německa. Jinak hrozí ztráty na životech. 2021. Dostupné zde.
[4]
Piráti. Piráti prosadili, aby premiér Babiš podpořil plán obnovy EU, vládní poslanci však odmítají důslednou kontrolu těchto fondů. 2020. Dostupné zde.
[5]
SMOS ČR. Pavel Branda vystoupil v Evropském parlamentu. Před poslanci obhajoval malé přeshraniční projekty a diskutoval s nimi o jejich přínosech pro rozvoj dobrých sousedských vztahů. 2018. Dostupné zde.
[6]
Moderní obec. Evropský výbor regionů vyzývá k posílení přeshraničních veřejných služeb. 2021. Dostupné zde.
[7]
HOSNEDLOVÁ, Pavla. Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda. 2020. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Výbor pro životní prostředí vyzval vládu, aby podala žalobu k Soudnímu dvoru EU kvůli nezákonné těžbě v polském dole Turów. 2021. Dostupné zde.

Resort: Průmysl a obchod

Průmysl připravený na změny

Nezaspěme svoji chvíli! Probuďme se do technologické budoucnosti. Čtvrtá průmyslová revoluce je šancí, na které můžeme vydělat všichni.

Takhle to dál nejde

Stát sebe, firmy ani občany dostatečně nepřipravuje na probíhající technologickou změnu. Ta přitom v ČR ohrožuje polovinu pracovních míst.[7, 8, 9] Bez jejího zvládnutí neobstojíme v mezinárodní konkurenci, neudržíme u nás kvalifikované lidi ani dobře placená zaměstnání. 

V čem je problém

Průmysl 4.0 v podobě prohlubující se digitalizace a automatizace představuje neodkladnou výzvu pro naše hospodářství a společnost. Protože se jedná o celosvětový trend, tak se této změně nevyhneme. Ale pokud k ní přistoupíme proaktivně, můžeme z ní velmi profitovat. Díky zeměpisné poloze a moderním výrobním technologiím k tomu máme i předpoklady. Chybí ale státem podporované prostředí, ve kterém si malé a střední podniky mohou postupy Průmyslu 4.0 osvojovat, a získávat tak globální konkurenceschopnost.

Technologická transformace znamená pro český pracovní trh velkou výzvu. Mezi automatizací nejohroženější povolání patří řidiči, techničtí pracovníci, pracovníci ve službách, obsluha strojů a úředníci v regionech, kde se koncentruje velká část ekonomicky aktivní české populace.[10] Český trh práce je ve srovnání se zeměmi OECD jedním z nejohroženějších.[6] Rolí státu je tedy zabezpečit přechod k novým profesím pro ty zaměstnance, které technologická změna zasahuje.

Průmysl 4.0 Česku může přinést řadu výhod. Robotizace a automatizace vytvářejí podmínky pro navrácení částí výroby zpět k místům největší poptávky, protože umenšují konkurenční výhodu levné pracovní síly rozvojových zemí. Pokud by v Česku byla kvalitní infrastruktura, je naše země vhodným kandidátem stát se takovým místem moderní výroby. Vedlejším efektem je pak zkrácení dodavatelských řetězců příznivé pro životní prostředí.

Zvládnutí přechodu na Průmysl 4.0 nám mohou pomoci prostředky z evropských iniciativ jako Next Generation EU, které nabízejí možnost modernizace našeho hospodářství a energetiky s akcentem na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí, na edukaci občanů a zajištění záchranné sítě pro lidi a regiony, jež budou transformací negativně ovlivněny.

Naše vize

Vytvoříme funkční prostředí pro rychlý přenos moderních technologií do výrobní praxe, zajištění potřebných odborných kapacit, znalostí a pružné rekvalifikaci zaměstnanců. Systém vzdělávání bude podporovat rozvoj dovedností jako např. informační gramotnost a inovativnost.

Jak to chceme udělat?

  • Podpoříme veřejně dostupné databáze možností celoživotního vzdělávání v oblasti kompetencí pro Průmysl 4.0, které budou definovány ve spolupráci se zaměstnavateli.
  • Podpoříme vznik pružných výukových programů na VŠ zaměřených na přenos nejnovějších technologií do praxe, jako je např. prg.ai Minor.[11]
  • Vytvoříme síť kompetenčních center po vzoru Německa a Velké Británie, která pomohou firmám při přechodu k digitalizaci a robotizaci.[12, 13] Taková síť bude mít uplatnění v přenosu znalostí v ekonomice i mimo Průmysl 4.0.[14]
  • Vytvoříme referenční provozy po vzoru TestBedu pro Průmysl 4.0 na ČVUT nebo inovačních laboratoří v Německu.[2, 3]
  • Budeme směřovat investiční pobídky tak, aby příspívaly rozvoji výzkumně-inovačnímu potenciálu České republiky.
  • Upravíme podmínky pro zaměstnanecké akcie tak, aby byly užitečným nástrojem pomáhajícím růstu startupů.
  • Zavedeme vouchery na konzultace zavádění moderních technologií pro automatizaci procesů do praxe a podporu digitalizace výrobních procesů a využívání dat generovaných ve výrobě, např. pro tvorbu tzv. digitálních dvojčat výrobků i výrobních procesů.
  • Vytvoříme kvalitní a stabilní digitální infrastrukturu i mimo regionální centra.
  • Upravíme současný systém rekvalifikace tak, aby reagoval i na dlouhodobé trendy trhu práce.
  • Zřídíme programy zásadní rekvalifikace v regionech negativně zasažených technologickými a ekonomickými změnami po vzoru Trade Adjustment Assistance (např. při útlumu těžby uhlí).[1]
  • Lidské zkušenosti mají nevyčíslitelnou hodnotu. Materiálně i lidsky podpoříme podnikatele, manažery a zaměstnance všech generací, kteří se podělí o své zkušenosti. Vytvoříme infrastrukturu, která tyto zkušenosti zachytí v digitální podobě (např. konceptem Citizen Science).

Kolik na to chceme času?

  • První 4 roky – první balíček opatření.
  • Další 4 roky – vyhodnocování jednotlivých opatření a jejich dílčí změny.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Nástup Průmyslu 4.0 znamená pro mladou generaci a studenty nové pracovní a podnikatelské příležitosti s dlouhodobou perspektivou.

Pro rodiny s dětmi

Rodiče díky transformaci hospodářství najdou uplatnění v nových systémech výroby, kde budou moci lépe kombinovat rodičovství a kariéru.

Pro seniory

Zvládnutí přechodu na nový ekonomický model posílí veřejné finance, a vytvoří tak prostor pro řešení tristního stavu důchodů.

Pro zaměstnance

Pouze úspěšná transformace tradičního průmyslu zajistí jeho přežití a plynulé navázání na současný stav a udržení zaměstnanosti.

Pro živnostníky a podnikatele

Pro živnostníky a podnikatele představuje Průmysl 4.0 velkou příležitost, kde budou moci uplatnit svou inovativnost a pružnost.

Pro veřejné finance

Naše opatření vyjdou na jednotky miliard. Digitální i další infrastrukturu lze navíc hradit z EU fondů. Návratnost takových politik je vysoká.[15]

Pro větší firmy

Větší firmy díky podpoře Průmyslu 4.0 budou moci intenzivněji inovovat, zvyšovat produktivitu a expandovat na zahraniční trhy.

Co pro to už děláme

  • Prosadili jsme digitální technické mapy zjednodušující stavební řízení a zefektivňující procesy veřejné správy.[4]
  • Podíleli jsme se na narovnání konkurenčního prostředí na trhu mobilních operátorů.[5]
  • Zasazovali jsme se o podporu inovací prostřednictvím Národního inovačního fondu.[6]
  • Náš starosta Věslav Michalík inicioval vznik vědecko-technologického klastru STAR – Science and Technology Advanced Region – inovačního regionu ve Středních Čechách se špičkovým vědeckým zázemím a s celosvětovým dopadem.
  • V Libereckém kraji se náš hejtman Martin Půta zasazuje o pomoc v digitalizaci malých a středních podniků a rozvoji Průmyslu 4.0.
  • Kolín se pod vedením Víta Rakušana a Michaela Kašpara stal výstavním českým Smart City.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Vytvořením vhodného prostředí pro inovace a adopci nových technologií podnítíme soukromé investice. Stát zainvestuje do takového ekosystému jednotky miliard korun, dlouhodobá návratnost takových projektů je ale vysoká. Navíc se tomu nevyhneme – Průmysl 4.0 české firmy ovlivní na každý pád.

Nepomůže stát firmám nejlépe, když jim nebude stát v cestě?

V cestě firmám při inovacích rozhodně stát nehodláme. Chceme systematicky odstraňovat překážky v podnikání. Průmysl 4.0 a obdobně technologické změny ale vyžadují i infrastrukturu, která je odpovědností státu. Digitální infrastruktura, stejně jako zpřístupnění současných znalostních kapacit na veřejných školách firmám pomůže. 

Neskončí to zas u dotací pro firmy s napojením na politiky a úředníky?

Dotacemi tuto technologickou výzvu řešit nelze, proto je ani nebudeme poskytovat. Chceme jen využít potenciál jak veřejné správy, tak právě firem. Chceme investovat do infrastruktury, včetně té měkké, kde se lidé potkávají, sdílejí know-how a nápady a mohou si vyzkoušet nová, inovativní řešení.

Klidně si to ověřte

[1]
U.S. Department of Labor. The Trade Adjustment Assistance. 2021. Dostupné zde.
[2]
Labs Network Industrie 4.0. Testzentren. 2021. Dostupné zde.
[3]
ČVUT. Testbed pro Průmysl 4.0. 2021. Dostupné zde.
[4]
Piráti. Digitální technická mapa dostala ve Sněmovně zelenou. 2019. Dostupné zde.
[5]
Piráti. Piráti se podílí na vzniku zákona, který zlepší postavení zákazníků u mobilních operátorů. 2019. Dostupné zde.
[6]
Piráti. Piráti se zasazovali o pomoc začínajícím podnikatelům prostřednictvím NIF. 2019. Dostupné zde.
[7]
OECD. Job Creation and Local Economic Development 2020: Rebuilding Better. 2020. Dostupné zde.
[8]
NKÚ. Souhrnná zpráva o digitalizaci veřejné správy v ČR. 2019. Dostupné zde.
[9]
McKinsey Global Institute. International Automation. 2017. Dostupné zde.
[10]
Deloitte. Automatizace práce v ČR. 2018. Dostupné zde.
[11]
Prg.ai. Prg.ai Minor. 2020. Dostupné zde.
[12]
Catapult Network. 2020. Dostupné zde.
[13]
Digital Transformation Monitor. Germany: Industrie 4.0. 2020. Dostupné zde.
[14]
BMWI. Case study on the Mittelstand 4.0 Competence Centres, Germany: Contribution to the OECD TIP Digital and Open Innovation project. 2019. Dostupné zde.
[15]
Ericsson. How to improve ROI for Industry 4.0 use cases.  2020. Dostupné zde.

Konec levné ekonomiky

Chceme-li své mzdy přiblížit Západu, musíme aktualizovat vlastní hospodářství. Zvyšme svoji cenu výzkumem, inovacemi a finálními výrobky.[10]

Takhle to dál nejde

Problémem českého hospodářství není nízká produktivita ve smyslu málo vyrobených aut na zaměstnance, ale v tom, že se české firmy uplatňují často v činnostech s nízkou marží.[14] Místo subdodávek je vhodnější se orientovat na výzkum, sofistikovanou výrobu a kontakt se zákazníky.[11]

V čem je problém

Cesta k vyšším mzdám a ziskům vede skrz zaměření se na úkony, kde si český podnikatel a zaměstnanec dokážou ukrojit větší část z ceny finálního produktu. Empirický výzkum ukazuje, že nejvyšší marže firma získá vývojem produktu a schopností ho prodat.[11] Příkladem je společnosti Apple, která se zaměřuje přesně na tyto úkony – vývoj a prodej – výrobu přenechává jiným. České firmy se naopak často specializují na standardizovanou výrobu, kde jsou marže nízké.[14]

Pokoušet se porazit zavedené zahraniční firmy ale není vhodnou strategií. Vývoj a prodej chytrých telefonů v Česku nevznikne. Lepší je se utkat o výnosné pozice v dynamických odvětvích. Tam jsou ostatně české firmy už dnes úspěšné. Příkladem jsou odvětví počítačových her, kybernetické bezpečnosti nebo zdravotnického vybavení.

Diverzifikace českého hospodářství směrem k moderním odvětvím – chytré výrobě, chytrému prodeji – je tedy i cestou k vyšší přidané hodnotě. Stávající situace je však tristní – český podíl zaměstnanosti ve vědecko-technologických oborech je jedním z nejnižších ze států EU.[9] Přitom právě taková pracovní síla je komplementární k úspěšnému přechodu k průmyslu 4.0 a moderní výrobě obecně.[12]

Úlohou státu je vytvořit podmínky k modernizaci hospodářství, nikoliv ji řídit. Ty jsou ale v současnosti nedostatečné, ať už jde o podmínky podnikání[4], byrokratickou zátěž, podporu zavádění nových technologií nebo náročnost zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí.[13]

Zásadním přispěním státu k modernizaci ekonomiky je dlouhodobě naplňovaná inovační strategie, která by byla schopna koordinovat výzkum a vývoj se snahami českých firem, případně i se strategickými zahraničními investicemi. Byť existují pozitivní příklady i v Česku (například strategie Jihomoravského kraje), na národní úrovni stát v roli koordinátora v současnosti selhává. 

Naše vize

Páteř české ekonomiky bude tvořena inovativními firmami úspěšnými na dalších trzích, čemuž budou odpovídat jejich zisky a mzdy jejich zaměstnanců. Zároveň si ponechají vazbu na svůj region a budou dále přispívat k rozvoji místa, ve kterém vznikly.

Jak to chceme udělat?

  • Razantně posílíme podnikatelské vzdělání pro žáky středních a vysokých škol s akcentem na umění spolupráce, komunikaci, kreativitu a kritické myšlení. 
  • Zřídíme program podpory pro studenty s podnikatelskými záměry napříč vysokými školami a budeme je propojovat s konzultanty, inkubátory a investory a především mezi sebou.
  • Zrevidujeme a omezíme administrativní povinnosti, kterým v současnosti podnikatelé čelí. Zjednodušíme a podpoříme začátky podnikání – například jednoduchými nástroji pro začínající firmy, které budou zaručovat soulad se všemi nároky ze strany státu (účetní systém, kalendář upozorňující na všechny termíny, vzory smluv apod.).
  • Umožníme malým a mladým firmám převádět daňovou ztrátu z výzkumu a vývoje do dalších období i formou slevy na odvodech za zaměstnance.
  • Rozvineme systémy podpory vzniku inovativních firem stavějících na veřejném výzkumu.
  • Dotvoříme strukturu inovačních center, která budou pomáhat malým, lokálním a inovativním firmám, a investovat tak do lidí a jejich kompetencí v regionech.[1]
  • Založíme kompetenční centra po vzoru Německa či Velké Británie[15, 16], která budou aktivně podporovat firmy při zavádění osvědčených moderních technologií a manažerských postupů. 
  • Pomocí koncepčně řízené vědecké politiky systematicky podpoříme výzkum a jeho praktické využití při odpovědi na globální trendy, jako jsou  například zelená energetika, kyberbezpečnost a kvalita života.
  • Zavedeme administrativně jednoduchý systém zelených karet na podporu domácích firem s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců.
  • Podpoříme cirkulární ekonomiku metodikami nákupů pro firmy a jejím zohledněním při zadávání veřejných zakázek.[8]

Kolik na to chceme času?

  • První 4 roky – na první balíček opatření.
  • Druhé 4 roky – na vyhodnocování jednotlivých opatření a jejich dílčí změny.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladá generace se bude moci podílet na transformaci českého hospodářství s mnoha novými pracovními a podnikatelskými příležitostmi.

Pro seniory

Úspěšný podnikatelský sektor bude mít pozitivní dopad na veřejné finance, což umožní řešit důchody a zvyšovat kvalitu veřejných služeb.

Pro zaměstnance

Inovativní firmy budou soutěžit o kompetentní zaměstnance, což povede k vyšším mzdám.

Pro živnostníky a podnikatele

Lepší podmínky podnikání umožní firmám soustředit se na rozvoj firmy a inovace namísto byrokracie.

Pro veřejné finance

Zlepšení postavení české ekonomiky umožní při stejných příjmech veřejného rozpočtu snížit daňové zatížení nebo zkvalitnit veřejné služby.

Pro větší firmy

Firmy budou v příznivém prostředí konkurenceschopné vůči zahraničním konkurentům a budou moci naplno využít místní potenciál.

Co pro to už děláme

  • Vytvořili jsme návrh velké daňové reformy, která podporuje ekonomickou aktivitu.
  • Prosazujeme rozumnou variantu digitální daně, která narovná podmínky pro digitální podnikání v ČR i v EU. Evropské digitální firmy tak nebudou čelit neférové konkurenci ze strany zahraničních gigantů.[2]
  • Navrhli jsme možnost založit firmu za jeden den, což značně usnadní začátky podnikání.[3]
  • Systematicky rozvíjíme inovační potenciál Jihomoravského kraje například prostřednictvím Regionální inovační strategie nebo Libereckého kraje díky centru digitální inovace.
  • Podporujeme malé a střední podniky a nadané doktorandy přírodovědných a technických oborů.
  • Zřídili jsme Pražský inovační institut pro rozvoj digitálních dovedností a dalších kompetencí.
  • Během pandemie jsme podpořili podnikatele, které vládní programy opomenuly.
  • S naším projektem Trh inovací, který podporuje začínající inovativní podnikatelské projekty, jsme uspěli i v mezinárodní konkurenci.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Většina opatření staví na existujících strukturách, které ale zatím bohužel neplní svůj účel. Národní inovační platformy již existují v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, nevykazují ale žádné výsledky. Díky tomu náklady oproti současnému stavu nebudou vysoké. Je potřeba věci pouze dělat správně, stavět na dobrých zkušenostech a vyhodnocovat efektivitu programů. 

Jak chcete zajistit, aby české firmy byly úspěšné na globálních trzích?

Zaručit to nemůžeme. Můžeme ale vytvořit prostředí, které firmám nebude házet klacky pod nohy a naopak je v podnikání podpoří. Věříme, že v Česku je spousta podnikatelů s velkým potenciálem, který jim chceme umožnit rozvinout.

Nebylo by vhodnější podporovat určitá odvětví a vytvořit národní šampiony?

Úspěšné firmy musí vzniknout přirozeně, nikoliv protekcí státu. Vytvářet umělé ekonomické giganty narušuje konkurenční prostředí a takovou politiku zaplatí spotřebitel a daňový poplatník. České firmy umí být úspěšné samy od sebe, je jen potřeba jim nestát v cestě a poskytovat jim měkkou podporu. 

Klidně si to ověřte

[1]
OECD. Going for Growth: Czech Republic. 2017. Dostupné zde.
[2]
Piráti. Komentář Tomáše Martínka: Vládní návrh digitální daně má mnoho nedostatků. 2019. Dostupné zde.
[3]
Piráti. Sněmovna vrátila Pirátský návrh na založení firmy za jeden den. 2020. Dostupné zde.
[4]
World Bank Group. Economy Profile of Czech Republic, Doing Business 2020 Indicators. 2020. Dostupné zde.
[5]
OECD. The Geography of Firm Dynamics: Measuring Business Demography for Regional Development. 2017. Dostupné zde.
[6]
NKÚ. Výroční zpráva. 2020. Dostupné zde.
[7]
Evropská komise. Connecting Universities to Regional Growth: A Practical Guide. 2011. Dostupné zde.
[8]
Změna k lepšímu. Je čas jednat. 2021. Dostupné zde.
[9]
Eurostat. HRST by category, sex and age. 2021. Dostupné zde.
[10]
OECD. Household disposable income (indicator). 2021. Dostupné zde.
[11]
YE et al. Measuring Smile Curves in Global Value Chains. 2015. Dostupné zde.