Krajina slábne a my s ní. Tím, že pomůžeme jí, pomůžeme sobě. Vraťme jí úrodnost a rozmanitost, pomozme jí zadržovat vodu, snižme erozi.
Živější příroda
Z krajiny mizí tisíce druhů živočichů a rostlin.[1] Je načase změnit styl, jakým stát přistupuje k ochraně přírody.
Z krajiny mizí tisíce druhů živočichů a rostlin.[1] Je načase změnit styl, jakým stát přistupuje k ochraně přírody.
Takhle to dál nejde
Zejména naše nakládání s krajinou udělalo z dříve běžných druhů vzácné[2, 3], mnoho z nich dokonce vyhynulo. Podpora biodiverzity není dostatečně zohledněna v územním plánování, při správě státních podniků ani v dalších činnostech státu. Její ochrana není dostatečně efektivní.
V čem je problém
Zpráva OSN uvádí, že jednomu milionu druhů hrozí vyhynutí.[4] V Evropě jde o téměř čtvrtinu volně žijících živočichů a rostlin.[5] Podíl druhů ohrožených vymizením z ČR se také pohybuje v desítkách procent.[1] Kvůli bezohlednému hospodaření, záboru půdy, znečišťování, šíření invazních druhů, změně klimatu a přímému usmrcování ohrožených druhů hrozí, že dojde ke kolapsu světových ekosystémů.[6] Z chráněných biotopů v EU je jen 15 procent v dobrém stavu.[7] Ztráta biodiverzity je všeobecně vnímána jako existenční riziko[8], tedy událost, která může ohrozit existenci lidstva.
Naše vize
Zvrátíme nebo alespoň zpomalíme úbytek biodiverzity. Stát bude na ochranu druhové pestrosti dbát ve všech odvětvích a činnostech. Péče o chráněnou i nechráněnou živou přírodu bude efektivní a nic nebude bránit moderním přístupům v ochraně přírody.
Jak to chceme udělat?
- V územním plánování[9, 10], pozemkových úpravách a hornických rekultivacích[11] změníme legislativu a metodiky tak, aby zohledňovaly skutečné nároky ohrožených druhů na prostředí.
- Rozšíříme ochranu půdního fondu, např. i na další typy pozemků.
- Státní podniky dostanou zadání spravovat okolí řek, silnic a železnic vstřícně k přírodě a přitom bez prodražování nebo ohrožení bezpečnosti.
- Prosadíme aktualizaci seznamu chráněných druhů a jasná pravidla pro jejich zařazování.[12] U všech bude chráněn jejich biotop, u některých navíc i každý jedinec (např. druhy ohrožené pytláctvím).
- Zrychlíme realizaci záchranných programů pro nejcennější druhy.
- Národní seznam invazních druhů bude odstupňovaný, některé druhy bude například možné chovat, ale ne volně vypouštět.
- Podpora zabezpečení stád před vlky a proplacení všech škod způsobených i přes toto zabezpečení musí být jednoduše a rychle dostupné. Nesmí ale být narušena ochrana šelem.[13]
- O těžbě dřeva v národních parcích nesmí rozhodovat finance – správy parků zbavíme závislosti na prodeji dřeva.[14]
- Vyhlásíme nová chráněná území ve spolupráci s odborníky i místními obyvateli; např. na soutoku Moravy a Dyje[15] je na místě mluvit o národním parku.
- Prosadíme, aby plány péče o chráněná území procházely odbornou oponenturou a byly pro správce území více závazné.
- Odstraníme legislativní překážky, které ztěžují zavádění nových postupů ochrany přírody osvědčených v zahraničí[16, 17, 18, 19, 20] – využití pastvy velkých kopytníků, alternativních lesnických postupů apod.
- Zasadíme se o zlepšení velmi špatné platové situace[21] pracovníků v oboru. Budeme pracovat na jejich užším propojení s vědci, ale i zemědělci, rybáři apod.
- Kvalitu vody v řekách a rybnících zvýšíme podporou extenzivního hospodaření a investicemi do čistíren odpadních vod. Upřednostníme šetrné úpravy koryt nebo jejich návrat do přírodního režimu.[22]
Kolik na to chceme času?
8 let na zavádění, 20+ let na zhodnocení efektu
Pro koho to chceme hlavně
Pro mladé
Účinnou ochranou své přírody se zařadíme mezi moderní státy, které dodržují mezinárodní úmluvy a jdou příkladem.
Pro rodiny s dětmi
Zdravá krajina a příroda je podmínkou zdravého života. Přírodu zachováme i pro naše děti.
Pro lidi ve zralém věku
Funkční ekosystémy jsou podmínkou funkčního zemědělství, lesnictví a rybářství, musíme ale prostředky vynakládat efektivně.
Pro seniory
Rostliny a zvířata, které známe, budou zachovány i pro další generace. Ohrožené druhy se vrátí do míst, kam vždy patřily.
Pro živnostníky a podnikatele
Status chráněného území, stejně jako zlepšení životního prostředí a jeho estetické hodnoty, budou mít pozitivní vliv na turistický ruch.
Co pro to už děláme
- Uspořádali jsme kulatý stůl k problematice ochrany vlků (zde).
- Interpelovali jsme ve věci vysoušení mokřadu (zde).
- Předložili jsme pozměňovací návrh rozšiřující seznam druhů, na které se vztahuje zákon o ekologické újmě.
- Na komunální úrovni provádějí naši zvolení zástupci opatření pro ochranu biodiverzity. Ve městech zlepšujeme péči o městskou zeleň, např. se omezují seče, abychom dali prostor rozvoji různých druhů rostlin a hmyzu, vysazujeme solitérní stromy, aleje, podporujeme ochranu mokřadů, využití kompostu a propachtování polí přednostně ekologickým zemědělcům.[23, 24]
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
V prvé řadě se zde zaměřujeme na úpravu existujících výdajů tak, aby lépe odpovídaly svým účelům. Dále se z velké části jedná o plán, jak smysluplně využít peníze, které Evropská komise přidělila na ochranu biodiverzity v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu. V personální oblasti navrhujeme navýšení o řádově 150 milionů korun ročně tak, aby se platy vyrovnaly s ostatními resorty[21] a zároveň jsme mohli zavést výše jmenovaná opatření (i část z toho by mělo být možné z prostředků EU pokrýt).
V národních parcích potom chceme zmírnit jejich závislost na tom, kolik dřeva vytěží a prodají, což dnes tvoří velkou část jejich příjmů, která se navíc rok od roku dynamicky mění.[14] Je možné, že se v parcích poté bude těžit dřeva o něco méně, a tyto příjmy proto klesnou. Ale vzhledem k očekávanému vývoji cen dřeva předpokládáme, že vliv navrhovaného opatření nebude významný.
Je krize biodiverzity skutečně vážný problém pro životní prostředí? Neměli bychom raději řešit změnu klimatu?
Pokud sledujete běžná média, dozvíte se o změně klimatu osmkrát častěji, než o úbytku biodiverzity, přitom v odborné literatuře není zdaleka takový rozdíl v objemu pozornosti, která je oběma problémům věnována.[25]
K čemu nám příroda vlastně je?
Bez opylovačů nebude ovoce, bez žížal kvalitní zemědělská půda a bez dravých ptáků se snadno přemnoží polní hlodavci. Biodiverzita dobře odráží, kolik takových služeb ekosystém poskytuje.[26, 27, 28, 29, 30] Většina zde zmiňovaných opatření má také řadu pozitivních dopadů pro klima, zdraví a pohodlí lidí, rekreaci, estetickou nebo kulturní hodnotu krajiny apod.
Dívejme se ale také na naši přírodu jako na dědictví po našich předcích, které budeme brzy odevzdávat našim potomkům. Jen několik příkladů: během komunistického režimu, který byl k životnímu prostředí velmi bezohledný, poklesly stavy koroptví na desetinu a zemědělští velkopodnikatelé jim v následujících 30 letech zasadili další tvrdou ránu[31, 32]. Ještě hůře je na tom kdysi obyčejný sysel a na stejné cestě jsou tak ikonické druhy české krajiny jako hrdlička divoká, pstruh obecný a velká část druhů žab nebo motýlů. Nepřipusťme, aby to byla naše doba, kdy tato zvířata definitivně zmizí.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
HEJDA, R., FARKAČ, J., CHOBOT, K. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Red List of threatened species of the Czech Republic. Invertebrates). Příroda. 2017, 36, 1–612. Dostupné zde.
[2]
SEIBOLD, S., GOSSNER, M. M., SIMONS, N. K., BLÜTHGEN, N., MÜLLER, J., AMBARLI, D., LINSENMAIR, K. E. Arthropod decline in grasslands and forests is associated with landscape-level drivers. Nature. 2019, 574(7780), 671–674.
[3]
NEWBOLD, T., HUDSON, L. N., CONTU, S., HILL, S. L., BECK, J., LIU, Y., PURVIS, A. Widespread winners and narrow-ranged losers: Land use homogenizes biodiversity in local assemblages worldwide. PLoS biology. 2018, 16(12), e2006841. Dostupné zde.
[4]
DÍAZ, S., SETTELE, J., BRONDÍZIO, E. S., NGO, H. T., GUÈZE, M., AGARD, J., ARNETH, A., BALVANERA, P., BRAUMAN, K. A., BUTCHART, S. H. M., CHAN, K. M. A., GARIBALDI, L. A., ICHII, K., LIU, J., SUBRAMANIAN, S. M., MIDGLEY, G. F., MILOSLAVICH, P., MOLNÁR, Z., OBURA, D., PFAFF, A., POLASKY, S., PURVIS, A., RAZZAQUE, J., REYERS, B., ROY CHOWDHURY, R., SHIN, Y. J., VISSEREN-HAMAKERS, I. J., WILLIS, K. J., ZAYAS, C. N. (Eds.), Globální hodnotící zpráva IPBES o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách – shrnutí pro tvůrce politik. Bonn, Německo: Sekretariát IPBES. 2019 [cit. 26. 3. 2021]. ISBN 978-3-947851-21-8. Dostupné zde.
[5]
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (factsheet). Evropská unie. 2011. Dostupné zde.
[6]
FAO. The State of the World’s Biodiversity for Food and Agriculture, J. Bélanger & D. Pilling (eds.). FAO Commission on Genetic Resources for Food and Agriculture Assessments. Rome. 2019. Dostupné zde.
[7]
European Environment Agency. State of nature in the EU Results from reporting under the nature directives 2013–2018. Publications Office of the European Union: Luxembourg. 2020. Dostupné zde.
[8]
World Economic Forum. The Global Risks Report 2021, 16th Edition. 2021. Dostupné zde.
[9]
HLAVÁČ, V., PEŠOUT, P. Nová metodika vymezování ÚSES – promarněná příležitost. Ochrana přírody. 2017, 4, 6–9. Dostupné zde.
[10]
PEŠOUT, P., HLAVÁČ, V., CHOBOT, K. Ochrana biotopů ohrožených druhů v územním plánování, Část I – Limity využití území z důvodu ochrany přírody. Ochrana přírody. 2018, 2, 16–19. Dostupné zde.
[11]
ŘEHOUNEK, J., ŘEHOUNKOVÁ, K., PRACH, K. Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi, 2. vydání. České Budějovice: Calla. 2015. Dostupné zde.
[12]
ŠÍMA, J., ZMEŠKALOVÁ, J. Aktualizace Seznamu zvláště chráněných druhů a změny v druhové ochraně. Fórum ochrany přírody. 2018, 1, 11–13. Dostupné zde.
[13]
Piráti k návratu vlků: Podporujme ochranu velkých šelem, ale nezapomínejme na chovatele hospodářských zvířat. Tisková zpráva Pirátů. 2020. Dostupné zde.
[14]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/23 Peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit správy národních parků. 2019. Dostupné zde.
[15]
Česká botanická společnost, Česká limnologická společnost, Česká společnost arachnologická, Česká společnost entomologická, Česká společnost pro ekologii, Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Společnost pro ochranu motýlů. Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských luhů. 2020. Dostupné zde.
[16]
ČÍŽEK, L. et al. Metodika péče o druhově bohaté (světlé) lesy. Certifikovaná metodika. 2016. Dostupné zde.
[17]
JIRKŮ, M., DOSTÁL, D. Alternativní management ekosystémů, Metodika zavedení chovu býložravých savců jako alternativního managementu vybraných lokalit. Certifikovaná metodika. 2015. Dostupné zde.
[18]
SVENNIG, J.-C. Rewilding should be central to global restoration efforts. One Earth. 2020, 3(6), 657–660. Dostupné zde.
[19]
POLÁKOVÁ, S. Oheň do české krajiny patří, jen se bojíme ho do ní pustit. Ekolist. 2016. Dostupné zde.
[20]
ČÍŽEK et al. Podkladová studie pro zásady péče o národní parky. Studie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pro Ministerstvo životního prostředí. 2019.
[21]
LEHEJČEK, J., NAVRKAL, F. Přehledová analýza příjmů zaměstnanců ve státní ochraně přírody. 2020.
[22]
JUST, T. Ekologicky orientovaná správa vodních toků v oblasti péče o jejich morfologický stav – metodika. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2016.
[23]
Hlavní město Praha. Praha nabízí zájemcům pozemky pro ekologicky šetrné hospodaření. 2020. Dostupné zde.
[24]
TYLOVÁ, E. Co se zemědělstvím ve městě? Ekolist. 2020. Dostupné zde.
[25]
LEGAGNEUX, P., CASAJUS, N., CAZELLES, K., CHEVALLIER, C., CHEVRINAIS, M., GUÉRY, L., ROPARS, P. Our house is burning: discrepancy in climate change vs. biodiversity coverage in the media as compared to scientific literature. Frontiers in Ecology and Evolution. 2018, 5, 175. Dostupné zde.
[26]
HARRISON, P. A., BERRY, P. M., SIMPSON, G., HASLETT, J. R., BLICHARSKA, M., BUCUR, M., GEERTSEMA, W. Linkages between biodiversity attributes and ecosystem services: a systematic review. Ecosystem Services. 2014, 9, 191–203. Dostupné zde.
[27]
LAURILA-PANT, M., LEHIKOINEN, A., UUSITALO, L., VENESJÄRVI, R. How to value biodiversity in environmental management? Ecological indicators. 2015, 55, 1–11. Dostupné zde.
[28]
WATSON, R. Biodiversity touches every aspect of our lives – so why has its loss been ignored? Guardian 19. 9. 2019. Dostupné zde.
[29]
TILMAN, D., ISBELL, F., COWLES, J. M. Biodiversity and ecosystem functioning. Annual review of ecology, evolution, and systematics. 2014, 45, 471–493. Dostupné zde.
[30]
HOLT, E. A., MILLER, S. W. Bioindicators: using organisms to measure environmental impacts. Nature Education Knowledge. 2011, 3(10), 8. Dostupné zde.
[31]
REIF, J., VERMOUZEK, Z. Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession. Conservation Letters. 2019, 12(1), e12585. Dostupné zde.
[32]
Česká společnost ornitologická. Ptáci zemědělské krajiny. 2021. Dostupné zde.