Naše země vysychá. Zastavme plýtvání vodou, aniž bychom ji zdražovali. Chraňme zdroje, hledejme nové, zásobujme šetrně.
Čistší životní prostředí
Tady jde o zdraví! Donuťme znečišťovatele přijmout čistší alternativy. Sobě prodloužíme kvalitní život, dětem zajistíme zdravější dětství.
Tady jde o zdraví! Donuťme znečišťovatele přijmout čistší alternativy. Sobě prodloužíme kvalitní život, dětem zajistíme zdravější dětství.
Takhle to dál nejde
Zatímco při autonehodách zemře ročně méně než 1000 lidí, znečištění ovzduší způsobuje přes 5000 předčasných úmrtí.[1] Stav prostředí se od konce 90. let nelepší[2], neřeší se staré ekologické zátěže. Resorty si přehazují odpovědnost, chybí mezioborově vzdělaní odborníci.[3]
V čem je problém
Znečištění životního prostředí je rizikovým faktorem pro vznik mnoha chorob a snižuje kvalitu života. Znečišťující látky v ovzduší, které jsou v ČR největším problémem, se podílejí na vzniku respiračních a kardiovaskulárních chorob a rakoviny a způsobují i další zdravotní problémy. Mají také negativní vliv na těhotné ženy a na děti.
V evropském srovnání i podle českých zákonů je nejhorší situace ve znečištění polétavým prachem, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. Největším zdrojem znečištění jsou v ČR lokální topeniště. Díky „kotlíkovým dotacím“ se podařilo situaci částečně zlepšit, přesto je stále v provozu 300 tisíc nevyhovujících kotlů, které po září 2022 nebudou splňovat normu. Dalším problémem je doprava – zdroj hluku, polétavého prachu a oxidů dusíku, z nichž vzniká přízemní ozon. Také uhelné elektrárny produkují prach a do ovzduší uvolňují rtuť.
Významné jsou i lokální problémy (např. blízkost průmyslových podniků, vliv těžby a zpracování uhlí, bydlení blízko frekventované silnice, staré ekologické zátěže apod.), které se do celostátních průměrů zásadně nepromítnou, pro dotčené obyvatele ale znamenají ohrožení zdraví a zhoršení životních podmínek.
I když jsou limity nastavené zákony v souladu se směrnicemi EU, zaostávají v některých oblastech za doporučeními WHO. Mohli bychom tedy být i ambicióznější. Mezi zeměmi EU se stále řadíme k těm horším. Nejhorší situace je na Ostravsko-Karvinsku, kde ke znečištění významně přispívá i přeshraniční přenos z Polska.
Problémem je i špatná spolupráce mezi resorty životního prostředí a zdravotnictví a přehazování odpovědnosti. Navíc přes dvacet let nevychází z medicínských oborů dost odborníků na veřejné zdraví. Pro koncepční řešení je nutné mít lékaře s vhledem do životního prostředí i specialisty na životní prostředí se znalostmi z medicíny.[13]
Naše vize
Znečištění prostředí bude spolehlivě pod úrovní, která ohrožuje zdraví obyvatel. Zodpovědná ministerstva a další státní úřady mají jasně nastavené pravomoci, dobře spolupracují a pružně řeší problémy na celostátní i lokální úrovni. Univerzity připravují kompetentní odborníky.
Jak to chceme udělat?
- Zajistíme, aby stávající i nově schvalované zdroje znečištění byly vždy posuzovány podle možného vlivu na zdraví. V návaznosti na to mohou být regulovány.
- Zapracujeme téma vlivu životního prostředí na veřejné zdraví do strategických dokumentů resortu zdravotnictví. A zajistíme, aby se podle definovaných cílů postupovalo v praxi.
- Zajistíme, aby v této oblasti byly jasně vytyčeny kompetence resortů životního prostředí a zdravotnictví. Ministerstva obsadíme dostatkem potřebných odborníků.
- Zajistíme mezioborové vzdělávání úředníků v oblasti veřejného zdraví i životního prostředí.
- Zvýšíme poplatky za znečišťování a zábor přírodních zdrojů.
- Zajistíme vyšší postihy za nepovolené znečištění životního prostředí včetně havárií s možným negativním vlivem na zdraví.
- Navrhneme přehodnocení metodiky pro výjimky z limitů pro emise znečišťujících látek u jednotlivých zdrojů znečišťování a omezení výjimek z emisních limitů pro velké spalovací zdroje.
- Dotačními programy podpoříme výměnu topenišť (domácnosti, bytové domy, podniky, veřejné budovy).
- Urychlíme likvidace starých zátěží podle platných ekologických smluv.
- Podpoříme výzkum v oblasti vztahu životního prostředí a veřejného zdraví a zajistíme zapracování jeho výstupů do legislativy a praxe.
- Podpoříme nové technologie opravy povrchů silnic s cílem snížit prašnost a otěr pneumatik ve městech a obcích.
- Zajistíme kvalitní veřejně přístupný online monitoring stavu všech složek životního prostředí (ovzduší, povrchové a podzemní vody, radon, půda a biodiverzita). Zajistíme nepřetržité vyhodnocování naměřených parametrů a vytvoříme plán a systém včasného varování pro případné krizové situace.
Kolik na to chceme času?
4 roky na zajištění funkční ochrany kvality pitné vody,
4 roky na nastavení kvalitního systému spolupráce resortů zdravotnictví a životního prostředí (krizové situace, monitoring složek životního prostředí),
10 let na snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, benzo[a]pyrenem a dalšími znečišťujícími látkami s negativním vlivem na zdraví,
10–15 let na nastavení a zavedení funkčního vzdělávacího systému pro odborníky v průřezu obou oborů, které v této době bude generovat již první absolventy.
Pro koho to chceme hlavně
Pro mladé
Sníží se prašnost a zvýší čistota vzduchu v místech, kde mladí žijí, sportují, pracují či se schází s kamarády.
Pro rodiny s dětmi
Sníží se prašnost a zvýší čistota vzduchu v místech, kde děti žijí, sportují, učí se či se schází s kamarády.
Pro lidi ve zralém věku
Čistší životní prostředí v dlouhodobém horizontu povede k prodloužení délky zdravého života a zvýšení životní pohody.
Pro seniory
Čistší životní prostředí umožní zdravější a aktivnější stáří a snížení nákladů na léky.
Pro zaměstnance
V dlouhodobém horizontu budou zaměstnanci zdravější a budou moct plně naplnit svůj pracovní potenciál.
Pro živnostníky a podnikatele
Firmám se v dlouhodobém horizontu sníží výdaje související s onemocněním zaměstnanců.
Pro lidi ve finanční tísni
Čistší životní prostředí bude v dlouhodobém horizontu znamenat zdravější obyvatele bez ohledu na sociální postavení a ekonomickou situaci.
Pro nás pro všechny
Každý občan bude moci průběžně sledovat, jaký je v jeho městě a obci stav životního prostředí.
Pro veřejné finance
Sníží se výdaje na zdravotnictví, stoupnou příjmy z ekonomické aktivity občanů – zdravější lidé jsou méně nemocní a pracují do vyššího věku.
Co pro to už děláme
- Podali jsme pozměňovací návrh[8] s cílem vytvořit jasné a nezpochybnitelné zásady ochrany zdrojů vody formou ochranných pásem, aniž by docházelo k neodůvodněnému omezení lidské činnosti.
- Podali jsme pozměňovací návrh[11] s cílem umožnit obcím vyloučit spalování uhlí v lokálních topeništích na svém území. Ministerstvo životního prostředí reagovalo mírnějším návrhem na právo vyloučit spalování v kotlích nejhorších emisních tříd, který prošel.
- Uspořádali jsme ve výboru pro životní prostředí ve spolupráci s odborníky z Akademie věd ČR dva semináře k tématu kvality a dostupnosti pitné vody.[9, 10]
- Řešíme problematiku přeshraničních vlivů těžby uhlí na veřejné zdraví.[12]
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Na nový program „kotlíkových dotací“ je třeba alokovat 12 miliard korun, financování by mělo být možné z operačního programu EU v rámci programového období 2021–2027.[5] Jednání o nových programech právě probíhají. Naším záměrem je, aby každý mohl využít kotlíkové dotace a vyměnit svůj starý kotel za nový.
Koncepční řešení rozdělení pravomocí mezi resorty životního prostředí a zdravotnictví je možné financovat z běžných rozpočtů. Dílčí reforma v mezioborovém vzdělávání odborníků (v rozsahu, který určí analýza návrhů řešení) bude financována z prostředků rezortu školství.
Je to vůbec potřeba řešit?
Stav životního prostředí je sice výrazně lepší než před 30 lety[2], ale stále zaostává za úrovní běžnou v západní Evropě[6] a v posledních letech se již výrazně nezlepšuje. Se změnou klimatu navíc budeme čelit dalším výzvám, které budou zátěž a rizika pro zdraví obyvatel nadále zhoršovat. Zranitelnost lidí z regionů, kde je dlouhodobě znečištěné životní prostředí, se ukazuje i nyní v době pandemie.[7]
Není současný systém ochrany životního prostředí proti znečištění dostačující?
Legislativa je nastavena víceméně správně a je i v souladu s nařízeními EU. Také monitoring stavu znečištění životního prostředí je celkem vyhovující. Celostátní i regionální data z monitoringu všech složek životního prostředí je třeba zpřístupnit veřejnosti v reálném čase, aby každý občan mohl průběžně sledovat, jaký je v jeho městě či obci stav ovzduší, podzemních i povrchových vod, jaká je kvalita půdy, zda se v okolí objevily havárie či jaká jsou lokální zdravotní rizika (například výskyt radonu).
Problémem je řešení konkrétních situací, kdy dochází k překračování limitů znečištění. Potenciál právního rámce často není využíván, systém trpí nedostatkem mezioborově vzdělaných odborníků. Chybí nám také dostatečné poznání toho, jaké důsledky pro zdraví má dlouhotrvající vystavení znečišťujícím látkám.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Ministerstvo životního prostředí. Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2018. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo životního prostředí. Zprávy o stavu životního prostředí České republiky. 2021. Dostupné zde.
[3]
ČTK. Exministr Vojtěch navrhuje změny v zákoně o vzdělávání lékařů. SeniorZone 2020. Dostupné zde.
[4]
Piráti. Piráti navrhují skončit s uhlím do roku 2030, o osm let dřív, než plánuje Uhelná komise. Jinak hrozí prudké zdražení elektřiny. 2020. Dostupné zde.
[5]
Programový dokument Operačního programu životní prostředí 2021–2027 – návrh. 2021. Dostupné zde.
[6]
European Environment Agency. The European environment – state and outlook 2020. Dostupné zde.
[7]
POZZER, A., DOMINICI, F., HAINES, A., WITT, C., MÜNZEL, T. LELIEVELD, J. Regional and global contributions of air pollution to risk and death from COVID-19. Cardiovascular Research, Volume 116, Issue 14, 1 December 2020. Dostupné zde.
[8]
Poslanecká sněmovna. Písemný pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 556. 2020. Dostupné zde.
[9]
Výbor pro životní prostředí. Seminář Cena, kvalita a dostupnost pitné vody – materiály. 2020. Dostupné zde.
[10]
Výbor pro životní prostředí. Seminář Pitná voda je – a bude? Materiály. 2018. Dostupné zde.
[11]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 13. Novela zákona o ochraně ovzduší. 2017. Dostupné zde.
[12]
BALCAROVÁ, D. Polský důl Turów ničí (nejen) své okolí. Pirátské listy. 2020. Dostupné zde.
[13]
Piráti. Životní prostředí a lidské zdraví. 2020. Dostupné zde.