CHCI VĚDĚT VÍCE

Dostupná nabídka kvalitních potravin

Možnost jíst zdravě musí mít každý! Zvyšme povědomí spotřebitelů o kvalitní, pestré a výživné stravě a podporujme ji ve veřejném stravování.

Takhle to dál nejde

Nejčastěji umíráme na nemoci ze špatného životního stylu.[1] Nadměrně konzumujeme průmyslově zpracované potraviny a naopak méně luštěnin, vlákniny,  čerstvého ovoce a zeleniny.[2] Spotřeba biopotravin je nízká.[3] Sortiment a distribuci potravin určují z 90 procent obchodní řetězce.[4] 

V čem je problém

Školní stravování je důležité pro tvorbu stravovacích návyků, vztahu k jídlu a jeho původu a má výživovou funkci. Metodiky a recepty jsou však zastaralé.

Veřejnost není zapojena do spolutvorby potravinového systému tak, aby se z pasivních konzumentů stávali „potravinoví občané“, spoluaktéři.

Nízkopříjmové skupiny se stravují méně kvalitně, což má dlouhodobé zdravotní důsledky.[1]

Téměř v 50 procentech vzorků potravin bývají detekována rezidua pesticidů.[2] Život v půdě, voda a atmosféra jsou ohroženy  chemizací.[3]  To představuje zdravotní rizika. 

Družstevnictví bylo vyhodnoceno jako odolný a spravedlivý ekonomický a sociální model[4], jeho rozvoji však brání zastaralá legislativa a malá podpora.

Supermarkety, hypermarkety a diskonty ovládly z  90 procent distribuci potravin.[5] Tvoří systém, který není příznivý pro menší výrobce. Zanikly tisíce malých prodejen a dochází k fenoménu tzv. potravinových pouští[6] – snížila se geografická dostupnost čerstvých a nutričně bohatých potravin.  

V režimu ekologického zemědělství je 15,2 procenta zemědělské půdy, avšak pouze 3,6 procenta se nachází na orné půdě. Samotný podíl spotřeby biopotravin činí pouhé 1,58 procenta.[7] I toto málo se vyváží zejména do zahraničí, naopak až 60 procent biopotravin dovážíme.[8]

Investice do výzkumu ekologického zemědělství a dalších udržitelných metod jsou nízké a jejich přenos do praxe skrze poradenství a vzdělávání farmářů i spotřebitelů je nedostatečný.

Lokální zpracovatelské kapacity jsou nedostatečné. 

Produkce a spotřeba ovoce, zeleniny[9] a luštěnin[10], které představují důležitou složku stravy, jsou pod průměrem EU.

Diverzita pěstovaných plodin je velice nízká.[11]

Chybí nástroj informující spotřebitele o komplexní nutriční hodnotě potravin.

Naše vize

Šetrné metody výroby a zpracování potravin budou standardem. Každý, včetně nízkopříjmových skupin, bude mít přístup k pestré, nutričně bohaté stravě a čerstvým potravinám, distribuovaným zejména skrze krátké distribuční kanály a veřejné stravování. 

Jak to chceme udělat?

  • Ve školkách a školách, v domovech seniorů, v nemocnicích, v armádě i ve věznicích zajistíme stravování formou lokálních, sezónních a nutričně bohatých potravin. 
  • Ve veřejném stravování prosadíme podíl biopotravin.
  • S veřejností, farmáři a odborníky připravíme strategii potravinové politiky s cílem zlepšit dostupnost kvalitních potravin. Budeme vycházet z principů agroekologie,  potravinové suverenity, podpory rodinného farmaření a deklarace OSN o právech malých farmářů.
  • Snížíme sociální nerovnost v přístupu ke kvalitním potravinám např. finanční podporou dětí z nízkopříjmových rodin ve školním stravování. 
  • Podpoříme vzdělávací programy zaměřené na udržitelnou výrobu potravin, kvalitní stravování a snížení plýtvání potravinami. 
  • V dotačních podmínkách a metodikách podpoříme zpracování místní produkce přímo na farmách.
  • Ve spolupráci se zemědělskými sdruženími podpoříme rozvoj výrobních, odbytových a spotřebních družstev. 
  • Rozvineme funkční zemědělské poradenství na faremní plány šetrné k přírodě a na pestré osevní postupy. Zapojené farmáře finančně podpoříme.
  • Navýšíme rozpočet pro výzkum a šíření inovací v ekologickém zemědělství a výzkum na výživu rostlin a zavádění preventivních opatření v ochraně  rostlin.
  • Snížíme byrokratickou zátěž zemědělců –  náš přístup bude znamenat odklon od represe směrem k poradenství.
  • Metodicky a dotačně podpoříme zvýšení pěstování, zpracování a odbyt udržitelně vypěstovaných luštěnin, obilovin, olejnin, ovoce a zeleniny.
  • Zvýšíme ochranu spotřebitelů revizí standardů kvality a zvýšíme  informovanost stanovením nutriční hodnoty kupovaných potravin.

Kolik na to chceme času?

Základní opatření mohou být zavedena do 2 let, jejich efekty se výrazněji projeví do 4 let.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Reforma školního stravování zaměřená na pestrou stravu s vysokou nutriční hodnotou a vzdělávací programy pomohou rozvíjet stravovací návyky.

Pro rodiny s dětmi

Mladé rodiny si budou moci vybrat z řady možností, jak získat sezónní lokální nutričně bohaté a cenově dostupné potraviny.

Pro lidi ve zralém věku

Občané si budou moci vybrat ze širokého spektra kvalitních lokálních potravin.

Pro seniory

Senioři a důchodci budou moci vybrat cenově dostupnou a pestrou lokální stravu. Posílíme rozvoz terénními sociálními službami.

Pro zaměstnance

Lokální a udržitelná výroba a zpracování potravin zvýší zaměstnanost na venkově. Podpoříme odbyt za důstojnou finanční odměnu.

Pro živnostníky a podnikatele

Lokální rodinní výrobci a zpracovatelé budou mít možnost odbytu skrze veřejné stravování za férovou odměnu.

Pro lidi ve finanční tísni

Děti ze sociálně ohrožených rodin budou mít školní stravování z lokální a ekologické produkce s výraznou slevou či zdarma.

Co pro to už děláme

  • Realizovali jsme projekt na podporu ochrany půdy a krajiny s názvem Tisíc a jedna cesta pro krajinu, který má za cíl zefektivnit boj se suchem a zmírnit půdní erozi na obecní úrovni. 
  • Projekt Od vidlí na vidličku pomáhá najít  nejkratší cestu mezi farmáři a spotřebiteli.
  • Ve spolupráci s řadou expertů, neziskových organizací a státních institucí jsme vytvořili vzorovou pachtovní smlouvu, obsahující ustanovení podporující zvyšování úrodnosti půdy. 
  • Uspořádali jsme konferenci ISTAR Sucho a vydali brožuru o změnách klimatu, suchu, zemědělství a zemědělských dotacích. Představili jsme příklady dobré praxe, která zvyšuje biodiverzitu a šetrněji zachází s půdou a vodou.
  • Uspořádali jsme seminář v PSP ČR na téma potenciál technického konopí za účasti předních českých odborníků s cílem podpořit zvýšení pěstování a zpracování technického konopí pro účely výživy a oděvního a stavebního průmyslu.
  • Zorganizovali jsme kulatý stůl v PSP ČR na téma krátkých distribučních řetězců, identifikovali jsme některé systémové zábrany a možnosti pro podporu.
  • Za účasti předních českých odborníků jsme uspořádali konferenci Řekněme suchu NE!, kde jsme identifikovali příčiny sucha a navrhli možnosti šetření s vodou.
  • Uspořádali jsme vzdělávací festival o krajině Prolomit sucho I a Prolomit sucho II, kde jsme představili problém sucha jako jeden z nejzásadnějších problémů současnosti a navrhli možnosti řešení adaptace zemědělství na změnu klimatu.
  • Za účasti předních odborníků jsme uspořádali online konferenci Jak zlepšit školní stravování. Na konferenci jsme identifikovali příležitosti k reformě školního stravování.
  • Vytvořili jsme pracovní skupinu k reformě školního stravování, z našeho podnětu došlo k vytvoření odborné skupiny ke školnímu stravování pod MŠMT.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Zásadní podíl nákladů chceme financovat z prostředků Společné zemědělské politiky EU, které činí 37 miliard korun ročně. Zbývající finance na podpůrné programy budou zajištěny z příjmů, které státu plynou z emisních povolenek (ročně 15–20 miliard korun) a navráceny skrze národní programy obnovy krajiny a posilování lidských kapacit ve využívání těchto zdrojů. Už dnes bychom tedy na opatření k posílení naší krajiny mohli vynaložit až 50 miliard ročně bez nutnosti půjček.

Další finanční zdroje budou pocházet z grantů a prostředků, se kterými operují Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví,  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jak zvýšíte ochranu a informovanost spotřebitelů?

Zavedeme mezinárodně používaný a odbornou veřejností uznávaný nástroj informující spotřebitele o nutričních aspektech kupovaných potravin.

Zrevidujeme metodiky kontroly kvality potravin, limity pro rezidua pesticidů a hygienické normy. Parametry, které nebudou v souladu se současnými potřebami společnosti a s kritérii environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti, aktualizujeme.

Jak chcete zlepšit stravovací návyky?

Finančně chceme podpořit metodickou podporu vzdělávacích programů zejména ve školních jídelnách. Dále chceme postupovat cestou proměny spotřebního koše ve školním stravování, který bude odpovídat současným kritériím. Zaměříme se také na integraci sociálních, lokalizačních, nutričních, ekonomických a environmentálních kritérií do veřejných zakázek. 

Jak podpoříte komunitní iniciativy, jako jsou potravinová fóra nebo komunitní pěstování?

Finančně budeme motivovat obce k poskytování ploch pro komunitní pěstování a pro poskytování obecních prostor pro výdej potravin od lokálních farmářů. 

Vytvoříme metodiku pro obce a kraje k založení společné platformy zahrnující lokální farmáře, občany a úřady za účelem tvorby lokální politiky potravinových systémů. 

Jak podpoříte rozvoj výrobních, odbytových a spotřebních družstev?

Aktualizujeme legislativu tak, aby zohledňovala současné potřeby.

Zpracujeme metodiku a program pro koncepční zakládání družstev tak, aby odpovídaly současným potřebám spotřebitelů, veřejných institucí a výrobců potravin.

Jak chcete zlepšit kvalitu zpracování potravin?

Dotačně a metodicky podpoříme zpracování místní produkce potravin malými a středními zpracovateli a farmami. 

V Programu rozvoje venkova budeme akcentovat podporu malých a středních zpracovatelů se zaměřením na zpracování lokální produkce.

Jak zvýšíte nabídku kvalitních potravin?

Posílíme prodej zejména sezónních potravin v místě jejich produkce skrze krátké distribuční kanály, konkrétně veřejné stravování, místní trhy a občanské iniciativy typu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ).

Finančně a metodicky podpoříme obce pro volné poskytování prostor pro odbyt místní produkce.

Jak chcete zvýšit nabídku lokálních biopotravin?

Prosadíme podíl biopotravin ve veřejném stravování.

Dotačně a metodicky podpoříme šíření krátkých distribučních kanálů, například skrze farmářské trhy, prodej z farmy, komunitou podporované zemědělství a další.

Dotačně podpoříme zejména ekologickou produkci na orné půdě. Zavedeme regionální poradce pro ekologické zemědělství.

Dotačně a metodicky podpoříme pěstování, zpracování a odbyt minoritních plodin (luštěniny, obiloviny a olejniny) pro pestrou stravu s vyšší nutriční hodnotou.

Jak chcete zlepšit stravovací návyky dětí, zejména z nízkopříjmových rodin?

Zajištěním pestré nabídky čerstvých lokálních nutričně bohatých potravin z ekologické produkce ve školních jídelnách. Dojde ke zmenšení socioekonomických nerovností v přístupu ke zdravým a kvalitním potravinám. 

Dětem z nízkopříjmových rodin umožníme konzumaci zlevněných jídel, případně obědů zdarma díky sociálním programům. Tato opatření mají za cíl zlepšit celoživotní stravovací návyky dětí.

Jak snížíte plýtvání potravinami?

Jen ve školních jídelnách vzniká 48 000 tun potravinového odpadu ročně, což je ekvivalent 2,5 miliardy korun. Již dnes existuje celá řada vhodných vzdělávacích programů a metodik pro kuchyňský štáb, učitele i děti zaměřených na předcházení vzniku odpadu, snižování plýtvání a recyklaci v místě vzniku. Tyto programy však potřebují systémovou podporu v šíření a zavádění do škol. Právě této role se zhostíme. Na úrovni restaurací a veřejného stravování obecně navrhneme systém opatření pro prevenci plýtvání a systém sběru a svozu „odpadních“ potravin pro jejich další materiálové využití, např. jako kompost. 13 procent odpadů vznikne v zemědělství, 14 procent odpadu vznikne v rámci výroby a distribuce a 73 procent v rámci spotřeby. Na každý z těchto segmentů zacílíme pozornost při tvorbě metodik a doporučení pro prevenci plýtvání a další využití vyplýtvaných potravin.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Státní zdravotní ústav. Nadváha a obezita. Dostupné zde.
[2]
Státní zdravotní ústav. Výživa. Dostupné zde.
[3]
Ministerstvo zemědělství. Trh s biopotravinami v roce 2018 dynamicky rostl. 2020. Dostupné zde.
[4]
Česko v datech. Jde se na nákup! 2018. Dostupné zde.
[5]
FRENCH, S. A., TANGNEY, C. C., CRANE, M. M. et al. Nutrition quality of food purchases varies by household income: the SHoPPER study. BMC Public Health 19, 231. 2019. Dostupné zde.
[6]
PEPPERNÝ, Karel, Rezidua pesticidů v potravinách – zdravotní rizika a aktuální stav. Přednáška připravená pro XX. českou a slovenskou konferenci o ochraně rostlin pořádanou ČZU (FAPPZ). 2015. Dostupné zde.
[7]
WIESNEROVÁ, Eva. V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly ze zbytků pesticidů. 2018. Dostupné zde.
[8]
Evropská komise. Cooperatives. Dostupné zde.
[9]
Česko v datech. Jde se na nákup! 2018. Dostupné zde.
[10]
CAPORUSCIO, Jessica. What are food deserts, and how do they impact health? 2020. Dostupné zde.
[11]
Ministerstvo zemědělství. Trh s biopotravinami v roce 2018 dynamicky rostl. 2020. Dostupné zde.
[12]
HRABALOVÁ, Andrea, SAMSONOVÁ, Pavlína. Růst hlavních evropských trhů biopotravin spustil nový boom ekologického zemědělství. 2020. Dostupné zde.
[13]
Eurostat. Distribution of persons aged 15 and over according to the number of portions of fruit and vegetables consumed per day. 2014 or nearest year (%). Dostupné zde.
[14]
DOSTÁLOVÁ, Jana. Luštěniny a jejich význam v lidské výživě. 2014. Dostupné zde.
[15]
JINDRA, Štěpán. Českým polím chybí pestrost pěstovaných plodin. Dominují jim pouhé čtyři. 2019. Dostupné zde.
[16]
FAO. 10 Elements of agroecology. 2018. Dostupné zde.
[17]
FAO. United Nations Decade of Family Farming 2019–2028. 2019. Dostupné zde.
[18]
OSN. United Nations Declaration on the Rights of Peasants and Other People Working in Rural Areas. 2018. Dostupné zde.