Kvalitní prevence povede ke snížení nemocnosti zaměstnanců a zvýšení počtu zájemců o práci díky prodloužení ekonomicky aktivního věku.
Podpora zdravého životního stylu
Každý ať se rozhodne, jestli chce žít zdravě. Ať k tomu ale má dost informací. Ty, kdo upřednostní zdraví, podporujme. Státu se to vyplatí.[1]
Každý ať se rozhodne, jestli chce žít zdravě. Ať k tomu ale má dost informací. Ty, kdo upřednostní zdraví, podporujme. Státu se to vyplatí.[1]
Takhle to dál nejde
Od roku 2000 se průměrná délka života zvýšila, ale ČR je stále pod průměrem EU.[7, 9] Zároveň více než 15 let života strávíme „v nemoci“, s významným dopadem na kvalitu života.[8] Polovinu úmrtí přičítáme rizikovým faktorům – nezdravá strava, málo pohybu, konzumace alkoholu či kouření.[9]
V čem je problém
Opatření proti infekčním nemocem (hygienu, očkování, léčbu) dokázala úspěšně organizovat i nesvobodná společnost.[4]
V rozvinutých zemích se ale postupně staly hlavním zdravotním i ekonomickým problémem chronické civilizační nemoci jako srdeční a cévní onemocnění, cukrovka, obezita, rakovina a duševní poruchy.[10] Moderní medicína sice umí za vysokých nákladů částečně řešit jejich následky, neumí je ale obvykle zcela vyléčit. Naopak změna v životním stylu obyvatelstva (primární prevence) dokáže oddálit vznik těchto nemocí, a umožní tak delší aktivní život s menší potřebou zdravotní i sociální péče.[6]
Podpora zdravého životního stylu je ale komplexní a složitou disciplínou, kterou dnes náš stát neumí[3] a hlavně ji dostatečně nepodporuje ve školách, sportovních klubech, podnicích, u zdravotnických organizací a v neziskovém sektoru.[5]
Průměrný občan tak stráví více než 15 let svého života v „nemoci“[8], což znamená ztrátu kvality života, omezení ekonomické aktivity, zvýšenou potřebu zdravotní a sociální péče a ekonomickou, sociální a psychologickou zátěž pro jeho blízké i celou společnost.[2]
Vedle primární prevence (podpora zdravého životního stylu a další omezení vlivu rizikových faktorů) je v ČR podceněna i sekundární a terciární prevence. Sekundární (včasná detekce nemoci a její včasná léčba) je sice ve formě screeningových programů dostupná, ale není občany dostatečně využívána a také málo zpětně analyzujeme data.[6, 11] Terciární prevence je zaměřena na oddalování komplikací, tedy následků nemocí. Není dostatečně uplatňována kvůli roztříštěnosti péče mezi velké množství nedostatečně spolupracujících poskytovatelů zdravotních i sociálních služeb.
Naše vize
Lidé budou mít dostatek informací, vůle a podpory státu, aby přizpůsobili svůj životní styl snaze dožít se delšího věku ve zdraví. Preventivní programy pro fyzické i psychické zdraví budou srozumitelné, přehledné a snadno dostupné. Zvýší se počet let prožitých ve zdraví.
Jak to chceme udělat?
- Umožníme zdravotním pojišťovnám aktivní podporu zdravého životního stylu a účasti na prevenci. Pomocí vhodně cílených informací občanům a motivačního systému úhrad pro zdravotníky a bonusů pro občany zvýšíme účast na preventivních prohlídkách a motivaci občanů ke zdravému životnímu stylu. Mimo jiné takto podpoříme odvykání kouření.
- Budeme rozvíjet programy podpory duševního zdraví včetně zvýšení dostupnosti ambulantní psychiatrické a psychologické pomoci.
- Podpoříme preventivní péči ve stomatologii a připravíme komplexní program péče o ústní zdraví tak, abychom minimalizovali počet kazů, zejména u dětí.
- Ustanovíme seniorní odborný tým na vládní úrovni, který vypracuje strategii podpory zdravého životního stylu a návrh její realizace se zapojením všech relevantních složek společnosti, zejména škol, zaměstnavatelů a neziskového nevládního sektoru. Stát nemá tuto činnost sám vykonávat, má ji ale podporovat a usměrňovat.
- Budeme spolupracovat s organizacemi a odborníky, kteří se již vzdělávání společnosti v péči o zdraví věnují. Vybudujeme odborné zázemí pro podporu primární prevence.
- Systematicky zhodnotíme přínos pro zdraví a nákladovou efektivitu všech stávajících i nových preventivních opatření.
- Podpoříme bližší spolupráci více poskytovatelů péče o pacienty s chronickými nemocemi. Například u pacienta s cukrovkou či více různými nemocemi nestačí, aby praktický lékař, diabetolog, kardiolog, výživový poradce a další dělali dobře svoji práci. Je vhodné, aby jeden z nich koordinoval vzájemnou spolupráci, a vytvořil tak efektivnější a přívětivější mikrosystém péče, který povede k omezení dalšího rozvoje nemocí a jejich komplikací.
Pro koho to chceme hlavně
Pro nás pro všechny
Zlepšením prevence budeme zdravější, aktivnější a spokojenější do vyššího věku.
Pro mladé
Mladí získají lepší návyky a vyšší povědomí, co znamená zdravý životní styl v celé své šíři.
Pro rodiny s dětmi
S dobrým nastavením prevence povedeme děti ke zdravému životnímu stylu od začátku jejich života.
Pro lidi ve zralém věku
Komplexní systém prevence umožní včas zachytit první příznaky závažných onemocnění a reagovat na ně. To prodlouží život ve zdraví.
Pro seniory
Integrovaná péče o chronicky nemocné nejen zlepší zdravotní stav, ale představuje i sociální a psychologickou podporu pro kvalitní život.
Pro zaměstnance
Kvalitní prevence povede ke snížení nemocnosti, tedy udržení pravidelného příjmu v plné výši.
Pro živnostníky a podnikatele
Kvalitní prevence povede ke snížení nemocnosti, tedy udržení očekávaného příjmu v plné výši.
Pro veřejné finance
Zavedená opatření mohou do roku 2040 navýšit HDP o 0,7 procent ročně díky zvětšení nabídky pracovní síly o 12 procent k roku 2040.[1]
Pro zaměstnavatele
Co pro to už děláme
- Upozornili jsme na rizika prevence v rizikovém chování.
Na co se nás často ptáte
Jak se stavíte k duševním onemocněním a jejich prevenci?
Neviditelná epidemie duševních onemocnění nám hrozí po epidemii covid-19. Je zapotřebí se na to připravit, poskytnout občanům a zdravotníkům včasnou pomoc a pracovat na destigmatizaci těchto problémů. Více k tomuto tématu v bodu Duševní zdraví jako priorita.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
McKinsey & Co. Prioritizing health: A prescription for Prosperity. 2020. Dostupné zde.
[2]
University of Washington Institute for Health Metrics and Evaluation: Global Disease Burden Database. Dostupné zde.
[3]
Zdravější životní styl, oficiální stránka Státního zdravotního ústavu. Poslední aktualizace 2017. Dostupné zde.
[4]
Jaroslav Kříž, Renata Beranová. Historie Státního zdravotního ústavu v Praze. 2005. Dostupné zde.
[5]
Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC) 2) Projekt IDEFICS (Identification and Prevention of Dietary- and Lifestyle-Induced Health Effects in Children and Infants). 2006. Dostupné zde.
[6]
Ministerstvo zdravotnictví ČR. Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Dostupné zde.
[7]
Český statistický úřad. Demografická příručka 2017. Dostupné zde.
[8]
Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdraví 2020, Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Dostupné zde.
[9]
OECD. State of health in the EU, Czechia, Country’s Health Profile. 2019. Dostupné zde.
[10]
OECD. Health Working Papers No. 101. Dostupné zde.
[11]
Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA). Struktura nákladů v českém zdravotnictví a mechanismy jejich alokace. 2019. Dostupné zde.