V souladu s již existující Koncepcí podpory sportu chceme zvyšovat alokaci k průměru EU, tedy nad 0,2 procent HDP. Každé opatření má vlastní finanční rozvahu, nicméně digitalizace a propojení registrů budou provedeny v rámci již zamýšleného finančního plánu NSA s tím, že výsledné databáze bude provozovat některé z ministerstev – nabízí se MŠMT, které již spravuje databáze žáků a studentů, nebo Ministerstvo vnitra provozující základní registry státu. Horním odhadem nákladů na databáze a sběr dat pro ně je 135 milionů korun, což jsou náklady na tvorbu resortního informačního systému MŠMT.^[8]

Ačkoliv si značná část mládeže vybírá za vzory hvězdy vrcholového sportu, není to vidina sportovního vzoru, která drží děti a mládež u pohybových aktivit.^{[3, 5]} Základ vztahu k pohybu (zdravý či nezdravý) získávají děti z rodin a kolektivu již v předškolním a raném školním věku a vzory typu celebrit si vybírají až později na prvním a druhém stupni ZŠ. Základní motivací^{[4, 6, 9, 10]} k aktivnímu sportování je to, že člověka pohyb baví – buď sám o sobě, nebo jeho socializační aspekty. Studie zaměřené na vliv vrcholového sportu na mladistvé uvádějí i negativa tohoto vlivu (zneužívání dopingu, virálnost záznamů brutality ve sportu, pocit normálnosti poklesků, když se jich dopouštějí sportovní celebrity).^[10] Role sportovních celebrit na utváření vztahu ke sportu má kladné i záporné stránky, které jsou podobně významné. Proto není správné – jako to dosud děláme – stavět systém podpory sportu jen na těch aspektech, které se hodí do krámu. Hledání talentů a podpora mladých nadějných sportovců má navazovat na systém podpory sportu široké základny, nemá být klíčem pro financování celého resortu.

Vnímáme potřebu pozitivních vzorů ve společnosti, a proto chceme, aby stát podporoval aktivní sportování co nejširší části populace, zejména dětí a mládeže. Široká základna je to, z čeho hvězdy přirozeným způsobem vyrůstají, proto chceme na aktivní sportování mládeže navázat rozdělování veřejných financí. Klíčem k rozdělování veřejných peněz nemá být to, kde zrovna slavíme úspěchy.

Oddělujme sport aktivní a pasivní, divácký. Ačkoliv i při pasivním sledování sportu může zapálený fanoušek spálit něco kalorií, není přínos této aktivity pro jeho tělesné zdraví podstatný. Případné pořádání velkých sportovních akcí někdy dává smysl jako nástroj pro oživení regionální ekonomiky, proto jejich podporu ponecháme k rozhodnutí regionálních a obecních samospráv a samozřejmě na sponzoringu soukromého sektoru. Zachovejme proto klid, velké soutěže dál budou existovat.

Stát bude v různé míře stavět a udržovat sportovní infrastrukturu a přispívat na její provoz. Značný díl sportovišť stát financuje jako součást školních areálů. Velké stadiony ale stát financovat může jen do nějaké míry, přiměřeně síle ekonomiky, počtu obyvatel a potenciálních sportujících. Část sportovišť, zvlášť tam, kde je jich velká hustota vzhledem k hustotě osídlení v rozumné dojezdové vzdálenosti, budou muset zákonitě provozovat a udržovat kraje, obce nebo soukromé subjekty.

V rámci koncepce rozvoje tzv. pohybové gramotnosti počítáme s potřebou kvalitativního zlepšení zajištění tělovýchovy ve školách. Vyučující tělesné výchovy by měli v maximální míře vést žáky ke sportu bez zranění, se správnou technikou pohybu a především představovat pohyb jako aktivní zábavu, např. zaváděním herních prvků do hodin tělocviku.^[1] Zvýšení hodinové dotace tělocviku není prioritou, protože značnou část pohybových aktivit děti absolvují mimoškolně ve sportovních oddílech. Naším cílem je, aby se při stávající hodinové dotaci TV na školách stále více dětí věnovalo sportu i mimoškolně. Poté, co provedeme zásadní reformu obsahu vzdělávání, a po vyhodnocení zde navržených opatření, možná věc zvýšení hodinové dotace TV na školách opět otevřeme.