CHCI VĚDĚT VÍCE

CHCI PODPOŘIT

Chci darovat na kampaň

Kvalitně připravené stavby, opravy a vedení

Opakované uzavírky, výkopy bez dělníků, prodražené stavby. Levá ruka neví o pravé! Posuňme projekty dál sdílením dat mezi všemi účastníky.[11]

Takhle to dál nejde

V březnu 2020 mělo zpoždění 108 stavebních akcí celostátního významu, z toho 30 staveb dálnic. Do veřejných staveb přiteče, zčásti zbytečně, 18 miliard korun měsíčně[5]. Projekty nezohledňují potřeby všech zájmových skupin – neprovázanost informací stavby brzdí a prodražuje.[10]

V čem je problém

Neziskové organizace sdružené v Dopravní federaci NNO identifikovaly desítku problematických oblastí, které je potřeba v oblasti výběru, přípravy a realizace dopravních staveb zlepšit.[11]

Dopravní strategie státu / Ministerstva dopravy – nedostatečné posuzování efektivity, potřebnosti a hospodárnosti dopravních staveb.

Projekt jako celek, varianty – projekt není posuzován jako celek, často nejsou posouzeny varianty nebo je vybrána problematická trasa.

Odbornost, projektové řízení – nekompetentnost, neodbornost, malá kapacita státního investora (tj. zadavatele), nedostatečný systém projektového řízení.

Geotechnické průzkumy při přípravě stavby – neprováděny vůbec nebo nedostatečně.

Výkupy pozemků – nespravedlivé výkupy, nespolupráce úřadů, směna, zbytkové pozemky.

Stavební povolení – zahajování staveb bez stavebního povolení. 

Veřejné zakázky – nefungující trh dodavatelů, nekvalitní zadávací dokumentace, málo podrobná projektová dokumentace, kvalifikační předpoklady, hodnotící kritéria, cena. 

Střety zájmů vykonavatelů různých rolí – především projektant, zhotovitel, technický dozor.

Smlouvy – není dodržován FIDIC, nedostatečná odpovědnost dodavatelů, krátké záruky, zádržné, reklamace, řešení sporů.

Data – absence systému projektového řízení, nedostatečná digitalizace a ukládání dat.

Naše vize

Díky sdíleným datům budeme mít úplný přehled a veřejnou kontrolu nad stavem infrastruktury. S kvalitní přípravou budeme stavět bez zbytečných prostojů a  kolizí. Sítě budou v kolektorech, které umožňují snadnou údržbu i rozšíření. Zeleň ve městech nebude překážkou dalšího rozvoje.

Jak to chceme udělat?

  • Zpracujeme návrh liniového zákona podle vzoru vyspělých zemí s dlouhodobým investičním plánem (Německo[6], Rakousko[7], Nizozemsko[8], Británie…). To nám umožní stavět rychle, levně, efektivně a návazně.
  • Zrealizujeme Národní sadu prostorových objektů (s MV ČR), konsolidujeme dostupná data o sítích, dotáhneme pasportizaci veřejného majetku a podpoříme integraci GISů (geografických informačních systémů) obecní a krajské úrovně do větších celků.[1]
  • Vznikne centrální „one-stop shop“ – jediné místo, kde půjde pokládat dotaz na existence sítí nezávisle na území a provozovateli.
  • Legislativně posílíme města, aby mohla organizovat technickou infrastrukturu nad i pod zemí; budeme se v tomto inspirovat např. v Nizozemsku[8], kde stát vytváří tzv. prostorové plány.
  • Aktualizujeme legislativu ochranného pásma sítí pro výsadbu zeleně tak, aby se stromy staly funkčními prvky, ne jen trpěnou dekorací.
  • Podpoříme využívání kolektorů a sdružování sítí. Samospráva bude mít legislativní nástroj, jak si vynutit využívání existující infrastruktury[15] (např. kolektoru) a ochranu, event. náhradní výsadbu zeleně.

Kolik na to chceme času?

Dvě volební období – jedná se o úpravu parametrů stávající legislativy, první  volební období k implementaci příslušné legislativy, druhé k nalezení rovnováhy nového stavu.

Pro koho to chceme hlavně

Pro seniory

Funkční infrastruktura sníží omezení v osobním i pracovním životě (např. méně rozkopaných chodníků).

Pro živnostníky a podnikatele

Snížíme čas strávený v kolonách. Provozovatelům zvýšíme pohodlí při správě sítí.

Pro nás pro všechny

Funkční infrastruktura sníží omezení v osobním i pracovním životě, strávíme méně hodin v kolonách.

Pro veřejné finance

Kvalitní příprava ušetří čas a peníze při realizaci výstavby. Investice do kolektorů sníží náklady na údržbu a rozšiřování.

Co pro to už děláme

  • Průběžně připomínkujeme liniový zákon 416/2009 Sb. v souladu se zmíněnou strategií.[9]
  • Iniciovali jsme dialog o 160+  starosty obcí v okolí RS1 VRT.[4]
  • Na řadě míst (např. Praha, Brno, Ostrava, Uherské Hradiště, Mariánské Lázně) systematizujeme sběr otevřených dat a jejich využití pro efektivnější plánování akcí, a to nejen v oblasti technické infrastruktury.[13]
  • V Brně jsme prosadili standard na budování technické infrastruktury.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Obecné rčení říká, že gram inkoustu při plánování nahrazuje kilogram zlata při následném odstraňování chyb, nicméně konsolidace dostupných dat by mohla  přijít na 100 milionů korun počáteční investice a 25 milionů korun ročně na provoz (ČÚZK zřídí nové oddělení, které bude spravovat GISový základ pro všechny povinné subjekty. V zákoně se vymezí charakter objektů a atributů, které bude databáze obsahovat. Oddělení o cca 10 lidech zvládne sbírat aktualizace a řídit přístupy).

Konkrétní čísla lze například ilustrovat na nákladech pravidelného servisu, kdy řádná údržba vykazuje i více než pětinásobnou návratnost během životnosti infrastruktury udržované s péčí řádného hospodáře. Tedy např. tím, že vodovodní potrubí a další sítě učiníme dostupnější pomocí „drahých“ kolektorů pod silnicemi, ušetříme v dlouhodobém pohledu za rozkopávání vrstev při jejich opravách a výměnách.

Laciné, rychlé a nedomyšlené vrstvení infrastruktury může být pro společnost nejen drahé, ale ve výsledku zároveň i neřešitelnou překážkou rozvoje – viz situace s olověným potrubím v USA, nebo chybějící kanalizace a vodovody v živelně vzniklých indických slumech, kdy náklady na dodatečné zlepšení dosahují astronomických částek.

Nezpozdí to již tak dlouhou přípravu staveb?

Vezměme si příklad nyní živě diskutovaných vysokorychlostních tratí (VRT) – „VRTky“ jsou oproti doprovodným stavbám nejnáročnější na dobu přípravy i dobu výstavby.
Takže přidružené stavby se pod VRT „schovají“, jejich doba přípravy je kratší než u hlavního projektu. Investoři doprovodných staveb ze samospráv (kraje, obce) budou mít nárok na příspěvek státu, jen pokud dodají svoje požadavky ve stanovené lhůtě.

Státní organizace nebudou moci realizovat své investice v daném území v určité době od dokončení stavby VRT, aby nebylo území opětovně zatěžováno další stavbou. Je to analogie, aby se ulice ve městě nerozkopávala každý rok…

Nebudou si města a obce vymýšlet zbytečné požadavky třeba na nové aquaparky nebo sportovní stadiony?

Stejně jako v případě čerpání dotací oprávněnými subjekty je klíčové správné nastavení parametrů, férová a srozumitelná pravidla tak, aby měla k podmínkám realizace přístup široká veřejnost.

Související body:

Vzájemně propojená dopravní výstavba

Přestaňme lít beton, jak koho napadne. Infrastrukturu dopravy plánujme v logickém celku roky dopředu. Promyšleně, efektivně, bez průšvihů.

Mírnější vedra ve městech

Letní dny ve městech jsou peklo. Pojďme horku čelit chytrým snižováním teploty: vodními toky, zelení, zužitkováním dešťů.

Transparentní a efektivní veřejné zakázky

Naučme úředníky nakupovat, jako by to platili z vlastního. Ať pořizují jenom to, co za to státu stojí, bez průtahů a pod dohledem nás všech!

Kombinovaná výstavba vysokorychlostních tratí

Neplýtvejme časem, tenhle vlak nám nesmí ujet! S rychlými spojeními nám budou blízcí blíž. Na jejich výstavbě vydělají obce, regiony i stát.

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo vnitra. Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace. 2014. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo financí SR. Najlepší z možných svetov: Hodnota za peniaze v slovenskej verejnej politike. 2016. Dostupné zde.
[3]
POLANSKÝ, Ondřej, WITOSZ, David, LIČKA, Jan. Vlastní koncepční dokument +150. 2019. Dostupné zde.
[4]
POLANSKÝ, Ondřej. Dopis starostům v trase RS2 (vlastní iniciativa). 2020 Dostupné zde.
[5]
DUFEK, Zdeněk, KORYTÁROVÁ, Jana. Veřejné stavební investice. ISBN 978-80-7502-322-3. Leges 2019. Dostupné zde.
[6]
Federal Ministry of Transport and Digital Infrastructure. The 2030 Federal Transport Infrastructure Plan, Německo. Dostupné zde.
[7]
Austrian coordinated Network development plan (CNDP), Rakousko. Dostupné zde.
[8]
Government of the Netherlands. The National Policy Strategy for Infrastructure and Spatial Planning, Ministry of Infrastructure and the Environment. Holandsko. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Nezvedneme ruku pro neuvážený zásah do práv majitelů pozemků, říká Pirát Polanský. 2018. Dostupné zde.
[10]
KŘÍŽ, Karel. Stromy a inženýrské sítě ve městech: „Stavby a především opravy sítí dělají odděleně, nekoordinovaně, protože patří různým vlastníkům a spravují je různí provozovatelé.” 2020. Dostupné zde.
[11]
Dopravní federace NNO. Desatero pro dopravní stavby. Dostupné zde.
[12]
Deloitte. Udržitelné stavební investice v České republice. 2012. Dostupné zde.
„Nejistota sektorových investorů při přípravě akcí vyplývající z nejistoty finančních prostředků pro jednotlivé akce v rámci každoročního plánování i v rámci běžného roku, jejíž důsledkem je vysoký počet rozpracovaných investičních akcí, akcí ve stavu přípravy a z toho plynoucí neefektivita vložených prostředků.“
[13]
Příklady:
– ELFMARK, František. Občanům města je zpřístupněn nový geografický informační systém (GIS). Dostupné zde.
– PROFANT, Ondřej. Otevřená města a jejich přínos. Dostupné zde.
– Průhledná doprava. Výkupy pozemků. Dostupné zde.
[14]
MINEHANE, Scott W. Digital Infrastructure Policy and Regulation in the Asia-Pacific Region. 2019. Dostupné zde:
– Encourage greater infrastructure sharing for broadband and 5G deployment based on exemplar models,
– The establishment of a national infrastructure database to permit ‘check before you dig’ services,
– If possible, adopt a one stop centre approval process for site and other approvals.
Pravidlo „Check before you dig“ pochopitelně lze vztáhnout obecně na sítě vedené pod zemí (plyn, voda, elektro).
[15]
Příkladem budiž země, kde si nemohou dovolit plýtvat prostorem a půdou jako my – například Nizozemsko a SVIR (Spatial Vision on Infrastructure & Spatial Planning). Nizozemsko je stát o poloviční rozloze než ČR, se 17 miliony obyvatel, které je uváděno jako 6. nejlepší z hlediska kvality života. Už jen termín „prostorový plán“ (ne jako u nás územní plán) značí, že uvažují v širších souvislostech. Za zmínku stojí, že spolupracují nejen napříč „government, provinces and municipalities“, ale i přes hranice s Německem. Dostupné zde.