Reformou ÚOHS dosáhneme posílení koordinované metodické podpory k různým způsobům zadávacích řízení.
Transparentní a efektivní veřejné zakázky
Naučme úředníky nakupovat, jako by to platili z vlastního. Ať pořizují jenom to, co za to státu stojí, bez průtahů a pod dohledem nás všech!
Naučme úředníky nakupovat, jako by to platili z vlastního. Ať pořizují jenom to, co za to státu stojí, bez průtahů a pod dohledem nás všech!
Takhle to dál nejde
Státní nákupy tvoří přes 10 procent HDP, v roce 2019 to bylo 666 miliard korun.[1] Některé zakázky jsou přitom netransparentní či nedosahují potřebné kvality. Úředníci tráví čas formalitami. Navíc se mnoho firem státním zakázkám vyhýbá a státu se ztenčuje nabídka.
V čem je problém
I když se situace oproti minulosti zlepšila, veřejné zakázky a dotace bohužel získávají nezřídka neprůhledné společnosti. V roce 2015 Transparency International a společnost Bisnode spočítaly, že v průběhu 8 let získaly firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun.[20]
Zadávání veřejných zakázek je velmi byrokratické – nejen pro zadavatele, ale i pro menší dodavatele. IT systémy pro veřejnou evidenci zakázek nejsou dostatečně propojené. Centrální nákupy, které by mohly přinášet úspory z rozsahu, jsou využívány v nedostatečné míře.[4, 5] Komplikované může být nevhodné použití jiných než cenových kritérií, což může vést k nekvalitním dodávkám. Nebývají zohledněny náklady na životní cyklus produktu ani náklady na administraci zakázky. Problémem je leckdy i účelové dělení zakázek, aby nemusely být vypisovány veřejně.[1]
Ne vše je otázkou legislativy, v řadě případů by pomohlo lepší metodické vedení, nejlépe ze strany dozorových orgánů, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj. Pomoci mohou také příklady dobré praxe, například u společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek nebo u použití nefinančních kritérií.
Reformu také potřebuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kde jsou rozhodovací pravomoci příliš koncentrovány do rukou jeho předsedy. Zároveň je jeho rozhodování pomalé a prozatím neposkytuje dostatečně stabilní a předvídatelné tržní prostředí pro zadavatele veřejných zakázek ani pro jejich dodavatele.
Naše vize
Veřejný sektor transparentně nakupuje kvalitní a potřebné zboží a služby. Běžné zakázky jsou řešeny centrálním nákupem, pro ty ostatní existuje profesionální podpora. O zakázky se ucházejí i malé a střední firmy, což pozitivně dopadá na celou ekonomiku.
Jak to chceme udělat?
- Zvýšíme transparentnost problematických typů zakázek (například zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun nebo jednací řízení bez uveřejnění). Úřady by měly zveřejňovat, že se chystají tyto typy zakázek využít. Inspirujeme se již existujícími návrhy.[6, 7]
- Zvýšení transparentnosti ale nesmí znamenat více administrativy, obzvláště pro malé obce. IT systémy pro veřejnou evidenci zakázek musí být kvalitní a propojené, aby se eliminovaly duplicitní úkony. Tím se sníží celková administrativní zátěž pro obce, centrální úřady, ale i pro dodavatele.
- Odstraníme zákonné bariéry pro centrální zadávání.[4] Po vzoru Rakouska[5] vytvoříme e-shop, kde úřadům nabídneme centrálně vysoutěžené produkty při minimální administrativě. Začneme se softwarem, včetně řešení s otevřeným zdrojovým kódem.
- Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potřebuje reformu, aby se zvýšila jeho transparentnost, předvídatelnost a rychlost.[14] Úřad by měl podporovat zdravé tržní prostředí a motivovat k nákupu kvalitních řešení, ne pouze lpět na formalismech.
- U zadavatelů budeme podporovat důraz na výsledek zakázky. Často je zbytečné vymýšlet kolo, když podobnou zakázku již realizoval někdo jiný. Důležité je také využívání předběžných tržních konzultací[2] nebo aktivní prevence závislosti na jednom dodavateli.[3] Dokumentace strategických zakázek by měla podléhat odborné kontrole.
- Rozšíříme metodickou podporu, aby bylo jednodušší zohlednit kvalitu, celkový společenský přínos a další nefinanční kritéria.
- Využití kvalifikačních kritérií by mělo být odůvodněné, aby nebylo zbytečně přísné a neomezovalo zdravou soutěž. Tomu lze předejít například tržními konzultacemi.
- Revidujeme současné možnosti vyloučení uchazečů o zakázku pro jejich dřívější vážná pochybení.
Kolik na to chceme času?
Do dvou let chceme zefektivnit IT systémy a procesy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Součástí těchto změn bude i zvýšení transparentnosti. Do dvou let chceme také nalézt shodu nad všemi prvky reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a v následujících dvou letech ji realizovat.
Pro koho to chceme hlavně
Pro nás pro všechny
Dobře nastavené a transparentní veřejné nákupy zajistí úsporu peněz a kvalitnější veřejné služby.
Pro zaměstnance
Více státních zakázek pro malé a střední podniky pomůže i jejich zaměstnancům.
Pro živnostníky a podnikatele
Sníží se administrativa pro OSVČ a firmy, které chtějí o zakázky soutěžit. Díky tomu se veřejné zakázky otevřou i malým a středním podnikům.
Pro lidi ve finanční tísni
Posílením metodické činnosti lze zvýšit podíl veřejných zakázek zadávaných na základě sociálních kritérií.
Pro veřejné finance
Úspora 1 procenta z vysoutěžené ceny všech zakázek by znamenala úsporu pro veřejné finance ve výši 6,6 miliard korun.[1]
Pro zadavatele
Co pro to už děláme
- Pomohli jsme připravit a prosadit registr smluv. To byl obrovský krok vpřed v transparentnosti státních nákupů.[16]
- Varovali jsme před novým zákonem o zakázkách, protože hrozily „malé domů“ do daňových rájů.[8]
- Prosadili jsme transparentnější proces udělování dotací a zakázek.[9]
- Pravidelně upozorňujeme na předražené IT zakázky (např. Europeana[10] nebo e-shop na dálniční známky[11]) a na zakázky, kde je Andrej Babiš ve střetu zájmů.
- Navrhli jsme zrušení poplatku za podání podnětu k přezkumu veřejných zakázek na ÚOHS, který komplikoval občanům a menším podnikatelským subjektům možnost upozorňovat na porušení zákona a vyústil v naprostou nečinnost Úřadu.[12] Protiústavní poplatek byl následně zrušen Ústavním soudem.[13]
- Soustavně jsme upozorňovali na problematické kroky ve vedení ÚOHS, podezření z klientelismu a korupce předsedy Rafaje v konkrétních kauzách (Brno-střed, Kapsch, BusLine). Opakovanými interpelacemi premiéra se podařilo vyvinout tlak na odstoupení předsedy ÚOHS Rafaje.
- Podařilo se nám donutit vládu ke konání veřejného výběrové řízení na post nového předsedy ÚOHS.
- Uspořádali jsme kulatý stůl se zástupci politických stran, vlády a nevládních organizací, kde byla nalezena shoda na základních pilířích reformy ÚOHS.[14]
- Společně s dalšími politickými stranami a zástupci neziskového sektoru jsme předložili konkrétní návrh zákona.[15]
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Investice do IT systémů mohou znamenat výdaje ve výši desítek milionů korun. Očekáváme ale, že se tato investice brzy vrátí díky úspoře provozních nákladů a že celkově peníze ušetříme.
Jak chcete dosáhnout úspor při soutěžení zakázek?
Snížíme administrativní zátěž i pro firmy, takže se zakázky otevřou novým podnikům a stát dostane lepší produkt. Firmy si navíc administrativní náklady kalkulují do cen, vysoutěžený produkt tedy bude i levnější.
Jaké IT systémy chcete změnit? Jak by měl fungovat avizovaný e-shop?
Zefektivnit chceme dva centrální systémy pro administraci veřejných zakázek – Národní elektronický nástroj (NEN) a Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ), jehož součástí je také Věstník veřejných zakázek. Zvážíme také možnost zrušení NENu a jeho nahrazení interoperabilními soukromými systémy.
V případě e-shopu se inspirujeme Rakouskem, kde už podobné řešení funguje a osvědčilo se. Detailní popis je k dispozici na blogu pirátského poslance Ondřeje Profanta.[5]
Jaké by měly být hlavní prvky reformy ÚOHS?
Vznikne stálý nezávislý kolektivní orgán pro rozhodování v řízení o přezkumu zadávání veřejných zakázek. O návrzích dodavatelů bude rozhodovat kolektivní orgán v jedné instanci. Pravomoci předsedy budou zákonem vymezeny tak, aby nemohl ovládat rozhodování v přezkumu sám. Předseda bude do funkce jmenován podle výsledků otevřeného výběrového řízení. Pro funkci předsedy i členů kolektivního rozhodovacího orgánu budou stanoveny minimální odborné požadavky, funkční období a odvolací důvody. Úřad bude otevřený účastníkům na trhu veřejných zakázek i veřejnosti a bude poskytovat koordinovanou metodickou podporu zadavatelům a ochranu dodavatelům.
Jak přesně by měla vypadat nová metodická podpora?
V oblasti zadávání veřejných zakázek je v České republice dlouhodobě neuspokojivá situace, kdy dozorový orgán, který jako jediný autoritativně zakládá, mění či ruší práva a povinnosti osob v oblasti veřejného zadávání, zároveň neposkytuje zadavatelům metodickou podporu. Vede to k zásadně nepříznivému stavu, ve kterém se zadavatelé nemohou spolehnout na metodiky tvořené Ministerstvem pro místní rozvoj. To nemá jak garantovat zadavatelům, že jejich doporučený postup zadávání nebude postihnut ÚOHS. Smysl a účel veškeré současné metodické činnosti je tak zásadně oslaben.
Úřad by pro zadavatele měl vytvářet nejen materiály, které budou vycházet z jeho ustálené rozhodovací praxe, ale také kvalitní doporučení širokého spektra způsobů veřejného zadávání. Konkrétně by se mělo především jednat o manuály pro zadavatele, jak zadávat veřejné zakázky nejen na základě kritéria nejvýhodnější ceny, ale také na základě kvalitativních (metoda Best Value), sociálně odpovědných nebo environmentálních kritérií.
Inspirací může být činnost slovenského ÚVO, u kterého byly vytvořeny poradní orgány – pracovní skupiny předsedy úřadu pro účely analýzy vybraných problematik tzv. odpovědného veřejného zadávání. Obsahem činnosti těchto pracovních skupin pro veřejné zakázky je analyzování možností veřejných zakázek zohledňujících jednak různé environmentální aspekty s cílem snížení negativních vlivů objednání zboží, služeb a stavebních prací na životní prostředí a dále pak také sociální hlediska, která může zadavatel zohlednit v různých fázích procesu zadávání zakázky. V rámci reformy lze rovněž uvažovat o sloučení metodického odboru MMR s dozorovým orgánem.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Hospodářská komora ČR. Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2019. 2020. Dostupné zde.
[2]
SOVZ. Předběžné tržní konzultace. SOVZ.cz. Dostupné zde.
[3]
KOUBEK, Ladislav, PROFANT, Ondřej. Akční plán pro boj s vendor lock-inem a rozšíření využití open source ve veřejné správě. 2019. Dostupné zde.
[4]
SKUHROVEC, Jiří. Centrální zadávání v ČR: současný stav a doporučení. 2016. Dostupné zde.
[5]
PROFANT, Ondřej. Centrální nákup v Rakousku. 2020. Dostupné zde.
[6]
Rekonstrukce státu. Férové soutěžení veřejných zakázek malého rozsahu. Dostupné zde
[7]
Piráti. Připomínky k návrhu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. 2020. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Piráti varují před novým zákonem o zakázkách, hrozí malé domů do daňových rájů. 2020. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Prosadili jsme vyšší stupeň transparentnosti do procesu udělování dotací. 2020. Dostupné zde.
[10]
Piráti. Ministr kultury zrušil podezřelou zakázku za 450 milionů, na kterou již v lednu upozornili Piráti. 2020. Dostupné zde.
[11]
PROFANT, Ondřej. Eshop na dálniční známky aneb Jak nedělat egovernment. 2020. Dostupné zde.
[12]
Poslanecká sněmovna. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek. 2019. Dostupný zde.
[13]
Ústavní soud. Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 07/19. 2019. Dostupný zde.
[14]
Poslanecká sněmovna. Závěry kulatého stolu k reformě ÚOHS. 2020. Dostupné zde.
[15]
Poslanecká sněmovna. Reforma dohledu nad veřejnými zakázkami. Návrh zákona. 2021. Dostupný zde.
[16]
SMLSAL, Matěj. Už mi docházejí síly. Ale registr smluv aspoň svlékl politiky donaha, říká jeho autor. iHNed.cz. 2014. Dostupné zde.