Místo sypání peněz do dotací se štítkem „Rozvoj venkova“ věříme, že venkovu pomohou koordinovaná opatření napříč jinými politikami státu. Pokud bude při sestavování plánu investic (např. na dopravní infrastrukturu) brán v potaz i rozměr regionální politiky, nepřímo se podpoří i rozvoj venkovských oblastí. Proto ve výsledku nezvyšujeme nároky na státní rozpočet.

Doposud se stát do velké míry spoléhá na peníze z fondů EU, jejichž objem a zaměření po roce 2026 je velmi nejisté. Již dnes je tedy třeba pracovat na tom, jak by bylo možné tyto zdroje případně nahradit. Plán rozvoje venkova tedy směřuje k tomu, aby byla závislost na dotacích omezena.

Nejde o to, aby život na venkově byl nerozeznatelný od městského, ale aby výhody života na venkově (klid, čisté životní prostředí, sousedské mezilidské vztahy, levnější bydlení), které město nabídnout neumí, představovaly plnohodnotnou alternativu k městu, které má zase výhody jiné. S výjimkou příměstských oblastí, které čelí masivnímu náporu obyvatel, je dnes venkov vnímán spíše jako méně atraktivní, takže se vylidňuje.^[15]

Stát nemůže mít efektivní politiku rozvoje venkova, pokud nebude mít komplexní data. Z běžných statistických dat, která jsou ekonometrická či technická, si ovšem nedokáže udělat dostatečně komplexní obrázek o potřebách venkova, natož pak zacílený na konkrétní obec. Pro taková zjištění jsou kromě tvrdých dat potřeba i data vyžadující subjektivní hodnocení, která lze získat pouze na místě (např. jaká je bezpečnostní situace, co vnímá obec jako největší problém, jaká je kvalita veřejného prostoru, jaký místní projekt má potenciál nastartovat rozvoj). Stát tedy dnes jen velmi zhruba odhaduje, jaké má venkov problémy a jak mu pomoci, a není schopen svou pomoc efektivně zacílit.

Vedle intenzivní práce s daty a opatření všeobecně podporujících živnosti a malé (rodinné) podniky, budeme podporovat princip rozvoje „zezdola nahoru“, tedy komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Kromě participace místních občanů zapojíme i další ekonomické a společenské aktéry venkovského prostoru (Místní akční skupiny, metoda LEADER). Budeme také posilovat zapojení obcí do Místní agendy 21 (princip udržitelného rozvoje).

Základními nástroji mohou být především nástroje rozpočtové a daňové zvýhodnění méně rozvinutých regionů (např. posílení příjmové stránky obecních a krajských rozpočtů se závazkem účelového využití části prostředků k naplnění doporučené úrovně vybavenosti), dotační politika na úrovni evropské, národní i krajské, jakož i další finanční nástroje (např. programy Českomoravské záruční a rozvojové banky). Rozvoji venkova dále pomůže rozvíjení eGovernmentu, který umožní styk s úřady z obýváku bez nutnosti dojíždět do měst, nebo podpora institucí umožňujících uplatnění kvalifikované pracovní síly v regionech (inovační centra, univerzity, možný přesun vybraných centrálních úřadů).