Poskytovatelé budou moci plánovat rozvoj dle regionálních potřeb, zajistit personální stabilitu, podpořit komunitní služby, transformovat.
Dostupné a efektivní sociální služby
Pomoc dává smysl, jen když přijde včas. Systém sociální podpory a péče musíme zjednodušit. Pomoci potřebným dnes znamená ušetřit zítra!
Pomoc dává smysl, jen když přijde včas. Systém sociální podpory a péče musíme zjednodušit. Pomoci potřebným dnes znamená ušetřit zítra!
Takhle to dál nejde
Systém dávek je nepřehledný a neefektivní. Služby nejsou všude dostupné, kvůli nestabilnímu financování nelze plánovat další rozvoj.[13, 14, 15, 27] Nejzranitelnější lidé systémem propadávají.[16] Změny v ústavní péči jsou pomalé.[18, 26] Sektor trápí nízké mzdy a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.[17, 18, 19, 26]
V čem je problém
Sociální služby jsou financovány vícezdrojově, velká část peněz jde z projektů EU, což má za následek odlišnou dostupnost i kvalitu v různých místech ČR.[10] Obce, kraje a neziskové organizace – tedy ti, kdo služby zajišťují, zároveň zažívají každoroční nejistotu, zda peníze získají, v jaké výši, a kdy je budou mít k dispozici. To znamená jak nemožnost dlouhodobě plánovat rozvoj služeb, tak personální nestabilitu – kvalifikovaní pracovníci odcházejí jinam.
S nedostatkem financí pak nejvíce trpí služby terénní a služby prevence. Jejich fungování je přitom podmínkou toho, aby lidé mohli zůstávat v domácím prostředí. Zároveň víme, že kvalitní prevence dokáže ušetřit státní kase řádově jednotky miliard ročně.[5, 24, 25, 29]
Nedostatek služeb domácí péče pak brzdí i možnost transformace ústavů na moderní pobytová zařízení komunitního nebo rodinného typu. Ta jsou sice co do finanční náročnosti srovnatelná s velkými ústavy, poskytují ale klientům přívětivější a kvalitnější prostředí.[26]
Stát dostatečně nevyužívá data, výstupy a evaluace z vlastních projektů. Nedokáže tedy replikovat zkušenosti z dobré praxe. Z velké míry tak záleží na vedení jednotlivých krajů, jak je kvalitní a aktivní v dané oblasti.
V oblasti dávek potom systém zatěžují především vleklé problémy s budováním přehledných, uživatelsky jednoduchých a efektivních informačních systémů. Větší efektivity by šlo dosáhnout lepším propojením s daňovým systémem. Systém musí být spravedlivý a zároveň dlouhodobě udržitelný. Zásadní je pro mnoho sociálních služeb fungování Úřadu práce, kde dlouhodobý nedostatek personálu, zejména ve větších městech, ztěžuje efektivitu fungování.
Naše vize
Pestrá nabídka služeb bude díky předvídatelnému víceletému financování a kvalitnímu personálnímu zajištění dostupná ve všech regionech. Prevence bude mít přednost před drahým řešením následků.[24] Systém dávek bude přehledný, udržitelný, provázaný s daňovým systémem a digitalizovaný.
Jak to chceme udělat?
- Nastavíme efektivní systém sociálních služeb a sociální práce s jasnými cíli a víceletým financováním, se zohledněním regionálních potřeb.
- Prosadíme rozvoj péče komunitní a terénní především v domácím prostředí, včetně všestranné podpory rodinných pečujících.
- Zasadíme se o pokračování změn pobytové péče, aby domovy a ústavy byly lidské a přívětivé.
- Zlepšíme informovanost – online průvodce služeb a dávek poskytne přehledně uspořádané informace pro každého, kdo potřebuje pomoc.
- Zajistíme funkční IT systémy pro efektivní vyplácení podpor, podporu plánování sociálních služeb a sledování efektivity jejich poskytování. Toto je předpokladem pro budoucí koncepční změny systému dávek.
- Prosadíme systém pravidelných valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost dávek, např. u rodičovského příspěvku.[28]
- Podpoříme kvalitnější plánování a koordinaci v sociální oblasti v krajích a obcích s rozšířenou působností, například lepším využitím výstupů úspěšných pilotních projektů. Krajům a obcím chceme umožnit, aby pro seniory zajistily zvýhodněnou dopravu k lékaři nebo na nutné nákupy – bezbariérovou MHD, dostupnější taxi službou, komunitní výpomocí.
- Podpoříme zachování a rozvoj věrnostních programů a zvýhodněných vstupů pro seniory.
- Zefektivníme procesy sociálně-právní ochrany dětí tak, aby maximálně reflektovaly potřeby dětí a rodin a současně minimalizovaly administrativu. Změníme a posílíme systém náhradní rodinné péče tak, aby co nejvíce dětí mohlo vyrůstat v bezpečném a láskyplném rodinném prostředí.
- Přiznáme důležitost a nezastupitelnost profesím v sociální oblasti. Pro odborníky zajistíme odpovídající mzdové ohodnocení na úrovni např. hasičů či policistů a kvalitní profesní přípravu včetně celoživotního vzdělávání.
- Bydlení podpoříme systematicky vydáním zákona o podpoře v bydlení (viz bod Dostupnější bydlení pro důstojné žití).
- Nastavíme podmínky pro spolupráci úřadů práce s obcemi, neziskovkami a zaměstnavateli, aby pomoc byla poskytována včas a občané získali jejich služby i bez osobní návštěvy pobočky.
Kolik na to chceme času?
4 roky. V případě transformace ústavní péče jde nicméně o proces s dlouhodobým výhledem, který zcela jistě přesáhne jedno volební období.
Pro koho to chceme hlavně
Pro mladé
Mladým odcházejícím z dětských domovů či pěstounské péče bude poskytnuta systémová pomoc s adaptací na samostatný život.
Pro rodiny s dětmi
Pro rodiny v tíživé situaci budou dostupné moderní a odborné služby umožňující sladit profesní a rodinný život všech členů domácnosti.
Pro lidi ve zralém věku
Pro lidi v obtížných situacích budou dostupné moderní a odborné služby především v domácím prostředí, včas a s důrazem na prevenci.
Pro seniory
Pro seniory v tíživé situaci budou dostupné jak služby v domácím prostředí, tak kvalitní a přívětivé pobytové služby tam, kde to bude třeba.
Pro zaměstnance
Zaměstnanci sociálních služeb získají perspektivu stability, důstojných mezd, kvalitní profesní přípravy, seberozvoje a dalšího vzdělávání.
Pro lidi ve finanční tísni
Domácnostem v tíživé situaci se včas dostane účinné pomoci. Budou existovat preventivní nástroje, které zabrání jejich pádu na úplné dno.
Pro rozvoj obcí a měst
Obce budou mít nástroje pro podporu sociální práce v souladu s komunitním plánováním, vzniknou poradenská pracoviště pro bydlení.
Pro veřejné finance
Stabilní systém kvalitních sociálních služeb bude pro veřejné finance předvídatelný a udržitelný, zvýšením efektivity lze očekávat úspory.
Pro poskytovatele sociálních služeb
Pro úřady práce
Úřad práce bude poskytovat moderní služby, dávky budou spravedlivé a motivační, bude podpořena spolupráce se zaměstnavateli a obcemi.
Pro ČSSZ
Digitalizace procesů povede k efektivnější práci úřadu a lepší dostupnosti informací pro klienty.
Co pro to už děláme
- Při úpravách rodičovského příspěvku jsme prosadili zvýšení jeho měsíčního limitu, navrhli pravidelné navyšování a spustili webovou kalkulačku pro snadný výpočet, na co mají lidé nárok. Více zde a zde.
- Zasadili jsme se o férové navýšení příspěvku na péči, aby mohli lidé s postižením důstojně žít v domácím prostředí. Více zde.
- Spustili jsme vlastní web s přehledem sociálních dávek i s možností vyhledávání a našimi návrhy, jak systém změnit. Web pomáhá lidem zjistit, na jakou podporu mohou mít nárok a jak ji získat.
- Spolupředložili jsme návrh na transformaci kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Více zde a zde.
- Zasadili jsme se o lepší využití potravinových bank. Více zde.
- Aktivně řešíme, jak pomoci lidem zasaženým koronavirovou krizí. Více zde a zde.
- Opakovaně interpelujeme Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednáme s Úřadem práce o jeho fungování tak, aby nedocházelo k prodlevám při vyplácení dávek a dlouhému čekání při vyřizování žádostí. Např. interpelace „Personální fungování úřadů práce“. Více zde.
- Ve financování sociálních služeb dlouhodobě prosazujeme změny, které povedou k jejich rozvoji, zkvalitnění pro klienty a zlepšení podmínek pro zaměstnance. Více zde a zde.
- Podporujeme rozvoj služeb pro seniory, dostupnost služeb domácí péče a zvýšení kvality ústavní péče. Více zde.
- Aktivně připomínkujeme vládní návrh zákona o sociálních službách, aby bylo zajištěno jejich stabilní i dlouhodobé financování, a tedy i možný rozvoj. Více zde.
- Vystupujeme proti vládnímu návrhu na úpravu dávek na bydlení, který by zhoršil dostupnost bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Více zde.
- Zabýváme se problémy pěstounské péče – dostupností péče o děti mimo ústavy – a připomínkujeme vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Více zde a zde.
- Prosazujeme podporu terénních služeb a lepší fungování služeb na zdravotně-sociálním pomezí. Více zde.
Na co se nás často ptáte
Jakým způsobem zefektivníte systém sociálních dávek?
Zejména díky propojení databází různých IT systémů bude možné sledovat efektivitu sociálních dávek, analyzovat vývoj rizikových jevů v čase a včas zasáhnout na potřebném místě. Cílíme na podporu, která je adresná a poskytovaná v odpovídající míře.
Jak budete garantovat spravedlivé přerozdělení více jak 100 miliard korun ze státního rozpočtu?
Prevence sociálních problémů je levnější než řešení následků – tento přístup sám o sobě znamená zvýšení efektivity.[20, 21, 25] Stejně tak jsou pro efektivitu nutné provázané nástroje, např. zaměstnávání skrze sociální integrační podnik nebo bydlení za doprovodu sociální práce.
Je tento model vyzkoušen v jiných evropských státech?
Půjdeme cestou postupného vylepšování našeho systému s inspirací opřenou o vědecky prověřené zahraniční zkušenosti.[22]
Jak zajistíme místní dostupnost sociálních služeb?
Se zvláštním zřetelem na ohrožené regiony a odlehlá místa podpoříme důkladný a průběžný průzkum potřebnosti sociálních služeb. Zasadíme se o rozvoj spolupráce sousedících krajů. Neméně důležité bude nastavení financování služeb s určením podílu obcí, krajů a státu. Rozhodování o tom musí probíhat na tzv. principu subsidiarity, aby výsledek co nejvíce odpovídal skutečným potřebám občanů.
Jak to bude s OSPODem?
Procesy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí budou reflektovat potřeby dětí a rodin a především dojde k minimalizaci administrativních úkonů a postupů.
Navrhneme mechanismus oddělení příbuzenské pěstounské péče.
Jak to bude s rodičovským příspěvkem a přídavky na děti?
Podle odborných analýz[24] přídavky na děti významně snižují ohrožení příjmovou chudobou, podporujeme tedy jejich navýšení a dostupnost pro více rodin.
Jak to bude do budoucna s domovy a ústavy?
Podporujeme další transformaci služeb. Rozvoj domácí péče a terénních sociálních a komunitních služeb postupně povede ke snižování počtu klientů v domovech a ústavech. Domácí péče je levnější[23] a klienti ji upřednostňují. Pobytové služby zůstanou nezbytnou součástí sítě služeb i v budoucnu, budou ale modernější a přiměřeně velké. Důraz klademe i na bezpečnost jejich obyvatel a pracovníků, např. epidemiologickou či požární.
Proč pořád v souvislosti se sociální oblastí mluvíme o IT systémech?
Funkční IT systémy přispějí ke včasnému a nerozpornému vyplácení podpor, bude možné sledovat účinnost poskytnuté pomoci ze strany sociálních služeb a dávek a adekvátně ji vyhodnocovat, případně upravovat.
Jak si představujete budoucnost Úřadu práce?
Občané budou mít možnost vyřizovat své záležitosti distančně, ne čekat v dlouhých frontách. Pobočky ÚP budou spolupracovat s obcemi, neziskovkami a zaměstnavateli i napříč republikou. Pomoc občanům bude poskytována kvalifikovaně, včas a spravedlivě, včetně provázanosti se službami.
Co je nejdůležitější pro obce, kraje a poskytovatele?
Na obcích a krajích musí být jasné, na jakou kvalitu a rozsah sociální práce a služeb cílíme. Poskytovatelé musí mít možnost zajistit takové podmínky, aby bylo možné věnovat intenzivní péči i komplikovanějším případům – např. rodinám s dluhy a s problémy s bydlením. To dnes bez možnosti plánovat lze jen obtížně. Stejně tak je třeba zajistit regionálně vyvážené pokrytí službami.
Co je v této oblasti nejdůležitější?
Bydlení. Proto mu věnujeme samostatný programový bod.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza potřebnosti a financování sociálních služeb. Praha: MPSV. 2019 [cit. srpen 2019]. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Východiska pro systémovou úpravu financování a další návrhy na úpravu sociálních služeb. Praha: MPSV. 10. 6. 2019 [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné zde.
[3]
RICHTEROVÁ, Olga. Máme vizi, jak zajistit předvídatelné financování sociálních služeb a sociální práce. Ministerstva se musí dohodnout. In: Revue pro sociální politiku a výzkum. 2019 [cit. 24. 5. 2019]. ISSN 2570-8481. Dostupné zde.
[4]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza možného zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi a návrh opatření k zabránění zneužívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2019. Není dostupné online.
[5]
PEMOVÁ, Terezie a PTÁČEK, Radek. Odborná analýza k novele zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. EDUin. 2019 [cit. 5/2019]. Dostupné zde.
[6]
TOPINKA, Daniel a kolektiv. Sociodemografická analýza, mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR. Ostrava: SocioFactor, s. r. o. 2013. Dostupné zde.
[7]
PALEČEK, Jakub, VOŠAHLÍK, Ondřej a STULÍK, Ondřej. Politika osvojování v České republice. Výzvy a problémy v kontextu OSPOD. Centrum analýz regionálních politik. 2018. Dostupné zde.
[8]
BERDYCHOVÁ, Martina. Financování veřejně prospěšných služeb Praha. 2018 [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné zde.
[9]
Nejvyšší kontrolní úřad. Výroční zpráva NKÚ za rok 2019. Praha: Nejvyšší kontrolní úřad. 2020 [cit. 3/2020]. Dostupné zde.
[10]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/09. Peněžní prostředky určené na podporu sociálních služeb Nejvyšší kontrolní úřad, 21. 1. 2019 [cit. 21. 1. 2019]. Dostupné zde.
[11]
HRUBÝ, Jiří, ed. Sociální pomoc na rozcestí? Sborník z odborného sympozia, Kancelář veřejného ochránce práv, 19.–20. října 2017. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv. 2019. ISBN 978-80-7631-003-2. Dostupné zde.
[12]
Social Services Europe. Towards the Implementation of the European Pillar of Social Rights – the Role of Social Services. Position Paper. Duben 2018 [cit. 4/2018]. Dostupné zde.
[13]
WIJA, Petr, BAREŠ, Pavel a ŽOFKA, Jan. Analýza sociálních a zdravotních služeb dlouhodobé péče v ČR. Praha: Institut pro sociální politiku a výzkum, z.s., 2019. ISBN 978-80-907662-2-8. Dostupné zde.
[14]
Český rozhlas. Lidi v hmotné nouzi učíme, jak přežít v nepřehledném systému. Ne jak nakládat s penězi, říká poslankyně. 2018 [cit. 27. 6. 2018]. Dostupné zde.
[15]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozcestník formulářů. Dostupné zde.
[16]
Charita Česká republika. Mimo systém. Charita zkoumá, proč pro některé lidi neexistuje vhodná pomoc. 21. 5. 2019 [cit. 21. 5. 2019]. Dostupné zde.
[17]
European Commission. Přechod od ústavních ke komunitním službám (deinstitucionalizace). Dostupné zde.
[18]
Revue pro sociální politiku a výzkum. Zasaďte se o deinstitucionalizaci, vyzývají organizace a akademici ministryni Maláčovou. 2020 [cit. 6. 5. 2020]. ISSN 2570-8481. Dostupné zde.
[19]
Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Analýza systému vzdělávání sociálních pracovníků se zaměřením na téma deinstitucionalizace sociálních služeb. 2020. Dostupné zde.
[20]
Agentura pro sociální začleňování. Index sociálního vyloučení. 2018 [cit. 2018]. Dostupné zde.
[21]
KRAWIECOVÁ, Nela, LIOLIASOVÁ, Pavla a CIBULKA, Jan. Nemají kde spát, natož kde se učit. Projděte si unikátní mapu vzdělávacích podmínek v Česku. Český rozhlas, 1997–2021 [cit. 27. 11. 2019]. Dostupné zde.
[22]
FRISCIC, Josipa. Two Inclusion Europe members receive the Zero Project 2021 award. Inclusion Europe. 2020 [cit. 14. 12. 2020]. Dostupné zde.
[23]
POSPÍŠIL, David a kolektiv. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2016. ISBN 978-80-7421-126-3. Dostupné zde.
[24]
JANSKÝ, Petr, KALÍŠKOVÁ, Klára a MÜNICH, Daniel. Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v České republice. Studie 7/2016. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. 2016. ISBN 978-80-7344-371-9. Dostupné zde.
[25]
Asociace Dítě a rodina. Asociace Dítě a Rodina žádá, aby nebyly kráceny příspěvky na preventivní služby ze stran obcí a krajů. 2020 [cit. 2020]. Dostupné zde.
[26]
LEJSAL, Matěj. Analýza nákladů transformace u vybraných organizací. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2013. Dostupné zde.
[27]
PRŮŠA, Ladislav. Úhrada klientů za poskytování ubytování a stravování v pobytových zařízeních sociálních služeb. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., 2019. ISBN 978-80-7416-365-4. Dostupné zde.
[28]
Piráti. Piráti chtějí pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku. Odmítnutí MPSV považují za absurdní. 10. 9. 2019 [cit. 10. 9. 2019]. Dostupné zde.
[29]
MATOUŠEK, Roman. Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019. Dostupné zde.