Z dlouhodobého hlediska budeme hledat silnou většinu napříč politickým spektrem, aby bylo nastavení změn zachováno i po případné obměně vlády a vedení relevantních ministerstev. Je třeba zajistit předvídatelný důchodový systém, ve který mohou mít občané důvěru a nebude nutné do něj později výrazně zasahovat. 

Podle Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady z června 2020^[7] při zachování stávajících parametrů důchodového systému bude jeho saldo v budoucnu, z důvodu růstu výdajů a poklesu příjmů, záporné. To znamená, že odvody na sociální pojištění nestačí na vyplácené důchody a ty se tudíž musí doplácet ze státního rozpočtu, tedy v praxi z daní nebo na dluh. Svého dna systém dosáhne v roce 2059, kdy  bude deficit důchodového systému činit 4,4 procent HDP. Dodatečné náklady na 0. a 1. pilíř se v prvních letech po zavedení odhadují na 0,1 procent HDP. Další úpravy systému jako jsou řešení pro rizikové a náročné profese, zavedení fiktivního vyměřovacího základu a prodloužení vyloučené doby pro péči, podpora pracujících seniorů, zřízení státního či veřejnoprávního spořícího fondu a jiné budou mít nákladovost celkem krátkodobě kolem 0,3 procenta HDP. Z dlouhodobého hlediska budou mít některá opatření jako více dobrovolně pracujících seniorů pozitivní dopad na nároky důchodového systému. S ohledem na tuto skutečnost považujeme za nezbytné zapojit do financování důchodového systému daňové příjmy a přiblížit se vyrovnanému saldu důchodového systému. Tyto náklady jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Vyčíslení nákladů i změny důchodového systému opíráme o dostupná data a odborné studie.^{[18, 19]}

Věková hranice odchodu do důchodu by měla být spíše orientační. Lidé by měli mít i nadále možnost odejít do předčasného důchodu, musí však počítat s tím, že výše předčasného starobního důchodu bude krácena podle toho, o jak dlouhou dobu dříve před dosažením důchodového věku o tento důchod požádají. Důchodce pobírající předčasný důchod by však měl mít možnost dodatečně doplatit prostředky povinného sociálního pojištění potřebné pro přiznání řádného důchodu anebo odpracovat potřebné roky. Na druhou stranu, důchody a příjmy těch, kdo se rozhodnou dobrovolně pracovat déle, by měly být vyšší než dnes i pomocí snížení sociálních odvodů.

Aby byli lidé ochotni pracovat déle, zvýhodníme zaměstnávání seniorů na částečné úvazky, snížíme odvody, které pracující důchodci platí na sociální pojištění a zlepšíme informovanost o možnostech flexibilně kombinovat důchod a zaměstnání. Lidé, kteří budou pracovat i po dosažení důchodového věku, dosáhnou díky tomu na vyšší příjmy nebo budou moci pracovat méně za lepších podmínek než dnes. Podpora zaměstnanosti seniorů zároveň pomůže reagovat na výkyvy zaměstnanosti na trhu práce.

Legitimní nárok příslušníků náročných povolání na předčasný odchod do důchodu není v České republice pokryt systémově. Uplatňuje se zatím pouze ve vztahu k horníkům. Cestou k jeho naplnění bude přijetí zákonných úprav, které zavedou povinnost zaměstnavatelů podílet se na nákladech důchodového pojištění těchto svých zaměstnanců ve formě povinných příspěvků do systémů penzijního připojištění, podílem na financování předdůchodů, které již dnes umožňují předčasný odchod do důchodu, ovšem tak, aby nebyl pro zaměstnance nevýhodný, a v mezidobí před náběhem tohoto systému do plně funkční podoby také doplněním této podpory z veřejných prostředků. 

Zaměstnavatelé rizikových nebo náročných povolání (horníků apod.) by měli za své zaměstnance odvádět vyšší sociální pojištění nebo více přispívat do státního, veřejnoprávního nebo zaměstnaneckého fondu. Tito lidé by měli mít možnost odejít do důchodu dříve při zachování důstojné výše důchodu. Souhlasíme s rozdělením veřejného důchodu na minimální státní zaručený důchod a část vypočítanou na základě odvodů, nebo zvýšení základní výměry. 

Minimální důchod by měl v budoucnu dosáhnout alespoň 30 procent průměrné mzdy a zajistit, že žádný důchodce nebude ohrožen chudobou. Pro příští volební období lze předpokládat realizaci v rámci ekonomických možností státu na základě ministerského návrhu, který počítá se základem ve výši do 10 000 korun. Zastáváme názor, že i člověk, který celý život pracoval za minimální mzdu, zasluhuje adekvátní výši starobního důchodu, aby mohl stáří prožít důstojně.

Výběr naspořených a zhodnocených prostředků by měl být upraven tak, aby výrazně motivoval k vyplácení renty, nikoliv k jednorázové výplatě (toto řešení dnes volí naprostá většina lidí). V tomto případě by se prostředky mohly dále zhodnocovat. Jako čtvrtý pilíř zajištění na stáří považujeme, po vzoru Belgie^[8] a dalších zemí, vlastnictví nemovitosti, které může výrazně snížit životní náklady.^[9] Proto by mělo být možné využít naspořené prostředky z fondů na koupi nemovitosti k vlastnímu bydlení i před dovršením věku 60 let bez sankcí. Fond by mohl zajišťovat také nabídku bezpečných zpětných hypoték.

Podporujeme možnost zřízení veřejnoprávního či státního spořícího produktu s osobními konty účastníků pro dobrovolné spoření nad rámec povinných odvodů na sociální pojištění. Ve státním fondu bude definován výchozí program, který bude moci střadatel změnit. Může existovat více programů rozlišených dle rizikovosti investice s tím, že výchozí program by měl být spíše méně rizikový, konzervativní. Mimo penzi by měl střadatel možnost naspořené prostředky využít za účelem pořízení vlastního bydlení a v zákonem definovaných případech. Státní fond považujeme za potřebnou alternativu k již existujícím konzervativním fondům soukromých penzijních společností, tvořících stávající třetí pilíř důchodového systému. U všech fondů střádajících prostředky budoucích penzistů budeme vyžadovat transparenci a dohled, aby nemohly být vytunelovány. Zaměstnavatel při zvýšení platu  nabídne zaměstnanci adekvátní navýšení příspěvku na spoření do veřejnoprávního či státního fondu^{[13, 14]} nebo fondu, který si vybere zaměstnanec, obdobně jako to funguje v severských zemích.^[8]

Obdobně podporujeme snížení poplatků za správu aktiv u stávajících soukromých fondů. Není vhodné strhávat vysoké poplatky i v době, kdy je zhodnocení fondu záporné.

Současně se zajištěním udržitelné změny důchodového systému, je vhodné zajistit důstojnou úroveň důchodů, která by měla odpovídat ekonomické situaci země. V případě podobného ekonomického růstu v Evropě a ČR jako většinu času tohoto volebního období (2017–2021), budeme trvat na růstu důchodů v obdobné výši jako tomu bylo nyní. V takovém případě by se měla pohybovat výše průměrného státního důchodu na konci volebního období v roce 2025 kolem 18 až 19 tisíc korun. Problematiku kvalitního života ve stáří chceme řešit komplexně společně se sociálním bydlením, dostupnou lékařskou péčí na vysoké úrovni, zajištěním sociálních služeb apod.

Vysoká diferenciace valorizačních částek, které významně závisejí na aktuální výši důchodů, rozevírá v jejich každoroční valorizaci pomyslné nůžky mezi výší podprůměrných a nadprůměrných důchodů. Zásadním řešením bude perspektivní oddělení solidární části důchodu, které umožní důstojné přežití všem, a jeho zásluhové části, závisející na výši příspěvků lidí do systému v době jejich ekonomické aktivity. Než bude tato reforma uskutečněna, bude upraven výpočet každoroční valorizace tak, aby se zvyšoval podíl základní a snižoval podíl procentní výměry valorizace všech důchodů.^[19]

Kromě zvýhodněných či bezplatných přístupů do veřejných knihoven a pořádání kurzů univerzit třetího věku v rámci celoživotního vzdělání by mohl stát dále pomoci s přístupem seniorů k internetu. Koronavirová krize ukázala, že se pro registraci na očkování bylo těžké obejít bez internetu. V tomto případě by mohl stát například přes MPSV pomoci zajistit datové tarify alespoň nižší rychlosti pro seniory, třeba pomocí tendru pro velké množství uživatelů – pobíratelů důchodu. Pokles nákladů na telekomunikace by mohlo pomoci snížit životní náklady mnoha seniorům.

Nebyla vytvořena funkční institucionální platforma pro přípravu a realizaci důchodové reformy. Rada pro udržitelné důchody by mohla být zřízena jako součást Úřadu Národní rozpočtové rady. Rada by měla zajišťovat:

• Soustřeďovat poznatkovou bázi nezbytnou pro přípravu návrhů potřebných změn důchodového systému v širším demografickém, sociálním, ekonomickém a politickém kontextu včetně přejímání nejlepších zahraničních zkušeností.
• Předkládat vládě a parlamentu pravidelně zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem k širšímu demografickému, sociálnímu, ekonomickému a politickému kontextu.
• Koordinovat činnost dalších orgánů státní správy, činných v přípravě a zajištění potřebných změn důchodového zabezpečení.
• Moderovat konstruktivní veřejnou diskusi o cílech, kritériích a konkrétních proměnách důchodového systému. Podílet se na informování o důchodovém systému a o důsledcích připravovaných a přijatých reforem.
• Připravovat a předkládat vládě a parlamentu návrhy změn důchodového systému.