CHCI VĚDĚT VÍCE

Férovější daně

Pojďme zase najít důvod poctivě pracovat a vydělávat peníze. Namísto lidí si posviťme na nesystémové výjimky z daní a technologické giganty.

Takhle to dál nejde

Daňový systém trpí vysokým zdaněním nízkopříjmových pracujících a nízkým zdaněním aktivit s negativním dopadem na společnost. Po schválení posledního snížení daní současné příjmy státu neumožňují dlouhodobě udržitelné financování veřejných služeb ani ve stávajícím rozsahu.[1, 2, 3]

V čem je problém

Veřejné služby, které stát svým obyvatelům poskytuje, jsou hrazeny z veřejných příjmů. V Česku především ze zdanění práce. Pokud veřejné příjmy klesnou pod udržitelnou míru a kvalita poskytovaných služeb má být zachována, je bohužel jedinou cestou, jak služby udržet, zadlužování se.  Tím však řešení problému pouze odsouváme a zatěžujeme další generace.

Daňový mix byl již před schválením daňového balíčku (ST 910) neudržitelný, a to především proto, že příjmy České republiky byly extrémně závislé na zdanění práce.[1] Vláda Andreje Babiše skrze daňový balíček veřejné příjmy dále snížila, a to tak, že  výrazně oslabila solidaritu lidí finančně nezasažených pandemií s těmi, kteří potřebují pomoc a kompenzace.[2] Zároveň také nepředstavila žádná protiopatření, která by příjmy veřejných rozpočtů stabilizovala. 

V české společnosti jsou statisíce lidí, kterým se dnes (přinejmenším legálně) nevyplatí pracovat. Respektive jim z výplaty zbyde relativně málo peněz. Jde například o lidi v exekucích, ženy či muže na rodičovské nebo s malými dětmi a důchodce, kteří mají zájem si ještě přivydělat. Kromě opatření v sociální oblasti (flexibilních pracovních úvazků či změny nastavení dávek u lidí v exekuci) by zde pomohlo odstranění demotivujících překážek. Například když si rodič v domácnosti přivydělá, aby rodina nepřišla o celou slevu na manželku/manžela, nebo aby pracující senioři nemuseli platit sociální odvody v plné výši.

Majetkové daně, včetně daní z komerčních nemovitostí, mají velmi nízký podíl na českém daňovém mixu. Stejně tak ekologické daně, včetně spotřebních daní, které neplní svůj účel.[3]

Současný model zdanění fyzických osob brání rozvoji zaměstnanosti skrze širší používání flexibilnějších úvazků.

Naše vize

Odstranit bariéry v daňovém systému, které brání účasti na trhu práce. Zajistit nízké zdanění práce i do budoucna. Trvale odstranit daňové výjimky, zjednodušit celý systém a najít zdroje, které umožní financovat školství, zdravotnictví, důchody a další veřejné služby. 

Jak to chceme udělat?

Nízké a přehledné přímé daně

  • Slevu na poplatníka budeme pravidelně valorizovat podle růstu inflace.
  • Navrhneme reformu daně z příjmů fyzických osob s cílem zlepšit podmínky zdanění zkrácených úvazků a dohod mimo pracovní poměr. Lépe zohledníme zkrácené úvazky v systému sociálních odvodů, slev[11] a daňových bonusů, čímž podpoříme rodiče, pečující osoby i pracující seniory.
  • Zohledníme reinvestice ve zdanění právnických osob. To podpoří rozvoj začínajících firem, startupy nebo investice do výzkumu v Česku.
  • Zadáme analýzu ke sladění daní a pojistného s cílem zjednodušit daňový systém a zabránit obcházení daňových povinností.[12]

Řešení výpadku příjmů

  • Uvědomujeme si nutnost hledat významné nové zdroje příjmů, abychom zmírnili dopady daňových změn provedených v roce 2020 na státní rozpočet a snížili tempo zadlužování. 
  • Zpřehledníme zdanění příjmů především odstraněním nesystémových výjimek. Není například dlouhodobě udržitelné, aby významná část kapitálových příjmů byla zdaněna sazbou 0 procent.
  • Získáme přinejmenším miliardy korun díky adekvátnímu zdanění digitálních gigantů, většímu důrazu na ekologické prvky zdanění, zdanění prodeje konopí a negativních externalit.
  • Obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území. Pamatovat budeme i na přilehlé obce.
  • Postupně zvýšíme zdanění komerčních nemovitostí.
  • Na půdě Evropské rady se zasadíme o transparentní vykazování zisků podle země původu, které ztíží nelegální daňovou optimalizaci na úkor českých občanů.
  • Zaměříme se na důslednou kontrolu vnitropodnikových  plateb (transfer pricing)  a nelegálních praktik v daňové optimalizaci tak, aby byla férová část zisků zdaněna v Česku.

Kolik na to chceme času?

Většinu změn je nutné začít zavádět téměř okamžitě, aby v platnost a v účinnost vstoupily k 1. 1. 2023.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Nižší zdanění částečných úvazků zjednoduší práci při studiu a usnadní přechod do trvalého zaměstnání.

Pro rodiny s dětmi

Nižší zdanění částečných úvazků zjednoduší práci při rodičovské dovolené a podpoří plynulý návrat do práce a kariéru pečujících osob.

Pro lidi ve zralém věku

Nižší zdanění práce poskytne lidem více peněz pro přípravu na stáří.

Pro seniory

Menší zdanění částečných úvazků zvýší příjmy seniorům, kteří si ještě chtějí přivydělávat.

Pro zaměstnance

Provoz státu už nebude ležet pouze na bedrech zaměstnanců.

Pro živnostníky a podnikatele

Zjednodušíme zaměstnávání lidí na částečný úvazek a plynulý nástup, případně návrat do zaměstnání.

Pro lidi ve finanční tísni

Zjednodušíme práci na zkrácený úvazek. Umožníme vyřazeným skupinám návrat na legální trh práce.

Pro veřejné finance

Navrhovaná opatření mají v souhrnu pozitivní dopad na veřejné finance.

Co pro to už děláme

  • Prosadili jsme  zvýšení slevy na poplatníka a tím jsme pomohli efektivně snížit zdanění práce zvláště u nízkopříjmových jednotlivců.[4, 5]
  • Představili jsme teze daňové reformy na konferenci PiratECON v Pardubicích  (PiratECON 29. 2. 2020).[6]
  • Navrhli jsme alternativní řešení snížení zdanění práce fyzických osob, které by bylo vhodnější pro nízkopříjmové obyvatele.[4]
  • Zabránili jsme stamiliardovým ztrátám veřejných rozpočtů úpravou nástroje, kterým se vrací zaplacené daně, pokud jsou daňové subjekty ve ztrátě. Vláda navrhovala tento nástroj jako neomezený a hrozilo jeho zneužití. Omezili jsme jej na 30 milionů korun na subjekt.[7]
  • Navrhli jsme vyšší zdanění komerčních nemovitostí.[8]
  • Navrhli jsme zvýšení poplatků za těžbu.[9]
  • Sněmovna schválila náš návrh na vyšší flexibilitu v určování koeficientu obcí u daně z nemovitých věcí.[5, 10]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

V souhrnu navrhovaná opatření státu peníze přinesou, ať už přímo, nebo skrze zvýšení počtu osob pracujících na legálním trhu práce. 

Jakým způsobem se chystáte podpořit lidi v exekuci k tomu, aby pracovali?

Současný systém srážek ze mzdy je pro dlužníky demotivující. Od určité výše příjmů se dlužníkům sráží 100 procent vydělané částky.[14]

Myslíme si, že převážně z tohoto důvodu se dlužníci se svými dluhy tzv. naučili žít a nemají zájem splatit své dluhy rychle. 

Je velmi pravděpodobné, že dlužníci si zajišťují vyšší disponibilní příjmy skrze přivýdělky v šedé ekonomice. Zejména proto, že jsou nezabavitelné částky tak nízké.[13]

Toto nastavení pak neprospívá samotným dlužníkům (nízké důchody vypočtené z nízkých příjmů), věřitelům (nízké příjmy dlužníka znamenají i nízký příjem věřitele) ani státu a jeho obyvatelům (nižší či nulové příjmy z šedé ekonomiky).

Věříme, že pokud dlužníkům zbyde více peněz z legálního zaměstnání, budou motivováni k návratu na legální trh práce. 

Jakým způsobem se chystáte podpořit pracující občany na rodičovské?

Podpořili jsme zvýšení limitů slevy na děti při projednávání zákonů o změně daně z příjmů v roce 2020.[15]

Dále podporujeme změnu u slevy na manželku/manžela, kterou v současném nastavení  považujeme za demotivující pro plnohodnotný návrat na trh práce.[2]

Dojde vyšším zdaněním těžby nerostů ke zdražení provádění veřejné nebo soukromé výstavby?

Česká geologická společnost už nyní upozorňuje na nedostatek stavebních hmot v Česku.[16]

Zvýšení zdanění těžby znamená vyšší příjmy pro obce, ve kterých těžba probíhá. Očekáváme, že obce mohou být smířlivější k otevírání nových těžebních prostorů z důvodu vyšších příjmů do jejich rozpočtů.

Nové otvírky však nesmí být v rozporu s ostatními chráněnými zájmy, jako je ochrana přírody a životního prostředí nebo vodních zdrojů. 

Nynější příjmy naprosto neodpovídají zátěži, kterou dobývací prostory dotčeným obcím způsobují.

Očekáváme, že zkrácení dopravního řetězce a vyšší nabídka surovin na trhu nepovede ke zdražení stavebních surovin, a tedy ani k prodražení staveb.

Proč podporujete digitální daň?

Trh s digitálními službami nezná hranic. Důsledkem je, že  nadnárodní giganti, kteří působí i na českém internetovém trhu, těží z neférové konkurenční výhody. Děje se tak zejména proto, že v Česku neplatí daně z příjmů nebo že zaměstnávají minimum personálu přímo v Česku.

Zahraniční internetové společnosti odvádějí třicetkrát menší daně než ty české, přičemž se jedná o společnosti s přibližně stejnými tržními podíly.[17]

Co si můžu představit pod ekologickými daněmi?

Ekologické daně zahrnují široké spektrum daní a poplatků.

Patří mezi ně například spotřební daně na pohonné hmoty, silniční daň, silniční mýto, poplatky z těžby nerostných surovin, poplatky za odnětí ze zemědělského půdního fondu, systém evropských emisních povolenek a svým způsobem i daň z nemovitých věcí.

Dále je nutné zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni. Jedná se například o poplatek z netříditelných plastů, jehož zavedení zvažuje Evropská unie, nebo například vyrovnávací uhlíkovou daň na obory doposud nezahrnuté v systému Evropských povolenek.[18]

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Úřad národní rozpočtové rady. Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Praha. 2018. Dostupné zde.
[2]
Respekt. Posudek na nové daně: Je to nespravedlivé a zbytečně drahé. Respekt. Rozhovor s ekonomkou Klárou Kalíškovou z IDEA/CERGE-EI. 2020. Dostupné zde. JURAJDA, KALÍŠKOVÁ. Návrh reformy zdanění zaměstnanců. Analytická zpráva. 2020. Dostupné zde.
[3]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr č. 18/22. Česká republika nemá účinná daňová opatření, která by pomohla splnit cíle v ochraně klimatu. Zaostává za ostatními zeměmi EU. 2019. Dostupné zde.
[4]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 910. Sněmovní dokument číslo 6635. 2020. Dostupné zde.
[5]
Česká republika. Zákon č. 609/2020 Sb., ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. 2020. Dostupné zde.
[6]
Pirátské listy. Piráti v Pardubicích představili návrh snížení zdanění práce a další kroky k posílení české ekonomiky. 2020. Dostupné zde.
[7]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 874. Sněmovní dokument číslo 5442. 2020. Dostupné zde.
[8]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 910. Sněmovní dokument číslo 6120. 2020. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 531. Sněmovní dokument číslo 6719. 2020. Dostupné zde.
[10]
Poslanecká sněmovna. Usnesení rozpočtového výboru č. 430 ze dne 9. září 2020. 2020. Dostupné zde.
[11]
KALÍŠKOVÁ, Klára. Komu pomůže navrhované zvýšení slevy na dani na dítě? 2014. Dostupné zde.
[12]
Evropská Komise. Zpráva o České republice 2020. 2020. Dostupné zde.
[13]
Český rozhlas. Systém nemotivuje dlužníky vystupovat z šedé ekonomiky, myslí si ředitel Poradny při finanční tísni. 2020. Dostupné zde.
[14]
Česká republika. § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné zde.
[15]
Poslanecká sněmovna. Hlasování č. 21. z 20. listopadu 2020 k tisku 910, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Hlasování o PN poslance Výborného označeného jako P1. 2020. Hlasování dostupné zde. Stenozáznam dostupný zde.
[16]
idnes.cz. Rozhovor ložiskových geologů Dr. Godányho a Dr. Rambouska z České Geologické Služby ze dne 29. června 2019. Dostupné zde.
[17]
Pirátské listy. Komentář poslance Tomáše Martínka: Vládní návrh digitální daně má mnoho nedostatků. 2019. Dostupné zde.
[18]
Evropský parlament. Legislativní balíček nových vlastních zdrojů Evropské unie. Poslední změna – červen 2018. Dostupné zde.