CHCI VĚDĚT VÍCE

Finance řízené podle plánu

Ke státní kase teď musíme přistupovat s rozmyslem. Finanční plán umožní udržitelný rozpočet, kvalitu veřejné služby i nutné tempo investic.

Takhle to dál nejde

Veřejné finance v Česku jsou nyní dlouhodobě neudržitelné.[1] Řízení výdajů postrádá vizi a měřitelné cíle. Finanční prostředky jsou alokovány setrvačností a nepředvídatelnost investic zdražuje výstavbu. Plnění cílů není zpětně vyhodnocováno, což vede k rozsáhlému plýtvání.

V čem je problém

Aktuální zadlužení je cca 38 procent HDP a ke konci roku 2021 budeme na cca 45 procentech. Čeká nás fáze obnovy ekonomiky po covidové krizi a konsolidace veřejných financí.

Rostoucí zadlužení vede k růstu úroků státních dluhopisů. Při zadlužení na úrovni 50 procent HDP bude zvýšení úrokové míry o každý 1 procentní bod znamenat každoroční zbytečné navýšení výdajů rozpočtu o 30 miliard korun.

Veřejné finance jsou především kvůli stárnutí populace dlouhodobě neudržitelné. Česká republika si současný rozsah plýtvání nemůže dlouhodobě  dovolit.[1, 13] Odhad strukturálního deficitu v roce 2021 je cca 6 procent HDP. Maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny vyžadují deficit do 3 procent HDP.

Bez dlouhodobě udržitelných veřejných financí nebude možné zajistit současné standardy veřejných služeb, například zdravotní péče a penze, již pro dnešní generaci padesátníků.

Tempo investic kolísá mezi 4–10 procenty státního rozpočtu.[12] Pokud chceme modernizovat stát a vytvářet v budoucnu větší bohatství, potřebujeme na to zajistit kvalitní infrastrukturu.

Podstatná je nejen výše investic, ale především jejich přínos a využití. Současné veřejné finance pracují na „setrvačník“. Vychází se z výdajů minulých období a k nim se přičtou, či odečtou výdaje nové, aniž by stát vyhodnotil, jakým způsobem byly výdaje minulých období vynaloženy a jestli bylo dosaženo stanovených cílů.[2]

Plnění cílů není definováno měřitelným způsobem, a proto ho lze vyhodnotit jen velmi obtížně. U řady významných investic státu chybí analýza nákladů a přínosů zpracovaná před jejich schválením. Existující indikátory ve vládních dokumentech se obvykle nesoustředí na hlavní problémy, vyhodnocují se s několikaletým zpožděním[3] a nejsou provázané s financemi, což je u strategie dobrou praxí.[4]

Naše vize

Veřejnými financemi stát neplýtvá, dává na investice nejméně 10 procent rozpočtu, výdaje pečlivě plánuje a vyhodnocuje jejich efektivitu. Občané na internetu uvidí, jak stát hospodaří. V roce 2025 bude ČR plnit Maastrichtská kritéria, tedy deficit pod 3 procenty HDP.

Jak to chceme udělat?

Rozpočtové priority

  • Připravíme podpůrný fiskální balíček pro postcovidový restart. 
  • Chceme, aby investice tvořily nejméně 10 procent výdajů státního rozpočtu. Investice budeme plánovat na více než jedno volební období.
  • Zajistíme dlouhodobě 5 procent HDP na vzdělávání financovaných ze státního rozpočtu.
  • Garantujeme prostředky na zákonnou valorizaci důchodů a financování sociálních služeb.
  • Budeme usilovat o navýšení prostředků na výzkum a vývoj na úroveň průměru zemí OECD.
  • Zajistíme spravedlivé financování místních a krajských samospráv úpravou rozpočtového určení daní s důrazem na zajištění financování oprav silnic. 
  • Zabezpečíme předvídatelné financování armády s cílem naplňovat závazky vůči NATO.
  • Cílíme na 1 procento státního rozpočtu na kulturu.
  • Zvýšíme vládní rozpočtovou rezervu pro lepší připravenost státu na krizové situace.
  • Prioritní investice  nebudeme škrtat jen proto, že letos ekonomika neroste.

Udržitelnost veřejných financí

  • Deficit státního rozpočtu snížíme do roku 2025 pod 3 procenta HDP, aby ČR plnila Maastrichtská kritéria.
  • Udržitelnost veřejných financí zajistíme skrze rychlejší růst ekonomiky, úspory a zvýšení efektivity na straně státu, zlepšení zapojení lidí na legální trh práce, osekání daňových výjimek, zlepšení výběru daní a další zdroje díky opatřením v bodě Férovější daně. 
  • Zavedeme systém zpětné kontroly a  hodnocení efektivity vynaložených výdajů. Výdaje, které neprokázaly dostatečnou přidanou hodnotu, budeme redukovat. Budeme využívat podklady od NKÚ. 
  • Posílíme analytické schopnosti státního aparátu s cílem lépe plánovat, měřit a vyhodnocovat veřejné výdaje.
  • Podpoříme systém víceletého financování, např. v sociálních službách.
  • Valorizace platů ve státním sektoru bude odpovídat výkonu ekonomiky.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Zastavíme zadlužování státu, takže náklady stárnutí populace neponese nastupující generace sama. 

Pro rodiny s dětmi

Veřejné finance budou natolik silné, že zabezpečí dostupné služby, zejména v oblasti péče o děti a kvalitního vzdělávání. 

Pro lidi ve zralém věku

Zachováme dostupné a kvalitní zdravotnictví a zajistíme udržitelnost důchodového systému.

Pro seniory

Zachováme pravidelnou valorizaci důchodů a dostupné kvalitní zdravotnictví a podpoříme rozvoj sociálních služeb.

Pro zaměstnance

Posílíme rozvoj veřejné infrastruktury, díky které se v Česku bude lépe žít i pracovat. 

Pro živnostníky a podnikatele

Posílíme rozvoj veřejné infrastruktury, díky které se v Česku bude lépe žít i podnikat.

Pro lidi ve finanční tísni

Zachováme záchrannou sociální síť, jež zabrání propadu do extrémní chudoby a napomůže ohroženým skupinám například s návratem na trh práce.

Pro veřejné finance

Veřejné finance budou dlouhodobě udržitelné. Dále můžeme použít desítky miliard korun tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Co pro to už děláme

  • Představili jsme doprovodné usnesení předložené Mikulášem Ferjenčíkem k tisku 120 – Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, které deklarovalo dlouhodobou neudržitelnost veřejných financí.[5]
  • Předložili jsme pozměňovací návrhy ve věci transparentního a včasného předkládání dokumentace ke sněmovnímu tisku 567 – Vládní návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech.[6]
  • Vyjádřili jsme ostrý nesouhlas s daňovým balíčkem v roce 2020 a předložili pozměňovací návrh s cílem racionalizovat navrhované změny ze strany premiéra Andreje Babiše.[6, 7]
  • Představili jsme pozměňovací návrhy k vládním návrhům státního rozpočtu, které se snažily najít ve státním rozpočtu rozumné úspory výdajů v roce 2018, 2019 a 2020.[8, 9, 10]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Zavedení víceletého financování na základě cílů politiky, které bude možné zpětně vyhodnotit, je možné provést pomocí stávajících finančních zdrojů. 

Snížení nejistoty a s ní spojené zkrácení doby realizace prioritních projektů přinese státu úspory.

Úspory přinese zpětná kontrola efektivity stávajících výdajů.

Jsou na tom veřejné finance opravdu tak špatně, že si nebudeme moci dovolit udržet současné standardy v oblasti důchodů a zdravotní péče už pro generaci současných padesátníků?

Bohužel ano. Státní rozpočet již dnes hospodaří se strukturálním deficitem okolo 200 miliard korun, a to v době, kdy má země nejvíce zaměstnaných osob ve své historii. To se velmi rychle změní, až začnou generace „Husákových“ dětí odcházet do penze a místo odvodů a daní budou čerpat starobní penzi. Stárnoucí populace s sebou nese i vyšší nároky na zdravotní a sociální péči.

Jen výdaje spojené s výplatou penzí by v letošních cenách měly do roku 2050 stoupnout o 200 až 250 miliard korun ročně.[11]

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Česká televize. Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné, varuje rozpočtová rada. 2020. Dostupné zde.
[2]
Nejvyšší kontrolní úřad. Výroční zpráva NKÚ za rok 2019. 2020. Dostupné zde.
[3]
Ministerstvo životního prostředí. Strategický rámec – Česká republika 2030. 2017. Dostupné zde.
[4]
OECD. Good practices for Performance Budgeting. 2019. Dostupné zde.
[5]
Poslanecká sněmovna. Doprovodné usnesení k tisku 120 přednesené Mikulášem Ferjenčíkem k sněmovnímu tisku 120. Stenozáznam ze 13. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 25. května 2018. 2018. Dostupné zde.
[6]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 567. Sněmovní dokument číslo 5491. 2020. Dostupné zde.
[7]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 910. Sněmovní dokument číslo 6635. 2020. Dostupné zde.
[8]
Český rozhlas. Rozpočtová šílenost, nezodpovědná sekera. ČSSD a Piráti kritizují nový daňový balíček. 2020. Dostupné zde.
[9]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka / Poslaneckého klubu k sněmovnímu tisku 287. Sněmovní dokument číslo 1931. 2018. Dostupné zde.
[10]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka k sněmovnímu tisku 509. Sněmovní dokument číslo 3913. 2019. Dostupné zde.
[11]
Úřad národní rozpočtové rady. Projekce důchodového systému. 2019. Dostupné zde.
[12]
Ekonom.cz: Vláda dává z rozpočtu na investice méně peněz než v krizovém roce 2009. Babiš je spokojen, podle řady ekonomů ale stát investuje málo. 2018. Dostupné zde. Dostupné online.
[13]
Evropská komise. Ageing report. 2018. Dostupné zde.