CHCI VĚDĚT VÍCE

Rovnoprávné sňatky

Každý máme mít rovná práva. I právo sňatku s tím, koho milujeme. Kohokoliv třetího to neomezí. Naopak to zlepší život tisícům párů i dětí.

Takhle to dál nejde

Statisíce LGBT+ lidí nemají možnost uzavřít sňatek. To snižuje jejich důstojnost a rovnost ve společnosti. Spolu s jejich dětmi také přichází o právní jistoty. Postavení občanů druhé kategorie jim brání v důstojném prožití života a rozvinutí jejich potenciálu pro společnost.[1, 8]

V čem je problém

Mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím jsou rozdíly v důstojnosti, postavení dětí a mnoha dalších praktických i ekonomických otázkách.[9]

Děti, které vychovávají páry stejného pohlaví, mají mnohem méně práv a právní ochrany než děti vychovávané manželi. Registrovaní partneři si na rozdíl od manželů nemohou osvojit dítě druhého partnera ani dítě z ústavu, nemohou být ani společnými pěstouny a v případě rozpadu registrovaného partnerství se děti ocitají v právním vakuu, bez právního nároku na výživné a kontakt s druhým rodičem.

Děti mohou náhle ztratit bydlení, protože registrovaní partneři nemají ze zákona možnost společného nájmu bytu. Při smrti rodiče nemají děti v registrovaném partnerství právo na sirotčí důchod a na dědictví. Je ohrožena péče o dítě a jeho zdraví, protože jeden z registrovaných partnerů nemá stejné právo na zastupování dítěte, na informace o jeho zdravotním stavu a možnost rozhodovat v případě ohrožení zdraví dítěte. 

Registrovaní partneři nemají právo na vdovské nebo vdovecké důchody, a jsou tak nespravedlivě více ohrožení chudobou při smrti partnera. V registrovaném partnerství nevzniká společné jmění manželů, které zlehčuje mnoho administrativních úkonů a partnerský život obecně, například při koupi bytu nebo získání parkovací karty. 

Rovnoprávnost sňatků podporuje 61–67 procent populace.[7]

Jsme jedna z posledních zemí v EU, která nutí trans lidi (v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva) podstupovat kastrace.[8] Stigmatizace a patologizace trans lidí vede mimo jiné ke zvýšenému počtu sebevražd.[14]

Trestní právo nechrání výslovně LGBT+ lidi proti násilí z nenávisti, a snižuje tak jejich ochranu v porovnání s jinými skupinami (např. náboženskými, etnickými).[8]

Naše vize

Nikdo nebude mít horší postavení kvůli tomu, koho miluje nebo kým se cítí být. Dojde k plnému zrovnoprávnění stejnopohlavních párů a jejich dětí. Budou mít stejnou důstojnost, stejná práva, povinnosti a ochranu jako ostatní rodiny.

Jak to chceme udělat?

  • Umožníme osobám stejného pohlaví uzavírat rovnoprávné sňatky. Jednotliví poslanci mají možnost předložit novelu občanského zákoníku po vzoru sněmovního tisku 201 z aktuálního volebního období (tzv. manželství pro všechny), nebo naopak uplatnit tzv. výhradu svědomí, případně předložit jiné alternativní řešení.[36]
  • Úpravou legislativy napravíme výhrady Evropského soudu pro lidská práva proti povinné kastraci, kterou české zákony vyžadují při změně pohlaví.[37]
  • Zjednodušíme volbu jmen a příjmení, aby matriky nekomplikovaly lidem život.
  • Zajistíme, aby všechny ohrožené skupiny měly ochranu před zločiny z nenávisti.[34]
  • Zasadíme se o úpravu rizikových faktorů, která omezují darování krve, aby rizikovost chování nebyla posuzována podle pohlaví sexuálních partnerů potenciálních dárců.[33, 35]

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Rovnoprávné sňatky sníží počet sebevražd u LGBT+ mládeže.[6]

Pro rodiny s dětmi

Všechny děti si zaslouží stabilní a funkční rodinu a ochranu před krizovými situacemi. Uznat oba jejich rodiče zákonem jim pomůže.

Pro lidi ve zralém věku

Zrovnoprávnění párů a dětí v duhových rodinách pomůže i jejich širším rodinám, dědečkům, babičkám, sourozencům atd.[8]

Pro seniory

Zrovnoprávnění párů a dětí v duhových rodinách pomůže i jejich širším rodinám, dědečkům, babičkám, sourozencům atd.[8]

Pro zaměstnance

Svobodná a spravedlivá společnost má vzkvétající hospodářství, které uživí více zaměstnanců. Například 30 států s rovnými sňatky jsou silné ekonomiky.[3]

Pro živnostníky a podnikatele

Zaměstnanci, kteří jsou sami sebou, přinesou víc inovací a soutěživosti.[3] Zákazníci chtějí pestré a férové produkty.[24]

Pro nás pro všechny

Posuneme se z minulosti po bok 30 moderních států světa, které umožňují rovnoprávné sňatky a neškatulkují lidi podle toho, koho milují.[2]

Pro veřejné finance

Manželství pro všechny stát téměř nic nestojí, zato peníze státu přinese a ušetří.[3] O děti bude lépe postaráno, nemusí být v drahých ústavech.[29, 31]

Pro LGBT+

Rovnoprávné sňatky pro všechny ukončí diskriminaci LGBT+ lidí v rodinné oblasti. To zároveň povede k vyšší míře respektu a tolerance.

Co pro to už děláme

  • Poslanci z řad Pirátů a STAN spolupředložili novelu zákona o manželství pro všechny.[1]
  • Piráti opakovaně žádali Sněmovnu o projednání předložené novely[17], kterou podepsala i řada starostů.[20]
  • Opakovaně jsme upozornili na problémy, kterým čelí stejnopohlavní páry a jejich děti v průběhu pandemie, protože nemají stejnou ochranu jako manželé (nemožnost sjednocení rodin, omezení možnosti uzavírat registrované partnerství, omezení možnosti čerpat ošetřovné).[28] Opatření vlády proti šíření koronaviru opakovaně znevýhodňovala stejnopohlavní páry a jejich děti. To potvrzuje, že na registrované partnerství je zapomínáno a že je institutem druhé kategorie.[18]
  • Piráti jsou pravidelnými účastníky a podporovateli průvodu Prague Pride a dlouhodobě se snaží podporovat toleranci v české společnosti.[19]
  • Předložili jsme návrh na zrušení povinných kastrací a zjednodušení volby jmen a příjmení.[21, 22]

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Náklady na rovnoprávné sňatky zahrnují primárně jednorázové náklady na změny formulářů a sjednocení matrik. 

Dlouhodobě počítáme s výdaji na vdovské, vdovecké a sirotčí důchody pro členy stejnopohlavních rodin, které taková tragédie postihne. Zisky plynoucí ze zrovnoprávnění sňatků však výrazně převyšují náklady, neboť vyšší životní štěstí a funkční rodiny generují do státní kasy vyšší odvody než nesezdané páry. Diskriminace zhoršuje zdraví LGBT+ lidí[5], a proto zrovnoprávnění sňatků ušetří peníze na veřejné zdravotnictví. Podle studií zaměřených speciálně na Českou republiku můžeme počítat s nejméně 5 miliardami korun, které ročně poputují do ekonomiky státu díky stejnopohlavním rodinám.[3]

Proč nestačí jenom rozšířit práva registrovaným partnerům?

Základním problémem je samotná existence dvou kategorií. Tím totiž vyčleňujeme určitou skupinu občanů a jejich děti. Není spravedlivé bránit párům, které se milují, jen na základě jejich pohlaví, aby uzavřely sňatek, protože všichni mají mít stejná práva a šance. Děti bychom neměli dělit na ty „nemanželské“, které mají méně práv, a na ty narozené manželům. Vytváření nediskriminujícího prostředí má navíc příznivý vliv na celou společnost, nejen na ty jedince, kterých se bezprostředně dotýká. Podporujeme soudržnost, stabilitu a respekt k pestrosti. Navíc se opakovaně ukazuje, zejména při pandemických opatřeních, že se na registrované partnery „zapomíná“ při vydávání nařízení nebo novel zákonů. Zrovnoprávnění sňatků je jednoduchá změna, která se propíše automaticky do veškeré související současné i budoucí legislativy. 

Už jen samotné rozdělování do dvou kategorií je nedůstojné pro stejnopohlavní páry i jejich děti. Pouhé rozšíření práv registrovaných partnerů problémy neřeší. Nevyřeší symbolickou nerovnost dvou různých svazků a druhořadost registrovaného partnerství. Je to zbytečně složité i pro stát, který musí vést dvě různé databáze v matrikách. Protože jsou v separátní kategorii, stát na registrované partnery zapomíná. Minimálně 4krát je vláda diskriminovala oproti manželům v pandemických usneseních.[13]

Gayové a lesby nemůžou spolu zplodit děti, tak proč by měli uzavírat sňatek?

Smyslem sňatku je naplnit lásku dvou lidí, a pokud chtějí vychovávat děti, vytvořit jim k tomu zákonem předpoklady. Stejnopohlavní páry mohou poskytnout stejně láskyplnou a kvalitní výchovu jako páry heterosexuální, a to ať už vlastním nebo adoptovaným dětem. To opakovaně potvrzují čeští i zahraniční odborníci.[4] Ani u různopohlavních párů není test plodnosti nebo slib zplodit děti podmínkou uzavření sňatku. Sňatek může uzavřít i muž a žena, kteří děti nechtějí, nebo je mít nemohou. Nechceme nic navíc. Jen stávající fungující systém uplatnit i na páry stejného pohlaví.

Dítě potřebuje ke správnému vývoji mužský a ženský vzor. Můžou mu to zajistit páry stejného pohlaví?

Každé dítě má své potřeby. Podle známého dětského psychologa Zdeňka Matějčka[4] to jsou: potřeba stimulace, potřeba smysluplného světa, potřeba lásky – citového bezpečí, potřeba identity, najít si místo ve společnosti, potřeba životní perspektivy, otevřené budoucnosti. Tyto potřeby mu může zajistit jak žena nebo muž, tak dvě ženy nebo dva muži. Záleží na člověku, ne na pohlaví. Desítky studií potvrzují, že dítě vychovávané dvěma ženami nebo dvěma muži se rozvíjí stejně jako ostatní děti. Například finská premiérka Sanna Marinová vyrostla v rodině se dvěma ženami.[10] Několik málo studií docházejících k opačnému závěru (Regnerusova, Sullinsova) bylo vědeckou veřejností vyvráceno.[4]

Slovo manželství je ze slov „muž“ a „žena“ a nemůže být tedy pro páry stejného pohlaví.

Jsou i jiné výklady původu, třeba ten, že slovo „malženstvo“ ve staročeštině vzniklo ze slovanského žena a germánského mal – smlouva.[32]

Významy mnoha slov se posouvají tak, jak se vyvíjí společnost. Na počítači také jen nepočítáme a rodičem je i otec, který dítě nerodí. Existuje i neutrální synonymum ke slovu „manželství“ a to je „sňatek“. Ten vznikl ze staročeského slova pro spojení, nebo počátek. Můžeme také používat neutrální slovo „sezdaný“ pro dva muže nebo „sezdané“ pro dvě ženy. 

Když změníme trestní zákoník, bude to znamenat, že už nemůžu nic říct a za všechno mě bude popotahovat policie? Té politické korektnosti už je moc.

Bavíme se o trestných činech – aby něco bylo trestný čin, musí to být dost závažné jednání, které způsobí velkou újmu. Pouze chceme, aby LGBT+ lidé měli stejnou ochranu před trestnými činy, jakou už dlouho mají lidé náležející k jiným skupinám, například národu, rase, etnické skupině, náboženství.[34]

Darování krve – a když zrušíme ta omezení pro muže, kteří mají sex s muži, nezvyšujeme riziko, že bude darovaná krev obsahovat vir HIV?

Bezpečnost je naše priorita. Stávající omezení se ale míjí účinkem a místo toho, aby postihovala obecně dárce, kteří se chovají nezodpovědně, postihuje pouze homosexuální či bisexuální muže. Tím zbytečně snižujeme množství darované krve. Chceme aktualizovat stávající podmínky darování tak, aby omezení zajistila bezpečnost a nebyla zároveň zbytečně přísná a stigmatizující. Čím více dárců krve, tím lépe pro zdravotnický systém.[12]

Klidně si to ověřte

[1]
Sněmovní tisk 201. Novela o manželství pro všechny vč.  důvodové zprávy. 2018. Dostupné zde.
[2]
Datové mapy ke geografii sexualit (kde se přijaly jaké zákony o LGBT+ rovnosti) je možné dohledat zde.
[3]
Open For Business. Dopady diskriminace na hospodářství v ČR včetně vyčíslení ztrát vyplývajících z nerovností. Dostupné zde.
[4]
Zde můžete najít meta studii, která shrnuje a porovnává desítky let výzkumu vlivu stejnopohlavních párů na výchovu dítěte. Studie je v angličtině dostupná zde. Názory odborníků zabývajících se dětskou psychologií je možné najít také zde
[5]
O tom, jaké dopady má diskriminace na zdraví LGBT+ lidí, se můžete dočíst například v těchto shrnutích dosavadních studií, anglicky zdroj zde, v češtině například zde. O zdravotních následcích diskriminace LGBT+ osob psal například vědecký časopis Lancelt zde.
[6]
O vlivu rovnoprávných sňatků na snižování míry sebevražd napsala například agentura Reuters zde nebo také deník The Guardian zde. Více zdrojů je v konkrétních článcích. 
[7]
Průzkumy veřejného mínění v ČR ukazující na vysokou podporu napříč různými agenturami a jsou dostupné zde. Nejaktuálnější průzkum veřejného mínění ohledně legalizace stejnopohlavních sňatků je dostupný zde. O proměně pohledu na manželský svazek vyšel článek na iDnes zde.
[8]
Výzkum ombudsmanky „Být LGBT+ v Česku“, mapující různé aspekty života LGBT+ lidí, je dostupný zde.
[9]
Souhrnně zpracované rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím jsou dostupné zde
[10]
Více se o finské premiérce Sanně Marin se můžete dočíst zde.
[11]
Brožura „Hlasy dětí“ (ke stažení na konci stránky) shrnující výpovědi dětí, které v ČR vychovávají dvě ženy nebo dva muži, je dostupná zde.
[12]
O potřebě dárců krve a českých nesmyslně přísných zákonech se můžete dočíst například zde
[13]
Příběh o přímé diskriminaci vyplývající z vládních opatření můžete nalézt zde, případně se o celé situaci s diskriminací registrovaných partnerství můžete dočíst zde. Zavřené hranice také rozdělilo mnoho registrovaných partnerů, kteří nedosáhli na možnost návratu za partnerem. Pirátská reakce na diskriminační uzavření hranic je dostupná zde.
[14]
Zprávu pojednávající o zdravotních rizicích, která trans* osobám způsobuje  stigmatizace, můžete nalézt zde. Zpráva EU Fundamental Rights Agency „Being trans in the European Union“ (2014) je dostupná zde
[15]
§ 6 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Dostupný zde.
[16]
Výzkum organizace PROUD České školy pod lupou: Výzkum homofobie a transfobie na školách. 2016. Dostupné zde, zpráva zde
[17]
Pirátský záměr a zdůvodnění prosazování rovnoprávných sňatků je zde.
[18]
Pirátský komentář k párům rozděleným hranicemi je dostupný zde.
[19]
O účasti Pirátů na festivalu Prague Pride napsali například zde.
[20]
O iniciativě Fér města je možné se více dočíst zde.
[21]
Piráti. Piráti se postavili proti povinným sterilizacím trans lidí. 2020. Dostupné zde.
[22]
PROFANT, Ondřej.  Zákon o matrikách, jménu a příjmení – pozměňovací návrhy. 2020. Dostupný zde.
[23]
SMETÁČKOVÁ, Irena. Homofobie v žákovských kolektivech: homofobní obtěžování a šikana na základních a středních školách – jak se projevuje a jak se proti ní bránit. 2009. Dostupné zde.
[24]
Deloitte, The Deloitte Global Millennial Survey. 2020. Dostupné zde.
[25]
Výzkum EU Fundamental Rights Agency, „A long way to go for LGBTI equality“. 2020. Dostupné zde.
[26]
Výzkum ombudsmanky „Diskriminace v ČR: oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti“ je dostupný zde.
[27]
Priority vládního Výboru pro sexuální menšiny jsou shrnuty na stránkách úřadu vlády zde.
[28]
LIPAVSKÝ, Jan. Komentář Jana Lipavského: Po našem upozornění opravila vláda chybu v nařízení diskriminujícím registrované partnery. Dostupné zde.
[29]
Lidovky. Za dítě v ústavu platí stát ročně 778 tisíc. Třikrát víc než za pěstounskou péči. 2017. Dostupné zde.
[30]
Seznam zemí umožňující asistovanou reprodukci stejnopohlavním párům, zpracovaný organizací ILGA-Europe, je dostupný zde.
[31]
Novela o manželství pro všechny vč.  důvodové zprávy, část G. „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad“,  dostupná zde.
[32]
Článek Jany Valdrové o původu slova manželství je dostupný zde. Rigorozní práce „Kompozita ve staroslověnštině“ je dostupná zde, o manželství hovoří na str. 149, v poznámce pod čarou č. 144.
[33]
Výzkum ombudsmanky „Být LGBT+ v Česku“, mapující různé aspekty života LGBT+ lidí, dostupné zde, část týkající se dárcovství krve zejména na str. 18 a 87.
[34]
Výzkum ombudsmanky „Být LGBT+ v Česku“, mapující různé aspekty života LGBT+ lidí, dostupné zde, část týkající se trestního práva zejména na str. 17, 21 a 72.
[35]
Podmínky darování krve upravuje Vyhláška č. 143/2008 Sb., o lidské krvi. Jednotlivé transfuzní stanice se často řídí doporučením Společnosti pro transfuzní lékařství, dostupné zde.
[36]
Výzkum ombudsmanky „Být LGBT+ v Česku“, mapující různé aspekty života LGBT+ lidí, dostupné zde, část týkající se manželství zejména na str. 17, 58 a 63.
[37]
Výzkum ombudsmanky „Být LGBT+ v Česku“, mapující různé aspekty života LGBT+ lidí, dostupné zde, část týkající se sterilizací zejména na str. 17 a 66.