CHCI VĚDĚT VÍCE

Kvalitní učitelé a dobré školy

Ulehčeme školám od papírování a dejme učitelům prostor k dalšímu rozvoji. Kde jsou kapacity škol nedostačující, musí být vytvořeny nové.

Takhle to dál nejde

Mezi školami jsou výrazné rozdíly v kvalitě výuky.[1] Přílišná administrativa brzdí jejich rozvoj.[2] Systém pro profesní rozvoj pedagogů nezaručuje kvalitu programů, odborný růst učitelů má nevyužitý potenciál.[3] V některých regionech je nedostatek míst v základních školách.

V čem je problém

Z výsledků mezinárodního šetření PISA (2018) mimo jiné vyplývá, že v České republice panují výrazné rozdíly ve výsledcích žáků. A to nejen napříč jednotlivými druhy škol, mezi regiony, ale i mezi žáky škol stejného druhu.

I z tohoto důvodu chceme posílit cílenou podporu školám i zřizovatelům v území, vzájemnou spolupráci škol a přenos příkladů dobré praxe. Chceme zlepšovat podmínky profesního rozvoje pedagogických pracovníků i atraktivitu učitelské profese. Za součást systému profesního rozvoje považujeme i nástroje pro předcházení vyhoření učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Z výzkumů vyplývá, že až 66 procent učitelů je v ohrožení vzniku syndromu vyhoření.[12]

Chceme také zlepšit technickou kvalitu škol. Jednak stavbou nových škol tam, kde je to potřeba, ale i rekonstrukcí těch stávajících tak, aby odpovídaly potřebám moderní výuky a vyhovovaly technickým a ekologickým standardům 21. století. 

Naše vize

O učitelské povolání je zájem. Učitelé i ředitelé škol se průběžně profesně rozvíjejí. Mají k dispozici pestrou nabídku kvalitních vzdělávacích programů a prostor a čas na vzdělávání a sdílení svých zkušeností. Školy všem poskytují kvalitní vzdělávání, nejsou zatíženy byrokracií.

Jak to chceme udělat?

Profesní vzdělávání učitelů a ředitelů:

  • Navrhneme systém profesního růstu s cílem podpořit celoživotní vzdělávání. Propojíme ho se systémem odměňování. Do přípravy zapojíme lidi z praxe.
  • Rozšíříme nabídku online vzdělávání, semestrálních kurzů a dlouhodobějších programů, které mají z hlediska profesního rozvoje vyšší přidanou hodnotu.[17]
  • Připravíme nástroje pro průběžné vyhodnocování kvality nabízených programů.

Zajištění cílené podpory školám v jejich rozvoji:

  • Napomůžeme ke sdílení dobré praxe mezi školami. Vytvoříme podmínky pro spolupráci škol včetně zajištění hospitací, náslechů, zapojení do výuky u kolegů z jiných škol, sdílení personálních kapacit, učebních prostor, zázemí škol apod.
  • Připravíme návrh na hodnocení kvality škol, který zohlední i jejich sebehodnocení a zpětnou vazbu žáků a jejich rodičů.
  • Zpřístupníme odborné analýzy a výsledky výzkumů. Umožníme propojení dat, aby bylo možné vyhodnocovat kvalitu a efektivitu vzdělávání a formulovat doporučení.

Snížení administrativní zátěže škol:

  • Přezkoumáme, zda jsou všechny informace, které jsou po školách požadovány, skutečně užitečné. Ty, které nejsou, nebudeme požadovat. 
  • Školy dostanou k dispozici aplikace, které připraví data v požadovaném formátu k odeslání (z matriky, účetnictví).

Dostupnost vzdělávání:

  • Vyčleníme část peněz na zkvalitnění prostorových podmínek, navyšování kapacit či budování nových základních škol tam, kde nabídka není dostatečná.
  • Podpoříme střední školy v  postupné odborné profilaci žáků prostřednictvím volitelných předmětů. Výuka všeobecného základu zůstane společná.
  • Zvýšíme šance na pracovní uplatnění absolventů škol posílením možnosti získat dílčí profesní kvalifikaci v průběhu studia.
  • Zjistíme, co brání přístupu ke vzdělávání, a navrhneme kroky pro odstranění bariér.

Kolik na to chceme času?

3–4 roky

Pro koho to chceme hlavně

Pro děti

Díky dobré metodické podpoře a průběžnému vzdělávání budou mít učitelé prostor pro kvalitní práci se žáky a studenty.

Pro rodiny s dětmi

Učitelé budou efektivně vzdělávat děti a dobře komunikovat s rodiči. V dostupné vzdálenosti bude vždy dostatek míst ve školách.

Pro lidi ve finanční tísni

Doplnění profesní kvalifikace již v průběhu studia zvýší šance na úspěšné uplatnění při přechodu na trh práce.

Pro veřejné finance

Zkvalitňování výuky má pozitivní efekt na zvyšování vzdělanosti a ve výsledku i na hospodářský růst společnosti.[6, 18]

Pro učitele

Učitelé získají širší možnost profesního rozvoje, moderní didaktické prostředky a pomůcky. Ubude „papírování“.

Pro ředitele škol

Snížením administrativní zátěže se ředitelům uvolní ruce pro rozvoj škol, práci s pedagogickým týmem a vlastní profesní rozvoj.

Co pro to už děláme

Zvýšení platů učitelů a dalších pedagogických pracovníků:

  • Vyvolali jsme jednání Sněmovny k naplňování Usnesení PSP č. 66  o navyšování platů.
  • Navrhli jsme navazující usnesení ohledně dalšího navyšování platů učitelů a ostatních pedagogických pracovníků. 
  • Zpracovali jsme návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících, který by navázal plat pedagogů na průměrnou mzdu s cílem dosáhnout minimálně 130 procent její výše. Návrh obsahoval systém valorizace, urychlení nárůstu platu v prvních 10 letech praxe, navýšení platů v předškolním vzdělávání.

Profesní vzdělávání učitelů a ředitelů (DVPP):

  • Připravili jsme pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících s cílem zachovat akreditace vzdělávacích programů pro jejich další profesní rozvoj, aby nedošlo ke kompletnímu rozvolnění požadavků na kvalitu nabízených programů.
  • Tento požadavek jsme rovněž uplatnili v rámci připomínek ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+.

Snížení administrativní zátěže škol:

  • Zpracovali jsme analýzu byrokratické zátěže s návrhem opatření k jejímu snížení.
  • Při přípravě dokumentu Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ jsme zpracovali a uplatnili připomínky týkající se snížení administrativní zátěže škol.

Na co se nás často ptáte

Profesní vzdělávání učitelů a ředitelů: Jakým způsobem chcete podpořit profesní rozvoj učitelů a ředitelů?

V diskusi s učiteli, řediteli a také poskytovateli dalšího vzdělávání si společně pojmenujeme překážky, které ztěžují pedagogickým pracovníkům jejich celoživotní vzdělávání. Zároveň s nimi budeme hledat cesty, jak tyto překážky odstranit či překonat.

Naším cílem je, aby systém pro profesní rozvoj učitelů i ředitelů poskytoval pestrou nabídku kvalitních a vzájemně propojených vzdělávacích programů a zároveň reflektoval i jinou formu než formální vzdělávání. Nabízené formy by přitom měly zohledňovat individuální potřeby učitelů i ředitelů a individualizovaně cílit na ty oblasti, ve kterých se potřebují dále profesně rozvíjet.

Systém profesního růstu musí být především motivující a musí poskytovat možnost uplatnit získané dovednosti nejen přímo ve výuce, ale například i v pomoci kolegům nebo v jejich vedení. K tomu všemu musí mít učitelé dostatečný časový prostor.

Profesní vzdělávání učitelů a ředitelů: Jak chcete posílit kvalitu programů pro další profesní rozvoj?

Současné nastavení systému pro profesní rozvoj nezaručuje kvalitu programů; odborný růst učitelů má nevyužitý potenciál.[3] Chceme proto navrhnout mechanismy pro sledování a průběžné vyhodnocování kvality nabízených programů včetně zhodnocení jejich přínosu, a to například i s využitím zpětné vazby od účastníků vzdělávacích programů. Do hodnocení chceme aktivně zapojit i další důležité aktéry.

Profesní vzdělávání učitelů a ředitelů: Kolik to bude stát?

Požadavky na výši finančních prostředků budou vyčísleny na základě analýzy pokrytí nabídky vzdělávacích programů, jejího rozšíření a nastavení mechanismů, které by umožňovaly sledovat a průběžně vyhodnocovat kvalitu nabízených programů. 

Výše nákladů na systém profesního růstu bude záviset na výsledcích diskuse o jeho provázání s odměňováním a o případné úpravě přímé vyučovací povinnosti.

Zajištění cílené podpory školám v jejich rozvoji: Co je cílem hodnocení kvality škol?

Rozhodně nechceme sestavovat žebříčky jednotlivých škol. Celý systém by měl umožnit především škole samotné vyhodnotit si, co jsou její přednosti a kde je potenciál pro zlepšení. Zároveň by měl poskytnout relevantní data zřizovatelům, aby měli možnost poznat, jakou podporu jejich školy potřebují. A v neposlední řadě musí poskytnout dostatek informací pro rodiče, aby si se školou mohli poskytovat vzájemnou zpětnou vazbu. Při přípravě systému se budeme inspirovat příklady dobré praxe ze zahraničí a počítáme se zapojením zahraničních expertů, kteří se budou podílet na  tvorbě koncepcí i jejich evaluaci.

Zajištění cílené podpory školám v jejich rozvoji: Kolik to bude stát?

Náklady se budou primárně odvíjet od nastavení mechanismů pro podporu přenosu dobré praxe mezi školami a posílení jejich vzájemné spolupráce. Další dílčí opatření v této oblasti by neměla generovat vyšší výdaje. Týkají se spíše optimalizace nastavených procesů, efektivního využití dat sbíraných ve školství, která by měla být podkladem pro přípravu a tvorbu doporučení nejen pro zřizovatele a školy, ale také pro samotné ministerstvo a jím řízené organizace.

Snížení administrativní zátěže škol: Jak chcete snížit administrativní zátěž škol?

Z šetření mezi řediteli škol mimo jiné vyplývá, že mezi úkony, které nejvíce zatěžují školy a bylo by možné je realizovat jednodušeji, lze zařadit například předávání různých „výkazů“.[11]
Proto chceme, aby školy vedly pouze primární evidenci dat, tj. např. účetnictví, školskou matriku, inventarizaci apod. Tato data budou vedena v jednotném formátu a ředitelé budou mít k dispozici aplikace, které tento formát dokážou přečíst a automaticky zpracovat nejen do podoby statistických hlášení, ale i do přehledných informací zveřejňovaných pro rodiče a širší veřejnost. Takto automaticky připravené soubory ředitel už jen prohlédne a schválí jejich odeslání. Nikdo nebude muset „vyplňovat formuláře“. Zároveň se zaměříme na identifikaci a odstranění duplicitních údajů požadovaných po školách a zasadíme se o propojení informačních systémů na úrovni ministerstva, zřizovatelů a škol.

Snížení administrativní zátěže škol: Kolik to bude stát?

Náklady se budou odvíjet od ceny aplikace, která bude umožňovat automatické zpracování dat.

Dostupnost vzdělávání: Jak chcete řešit nedostatek míst v základních školách v některých regionech?

Zákonem je dnes řešeno (v mezinárodním srovnání nedostatečně) financování běžných výdajů základních škol. Financování investičních výdajů (hlavně na stavby nových školních budov nebo nástavby, přístavby a rekonstrukce stávajících budov) je ponecháno na obcích a městech, případně je spojeno s nesystematickou dotační podporou státu. Takové stavby přitom daleko přesahují finanční možnosti obcí a jejich financování by bylo i v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti obcí. 

Chceme proto zákonem zajistit stálý přísun peněz ze státního rozpočtu na financování investic do vzdělávací infrastruktury. Tyto peníze by se rozdělovaly podle zákonem jasně stanovených pravidel, nikoliv podle lobbingu a „politických tlaků“. 

V nejbližších letech by se z nich financovala především výstavba nových základních škol tam, kde je jich dnes katastrofální nedostatek a kde rodiče nemohou zapsat své šestileté děti do školy v dostupné vzdálenosti.   

Dále by se investovalo i do výstavby mateřských škol a do zkvalitnění stavu školních budov tak, aby odpovídaly současným potřebám dětí a jejich výuky.

Dostupnost vzdělávání: Kolik stojí jedno místo v základní škole?

Nová škola „na zelené louce“ pro 500 dětí dnes stojí (včetně jídelny, tělocvičny, hřiště, parkoviště a dalších nezbytných součástí) přibližně 500 milionů korun, tj. přibližně jeden milion korun za místo pro jednoho žáka. 

Dostupnost vzdělávání: Kolik je třeba nových míst v základních školách?

Například počet obyvatel Středočeského kraje se za posledních 20 let zvýšil přibližně o 300 000 (viz ČSÚ), z toho asi desetinu tvoří počet dětí školou povinných (viz ČSÚ). To znamená, že ve Středočeském kraji za posledních 20 let vzrostla potřeba míst v základních školách přibližně o 30 000. Tato potřeba byla zčásti uspokojena dosud volnými místy ve školách, zčásti i výstavbou nových škol a dostavbami či nástavbami škol stávajících. Ale stále je nutné zajistit nejméně 10 000 nových míst v základních školách, tj. investice řádově 10 miliard korun. Počet obyvatel kraje poroste i nadále a investice do školské infrastruktury s tím musí počítat. 

Obdobné problémy bude třeba řešit i v okolí jiných velkých měst, kde roste počet obyvatel. 

Kromě staveb nových budov je samozřejmě nutná i rekonstrukce stávajících školních areálů, aby jejich vnitřní i venkovní prostory odpovídaly technickým a ekologickým standardům a moderním vzdělávacím potřebám. 

Všechny tyto investice by měly být finančně podpořeny ze státního rozpočtu podle zákonem daných pravidel. 

Dostupnost vzdělávání: Kolik to bude stát?

Předpokládáme, že ze státního rozpočtu by na investice do vzdělávací infrastruktury byly na počátku určeny nejméně 2 miliardy korun ročně. Později by se tato částka upravila podle vývoje situace. 

Dostupnost vzdělávání: Jak chcete zlepšit prostupnost a dostupnost středních škol?

Pokud žák střední školy v průběhu svého studia zjistí, že by chtěl studovat jiný obor nebo že je pro něj zvolený obor příliš náročný, často to znamená ukončení studia a zahájení studia jiného oboru zcela od začátku. 

Proto chceme středním školám vytvořit podmínky pro rozšíření nabídky volitelných předmětů s odborným zaměřením tak, aby se žáci mohli specializovat postupně. Výuka všeobecného základu by zůstala společná. Pro žáky tak bude jednodušší rozhodovat se o svém profesním zaměření. 

Zároveň chceme podpořit možnost získat profesní, respektive dílčí kvalifikaci již v průběhu studia. Tyto kroky posílí identifikaci žáků se zvoleným oborem i jejich budoucí profesní stabilitu, omezí se tak i riziko předčasných odchodů mladých lidí ze vzdělávání spojené s opakovanou dlouhodobou nezaměstnaností.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Česká školní inspekce. Národní zpráva z mezinárodního šetření PISA. 2018. Dostupné zde.
[2]
FEDERIČOVÁ, Miroslava. Mezinárodní srovnání ředitelů škol: administrativní inferno. 2019. Dostupné zde.
[3]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Verze 2018. Dostupné zde.
[4]
Česká školní inspekce. Národní zpráva z mezinárodního šetření TALIS. 2018. Dostupné zde.
[5]
OECD. Education at Glance. 2019. Dostupné zde.
[6]
OECD. Education at Glance. 2020. Dostupné zde.
[7]
Nadace České spořitelny. Sdílené priority 2030+. 2020. Dostupné zde.
[8]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. 2019–2020. Dostupné zde.
[9]
EDUin. Audit vzdělávacího systému v ČR. 2020. Dostupné zde.
[10]
PROKOP, Daniel, DVOŘÁK, Tomáš. Analýza výzev vzdělávání v České republice. 2019. Dostupné zde.
[11]
Piráti. Analýza k byrokracii ve školství. 2019. Dostupné zde.
[12]
SMETÁČKOVÁ, Irena. Syndrom vyhoření mezi vyučujícími v mateřských a základních školách. 2016. Dostupné zde.
[13]
Parlamentní institut při Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Příprava budoucích učitelů. 2019. Dostupné zde.
[14]
Pozměňovací návrh Lukáše Bartoně k platům učitelů, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné zde.
[15]
MÜNICH, Daniel, KRAJČOVÁ, Jana, PROTIVÍNSKÝ, Tomáš. Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky. 2019. Dostupné zde.
[16]
OECD. How decentralised are education systems, and what does it mean for schools. 2018. Dostupné zde.
[17]
OECD. TALIS: Supporting teacher professionalism. 2013. Dostupné zde.
[18]
MÜNICH, Daniel, KRAJČOVÁ, Jana. Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice. 2020. Dostupné zde.