Legislativní změny nebudou vyžadovat zvýšené náklady nad rámec běžného legislativního procesu. Rozšíření možností trestů (náramky, peněžité tresty) eventuelně přinese úspory ve výdajích na provoz věznic. Tyto úspory budou použité na efektivnější práci s trestanými, aby se vězni mohli vrátit do běžného, plnohodnotného života bez potřeby trestnou činnost opakovat. 

Do vězeňství dnes investujeme přes 7 miliard korun ročně^[4], takže naším cílem je, aby výdaje nebyly vyšší. Uspořit ve vězeňství můžeme tak, že věznice, které jsou z pohledu počtu napravených osob příliš drahé, nahradíme moderními věznicemi, které nápravu odsouzených zajistí levněji nebo spolehlivěji. Z dostupných zdrojů^{[2, 9]} můžeme vyčíst, že jsme ve věznicích na začátku roku 2021 měli nominálně zhruba 1 000 volných míst. Toto číslo je jistě ovlivněno probíhající epidemií covid-19, neboť je v současnosti snaha do věznic zavírat jen zcela nezbytné množství odsouzených. Proto musíme dosáhnout takových změn v trestní politice, díky kterým budeme moci v první fázi zavřít alespoň jednu starou neefektivní věznici uzavřeného typu. Tím totiž uspoříme dostatek prostředků na investici do několika jednotlivých nových věznic otevřeného typu, které budou zprvu náhradou výstupních oddělení sloužící k intenzivní práci s nenásilnými recidivisty v posledním roce před propuštěním a k jejich úspěšné přípravě na život na svobodě bez nutnosti znovu páchat trestnou činnost. Výsledné snížení recidivy v kombinaci s reformou trestní politiky bude rok s rokem generovat dostatek prostředků pro rozvoj  programu připravujících odsouzené na návrat do společnosti a výstavbu dalších otevřených věznic. Ty mají navíc díky nižším nárokům na zabezpečení o poznání nižší provozní náklady oproti věznicím uzavřeným.^[23] Tímto způsobem nastartujeme jakousi pozitivní spirálu úspor. Jedinou otázkou zůstává, jak rychle chceme přecpané věznice vyřešit.  Pokud bychom nechtěli na rozjezd zmíněné pozitivní spirály čekat celé volební období, bylo by vhodné na samém začátku investovat zhruba 360 až 630 milionů korun do výstavby 4 až 7 nových otevřených věznic.^[24] Aby v ideálním případě byla jedna v každém soudním kraji. Ať už zvolíme variantu s investicí či bez investice, za 8 až 12 let můžeme být na německých počtech vězněných osob, tj. počet vězněných by klesl ze 179 na 100 000 obyvatel na 69 v přepočtu na 100 000 obyvatel.^[2]

Snížit recidivu a náklady na nápravu odsouzených je v zájmu občanů, kteří žijí v souladu se zákony této země. Za stejné peníze daňových poplatníků se zvýší efektivita trestů, což v důsledku znamená větší  bezpečí pro celou společnost. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, snížení recidivy vede ke snížení množství trestné činnosti ve společnosti.^[27]

Se snižováním přeplněnosti věznic je spjata i faktická prevence opakování trestné činnosti, které se výkonem trestu v přeplněných věznicích uzavřeného typu nedaří potlačovat. K nápravě v těchto věznicích dochází spíše navzdory vlivu personálu a spoluvězňů  než díky němu. Zvýšené ukládání funkčních alternativních trestů tak přispěje k nápravě pachatelů, a tím následně ke snížení počtu osob čekajících na výkon trestu. Jak míní i Nejvyšší státní zastupitelství, například majetkové tresty a zejména trest peněžitý mohou hrát v nápravě pachatelů významnou roli. Mohou výrazněji ovlivnit život osoby odsouzeného, mít značný výchovný efekt, a být tak v řadě případů i účinnější alternativou trestu odnětí svobody.^[10]
Teprve ve chvílí, kdy se podaří některou věznici starého typu úplně zavřít, bude možno hovořit o úsporách, které bude možno investovat do dalšího snižování recidivy, a tím zefektivňování celého systému.

Trest domácího vězení může fungovat ve chvíli jeho vhodného ukládání příslušnými soudy. Dnes vhodnost uložení posuzuje Probační a mediační služba, která ale není ve všech případech důsledně pověřována k zajištění podkladů pro rozhodnutí soudu. Tuto situaci je třeba napravit. Neméně důležité je zajištění dodavatele elektronických náramků, které splní kvalitativní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci výběrového řízení. To firma SuperCom, která vyhrála poslední výběrové řízení, nesplňovala. Navíc nebyla ochotna vyměnit vadné kusy, a tím pádem nedodala smluvně stanovený počet náramků. Po následné žádosti ze strany Ministerstva spravedlnosti o uhrazení smluvní pokuty ve výši 30 milionů korun firma odmítla dodat zbylé množství náramků a přestala s ministerstvem komunikovat.^[19] Je načase vypsat nové výběrové řízení, aby byly co nejdříve k dispozici nové elektronické náramky a skončilo absurdní období, kdy z důvodu nedostatku funkčních náramků nebylo možno některým osobám odsouzeným k výkonu trestu domácího vězení náramek vydat. Jejich výkon trestu tedy probíhal bez neustálého elektronického dohledu. Pro efektivní fungování trestu domácího vězení je tedy třeba na základě negativních zkušeností s touto zakázkou zadat nové výběrové řízení a zvolit vskutku spolehlivého dodavatele. Adekvátním zajištěním obou těchto aspektů lze dosáhnout funkčnosti tohoto trestu a kontroly jeho výkonu na požadované úrovni. 

Považujeme za žádoucí vyvíjet snahy, jež by přiblížily průměrnou plochu, kterou mají odsouzení ve svých celách k dispozici, evropskému standardu tak, jak jej specifikuje např. doporučení relevantního výboru Rady Evropy^[25] nebo úrovni např. Lucemburska, kde mají vězni v průměru k dispozici 10 m² na hlavu.^[22] Plocha, kterou mají k dispozici čeští odsouzení, se pohybuje okolo 3–4 m² na hlavu^[22], což s sebou nese absenci soukromí a negativně ovlivňuje potenciál k nápravě.^[26] Cílem není udělat z vězení hotel, ale místo, které nebude způsobovat nárůst nebo prohlubování patologického chování, např. zvyšování agrese.