Tady jde o zdraví! Donuťme znečišťovatele přijmout čistší alternativy. Sobě prodloužíme kvalitní život, dětem zajistíme zdravější dětství.
Globální spolupráce v ochraně klimatu
Klimatická změna je bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbou. Budeme aktivně spolupracovat s ostatními státy na efektivním řešení.
Klimatická změna je bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbou. Budeme aktivně spolupracovat s ostatními státy na efektivním řešení.
Takhle to dál nejde
Pro efektivní řešení klimatických změn je zásadní funkční mezinárodní spolupráce. Česká republika své závazky v Evropské unii a v oblasti rozvojové spolupráce neplní, navíc si stanovuje nízké klimatické cíle.[1] Proto nemůže v současnosti hrát aktivní roli na mezinárodní scéně.
V čem je problém
Na funkčních ekosystémech a biodiverzitě je závislá většina světových ekonomik.[4] Rozvinuté státy vypustily až 80 procent světových emisí, reálné dopady klimatické změny však zasahují hlavně rozvojové země.[2] Klimatická změna představuje bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbu pro celý svět, včetně České republiky[3], a ohrožuje potravinovou soběstačnost a bezpečnost populací.
Pozorujeme častější výskyt extrémních projevů počasí a živelních pohrom, jako jsou kritické sucho, vlny veder, povodně, cyklóny či požáry.[5] Při oteplení planety o tři stupně bude ve Španělsku klima odpovídající současné Sahaře a změní se i podnebí v ČR. Problémy s adaptací na změnu klimatu budou mít nejen lidé, ale také přírodní ekosystémy.[5]
Členské státy Evropské unie si společně stanovily národní cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a přechodu na čistou energetiku, jež berou do úvahy jejich bohatství nebo výchozí podobu energetického mixu.[12, 13] Česká vláda ale neplánuje dosáhnout ani minimálního odsouhlaseného podílu obnovitelných zdrojů.[14, 15, 16] Svým dlouhodobým nesolidárním jednáním tak jako stát porušujeme důležitou zásadu evropského práva, tzv. zásadu loajální spolupráce.[6]
Česká republika se rovněž zavázala poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu (HND) na rozvojovou pomoc. V současnosti dáváme 0,13 procenta HND, společně s Řeckem nejméně ze zemí OECD.[7] K tomuto účelu byl pod záštitou OSN založen tzv. Zelený klimatický fond, který má pomoci rozvojovým zemím snížit emisní náročnost jejich ekonomik a přizpůsobit se změně klimatu.[8]
Abychom klimatické změny zpomalili, musíme na řešení spolupracovat, dotace na ochranu klimatu čerpat transparentně a efektivně. Pomůže nám také uhlíkové clo, které srovná podmínky mezi dovozem a místní výrobou v EU a vytvoří tlak na snížení uhlíkové stopy výroby na globální úrovni.
Naše vize
Česko bude konstruktivním partnerem v globálních snahách o ochranu klimatu. Stanovíme ambiciózní národní cíle a spolu s partnery navýšíme podporu chudým zemím, které jsou dopady změny klimatu nejhůře postiženy.
Jak to chceme udělat?
- Aktivně přispějeme k naplnění cílů schválených členskými státy EU, tj. snížení emisí minimálně o 55 procent mezi lety 1990 a 2030[9] prostřednictvím modernizace energetiky, průmyslu, dopravy a zemědělství.
- Podpoříme společnou přípravu evropského uhlíkového cla, které zabraňuje poškození domácího průmyslu a motivuje obchodní partnery snižovat emise uhlíku.
- Budeme usilovat o postupné přibližování se závazku ČR poskytovat 0,33 procent HND na rozvojovou pomoc. Zasadíme se o transparenci a kontrolu miliardových rozpočtů na mezinárodní pomoc. Do Zeleného klimatického fondu přispějeme po vzoru ostatních členů EU v doplňovacím období alespoň 50 miliony korun.[8]
- Rozvojová spolupráce a ekonomická diplomacie budou v souladu s prioritním cílem boje proti klimatické změně. Nebudou tak podporovány projekty s negativním dopadem na klima a dekarbonizaci.
- Dohlédneme na transparentní a efektivní čerpání evropských dotací s důrazem na rychlou výstavbu čistých zdrojů v energetice, spravedlivou transformaci uhelných regionů a podporu malých a středních podniků, aby vše nespolkly velké koncerny.
- Zajistíme lepší koherenci všech národních politik směrem k plnění národních závazků a Cílů udržitelného rozvoje z Agendy 2030 OSN. Zároveň budeme hledat další tržní nástroje, které by doplnily systém emisních povolenek v dalších sektorech, jako jsou doprava, zemědělství nebo vytápění. Nové nástroje budou nastaveny tak, aby neměly negativní dopady na nejchudší obyvatele.
- Budeme usilovat o členství ČR v Arktické radě, což zvýší možnosti ČR ovlivňovat budoucnost regionu, jehož geopolitická důležitost roste nejen vzhledem ke klimatické změně, ale i vlivem tlaku na těžbu surovin a novým obchodním cestám.
Kolik na to chceme času?
4 roky – 30 let
Jedná se o dlouhodobý proces, který by měl vyvrcholit dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050.
Pro koho to chceme hlavně
Pro živnostníky a podnikatele
Českému průmyslu, podnikatelům a neziskovým organizacím se usnadní přechod na modernější a čistší výrobu.
Pro lidi ve finanční tísni
Zpomalí se negativní dopady klimatické změny na regiony po celém světě, především na rozvojové a ostrovní státy.
Plněním mezinárodních klimatických dohod dosáhneme zkvalitnění životního prostředí pro občany ČR. Budou žít v odpovědném a bezpečném státě.
Plněním mezinárodních klimatických dohod dosáhneme zkvalitnění životního prostředí pro občany ČR. Budou žít v odpovědném a bezpečném státě.
Co pro to už děláme
- Aktivně jsme se zapojili v diskusích na klimatických konferencích OSN COP24 a COP25, konzultovali strategii se zástupci EU a účastnili se vyjednávání o rezoluci států OSN k nástrojům a monitoringu plnění cílů Pařížské dohody.
- Na konferenci předsedů výborů k Zelené dohodě pro Evropu jsme během německého předsednictví prezentovali postoj ČR a také ambicióznější postoj Pirátů.
- Jsme členy pracovní skupiny vládní Uhelné komise, kde jsme se podíleli na stanovení parametrů pro odstavování uhelných bloků a právní analýze legislativních možností útlumu uhlí. Dotlačili jsme vládu k novému zadání pro Uhelnou komisi, tj. vypracování scénářů útlumu již k letům 2030 a 2033.
- Podpořili jsme Zelenou dohodu pro Evropu, kterou konzultujeme s Piráty v Evropském parlamentu. Podpořili jsme také závazek EU na snížení emisí CO2 o 65 procent do roku 2030 v porovnání s hodnotami z roku 1990. Jsme zpravodaji všech klimatických evropských tisků na sněmovním Výboru pro životní prostředí, kde jsme například přijali usnesení pro EK, které klimatické ambice EU podporuje.
- Dlouhodobě se zabýváme kauzou Turów, prosadili jsme usnesení zavazující vládu k podání žaloby na Polsko. Na základě toho Evropský soudní dvůr nařídil Polsku dočasné zastavení těžby. Vývoj kauzy projednáváme na výboru a pirátský radní za Liberecký kraj se podílí na jednání s polskou stranou. Apelujeme na dodržování mezinárodních úmluv a dohod v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.
- Sněmovní Výbor pro životní prostředí v čele s Piráty na žádost MZV navštívil dva státy vybrané k rozvojové spolupráci – Gruzii a Bosnu a Hercegovinu, kde podpořil projekty České rozvojové agentury a vedl jednání o možnostech rozšíření spolupráce v oblasti udržitelné energetiky a zemědělství.
- Dana Balcarová vystoupila jako panelistka na třetí Tibetské environmentální konferenci s příspěvkem o potřebě globální spolupráce v ochraně klimatu.
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
V návaznosti na připravené kvalitní projekty spolupráce postupně navýšíme asi o 6 miliard korun ročně prostředky dle našich závazků[10] (tyto peníze budou využity i na doplnění Zeleného klimatického fondu a jiné klimatické projekty). Dále personální náklady do 10 milionů korun ročně.
Co z toho budeme mít?
Čím dříve začneme řešit klimatickou změnu, tím menší to bude mít náklady. Čím koordinovaněji budeme s dalšími státypostupovat , tím ekonomicky i politicky výhodnější podmínky získáme. Spolupráce a dodržování evropských závazků také znamená, že český průmysl nebude čelit dalším postihům či neférové konkurenci.
Přechod na moderní a emisně méně nákladnou ekonomiku také vytvoří pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou.
Proč chcete řešit klima globálně, když jsme jen malá země a hlavní odpovědnost je na Číně a USA? Proč bychom se měli starat o lidi na druhé straně zeměkoule?
Až 80 procent světových emisí skleníkových plynů vypustily rozvinuté státy, ale reálné dopady klimatické změny zasahují především rozvojové země.[2] Česká republika patří do první dvacítky největších emitentů skleníkových plynů. Klimatická změna představuje bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbu pro celý svět, včetně České republiky — projevy změny klimatu v podobě sucha, požárů, povodní atd. se dotýkají i našich občanů a krajiny. Do roku 2050 také změny přinutí k migraci asi 200 milionů lidí.[11]
Budeme plnit klimatické cíle Pařížské dohody společně s dalšími členskými státy OSN. Žijeme v době globalizace, planeta Země je ve všech směrech propojená. Proto je nutné, abychom jednali koordinovaně a spolupracovali s ostatními státy světa. Změny klimatu jsou globální jev, který se nejvíce dotýká zalidněných regionů, které jsou už teď ohrožené nedostatkem vody a potravin. Proto lidé z těchto míst odcházejí. Sucho a velké migrační toky mohou ohrozit potravinovou bezpečnost. My, jakožto nejbohatší region, máme o světovou bezpečnost a stabilitu zásadní zájem.
Čína chce být do roku 2060 uhlíkově neutrální a současně je na technologické špici v obnovitelných zdrojích. Česká republika musí být aktivní součástí nejinovativnějšího celku na planetě, stejně jako sousední Němci nebo Slováci.
Proč by ČR měla přispívat do Zeleného klimatického fondu?
Protože Česká republika nemá zájem na tom, aby se rozvojové státy rozvíjely prostřednictvím špinavých fosilních technologií ani aby stagnovaly na nízké úrovni. Naším přáním je umožnit jim tzv. leapfrogging čili přeskočení některých fází vývoje, kterými jsme prošli my, přímo do čistých technologií. Jejich rozvoj se tak urychlí a navíc nezatíží klima víc, než je nutné.
ČR se zavázala plnit mezinárodní závazek poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc. K tomuto účelu byl pod záštitou OSN založen tzv. Zelený klimatický fond, který má pomoci rozvojovým zemím snížit emisní náročnost jejich ekonomik a přizpůsobit se změně klimatu. Například Slovensko doplnilo 2 miliony eur, Polsko 3 miliony dolarů.[8]
Čína nic nedělá, proč bychom se měli uskromnit zase jenom my?
Čína chce být do roku 2060 uhlíkově neutrální a současně je na technologické špici v obnovitelných zdrojích. Je to důležitý partner v navyšování cílů. Česká republika musí být aktivní součástí evropských ambicí, stejně jako sousední Němci nebo Slováci.
Rozvinuté státy by měly přijmout zodpovědnost a v boji proti klimatické změně jít příkladem. Účinným řešením je politické vedení ze strany EU, rozšiřování zelených technologií a harmonizace politik provázáním klimatických priorit s ekonomickou diplomacií.
Opravdu snaha tak malé země, jako je Česká republika, ovlivní směřování celé Evropské unie nebo dokonce světa?
Věříme, že ano. Česká republika má potenciál stát se konkurenceschopným partnerem s jasným zahraničněpolitickým směřováním, který zároveň přijímá svůj díl odpovědnosti za boj proti oteplování planety. Naše jasné deklarované ambice a opatření podpoří vznik silné aliance evropských států, což zásadně přispěje ke zpomalení či odvrácení migrační i potravinové krize. Zvýší se tak bezpečnost na hranicích Evropy. Bude posílena Evropa v roli lídra v oblasti ochrany klimatu a ČR již nebude ambice EU brzdit, naopak může přispět.
Postupnými změnami dojde ke zpomalení negativních dopadů klimatické změny na regiony po celém světě, a to především na rozvojové a ostrovní státy. To všechno bude možné díky tomu, že zlepšení koherence politik umožní sladění rozvojové spolupráce, klimatických vyjednávání a domácí ochrany klimatu.
Jak to dopadne na konkurenceschopnost EU?
Očekáváme pozitivní dopad na výzkum a inovace, naopak krátkodobě by mohl hrozit kvůli vyšším environmentálním standardům útlum průmyslové výroby a její přesun na území, která nemají tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí a klimatu. Za tímto účelem má být zřízeno uhlíkové clo („carbon border adjustment“), které by na EU trzích srovnalo podmínky mezi dovozem a místní výrobou. Současně mohou dobře nastavené regulace v delším horizontu stimulovat inovace a konkurenceschopnost EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označuje Zelenou dohodu pro Evropu jako evropský „man on the moon moment“.
Jaký přínos pro ČR má členství v Arktické radě?
Napomůže zvýšení kvalifikace a mezinárodního kreditu českých vědců a povede k akcentaci tématu změny a ochrany klimatu i v ČR.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Klimatická žaloba ČR. Klimatické závazky ČR. Dostupné zde.
[2]
IPCC. Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu. Dostupné zde.
[3]
Akademie věd ČR. Expertní stanoviska AVex: Klimatická změna – fenomén současnosti. 2020. Dostupné zde.
[4]
Swiss Re. A fifth of countries worldwide at risk from ecosystem collapse as biodiversity declines, reveals pioneering Swiss Re index. 2020. Dostupné zde.
[5]
MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Karolinum. 2015.
[6]
Úřední věstník Evropské unie. Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění). 2012. Dostupné zde.
[7]
Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Informace o realizaci zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci České republiky v roce 2020. 2021. Dostupné zde.
[8]
Green Climate Fund. Replenishment Summary Report (str. 33–34). 2019. Dostupné zde.
[9]
European Commission. 2030 Climate Target Plan. Dostupné zde.
[10]
Ministerstvo zahraničních věcí. Oficiální rozvojová spolupráce ČR. 2019. Dostupné zde.
[11]
BROWN, Oli. Migration and Climate Change. Publikace Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 2008. Dostupné zde.
[12]
Evropská unie. Nařízení EU o správě energetické unie. 2018. Dostupné zde.
[13]
Evropská unie. Nařízení EU o sdílení úsilí v oblasti klimatu. 2018. Dostupné zde.
[14]
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. 2019. Dostupné zde.
[15]
European Union. National Energy and Climate Plan of the Czech Republic. 2019. Dostupné zde.
[16]
Euractiv. Vláda přijala energeticko-klimatický plán, podíl zelené energie poroste. 2020. Dostupné zde.